English
Chinese
Spanish
Portuguese
Russian
Japanese
French
German
Italian
Hindi
Korean
Indonesian
Bengali
Albanian
Bosnian
Dutch
Malayalam
RomanianSetting
Surah Stoneland, Rock city, Al-Hijr valley [Al-Hijr] in Czech
الٓر ۚ تِلْكَ ءَايَٰتُ ٱلْكِتَٰبِ وَقُرْءَانٍۢ مُّبِينٍۢ ﴿١﴾
Alif lám rá! Toto jsou znamení Písma a Koránu zjevného.
Alif. Lám. Rá. Tato znamení jsou Knihy a Čtení zjevného.
رُّبَمَا يَوَدُّ ٱلَّذِينَ كَفَرُوا۟ لَوْ كَانُوا۟ مُسْلِمِينَ ﴿٢﴾
Často si nevěřící budou přát, aby byli odevzdanými do vůle Boží!
Častokráte přáti si budou nevěřící, aby byli z odevzdaných do vůle Boží.
ذَرْهُمْ يَأْكُلُوا۟ وَيَتَمَتَّعُوا۟ وَيُلْهِهِمُ ٱلْأَمَلُ ۖ فَسَوْفَ يَعْلَمُونَ ﴿٣﴾
Nech je být, ať si pojídají, užívají a nadějí klamnou se kojí, vždyť záhy se dozvědí!
Nech je, ať hodují a užívají a klamati dávají se nadějí: však zvědí!
وَمَآ أَهْلَكْنَا مِن قَرْيَةٍ إِلَّا وَلَهَا كِتَابٌۭ مَّعْلُومٌۭ ﴿٤﴾
Nezahubili jsme žádné město, aniž se mu dostalo Písma známého,
Nezahladili jsme nikdy města, aniž by dáno bylo mu písmo povědomé.
مَّا تَسْبِقُ مِنْ أُمَّةٍ أَجَلَهَا وَمَا يَسْتَـْٔخِرُونَ ﴿٥﴾
a žádný národ nemůže způsobit uspíšení ani oddálení termínu svého.
Nelze nikterému národu uspíšiti lhůtu svou, aniž zpozditi ji.
وَقَالُوا۟ يَٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِى نُزِّلَ عَلَيْهِ ٱلذِّكْرُ إِنَّكَ لَمَجْنُونٌۭ ﴿٦﴾
Říkají: \"Ty, jemuž připomenutí bylo sesláno, věru jsi džinem posedlý!
A říkají: „Ty, jemuž sesláno bylo Napomenutí, zajisté zlým duchem jsi posedlý:
لَّوْ مَا تَأْتِينَا بِٱلْمَلَٰٓئِكَةِ إِن كُنتَ مِنَ ٱلصَّٰدِقِينَ ﴿٧﴾
Pročpak k nám nepřivedeš anděly, pravdu mluvíš-li?\"
zdaž nebyl bys přišel k nám provázen anděly, kdybys byl pravdomluvný?“
مَا نُنَزِّلُ ٱلْمَلَٰٓئِكَةَ إِلَّا بِٱلْحَقِّ وَمَا كَانُوٓا۟ إِذًۭا مُّنظَرِينَ ﴿٨﴾
My anděly jen k vykonání rozhodnutého sesíláme - a potom nebudou nevěřící k těm, jimž odklad je dán, patřit.
Nesesíláme andělů svých, leda s právem a tehdy nebylo by již poshověno nevěřícím.
إِنَّا نَحْنُ نَزَّلْنَا ٱلذِّكْرَ وَإِنَّا لَهُۥ لَحَٰفِظُونَ ﴿٩﴾
My zajisté připomenutí jsme seslali a dobře je umíme ochránit.
Zajistéť seslali jsme Napomenutí a jistě chrániti je budeme.
وَلَقَدْ أَرْسَلْنَا مِن قَبْلِكَ فِى شِيَعِ ٱلْأَوَّلِينَ ﴿١٠﴾
Již před tebou jsme k stranám dávným posly vyslali,
A již před tebou poslali jsme vyslance k sektám předešlých:
وَمَا يَأْتِيهِم مِّن رَّسُولٍ إِلَّا كَانُوا۟ بِهِۦ يَسْتَهْزِءُونَ ﴿١١﴾
však nepřišel k nim posel žádný, by se mu neposmívali.
a nepřisel ani jeden prorok k nim, aniž by se mu nebyli vysmívali:
كَذَٰلِكَ نَسْلُكُهُۥ فِى قُلُوبِ ٱلْمُجْرِمِينَ ﴿١٢﴾
Takto mu razíme cestu do srdcí hříšníků.
a na stejnou dráhu uvedeme srdce provinilců.
