English
Chinese
Spanish
Portuguese
Russian
Japanese
French
German
Italian
Hindi
Korean
Indonesian
Bengali
Albanian
Bosnian
Dutch
Malayalam
RomanianSetting
Surah Mary [Maryam] in Czech
ذِكْرُ رَحْمَتِ رَبِّكَ عَبْدَهُۥ زَكَرِيَّآ ﴿٢﴾
Připomenutí o milosrdenství Pána tvého nad Zachariášem, služebníkem jeho.
Toto jest zmínka o milosrdenství Pána tvého nad služebníkem jeho Zachariášem:
إِذْ نَادَىٰ رَبَّهُۥ نِدَآءً خَفِيًّۭا ﴿٣﴾
Hle, Zachariáš zavolal k Pánu svému voláním tajným
když volal k Pánu svému voláním skrytým,
قَالَ رَبِّ إِنِّى وَهَنَ ٱلْعَظْمُ مِنِّى وَٱشْتَعَلَ ٱلرَّأْسُ شَيْبًۭا وَلَمْ أَكُنۢ بِدُعَآئِكَ رَبِّ شَقِيًّۭا ﴿٤﴾
řka: \"Pane můj, mé kosti již u mne zeslábly a hlava má se šedinami pokryla, a nikdy jsem nebyl při vzývání Tebe, Pane můj, neúspěšný;
a řekl: „Pane můj, zajisté ochably kosti mé a zastkvěla se hlava má šedinami, ale nikdy nebyl jsem ve své modlitbě k tobě, Pane můj, oslyšán:
وَإِنِّى خِفْتُ ٱلْمَوَٰلِىَ مِن وَرَآءِى وَكَانَتِ ٱمْرَأَتِى عَاقِرًۭا فَهَبْ لِى مِن لَّدُنكَ وَلِيًّۭا ﴿٥﴾
však obávám se příbuzných, kteří po mně přijdou. Má žena sice neplodná je, leč z moci své mi následníka daruj,
jáť obávám se o ty, kdož přijdou po mně; má žena pak neplodna jest, pročež dej mi od sebe následníka,
يَرِثُنِى وَيَرِثُ مِنْ ءَالِ يَعْقُوبَ ۖ وَٱجْعَلْهُ رَبِّ رَضِيًّۭا ﴿٦﴾
jenž dědicem mým i dědicem rodu Jakubova bude, a učiň, by tobě se zalíbil, Pane můj!\"
jenž dědicem byl by mým a dědicem Jakuba: a učiň jej, Pane můj, zalíbeníhodným.“
يَٰزَكَرِيَّآ إِنَّا نُبَشِّرُكَ بِغُلَٰمٍ ٱسْمُهُۥ يَحْيَىٰ لَمْ نَجْعَل لَّهُۥ مِن قَبْلُ سَمِيًّۭا ﴿٧﴾
\"Zachariáši, zvěstujeme ti zprávu radostnou o narození chlapce, jehož Jahjá bude jméno a jemuž jsme dříve nedali jmenovce žádného!\"
„Zachariáši, oznamujeme ti narození mládce, jehož jméno bude Jahjá: neučinili jsme mu před ním jmenovce.“
قَالَ رَبِّ أَنَّىٰ يَكُونُ لِى غُلَٰمٌۭ وَكَانَتِ ٱمْرَأَتِى عَاقِرًۭا وَقَدْ بَلَغْتُ مِنَ ٱلْكِبَرِ عِتِيًّۭا ﴿٨﴾
Pravil: \"Pane můj, jak mohl bych chlapce míti, když žena má je neplodná a já sám jsem již dosáhl slabosti věku vysokého?\"
Řekl: „Pane můj, jakž narodí se mi syn, když žena má neplodna jest a já sám dospěl jsem zesláblosti stáří?“
قَالَ كَذَٰلِكَ قَالَ رَبُّكَ هُوَ عَلَىَّ هَيِّنٌۭ وَقَدْ خَلَقْتُكَ مِن قَبْلُ وَلَمْ تَكُ شَيْـًۭٔا ﴿٩﴾
I řekl: \"Staniž se takto, neb Pán tvůj praví: Toto je pro Mne snadné, vždyť stvořil jsem tě již dříve, když ještě ničíms nebyl.\"
Řekl: „Takto pravil Pán tvůj: snadné jest mi to, neboť stvořil jsem tě před tím, když nebyl's ničím.“
قَالَ رَبِّ ٱجْعَل لِّىٓ ءَايَةًۭ ۚ قَالَ ءَايَتُكَ أَلَّا تُكَلِّمَ ٱلنَّاسَ ثَلَٰثَ لَيَالٍۢ سَوِيًّۭا ﴿١٠﴾
Pravil Zachariáš: \"Pane můj, učiň mi znamení!\" - \"Znamením tvým budiž,\" pravil, \"že po tři noci s lidmi hovořit nebudeš, byť zdraví plnému ses těšil.\"
Řekl: „Pane můj, učiň mi znamení.“ Řekl: „Znamením tobě bude, že nebudeš mluviti s lidmi po tři noci, (ač) v plném zdraví.“
فَخَرَجَ عَلَىٰ قَوْمِهِۦ مِنَ ٱلْمِحْرَابِ فَأَوْحَىٰٓ إِلَيْهِمْ أَن سَبِّحُوا۟ بُكْرَةًۭ وَعَشِيًّۭا ﴿١١﴾
I vyšel Zachariáš ze svatyně k lidu svému a (Bůh) jim vnukl: \"Slavte za jitra i za večera Pána svého!\"
I vyšel ze svatyně k lidu svému a činil jim posuňky, aby chválili Boha z jitra i z večera.