لَا يُؤْمِنُونَ بِهِۦ ۖ وَقَدْ خَلَتْ سُنَّةُ ٱلْأَوَّلِينَ ﴿١٣﴾
A neuvěří v něj, i když se už naplnil obvyklý osud předchozích.
Neuvěří v ně, jakž minulá zvyklost byla předešlých:
وَلَوْ فَتَحْنَا عَلَيْهِم بَابًۭا مِّنَ ٱلسَّمَآءِ فَظَلُّوا۟ فِيهِ يَعْرُجُونَ ﴿١٤﴾
A i kdybychom jim bránu nebeskou otevřeli a oni stoupali by k ní,
i kdybychom otevřeli nad nimi bránu v nebesích a oni vzestupovali směrem k ní,
لَقَالُوٓا۟ إِنَّمَا سُكِّرَتْ أَبْصَٰرُنَا بَلْ نَحْنُ قَوْمٌۭ مَّسْحُورُونَ ﴿١٥﴾
přece by říkali: \"Zraky naše byly opity nebo spíše jsme lidé očarovaní!\"
stále by říkali ještě: „Opojeni jsou zrakové naši, ba v pravdě lid jsme očarovaný!“
وَلَقَدْ جَعَلْنَا فِى ٱلسَّمَآءِ بُرُوجًۭا وَزَيَّنَّٰهَا لِلنَّٰظِرِينَ ﴿١٦﴾
A na nebi jsme umístili znamení zvěrokruhu a učinili jsme je pro ty, kdo na ně patří, krásnými
Ustanovili jsme na nebi znamení zvířetníku a zkrášlili jsme je pro (vzhled) pohlížejících:
وَحَفِظْنَٰهَا مِن كُلِّ شَيْطَٰنٍۢ رَّجِيمٍ ﴿١٧﴾
a ochránili jsme je před všemi satany prokletými -
a ochránili je před každým Satanem kamenovaným,
إِلَّا مَنِ ٱسْتَرَقَ ٱلسَّمْعَ فَأَتْبَعَهُۥ شِهَابٌۭ مُّبِينٌۭ ﴿١٨﴾
kromě těch, kdož pokradmu naslouchají, však ti jsou pronásledováni plamenem jasně zářícím.
vyjma toho, jenž naslouchá pokradmu a v zápětí stižen jest šlehem plamene viditelným.
وَٱلْأَرْضَ مَدَدْنَٰهَا وَأَلْقَيْنَا فِيهَا رَوَٰسِىَ وَأَنۢبَتْنَا فِيهَا مِن كُلِّ شَىْءٍۢ مَّوْزُونٍۢ ﴿١٩﴾
A zemi jsme rozprostřeli a rozhodili po ní hory pevně stojící a dali na ní vyrůst každé věci správně vyvážené
A rozprostřeli jsme zemi a rozházeli po ní temena hor a vzrůsti jsme dali na ní všem věcem dle zvážení:
وَجَعَلْنَا لَكُمْ فِيهَا مَعَٰيِشَ وَمَن لَّسْتُمْ لَهُۥ بِرَٰزِقِينَ ﴿٢٠﴾
a připravili jsme na ní potravu pro vás i pro ty, jimž obživu neskýtáte.
a zaopatřili jsme na ní výživu vám, jakož i těm, kterých nevyživujete.
وَإِن مِّن شَىْءٍ إِلَّا عِندَنَا خَزَآئِنُهُۥ وَمَا نُنَزِّلُهُۥٓ إِلَّا بِقَدَرٍۢ مَّعْلُومٍۢ ﴿٢١﴾
A není žádné věci, jejíž pokladnice by u Nás nebyly, a sesíláme vám ji jedině v míře stanovené.
Není věci, jíž zásoby nebyly by v naší moci: a poskytneme je shůry jen v množství stanoveném.
وَأَرْسَلْنَا ٱلرِّيَٰحَ لَوَٰقِحَ فَأَنزَلْنَا مِنَ ٱلسَّمَآءِ مَآءًۭ فَأَسْقَيْنَٰكُمُوهُ وَمَآ أَنتُمْ لَهُۥ بِخَٰزِنِينَ ﴿٢٢﴾
A poslali jsme větry oplodňující a seslali jsme z nebe vodu, jíž vás napájíme, vždyť vy v zásobě ji nemáte.