يَٰيَحْيَىٰ خُذِ ٱلْكِتَٰبَ بِقُوَّةٍۢ ۖ وَءَاتَيْنَٰهُ ٱلْحُكْمَ صَبِيًّۭا ﴿١٢﴾
... \"Jahjá, pevně se Písma přidržuj!\" A dali jsme mu moudrost již v dětství jeho
„Ó Jahjá, vezmi Knihu s pevným předsevzetím,“ (řekli jsme) a dali jsme mu soudnost již v dětství,
وَحَنَانًۭا مِّن لَّدُنَّا وَزَكَوٰةًۭ ۖ وَكَانَ تَقِيًّۭا ﴿١٣﴾
a laskavost a čistotu od Nás přicházející. A byl bohabojný
jakož i slitovnost od nás a bezúhonnost: a bohabojným byl,
وَبَرًّۢا بِوَٰلِدَيْهِ وَلَمْ يَكُن جَبَّارًا عَصِيًّۭا ﴿١٤﴾
a k rodičům dobrotivý a nebyl ani násilný, ani neposlušný.
a bez provinění vůči rodičům svým a nebyl zpupnýn a neposlušným.
وَسَلَٰمٌ عَلَيْهِ يَوْمَ وُلِدَ وَيَوْمَ يَمُوتُ وَيَوْمَ يُبْعَثُ حَيًّۭا ﴿١٥﴾
Mír budiž s ním v den, kdy se narodil, i v den, kdy zemřel, i v den, kdy k životu bude zas probuzen!
Pokoj budiž s ním v den, kdy narodil se i v den, kdy zemřel a v den, kdy vzkříšen bude!
وَٱذْكُرْ فِى ٱلْكِتَٰبِ مَرْيَمَ إِذِ ٱنتَبَذَتْ مِنْ أَهْلِهَا مَكَانًۭا شَرْقِيًّۭا ﴿١٦﴾
A připomeň v Knize také Marii, když vzdálila se od své rodiny do místa východního
A zmiň se v Knize o MARII. když vzdálila se od rodiny své k místu východnímu:
فَٱتَّخَذَتْ مِن دُونِهِمْ حِجَابًۭا فَأَرْسَلْنَآ إِلَيْهَا رُوحَنَا فَتَمَثَّلَ لَهَا بَشَرًۭا سَوِيًّۭا ﴿١٧﴾
a spustila závěs mezi sebou a jimi. A poslali jsme k ní ducha Svého a zjevil se jí v podobě smrtelníka dokonalého.
a vzala na se závoj (aby skryla se jím) před nimi: a poslali jsme k ní ducha svého, jenž vzal na se podobu před ní muže urostlého.
قَالَتْ إِنِّىٓ أَعُوذُ بِٱلرَّحْمَٰنِ مِنكَ إِن كُنتَ تَقِيًّۭا ﴿١٨﴾
I zvolala: \"Utíkám se před tebou k Milosrdnému - kéž i ty ses bál Jeho!\"
Řekla: „Béřu útočiště k Milosrdnému před tebou, bojíš-li se jej.“
قَالَ إِنَّمَآ أَنَا۠ رَسُولُ رَبِّكِ لِأَهَبَ لَكِ غُلَٰمًۭا زَكِيًّۭا ﴿١٩﴾
Pravil: \"Já posel jsem Pána tvého, abych ti daroval chlapce čistého.\"
Řekl: „Jáť pouze jsem poslem Pána tvého, abych obdařil tě synem svatým.“
قَالَتْ أَنَّىٰ يَكُونُ لِى غُلَٰمٌۭ وَلَمْ يَمْسَسْنِى بَشَرٌۭ وَلَمْ أَكُ بَغِيًّۭا ﴿٢٠﴾
Pravila: \"Jak bych mohla chlapce míti, když se mě nedotkl smrtelník žádný a já nejsem ženou nepočestnou!\"
Řekla: „Jak budu míti syna, když nedotkl se mne muž a nejsem nepočestnou?“
قَالَ كَذَٰلِكِ قَالَ رَبُّكِ هُوَ عَلَىَّ هَيِّنٌۭ ۖ وَلِنَجْعَلَهُۥٓ ءَايَةًۭ لِّلنَّاسِ وَرَحْمَةًۭ مِّنَّا ۚ وَكَانَ أَمْرًۭا مَّقْضِيًّۭا ﴿٢١﴾
Odpověděl: \"Staniž se tak, neb Pán tvůj pravil: Toto je pro mne snadné, a věru jej učiníme znamením pro lidi i milosrdenstvím od Nás seslaným, a je to již věcí rozhodnutou!\"
Řekl: „Takto pravil Pán tvůj: snadné jest mi to a učiníme jej znamením lidstvu a milosrdenstvím od nás; věc jest to rozhodnutá.“
۞ فَحَمَلَتْهُ فَٱنتَبَذَتْ بِهِۦ مَكَانًۭا قَصِيًّۭا ﴿٢٢﴾
A otěhotněla dítětem a uchýlila se s ním na místo vzdálené.
I obtěžkala jím a vzdálila se k místu dalekému,
فَأَجَآءَهَا ٱلْمَخَاضُ إِلَىٰ جِذْعِ ٱلنَّخْلَةِ قَالَتْ يَٰلَيْتَنِى مِتُّ قَبْلَ هَٰذَا وَكُنتُ نَسْيًۭا مَّنسِيًّۭا ﴿٢٣﴾
A zastihly ji bolesti poblíže kmene datle palmové a zvolala: \"Ach, kéž bych byla raději již dříve zemřela a upadla v zapomenutí úplné!\"
a přišly na ni bolesti u pně datlovníku. Řekla: „Kéž byla bych zemřela před touto chvílí a kéž byla bych zapomenuta, nadobro zapomenuta!“
فَنَادَىٰهَا مِن تَحْتِهَآ أَلَّا تَحْزَنِى قَدْ جَعَلَ رَبُّكِ تَحْتَكِ سَرِيًّۭا ﴿٢٤﴾
I zavolal na ni zpod jejích nohou: \"Nermuť se, vždyť Pán tvůj dal pod tebou téci říčce plynulé,
A zavolal na ni (hlas) zpod ní: „Nermuť se, neb Pán tvůj učinil pod tebou ručej:
وَهُزِّىٓ إِلَيْكِ بِجِذْعِ ٱلنَّخْلَةِ تُسَٰقِطْ عَلَيْكِ رُطَبًۭا جَنِيًّۭا ﴿٢٥﴾
a zatřes kmenem palmy nad sebou a spadnou k tobě datle čerstvé a uzrálé!