A vyslali jsme větry zúrodňující a seslali jsme s nebe vodu, jíž napájíme vás: a vy nejste pány nádrží jejich.
وَإِنَّا لَنَحْنُ نُحْىِۦ وَنُمِيتُ وَنَحْنُ ٱلْوَٰرِثُونَ ﴿٢٣﴾
A jsme to My, kdo život i smrt dáváme, a My sami všeho jsme dědici
Zajisté my jsme to, kteříž obživujeme a umrtvujeme a my (všeho) jsme dědici.
وَلَقَدْ عَلِمْنَا ٱلْمُسْتَقْدِمِينَ مِنكُمْ وَلَقَدْ عَلِمْنَا ٱلْمُسْتَـْٔخِرِينَ ﴿٢٤﴾
a dobře známe ty z vás, kdo vpředu kráčí, i ty, kdo vzadu se drží.
Zajisté znali jsme ony, kdož předešli vás a známe ty, kteří po vás přijdou.
وَإِنَّ رَبَّكَ هُوَ يَحْشُرُهُمْ ۚ إِنَّهُۥ حَكِيمٌ عَلِيمٌۭ ﴿٢٥﴾
A Pán tvůj je všechny shromáždí, vždyť On moudrý je, vševědoucí.
V pravdě Pán tvůj shromáždí je všechny, neboť moudrý jest a vševědoucí.
وَلَقَدْ خَلَقْنَا ٱلْإِنسَٰنَ مِن صَلْصَٰلٍۢ مِّنْ حَمَإٍۢ مَّسْنُونٍۢ ﴿٢٦﴾
Stvořili jsme člověka z hlíny suché, vzaté z bláta poddajného,
Stvořili jsme pak člověka z hlíny, z bláta hrnčířského:
وَٱلْجَآنَّ خَلَقْنَٰهُ مِن قَبْلُ مِن نَّارِ ٱلسَّمُومِ ﴿٢٧﴾
zatímco džiny jsme již dříve vytvořili z ohně prudce spalujícího.
před ním pak stvořili jsme Džinny z ohně sžírajícího.
وَإِذْ قَالَ رَبُّكَ لِلْمَلَٰٓئِكَةِ إِنِّى خَٰلِقٌۢ بَشَرًۭا مِّن صَلْصَٰلٍۢ مِّنْ حَمَإٍۢ مَّسْنُونٍۢ ﴿٢٨﴾
A hle, pravil Pán tvůj andělům: \"Já smrtelníka stvořím z hlíny suché, vzaté z bláta poddajného,
(Pomni), když řekl Pán tvůj k andělům: „Jáť zajisté tvořím člověka z hlíny, z bláta hrnčířského:
فَإِذَا سَوَّيْتُهُۥ وَنَفَخْتُ فِيهِ مِن رُّوحِى فَقَعُوا۟ لَهُۥ سَٰجِدِينَ ﴿٢٩﴾
a až jej vyrovnám a vdechnu mu něco z ducha svého, padněte na zem, před ním se klaníce!\"
a až vytvořím podobu jeho a vdechnu do ní ducha svého, padnete na tváře své, uctívajíce ho.“
فَسَجَدَ ٱلْمَلَٰٓئِكَةُ كُلُّهُمْ أَجْمَعُونَ ﴿٣٠﴾
A padli před ním uctívajíce jej vespolek andělé všichni,
I padli na tváře své andělé všichni, vesměs,
إِلَّآ إِبْلِيسَ أَبَىٰٓ أَن يَكُونَ مَعَ ٱلسَّٰجِدِينَ ﴿٣١﴾
kromě Iblíse, jenž odmítl být mezi uctívajícími.
vyjma Iblíse jenž, odepřel připojiti se k uctívajícím.
قَالَ يَٰٓإِبْلِيسُ مَا لَكَ أَلَّا تَكُونَ مَعَ ٱلسَّٰجِدِينَ ﴿٣٢﴾
I pravil Bůh: \"Iblísi, proč nejsi mezi těmi, kdož klaní se, také ty?\"
Řekl (Bůh): „Ó Iblísi, proč nepřipojuješ se k uctívajícím?“
قَالَ لَمْ أَكُن لِّأَسْجُدَ لِبَشَرٍ خَلَقْتَهُۥ مِن صَلْصَٰلٍۢ مِّنْ حَمَإٍۢ مَّسْنُونٍۢ ﴿٣٣﴾
Odvětil: \"Nebudu padat na zem před smrtelníkem, jehož jsi z hlíny suché stvořil, vzaté z bláta poddajného!\"
Řekl: „Nepadnu na tvář svou před člověkem, jejž stvořil's z hlíny, z bláta hrnčířského.“
قَالَ فَٱخْرُجْ مِنْهَا فَإِنَّكَ رَجِيمٌۭ ﴿٣٤﴾
I pravil Bůh: \"Odejdi odsud, neboť jsi věru prokletý!