a zatřes k sobě pněm datlovníku i spadnou na tebe datle čerstvé, uzrálé:
فَكُلِى وَٱشْرَبِى وَقَرِّى عَيْنًۭا ۖ فَإِمَّا تَرَيِنَّ مِنَ ٱلْبَشَرِ أَحَدًۭا فَقُولِىٓ إِنِّى نَذَرْتُ لِلرَّحْمَٰنِ صَوْمًۭا فَلَنْ أُكَلِّمَ ٱلْيَوْمَ إِنسِيًّۭا ﴿٢٦﴾
Jez a pij a buď mysli radostné! A až spatříš ze smrtelníků někoho, rci:, Přislíbila jsem půst Milosrdnému a nebudu dnes mluvit na člověka žádného?!\"
i jez a pij a buď veselé mysli, a spatříš-li z lidí někoho, rci: Učinila jsem slib Milosrdnému postiti se; a nebudu mluviti dnes s nikým z lidí.“
فَأَتَتْ بِهِۦ قَوْمَهَا تَحْمِلُهُۥ ۖ قَالُوا۟ يَٰمَرْيَمُ لَقَدْ جِئْتِ شَيْـًۭٔا فَرِيًّۭا ﴿٢٧﴾
Pak přišla s ním k lidu svému, nesouc jej. I zvolali: \"Marie, tys věru provedla věc neslýchanou!
I přišla pak s děckem k lidu svému, nesouc je. Řekli: „Marie, učinila's věru, věc podivnou.
يَٰٓأُخْتَ هَٰرُونَ مَا كَانَ أَبُوكِ ٱمْرَأَ سَوْءٍۢ وَمَا كَانَتْ أُمُّكِ بَغِيًّۭا ﴿٢٨﴾
Sestro Árónova, otec tvůj nebyl mužem špatným ani matka tvá nebyla nepočestnou!\"
Sestro Áronova, otec tvůj nebyl mužem špatným, aniž matka tvá byla nepočestná.“
فَأَشَارَتْ إِلَيْهِ ۖ قَالُوا۟ كَيْفَ نُكَلِّمُ مَن كَانَ فِى ٱلْمَهْدِ صَبِيًّۭا ﴿٢٩﴾
A ukázala Marie na chlapce. I pravili:;, Jak máme mluvit s někým, kdo ještě v kolébce je děckem?\"
I ukázala na děcko. Řekli: „Jak budeme mluviti s někým, jenž v kolébce jest děckem?“
قَالَ إِنِّى عَبْدُ ٱللَّهِ ءَاتَىٰنِىَ ٱلْكِتَٰبَ وَجَعَلَنِى نَبِيًّۭا ﴿٣٠﴾
A promluvil chlapec: \"Já služebníkem Božím jsem, On dal mi Písmo a učinil mne prorokem.
Řekl (Ježíš): „Jáť služebník jsem Boha: on dal mi Knihu a učinil mne prorokem;
وَجَعَلَنِى مُبَارَكًا أَيْنَ مَا كُنتُ وَأَوْصَٰنِى بِٱلصَّلَوٰةِ وَٱلزَّكَوٰةِ مَا دُمْتُ حَيًّۭا ﴿٣١﴾
A učinil mne požehnaným, ať kdekoliv dlíti budu, a modlitbu a almužnu; co živ budu, mi poručil
a učinil mne požehnaným kdekoliv byl bych: a poručil mi modlitbu a dávání poviné almužny, pokavaď budu mezi živými.
وَبَرًّۢا بِوَٰلِدَتِى وَلَمْ يَجْعَلْنِى جَبَّارًۭا شَقِيًّۭا ﴿٣٢﴾
a také úctu k matce své; a ani násilníkem, ani bídníkem mne neučinil.
A (dal mi), abych úctu měl vůči matce své: aniž učinil mne zpupným zbídačelcem.
وَٱلسَّلَٰمُ عَلَىَّ يَوْمَ وُلِدتُّ وَيَوْمَ أَمُوتُ وَيَوْمَ أُبْعَثُ حَيًّۭا ﴿٣٣﴾
A dal, aby mír byl se mnou v den, kdy jsem se narodil, i v den, kdy zemřu, i v den, kdy k životu budu zas probuzen.\"
A (dal mi), aby pokoj byl nade mnou v den narození mého i v den smrti mé a v den, kdy vzkříšen budu mezi živými.“
ذَٰلِكَ عِيسَى ٱبْنُ مَرْيَمَ ۚ قَوْلَ ٱلْحَقِّ ٱلَّذِى فِيهِ يَمْتَرُونَ ﴿٣٤﴾
Takový je Ježíš, syn Mariin, podle slova pravdivého, o němž oni pochybují jen!
Totoť jest Ježíš, syn Mariin: totoť jest pravdivé podání ohledně toho, v čem mají pochybnosti.
مَا كَانَ لِلَّهِ أَن يَتَّخِذَ مِن وَلَدٍۢ ۖ سُبْحَٰنَهُۥٓ ۚ إِذَا قَضَىٰٓ أَمْرًۭا فَإِنَّمَا يَقُولُ لَهُۥ كُن فَيَكُونُ ﴿٣٥﴾
Není Boha důstojná, aby si bral syna nějakého. Sláva tomu, který, když o věci rozhodne, řekne pouze: \"Staniž se!\" a stane se.
Nepřísluší Bohu, aby učinil sobě syna: chválen budiž! Když rozhodne o věci, řekne pouze: „Staň se!“ a stane se.
وَإِنَّ ٱللَّهَ رَبِّى وَرَبُّكُمْ فَٱعْبُدُوهُ ۚ هَٰذَا صِرَٰطٌۭ مُّسْتَقِيمٌۭ ﴿٣٦﴾
Bůh jest Pánem mým i vaším, uctívejte Jej tedy, neboť toto jest stezka přímo vedoucí!
Bůh zajisté jest Pánem mým a Pánem vaším: pročež uctívejte jej, totoť jest stezka přímá.
فَٱخْتَلَفَ ٱلْأَحْزَابُ مِنۢ بَيْنِهِمْ ۖ فَوَيْلٌۭ لِّلَّذِينَ كَفَرُوا۟ مِن مَّشْهَدِ يَوْمٍ عَظِيمٍ ﴿٣٧﴾
A strany mezi sebou se v názorech rozešly - však běda těm, kdož neuvěřili, při nesmírného dne spatření!
A rozcházejí se strany mezi sebou v názoru: a běda těm, kdož neuvěřili, při spatření dne velkého!
أَسْمِعْ بِهِمْ وَأَبْصِرْ يَوْمَ يَأْتُونَنَا ۖ لَٰكِنِ ٱلظَّٰلِمُونَ ٱلْيَوْمَ فِى ضَلَٰلٍۢ مُّبِينٍۢ ﴿٣٨﴾
Jak dobře však uslyší a uvidí v den, kdy přijdou k Nám! Avšak dnes jsou v bludu zjevném ti, kdož křivdu činí.
Ohlašuj jim a ukazuj jim den, kdy přijdou před nás: však nepravostní dnes jsou v bloudění zjevném.
وَأَنذِرْهُمْ يَوْمَ ٱلْحَسْرَةِ إِذْ قُضِىَ ٱلْأَمْرُ وَهُمْ فِى غَفْلَةٍۢ وَهُمْ لَا يُؤْمِنُونَ ﴿٣٩﴾
Varuj je přede dnem nářku, kdy věc bude rozhodnuta, zatímco oni dnes lhostejni jsou a nevěří!
A varuj je přede dnem nářku, kdy rozhodnuto bude o věci, mezitím co oni jsou v lhostejnosti a nevěří.
إِنَّا نَحْنُ نَرِثُ ٱلْأَرْضَ وَمَنْ عَلَيْهَا وَإِلَيْنَا يُرْجَعُونَ ﴿٤٠﴾
A věru My zdědíme zemi se vším, co je na ní, a k nám budou všichni navráceni.
Zajisté my zdědíme zemi a vše, což na ní jest, a oni k nám se navrátí.
وَٱذْكُرْ فِى ٱلْكِتَٰبِ إِبْرَٰهِيمَ ۚ إِنَّهُۥ كَانَ صِدِّيقًۭا نَّبِيًّا ﴿٤١﴾
A připomeň v Knize též Abrahama, neboť on pravdomluvným byl a prorokem.
A zmiň se v Knize o Abrahamovi, neboť on byl mužem pravdomluvým a prorokem.
إِذْ قَالَ لِأَبِيهِ يَٰٓأَبَتِ لِمَ تَعْبُدُ مَا لَا يَسْمَعُ وَلَا يُبْصِرُ وَلَا يُغْنِى عَنكَ شَيْـًۭٔا ﴿٤٢﴾
Hle, pravil otci svému: \"Otče můj, proč uctíváš něco, co ani neslyší, ani nevidí a co není k užitku žádnému?
Když řekl otci svému: „Otče můj, proč uctíváš to, co neslyší a nevidí, aniž prospěšno ti může býti v čem?
يَٰٓأَبَتِ إِنِّى قَدْ جَآءَنِى مِنَ ٱلْعِلْمِ مَا لَمْ يَأْتِكَ فَٱتَّبِعْنِىٓ أَهْدِكَ صِرَٰطًۭا سَوِيًّۭا ﴿٤٣﴾
Otče můj, dostalo se mi vědění, jehož se tobě nedostalo, následuj mne tedy a já uvedu tě na stezku rovnou.
Otče můj, nyní přišlo mi vědění, které nepřišlo tobě: i následuj mne a povedu tě cestou rovnou.
يَٰٓأَبَتِ لَا تَعْبُدِ ٱلشَّيْطَٰنَ ۖ إِنَّ ٱلشَّيْطَٰنَ كَانَ لِلرَّحْمَٰنِ عَصِيًّۭا ﴿٤٤﴾
Otče můj, neuctívej satana; vždyť on vzpurný byl vůči Milosrdnému.
Otče můj, neuctívej Satana, neboť Satan byl Milosrdného neposlušen.
يَٰٓأَبَتِ إِنِّىٓ أَخَافُ أَن يَمَسَّكَ عَذَابٌۭ مِّنَ ٱلرَّحْمَٰنِ فَتَكُونَ لِلشَّيْطَٰنِ وَلِيًّۭا ﴿٤٥﴾
Otče můj, obávám se, aby se tě nedotkl trest od Milosrdného a aby ses přítelem satanovým nestal.\"
Otče můj, zajisté obávám se, aby nedotkl se tě trest od Milosrdného a abys nebyl Satanovi přítelem.“
قَالَ أَرَاغِبٌ أَنتَ عَنْ ءَالِهَتِى يَٰٓإِبْرَٰهِيمُ ۖ لَئِن لَّمْ تَنتَهِ لَأَرْجُمَنَّكَ ۖ وَٱهْجُرْنِى مَلِيًّۭا ﴿٤٦﴾
I řekl otec jeho: \"Ty tupit chceš božstva moje, Abrahame? Nepřestaneš-li, pak tě věru ukamenuji! A nyní se ode mne na delší dobu vzdal!\"
Řekl (otec): „Ty tedy zříkáš se božstev mých, Abrahame? Nezanecháš-li toho, dojista kamenovati tě budu! A teď odejdi ode mne na dlouho!“
قَالَ سَلَٰمٌ عَلَيْكَ ۖ سَأَسْتَغْفِرُ لَكَ رَبِّىٓ ۖ إِنَّهُۥ كَانَ بِى حَفِيًّۭا ﴿٤٧﴾
Pravil Abraham: \"Mír s tebou! Budu prosit Pána svého o odpuštění pro tebe, vždyť On je mi příznivě nakloněn.