Řekl Bůh: „Vyjdiž odsud — zajistéť kamenován jsi!
وَإِنَّ عَلَيْكَ ٱللَّعْنَةَ إِلَىٰ يَوْمِ ٱلدِّينِ ﴿٣٥﴾
A nechť na tobě prokletí lpí až do dne soudného!\"
A dojista prokletí bude nad tebou až do dne soudného.“
قَالَ رَبِّ فَأَنظِرْنِىٓ إِلَىٰ يَوْمِ يُبْعَثُونَ ﴿٣٦﴾
Řekl Iblís: \"Pane můj, poskytni mi odklad do dne, kdy budou vzkříšeni!\"
Řekl: „Pane můj, poshov mi do dne vzkříšení jejich.“
قَالَ فَإِنَّكَ مِنَ ٱلْمُنظَرِينَ ﴿٣٧﴾
I pravil Bůh: \"Budiž tedy mezi těmi, jimž je odloženo
Řekl (Bůh): „Budiž jedním z těch, jimž poshověno jest,
إِلَىٰ يَوْمِ ٱلْوَقْتِ ٱلْمَعْلُومِ ﴿٣٨﴾
až do dne času stanoveného!\"
až do dne lhůty stanovené.“
قَالَ رَبِّ بِمَآ أَغْوَيْتَنِى لَأُزَيِّنَنَّ لَهُمْ فِى ٱلْأَرْضِ وَلَأُغْوِيَنَّهُمْ أَجْمَعِينَ ﴿٣٩﴾
Odpověděl: \"Pane můj, za to, žes mne svedl, okrášlím jim vše, co na zemi je, a všechny je uvedu v bloudění,
Řekl: „Pane můj, za to, že's zlákal mne, zajisté krášlit budu lidem (pobyt) na zemi a všechny zlákám je,
إِلَّا عِبَادَكَ مِنْهُمُ ٱلْمُخْلَصِينَ ﴿٤٠﴾
kromě těch, kdož jsou služebníci Tvoji upřímní!\"
vyjma služebníků tvojich upřímných.“
قَالَ هَٰذَا صِرَٰطٌ عَلَىَّ مُسْتَقِيمٌ ﴿٤١﴾
I pravil Bůh: \"Toto je stezka přímá podle mého mínění,
Řekl (Bůh): „Tato cesta, podle mne, jest správná,
إِنَّ عِبَادِى لَيْسَ لَكَ عَلَيْهِمْ سُلْطَٰنٌ إِلَّا مَنِ ٱتَّبَعَكَ مِنَ ٱلْغَاوِينَ ﴿٤٢﴾
a věru nebudeš mít žádnou pravomoc nad služebníky mými, leda nad těmi, kdož tě následují svedeni,
neboť nad služebníky mými zajisté nebudeš míti moci, vyjma těch, kdož následovati budou tě, byvše zlákáni.“
وَإِنَّ جَهَنَّمَ لَمَوْعِدُهُمْ أَجْمَعِينَ ﴿٤٣﴾
a pro ně všechny bude pak peklo místem setkání slíbeného.\"
V pravdě, peklo zaslíbeným jest místem těchto všechněch.
لَهَا سَبْعَةُ أَبْوَٰبٍۢ لِّكُلِّ بَابٍۢ مِّنْهُمْ جُزْءٌۭ مَّقْسُومٌ ﴿٤٤﴾
A to má sedm bran a u každé brány bude z nich skupina zvláštní.
V ně sedmero vede bran a u každé brány bude z nich oddíl určitý.