Řekl: „Pokoj budiž s tebou: budu prositi za odpustění pro tebe Pána svého, neboť on jest ke mně laskavým:
وَأَعْتَزِلُكُمْ وَمَا تَدْعُونَ مِن دُونِ ٱللَّهِ وَأَدْعُوا۟ رَبِّى عَسَىٰٓ أَلَّآ أَكُونَ بِدُعَآءِ رَبِّى شَقِيًّۭا ﴿٤٨﴾
Odloučím se od vás i od toho, co místo Boha vzýváte, a jen Pána svého vzývat budu; a snad nebudu při modlitbě k Pánu svému oslyšen.\"
a vzdaluji se vás a toho, co uctíváte vedle Boha a uctívati budu Pána svého: možná, že nebudu v modlitbě své k Pánu svému oslyšán.“
فَلَمَّا ٱعْتَزَلَهُمْ وَمَا يَعْبُدُونَ مِن دُونِ ٱللَّهِ وَهَبْنَا لَهُۥٓ إِسْحَٰقَ وَيَعْقُوبَ ۖ وَكُلًّۭا جَعَلْنَا نَبِيًّۭا ﴿٤٩﴾
A když se od nich a od toho, co místo Boha uctívali, odloučil, Izáka a Jakuba jsme mu darovali a každého z nich jsme prorokem ustanovili.
A když vzdálil se od nich a od toho, co uctívali vedle Pána svého, obdařili jsme jej Isákem a Jakubem: a oba učinili jsme proroky.
وَوَهَبْنَا لَهُم مِّن رَّحْمَتِنَا وَجَعَلْنَا لَهُمْ لِسَانَ صِدْقٍ عَلِيًّۭا ﴿٥٠﴾
A uštědřili jsme jim část z Našeho milosrdenství a jejich vznešený jazyk jsme pravdivým učinili.
A poskytli jsme jim darů z milosrdenství svého a dali jsme jim pověst pravdy vznešenou.
وَٱذْكُرْ فِى ٱلْكِتَٰبِ مُوسَىٰٓ ۚ إِنَّهُۥ كَانَ مُخْلَصًۭا وَكَانَ رَسُولًۭا نَّبِيًّۭا ﴿٥١﴾
A připomeň v Knize také Mojžíše, jenž byl upřímně oddaným a byl poslem i prorokem.
A zmiň se v Knize o Mojžíšovi, neboť on upřímným byl a byl poslem i prorokem.
وَنَٰدَيْنَٰهُ مِن جَانِبِ ٱلطُّورِ ٱلْأَيْمَنِ وَقَرَّبْنَٰهُ نَجِيًّۭا ﴿٥٢﴾
A zavolali jsme naň na pravém úbočí hory Sinaje a učinili jsme jej blízkým důvěrníkem.
A volali jsme naň se strany hory Sinai pravé a způsobili jsme, aby přiblížil se k rozmluvě tajné.
وَوَهَبْنَا لَهُۥ مِن رَّحْمَتِنَآ أَخَاهُ هَٰرُونَ نَبِيًّۭا ﴿٥٣﴾
A obdařili jsme jej z milosrdenství Našeho bratrem jeho Árónem, též prorokem.
A obdařili jsme jej z milosrdenství svého bratrem jeho Áronem, též prorokem.
وَٱذْكُرْ فِى ٱلْكِتَٰبِ إِسْمَٰعِيلَ ۚ إِنَّهُۥ كَانَ صَادِقَ ٱلْوَعْدِ وَكَانَ رَسُولًۭا نَّبِيًّۭا ﴿٥٤﴾
A připomeň v Knize také Ismaela, jenž věrně sliby dodržoval a poslem i prorokem byl
A zmiň se v Knize o Ismaelovi, neboť on byl věrným ve slibech svých a byl poslem i prorokem.
وَكَانَ يَأْمُرُ أَهْلَهُۥ بِٱلصَّلَوٰةِ وَٱلزَّكَوٰةِ وَكَانَ عِندَ رَبِّهِۦ مَرْضِيًّۭا ﴿٥٥﴾
a rodině své modlitbu a almužnu přikázal a Pánu svému se zalíbil.
A nabádal lid svůj k modlitbě a dávání povinné almužny a byl u Pána svého oblíben.
وَٱذْكُرْ فِى ٱلْكِتَٰبِ إِدْرِيسَ ۚ إِنَّهُۥ كَانَ صِدِّيقًۭا نَّبِيًّۭا ﴿٥٦﴾
A připomeň v Knize též Idríse, jenž byl pravdomluvným a prorokem
A zmiň se v Knize o Idrísovi, neboť on byl spravedlivým a prorokem.
وَرَفَعْنَٰهُ مَكَانًا عَلِيًّا ﴿٥٧﴾
a jehož jsme na vysoké místo pozvedli.
A Pozdvihli jsme jej na místo vysoké.
أُو۟لَٰٓئِكَ ٱلَّذِينَ أَنْعَمَ ٱللَّهُ عَلَيْهِم مِّنَ ٱلنَّبِيِّۦنَ مِن ذُرِّيَّةِ ءَادَمَ وَمِمَّنْ حَمَلْنَا مَعَ نُوحٍۢ وَمِن ذُرِّيَّةِ إِبْرَٰهِيمَ وَإِسْرَٰٓءِيلَ وَمِمَّنْ هَدَيْنَا وَٱجْتَبَيْنَآ ۚ إِذَا تُتْلَىٰ عَلَيْهِمْ ءَايَٰتُ ٱلرَّحْمَٰنِ خَرُّوا۟ سُجَّدًۭا وَبُكِيًّۭا ۩ ﴿٥٨﴾
A toto jsou ti, jež Bůh svou přízní vyznamenal: proroci z potomstva Adamova, z těch, které jsme s Noem zachránili, z potomstva Abrahamova a Izraelova a z těch, které jsme vyvolili a správnou cestou vedli. A když jim znamení Milosrdného přednášena byla, na zem padali klaníce se a s pláčem.
Tito jsou, kterým požehnal Bůh z proroků z potomstva Adamova a z těch, které spasili jsme s Noemem: a z potomstva Abrahama a Israele a z těch, které vedli jsme (cestou pravou) a vyvolili jsme si. Když předčítána jim byla znamení Milosrdného, padli k zemi obráceni tvářemi svými úctou a plačíce.
۞ فَخَلَفَ مِنۢ بَعْدِهِمْ خَلْفٌ أَضَاعُوا۟ ٱلصَّلَوٰةَ وَٱتَّبَعُوا۟ ٱلشَّهَوَٰتِ ۖ فَسَوْفَ يَلْقَوْنَ غَيًّا ﴿٥٩﴾
Po nich však následovali nástupci, kteří modlitbu opustili a jen vášně své sledovali, a ti se setkají s bludem -
Však po nich následovali potomci, kteří stranou odhodili modlitbu a následovali jen náruživosti své: a tito potkají jen blud,
إِلَّا مَن تَابَ وَءَامَنَ وَعَمِلَ صَٰلِحًۭا فَأُو۟لَٰٓئِكَ يَدْخُلُونَ ٱلْجَنَّةَ وَلَا يُظْلَمُونَ شَيْـًۭٔا ﴿٦٠﴾
kromě těch, kdož pokání činili, víru měli a zbožné skutky konali, Ti do ráje budou uvedeni a nebudou nikterak ošizeni,
vyjma těch, kteří kajícně obrátí se a uvěří a konati budou dobré skutky: tito vstoupí do zahrady (ráje) a nebudou utištěni v nejmenším:
جَنَّٰتِ عَدْنٍ ٱلَّتِى وَعَدَ ٱلرَّحْمَٰنُ عِبَادَهُۥ بِٱلْغَيْبِ ۚ إِنَّهُۥ كَانَ وَعْدُهُۥ مَأْتِيًّۭا ﴿٦١﴾
do zahrad Edenu, jež přislíbil Milosrdný služebníkům Svým v nepoznatelné věřícím. A pak věru slib Jeho se splní!
do zahrad Edenu, jež slíbil Milosrdný služebníkům svým z věcí skrytých: a zajisté slib jeho naplní se.
لَّا يَسْمَعُونَ فِيهَا لَغْوًا إِلَّا سَلَٰمًۭا ۖ وَلَهُمْ رِزْقُهُمْ فِيهَا بُكْرَةًۭ وَعَشِيًّۭا ﴿٦٢﴾
A neuslyší tam žádné tlachání, nýbrž jen pozdravy \"mír s vámi\", a obživu tam budou mít zrána i zvečera.
V nich nebudou slyšeti ničemností, pouze „Pokoj s vámi!“ a v nich výživu budou dostávati z jitra i za večera.
تِلْكَ ٱلْجَنَّةُ ٱلَّتِى نُورِثُ مِنْ عِبَادِنَا مَن كَانَ تَقِيًّۭا ﴿٦٣﴾
Takový bude ráj, jenž v dědictví dáme těm ze služebníků Svých, kteří bohabojní byli.
Taková bude zahrada, jejímiž dědici učiníme ty ze služebníků našich, kteří byli bohabojní.
وَمَا نَتَنَزَّلُ إِلَّا بِأَمْرِ رَبِّكَ ۖ لَهُۥ مَا بَيْنَ أَيْدِينَا وَمَا خَلْفَنَا وَمَا بَيْنَ ذَٰلِكَ ۚ وَمَا كَانَ رَبُّكَ نَسِيًّۭا ﴿٦٤﴾
A nesestupujeme leč z rozkazu Pána tvého a Jemu náleží, co je před námi a co je za námi, i to, co je mezi tím; a Pán tvůj není věru zapomnětlivým,
A nesestupujeme s nebe, vyjma z rozkazu Pána tvého, jemuť přináleží, což před námi jest i za námi a cožkoliv mezi tím jest: a Pán tvůj jistě není zapomětlivým.
رَّبُّ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ وَمَا بَيْنَهُمَا فَٱعْبُدْهُ وَٱصْطَبِرْ لِعِبَٰدَتِهِۦ ۚ هَلْ تَعْلَمُ لَهُۥ سَمِيًّۭا ﴿٦٥﴾
On Pánem je nebes a země a toho, co mezi nimi je. Uctívej Jej tedy a buď vytrvalý v uctívání Jeho. A znáš někoho se jménem stejným?
Onť Pánem jest nebes i země a všeho, což mezi nimi jest: pročež uctívej jej a buď vytrvalým v uctívání jej: zdaž znáš koho, jenž byl by s ním soujmenným?
وَيَقُولُ ٱلْإِنسَٰنُ أَءِذَا مَا مِتُّ لَسَوْفَ أُخْرَجُ حَيًّا ﴿٦٦﴾
Člověk se ptá: \"Až zemřu, budu z hrobu opět vyveden živý?\"
A dí člověk: „Zdaž poté, až zemru, vyveden budu z hrobu živým?“
أَوَلَا يَذْكُرُ ٱلْإِنسَٰنُ أَنَّا خَلَقْنَٰهُ مِن قَبْلُ وَلَمْ يَكُ شَيْـًۭٔا ﴿٦٧﴾
Což si nevzpomene člověk, že jsme jej stvořili již jednou, když ještě nebyl ničím?
Zdaž nepomní člověk, že stvořili jsme jej před tím, když nebyl ničím?
فَوَرَبِّكَ لَنَحْشُرَنَّهُمْ وَٱلشَّيَٰطِينَ ثُمَّ لَنُحْضِرَنَّهُمْ حَوْلَ جَهَنَّمَ جِثِيًّۭا ﴿٦٨﴾
Při Pánu tvém, My věru shromáždíme je i satany a pak kol pekla na kolenou je předvedeme
Při Pánu tvém přisahám, že dojista shromáždíme je i zlé duchy: pak předvedeme je kol pekla na kolenou.
ثُمَّ لَنَنزِعَنَّ مِن كُلِّ شِيعَةٍ أَيُّهُمْ أَشَدُّ عَلَى ٱلرَّحْمَٰنِ عِتِيًّۭا ﴿٦٩﴾
a potom z každé skupiny toho, kdo nejvzpurnější byl proti Milosrdnému, vytáhneme
Pak oddělíme od každé skupiny ty, kdož nejurputnějšími byli proti Milosrdnému v odboji:
ثُمَّ لَنَحْنُ أَعْلَمُ بِٱلَّذِينَ هُمْ أَوْلَىٰ بِهَا صِلِيًّۭا ﴿٧٠﴾
a My pak výborně poznáme ty, kdož hořet v něm si nejvíc zaslouží.
a pak my nejlépe budeme věděti o těch, kdo nejvíce zaslouží si v něm sžíhání.