إِنَّ ٱلْمُتَّقِينَ فِى جَنَّٰتٍۢ وَعُيُونٍ ﴿٤٥﴾
Naopak bohabojní mezi zahradami a u pramenů budou přebývat:
Však bohabojní dlíti budou uprostřed zahrad rajských a pramenů:
ٱدْخُلُوهَا بِسَلَٰمٍ ءَامِنِينَ ﴿٤٦﴾
\"Vstupte do nich s pokojem a bezpečni!\"
„Vstupte do nich v pokoji a bezpečí!“
وَنَزَعْنَا مَا فِى صُدُورِهِم مِّنْ غِلٍّ إِخْوَٰنًا عَلَىٰ سُرُرٍۢ مُّتَقَٰبِلِينَ ﴿٤٧﴾
Z hrudí jejich jim veškerou zášť vyrveme a budou na lehátkách bratrsky odpočívat a druh na druha se dívat,
Zprostili jsme nitra jejich veškeré zášti: bratrsky hověti si budou na lehátkách, pohlížejíce si tváří v tvář:
لَا يَمَسُّهُمْ فِيهَا نَصَبٌۭ وَمَا هُم مِّنْهَا بِمُخْرَجِينَ ﴿٤٨﴾
žádná starost se jich tam nedotkne a nebudou odtamtud nikdy vyhnáni.
tam nepostihne jich nikdy únava, aniž kdy ztad vypuzeni budou.
۞ نَبِّئْ عِبَادِىٓ أَنِّىٓ أَنَا ٱلْغَفُورُ ٱلرَّحِيمُ ﴿٤٩﴾
Zvěstuj služebníkům Mým, že Já jsem věru odpouštějící i slitovný,
Oznam služebníkům mým, že velký jsem v odpouštění, slitovný:
وَأَنَّ عَذَابِى هُوَ ٱلْعَذَابُ ٱلْأَلِيمُ ﴿٥٠﴾
avšak že trest Můj bude trest bolestný!
a že trest můj trest jest bolestný:
وَنَبِّئْهُمْ عَن ضَيْفِ إِبْرَٰهِيمَ ﴿٥١﴾
A vypravuj jim o hostech Abrahamových,
a vypravuj jim o hostech Abrahamových,
إِذْ دَخَلُوا۟ عَلَيْهِ فَقَالُوا۟ سَلَٰمًۭا قَالَ إِنَّا مِنكُمْ وَجِلُونَ ﴿٥٢﴾
když k němu přišli zdravíce \"Mír s tebou!\" a on jim odpověděl: \"My věru se vás bojíme.\"
když vešli k němu a řekli: „Pokoj (s tebou)“ a řekl: „Zajisté ulekli jsme se vás.“
قَالُوا۟ لَا تَوْجَلْ إِنَّا نُبَشِّرُكَ بِغُلَٰمٍ عَلِيمٍۢ ﴿٥٣﴾
I pravili: \"Neboj se, vždyť my ti přinášíme zvěst radostnou o narození chlapce moudrého!\"
Řekli: „Nelekej se, neboť přinášíme ti zvěst, že obdařen budeš synem moudrým.“
قَالَ أَبَشَّرْتُمُونِى عَلَىٰٓ أَن مَّسَّنِىَ ٱلْكِبَرُ فَبِمَ تُبَشِّرُونَ ﴿٥٤﴾
Otázal se: \"Jak byste mi mohli oznamovat takovou zvěst, když na mne již stáří dolehlo? Jménem čeho mi to oznamujete?\"
Řekl: „Zdaž zvěstovati budete mi tuto novinu, když stáří dostihlo mne? Co v pravdě máte mi oznámiti?“
قَالُوا۟ بَشَّرْنَٰكَ بِٱلْحَقِّ فَلَا تَكُن مِّنَ ٱلْقَٰنِطِينَ ﴿٥٥﴾
Odpověděli: \"Oznamujeme ti to jménem pravdy - nebuď tedy z těch, kdo naději ztrácejí.\"
Řekli jsme ti novinu pravdivou: tudíž nebuď z těch, kdož ztrácejí naději.“
قَالَ وَمَن يَقْنَطُ مِن رَّحْمَةِ رَبِّهِۦٓ إِلَّا ٱلضَّآلُّونَ ﴿٥٦﴾
Pravil: \"Kdo jiný ztrácí naději v milosrdenství Pána svého než ti, kdož bloudí?\"
Řekl: „Kdož ztrácí naději v milosrdenství boží, vyjma zbloudilých?“
قَالَ فَمَا خَطْبُكُمْ أَيُّهَا ٱلْمُرْسَلُونَ ﴿٥٧﴾
A pokračoval: \"A jaká je tedy vaše záležitost, vyslanci?\"
Řekl dále: „Jaké jest poslání vaše, ó poslové?“
قَالُوٓا۟ إِنَّآ أُرْسِلْنَآ إِلَىٰ قَوْمٍۢ مُّجْرِمِينَ ﴿٥٨﴾
Odvětili: \"Byli jsme vysláni k lidu hříšnému
Řekli: „Zajisté posláni jsme k lidu provinilému,