وَإِن مِّنكُمْ إِلَّا وَارِدُهَا ۚ كَانَ عَلَىٰ رَبِّكَ حَتْمًۭا مَّقْضِيًّۭا ﴿٧١﴾
A mezi vámi není nikoho, kdo by k němu nesestoupil, a to u Pána tvého nezvratné je rozhodnutí.
A není nikoho, jenž nevešel by do něho: to u Pána tvého jest určením rozhodnutým.
ثُمَّ نُنَجِّى ٱلَّذِينَ ٱتَّقَوا۟ وَّنَذَرُ ٱلظَّٰلِمِينَ فِيهَا جِثِيًّۭا ﴿٧٢﴾
Potom však zachráníme ty, kdož bohabojní byli, a ponecháme v něm nespravedlivé na kolenou klečící.
Poté pak spasíme ty, kdož bohabojnými byli a ponecháme nepravostné v něm klečící.
وَإِذَا تُتْلَىٰ عَلَيْهِمْ ءَايَٰتُنَا بَيِّنَٰتٍۢ قَالَ ٱلَّذِينَ كَفَرُوا۟ لِلَّذِينَ ءَامَنُوٓا۟ أَىُّ ٱلْفَرِيقَيْنِ خَيْرٌۭ مَّقَامًۭا وَأَحْسَنُ نَدِيًّۭا ﴿٧٣﴾
Když jsou jim sdělována Naše znamení jako důkazy jasné, tehdy ti, kdož nevěří, říkají věřícím. \"Která z obou skupin je na tom lépe postavením svým a krásnější společností?\"
A když předčítána jsou jim znamení naše jasná, říkají ti, kdož neuvěřili, k těm, kdož uvěřili: „Která z obou stran jest lepší postavením a která jest lepší společností?“
وَكَمْ أَهْلَكْنَا قَبْلَهُم مِّن قَرْنٍ هُمْ أَحْسَنُ أَثَٰثًۭا وَرِءْيًۭا ﴿٧٤﴾
Kolik pokolení před vámi jsme již zahubili, jež lepší byla bohatstvím svým i vzhledností!
Však kolik zahladili jsme před nimi pokolení, jež lepší byla jich bohatstvím a nádherou!
قُلْ مَن كَانَ فِى ٱلضَّلَٰلَةِ فَلْيَمْدُدْ لَهُ ٱلرَّحْمَٰنُ مَدًّا ۚ حَتَّىٰٓ إِذَا رَأَوْا۟ مَا يُوعَدُونَ إِمَّا ٱلْعَذَابَ وَإِمَّا ٱلسَّاعَةَ فَسَيَعْلَمُونَ مَنْ هُوَ شَرٌّۭ مَّكَانًۭا وَأَضْعَفُ جُندًۭا ﴿٧٥﴾
Rci: \"Kéž Milosrdný prodlouží těm, kdož v bludu jsou, délku jejich žití, aby spatřili to, co slíbeno jim bylo - buď trest pozemský, či Hodinu. A pak poznají, kdo postavení má horší a kdo vojskem je slabší.\"
Rci: „Těch, kdož v bludu nalézají se, nechť prodlouží Milosrdný délku žití, až spatří to, co přislíbeno jim bylo — ať již trest v tomto životě, anebo hodinu (soudu): a tehdy seznají, kdo v horším jest postavení aneb slabším v posile:
وَيَزِيدُ ٱللَّهُ ٱلَّذِينَ ٱهْتَدَوْا۟ هُدًۭى ۗ وَٱلْبَٰقِيَٰتُ ٱلصَّٰلِحَٰتُ خَيْرٌ عِندَ رَبِّكَ ثَوَابًۭا وَخَيْرٌۭ مَّرَدًّا ﴿٧٦﴾
A Bůh rozmnoží vedení těch, kdož správnou cestou jdou, vždyť skutky zbožné, jež trvají, lepší jsou u Pána tvého odměnou i lepší náhradou.
však Bůh rozmnoží ty, kdož (dobře) jsou vedeni, (dobrým) vedením. a dobré skutky, jež trvají jsou lepší u Pána tvého odměnou a lepší náhradou.“
أَفَرَءَيْتَ ٱلَّذِى كَفَرَ بِـَٔايَٰتِنَا وَقَالَ لَأُوتَيَنَّ مَالًۭا وَوَلَدًا ﴿٧٧﴾
Co soudíš o tom, jenž ve znamení Naše nevěří a hovoří: \"Věru že dostane se mi majetku i dětí\"?
Zdaž viděl's onoho, jenž neuvěřil ve znamení naše a řekl: „Dojista dány budou mi statky i děti.“
أَطَّلَعَ ٱلْغَيْبَ أَمِ ٱتَّخَذَ عِندَ ٱلرَّحْمَٰنِ عَهْدًۭا ﴿٧٨﴾
Pronikl snad on k nepoznatelnému či uzavřel snad s Milosrdným úmluvu?
Což dospěl znalosti věcí skrytých, aneb učinil s Milosrdným smlouvu?
كَلَّا ۚ سَنَكْتُبُ مَا يَقُولُ وَنَمُدُّ لَهُۥ مِنَ ٱلْعَذَابِ مَدًّۭا ﴿٧٩﴾
Však pozor! My zapíšeme vše, co říká, a prodloužíme mu délku trestu jeho
Jistě, že ne: a zapíšeme si, co říká a prodloužíme mu trestu jeho délku.
وَنَرِثُهُۥ مَا يَقُولُ وَيَأْتِينَا فَرْدًۭا ﴿٨٠﴾
a zdědíme po něm to, o čem mluví, a přijde k nám osamocen, zbaven všeho.
A my zdědíme to, o čem mluví, a přijde k nám samojediný.
وَٱتَّخَذُوا۟ مِن دُونِ ٱللَّهِ ءَالِهَةًۭ لِّيَكُونُوا۟ لَهُمْ عِزًّۭا ﴿٨١﴾
A vzali si kromě Boha božstva různá, aby jim byla posilou.
A přibrali si vedle Boha božstva, aby byla jim oporou.
كَلَّا ۚ سَيَكْفُرُونَ بِعِبَادَتِهِمْ وَيَكُونُونَ عَلَيْهِمْ ضِدًّا ﴿٨٢﴾
Však pozor! Ona uctívání jejich popřou a protivníky jejich se stanou.
Však ne: božstva ta zaprou uctívání jich a budou jim protivníky.
أَلَمْ تَرَ أَنَّآ أَرْسَلْنَا ٱلشَّيَٰطِينَ عَلَى ٱلْكَٰفِرِينَ تَؤُزُّهُمْ أَزًّۭا ﴿٨٣﴾
Což nevidíš, že jsme vyslali satany proti nevěřícím, aby je ponoukali ke špatnostem?
Zdaž neviděl's, že poslali jsme zlé duchy, aby dráždili je ke hříchu?
فَلَا تَعْجَلْ عَلَيْهِمْ ۖ إِنَّمَا نَعُدُّ لَهُمْ عَدًّۭا ﴿٨٤﴾
Neusiluj o uspíšení jejich lhůty; vždyť My počítáme jim přesným počtem.
Nesnaž se uspíšiti (lhůtu) jejich, neb my sami spočteme (jich dní) počet.
يَوْمَ نَحْشُرُ ٱلْمُتَّقِينَ إِلَى ٱلرَّحْمَٰنِ وَفْدًۭا ﴿٨٥﴾
V den, kdy shromáždíme bohabojné u Milosrdného jako poselstvo
V den, kdy shromáždíme bohabojné u Milosrdného s poctou:
وَنَسُوقُ ٱلْمُجْرِمِينَ إِلَىٰ جَهَنَّمَ وِرْدًۭا ﴿٨٦﴾
a kdy poženeme hříšníky do pekla jako k napajedlu stádo,
a poženeme provinilce k peklu jak k napajedlu:
لَّا يَمْلِكُونَ ٱلشَّفَٰعَةَ إِلَّا مَنِ ٱتَّخَذَ عِندَ ٱلرَّحْمَٰنِ عَهْدًۭا ﴿٨٧﴾
tehdy nevěřící nebudou mít žádnou přímluvu kromě těch, kdož s Milosrdným uzavřeli úmluvu.
tehdy neprospěje jim přímluva, leda těm, kdož byli učinili s Milosrdným smlouvu.
وَقَالُوا۟ ٱتَّخَذَ ٱلرَّحْمَٰنُ وَلَدًۭا ﴿٨٨﴾
Říkajíce, že Milosrdný si vzal děti,
Říkají: „Učinil sobě Milosrdný syna.“
لَّقَدْ جِئْتُمْ شَيْـًٔا إِدًّۭا ﴿٨٩﴾
vy spáchali jste věc hnusnou,
Tím vyřkli jste věc úžasnou!
تَكَادُ ٱلسَّمَٰوَٰتُ يَتَفَطَّرْنَ مِنْهُ وَتَنشَقُّ ٱلْأَرْضُ وَتَخِرُّ ٱلْجِبَالُ هَدًّا ﴿٩٠﴾
že div se nebesa kvůli tomu neroztrhla, země se div nerozpoltila a hory se málem na prach rozpadly,
Málem nebesa by rozpoltila se z toho a roztrhla se země a hory zbortily se v kusech:
أَن دَعَوْا۟ لِلرَّحْمَٰنِ وَلَدًۭا ﴿٩١﴾
že Milosrdnému děti lživě připsali.
z toho, že připisují Milosrdnému syna:
وَمَا يَنۢبَغِى لِلرَّحْمَٰنِ أَن يَتَّخِذَ وَلَدًا ﴿٩٢﴾
A nehodí se přece, aby si Milosrdný děti bral,
když není třeba Milosrdnému, aby učinil si syna,
إِن كُلُّ مَن فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ إِلَّآ ءَاتِى ٱلرَّحْمَٰنِ عَبْدًۭا ﴿٩٣﴾
vždyť všichni, kdož na nebesích a na zemi jsou, k Milosrdnému přicházejí jako služebníci.
neboť vše, což na nebi jest i na zemi Milosrdnému jen co služebník se blíží:
لَّقَدْ أَحْصَىٰهُمْ وَعَدَّهُمْ عَدًّۭا ﴿٩٤﴾
A On je věru sečetl a přesným počtem spočítal
zaznamenal si je všechny a spočetl (přesným) počtem:
وَكُلُّهُمْ ءَاتِيهِ يَوْمَ ٱلْقِيَٰمَةِ فَرْدًا ﴿٩٥﴾
a všichni k Němu přijdou v den zmrtvýchvstání jako jedinci.
a každý z nich přijde k němu v den zmrtvýchvstání, jeden za druhým.
إِنَّ ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ وَعَمِلُوا۟ ٱلصَّٰلِحَٰتِ سَيَجْعَلُ لَهُمُ ٱلرَّحْمَٰنُ وُدًّۭا ﴿٩٦﴾
Těm, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, těm věru Milosrdný lásku Svou poskytne.
Těm, kdož uvěřili a konali dobré skutky, popřeje Milosrdný lásky.
فَإِنَّمَا يَسَّرْنَٰهُ بِلِسَانِكَ لِتُبَشِّرَ بِهِ ٱلْمُتَّقِينَ وَتُنذِرَ بِهِۦ قَوْمًۭا لُّدًّۭا ﴿٩٧﴾
A učinili jsme jej snadným pro jazyk tvůj, abys zvěst radostnou bohabojným mohl oznámit a lid hádavý tím varovat.
Zajisté pak učinili jsme jej snadným, v tvé vlastní řeči, abys radostnou zvěst věstil jím bohabojným a abys varoval jím lidi hašteřivé.
وَكَمْ أَهْلَكْنَا قَبْلَهُم مِّن قَرْنٍ هَلْ تُحِسُّ مِنْهُم مِّنْ أَحَدٍ أَوْ تَسْمَعُ لَهُمْ رِكْزًۢا ﴿٩٨﴾
Kolik pokolení před nimi jsme již zahubili! Můžeš snad jediného z nich ucítit či šepotu jejich naslouchat?
A kolik zahubili jsme před nimi pokolení! Zdaž pozorovat z nich můžeš koho, aneb slyšet je zašeptnouti?