إِلَّآ ءَالَ لُوطٍ إِنَّا لَمُنَجُّوهُمْ أَجْمَعِينَ ﴿٥٩﴾
- kromě rodu Lotova, jejž věru celý zachráníme
vyjma rodu Lotova, kterýž zachráníme veškerý,
إِلَّا ٱمْرَأَتَهُۥ قَدَّرْنَآ ۙ إِنَّهَا لَمِنَ ٱلْغَٰبِرِينَ ﴿٦٠﴾
vyjma ženy jeho, neboť jsme o ní již rozhodli, že bude mezi opozdilými.\"
kromě ženy jeho, jíž přisoudili jsme aby byla jednou z liknavých.“
فَلَمَّا جَآءَ ءَالَ لُوطٍ ٱلْمُرْسَلُونَ ﴿٦١﴾
A když vyslanci k rodu Lotovu přišli,
A když k rodu Lotovu přišli vyslanci,
قَالَ إِنَّكُمْ قَوْمٌۭ مُّنكَرُونَ ﴿٦٢﴾
pravil Lot: \"Věru jste pro mne lidé podezřelí!\"
řekl (Lot): „Zajisté lidé jste mi neznámí.“
قَالُوا۟ بَلْ جِئْنَٰكَ بِمَا كَانُوا۟ فِيهِ يَمْتَرُونَ ﴿٦٣﴾
Odpověděli: \"Nikoliv, my přišli k tobě se slibem, jejž oni v pochybnost brali,
Řekli: „Ovšem, přišli jsme k tobě za účelem, o němž (lid tvůj) pochybuje:
وَأَتَيْنَٰكَ بِٱلْحَقِّ وَإِنَّا لَصَٰدِقُونَ ﴿٦٤﴾
a pravdu ti přinášíme a věru jsme pravdomluvní.
přinesli jsme ti pravdu a pravdu mluvíme:
فَأَسْرِ بِأَهْلِكَ بِقِطْعٍۢ مِّنَ ٱلَّيْلِ وَٱتَّبِعْ أَدْبَٰرَهُمْ وَلَا يَلْتَفِتْ مِنكُمْ أَحَدٌۭ وَٱمْضُوا۟ حَيْثُ تُؤْمَرُونَ ﴿٦٥﴾
Vydej se na cestu se svou rodinou v temné části noci a kráčej za nimi! A ať nikdo z vás se neobrací! Jděte tam, kam vám přikázáno!\"
vyjdi tudíž s rodinou svou za temna (této) noci a následuj je vzadu: nechť pak neobrací se z vás nikdo, nýbrž kráčejte, kamž nakázáno jest vám.“
وَقَضَيْنَآ إِلَيْهِ ذَٰلِكَ ٱلْأَمْرَ أَنَّ دَابِرَ هَٰٓؤُلَآءِ مَقْطُوعٌۭ مُّصْبِحِينَ ﴿٦٦﴾
A sdělili jsme mu tento rozkaz, neboť ten z nich, kdo pozadu zůstane, měl zahuben být ráno.
Dali jsme mu pak tento rozkaz neboť do posledního měl býti vyhlazen lid onen z rána.
وَجَآءَ أَهْلُ ٱلْمَدِينَةِ يَسْتَبْشِرُونَ ﴿٦٧﴾
Rozradostněni zprávou přispěchali lidé města onoho
I přihnal se lid města, rozradován zprávou —
قَالَ إِنَّ هَٰٓؤُلَآءِ ضَيْفِى فَلَا تَفْضَحُونِ ﴿٦٨﴾
a Lot jim pravil: \"Toto moji hosté jsou, zneuctění mi tedy nezpůsobte,
Řekl (Lot): „Toto jsou hosté mí, pročež nezneuctívejte mne:
وَٱتَّقُوا۟ ٱللَّهَ وَلَا تُخْزُونِ ﴿٦٩﴾
však Boha se bojte a hanbou mne nepokrývejte!\"
a bojte se Boha a potupou nepokrývejte mne.“
قَالُوٓا۟ أَوَلَمْ نَنْهَكَ عَنِ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿٧٠﴾
Pravili: \"Což jsme tě nebránili před vším lidstvem?\"
Řekli: „Zdaž nezapověděli jsme ti, abys (poskytoval útulku) komukoliv?“
قَالَ هَٰٓؤُلَآءِ بَنَاتِىٓ إِن كُنتُمْ فَٰعِلِينَ ﴿٧١﴾
I zvolal Lot: \"Hle, zde dcery mé máte, když už to spáchat chcete!\"
Řekl: „Zde jsou dcery mé, chcete-li se (smilstva) dopouštěti.“
لَعَمْرُكَ إِنَّهُمْ لَفِى سَكْرَتِهِمْ يَعْمَهُونَ ﴿٧٢﴾
Při tvém životě, tito lidé věru tápali v opilství svém,
Při životě tvém, lid zajisté bloudil v opojení svém:
فَأَخَذَتْهُمُ ٱلصَّيْحَةُ مُشْرِقِينَ ﴿٧٣﴾
však výkřik je uchvátil při východu slunce.
a bouře zachvátila je při slunce východu:
فَجَعَلْنَا عَٰلِيَهَا سَافِلَهَا وَأَمْطَرْنَا عَلَيْهِمْ حِجَارَةًۭ مِّن سِجِّيلٍ ﴿٧٤﴾
A obrátili jsme to město vzhůru nohama a seslali jsme na ně déšť kamenů z hlíny pálené;
a obrátili jsme město vrchem do spodu a dštili jsme na ně kamení z hlíny vypálené:
إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَٰتٍۢ لِّلْمُتَوَسِّمِينَ ﴿٧٥﴾
zajisté je v tom znamení pro pozorovatele bedlivé!
zajistéť v tomto všem znamení jest pro bedlivě badající.
وَإِنَّهَا لَبِسَبِيلٍۢ مُّقِيمٍ ﴿٧٦﴾
A věru ono je na cestě trvalé
A města ona leží na cestě tam dosud zůstalé:
إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَةًۭ لِّلْمُؤْمِنِينَ ﴿٧٧﴾
a zajisté je v tom znamení pro věřící!
zajistéť v tomto (všem) znamení jest pro věřící.
وَإِن كَانَ أَصْحَٰبُ ٱلْأَيْكَةِ لَظَٰلِمِينَ ﴿٧٨﴾
A také lid Houštin se ukázal nespravedlivým,
Byli pak obyvatelé hvozdu též nepravostnými:
فَٱنتَقَمْنَا مِنْهُمْ وَإِنَّهُمَا لَبِإِمَامٍۢ مُّبِينٍۢ ﴿٧٩﴾
však pomsta naše na ně dopadla; a jsou ti i oni věru příkladem jasným!
a pomstou svojí zasáhli jsme je a obě města jsou dojista příkladem zjevným.
وَلَقَدْ كَذَّبَ أَصْحَٰبُ ٱلْحِجْرِ ٱلْمُرْسَلِينَ ﴿٨٠﴾
Též obyvatelé al-Hidžru vyslance Naše za lháře prohlásili
A obyvatelé HEDŽRU lháři nazývali vyslance:
وَءَاتَيْنَٰهُمْ ءَايَٰتِنَا فَكَانُوا۟ عَنْهَا مُعْرِضِينَ ﴿٨١﴾
a přinesli jsme jim znamení Své, však oni se odvrátili.
a předvedli jsme jim znamení naše, však odvrátili se od nich.
وَكَانُوا۟ يَنْحِتُونَ مِنَ ٱلْجِبَالِ بُيُوتًا ءَامِنِينَ ﴿٨٢﴾
V horách si příbytky své, jsouce bezpečni, vysekávali
Ve skalách hor tesali si obydlí, aby byli v bezpečí,
فَأَخَذَتْهُمُ ٱلصَّيْحَةُ مُصْبِحِينَ ﴿٨٣﴾
a ozval se zrána nad nimi výkřik jediný
však bouře zachvátila je za jitra časného,
فَمَآ أَغْنَىٰ عَنْهُم مَّا كَانُوا۟ يَكْسِبُونَ ﴿٨٤﴾
a nebylo jim k ničemu to, co si vysloužili.
a nic neprospěly jim jejich námahy.
وَمَا خَلَقْنَا ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضَ وَمَا بَيْنَهُمَآ إِلَّا بِٱلْحَقِّ ۗ وَإِنَّ ٱلسَّاعَةَ لَءَاتِيَةٌۭ ۖ فَٱصْفَحِ ٱلصَّفْحَ ٱلْجَمِيلَ ﴿٨٥﴾
Stvořili jsme nebesa a zemi i vše, co je mezi nimi, jako skutečnost; a hodina neodvratně nastane, odpouštěj tedy odpouštěním krásným,
Zajisté stvořili jsme nebe i země a vše, což mezi nimi jest, jedině v pravdě: hodina (soudu) pak přijde nezvratně. Promíjej tudíž promíjením krásným,
إِنَّ رَبَّكَ هُوَ ٱلْخَلَّٰقُ ٱلْعَلِيمُ ﴿٨٦﴾
vždyť Pán tvůj je věru stvořitelem i vševědoucím.
neboť Pán tvůj zajisté jest Stvořitelem, jest vševědoucím.
وَلَقَدْ ءَاتَيْنَٰكَ سَبْعًۭا مِّنَ ٱلْمَثَانِى وَٱلْقُرْءَانَ ٱلْعَظِيمَ ﴿٨٧﴾
A již dali jsme ti sedm opakovaných i Korán vznešený,
Již dali jsme ti sedm veršů ke stálému opakování a Korán velebný.
لَا تَمُدَّنَّ عَيْنَيْكَ إِلَىٰ مَا مَتَّعْنَا بِهِۦٓ أَزْوَٰجًۭا مِّنْهُمْ وَلَا تَحْزَنْ عَلَيْهِمْ وَٱخْفِضْ جَنَاحَكَ لِلْمُؤْمِنِينَ ﴿٨٨﴾
neobracej tedy zrak svůj žádostivě k tomu, co dali jsme některým párům z nich v užívání, nermuť se kvůli nim, ale rozprostři křídla svá nad věřícími
Nespočívej dlouhým pohledem na požitcích, jichž popřáli jsme několika párům z nich: nermuť se nijak pro ně, nýbrž skloň křídla svá nad věřícími.
وَقُلْ إِنِّىٓ أَنَا ٱلنَّذِيرُ ٱلْمُبِينُ ﴿٨٩﴾
a rci: \"Já věru jsem varovatel zjevný.\"
A rci: „Jáť v pravdě jsem varovatelem zjevným.“
كَمَآ أَنزَلْنَا عَلَى ٱلْمُقْتَسِمِينَ ﴿٩٠﴾
A podobně jsme seslali trest na ty, kdož rozdělují
Seslali jsme (trest) na ty, kdož rozdělují:
ٱلَّذِينَ جَعَلُوا۟ ٱلْقُرْءَانَ عِضِينَ ﴿٩١﴾
a kteří Korán na části rozkládají.
kdož dělí Korán na části.
فَوَرَبِّكَ لَنَسْـَٔلَنَّهُمْ أَجْمَعِينَ ﴿٩٢﴾
Při Pánu tvém, věru si od nich všech vyžádáme počet
Při Pánu tvém! Jistotně budeme dotazovati se jich všechněch
فَٱصْدَعْ بِمَا تُؤْمَرُ وَأَعْرِضْ عَنِ ٱلْمُشْرِكِينَ ﴿٩٤﴾
Ohlas tedy to, co ti bylo přikázáno, a odvrať se od modloslužebníků,
Ohlašuj tudíž, což nakázáno ti bylo a straň se mnohobožců:
إِنَّا كَفَيْنَٰكَ ٱلْمُسْتَهْزِءِينَ ﴿٩٥﴾
Vždyť My stačíme ti proti posměváčkům,
my pak zajisté dostačíme ti oproti posměváčkům,
ٱلَّذِينَ يَجْعَلُونَ مَعَ ٱللَّهِ إِلَٰهًا ءَاخَرَ ۚ فَسَوْفَ يَعْلَمُونَ ﴿٩٦﴾
kteří vedle Boha ještě jiné božstvo staví, však záhy poznají!
kteří staví si vedle Boha boha jiného: však zvědí!
وَلَقَدْ نَعْلَمُ أَنَّكَ يَضِيقُ صَدْرُكَ بِمَا يَقُولُونَ ﴿٩٧﴾
A víme již, že hruď tvá je stísněna tím, co říkají,
Dobře pak víme, že svírá se ti hruď (bolem) nad tím, co říkají:
فَسَبِّحْ بِحَمْدِ رَبِّكَ وَكُن مِّنَ ٱلسَّٰجِدِينَ ﴿٩٨﴾
ty však chválu Pána svého oslavuj a buď mezi těmi, kdož na tvář padají,
pročež vyvyšuj Pána svého ve chvále jeho a druž se k těm, kdož padají na tvář svou:
وَٱعْبُدْ رَبَّكَ حَتَّىٰ يَأْتِيَكَ ٱلْيَقِينُ ﴿٩٩﴾
a Pánu svému služ do chvíle, kdy k tobě nepochybně přijde!
a uctívej Pána svého, dokud nepřijde ti to, co jest jistotné.