English
Chinese
Spanish
Portuguese
Russian
Japanese
French
German
Italian
Hindi
Korean
Indonesian
Bengali
Albanian
Bosnian
Dutch
Malayalam
RomanianSetting
Surah Council, Consultation [Ash-Shura] in Czech
كَذَٰلِكَ يُوحِىٓ إِلَيْكَ وَإِلَى ٱلَّذِينَ مِن قَبْلِكَ ٱللَّهُ ٱلْعَزِيزُ ٱلْحَكِيمُ ﴿٣﴾
Takto Bůh mocný, moudrý vnuká tobě a těm, kdož byli před tebou, zjevení.
Takto vnuká tobě (zjevení) a těm, kdož před tebou byli, Bůh. Mocný. Moudrý.
لَهُۥ مَا فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَمَا فِى ٱلْأَرْضِ ۖ وَهُوَ ٱلْعَلِىُّ ٱلْعَظِيمُ ﴿٤﴾
Jemu náleží vše, co je na nebesích a co je na zemi, a On vznešený je i nesmírný.
Jemu přináleží, cožkoli na nebi jest i na zemi: a on nejvyšší jest, velký!
تَكَادُ ٱلسَّمَٰوَٰتُ يَتَفَطَّرْنَ مِن فَوْقِهِنَّ ۚ وَٱلْمَلَٰٓئِكَةُ يُسَبِّحُونَ بِحَمْدِ رَبِّهِمْ وَيَسْتَغْفِرُونَ لِمَن فِى ٱلْأَرْضِ ۗ أَلَآ إِنَّ ٱللَّهَ هُوَ ٱلْغَفُورُ ٱلرَّحِيمُ ﴿٥﴾
Nebesa se div v krovu svém nerozpoltí, zatímco andělé slávu Pána svého pějí a o odpuštění Jej prosí pro ty, kdož na zemi žijí. Což není Bůh věru odpouštějící a slitovný?
Pukají téměř nebesa s hůry — a andělé vyvyšují Pána svého ve chvále jeho a prosí za odpustění pro ty, kdož na zemi jsou. Ó zajisté Bůh velkým jest v odpoustění, slitovným!
وَٱلَّذِينَ ٱتَّخَذُوا۟ مِن دُونِهِۦٓ أَوْلِيَآءَ ٱللَّهُ حَفِيظٌ عَلَيْهِمْ وَمَآ أَنتَ عَلَيْهِم بِوَكِيلٍۢ ﴿٦﴾
Ty, kdož si vzali ochránce jiné vedle Něho, ty Bůh dobře střeží - ty však nad nimi nejsi dozorcem žádným.
Ony pak, kdož vzali si vedle Boha ochránce, střeže Bůh, a ty nejsi nad nimi poručníkem!
وَكَذَٰلِكَ أَوْحَيْنَآ إِلَيْكَ قُرْءَانًا عَرَبِيًّۭا لِّتُنذِرَ أُمَّ ٱلْقُرَىٰ وَمَنْ حَوْلَهَا وَتُنذِرَ يَوْمَ ٱلْجَمْعِ لَا رَيْبَ فِيهِ ۚ فَرِيقٌۭ فِى ٱلْجَنَّةِ وَفَرِيقٌۭ فِى ٱلسَّعِيرِ ﴿٧﴾
Takto jsme ti vnukli Korán arabský, abys jím varoval Matku měst i ty, kdož kolem ní žijí, a abys je varoval přede dnem zmrtvýchvstání, o němž pochyby není. Jedna skupina z nich se pak octne v ráji a skupina jiná v plameni šlehajícím.
Takto tedy vnuknuli jsme ti Korán a arabský, abys varoval jím matku měst a ty, kdož kolem jsou; a abys varoval je přede dnem shromáždění, o němž není pochyby: kdy jedni budou v zahradě (rajské) a druzí v plamenech.
وَلَوْ شَآءَ ٱللَّهُ لَجَعَلَهُمْ أُمَّةًۭ وَٰحِدَةًۭ وَلَٰكِن يُدْخِلُ مَن يَشَآءُ فِى رَحْمَتِهِۦ ۚ وَٱلظَّٰلِمُونَ مَا لَهُم مِّن وَلِىٍّۢ وَلَا نَصِيرٍ ﴿٨﴾
Kdyby Bůh chtěl, učinil by vás věru národem jediným, avšak On uvádí do milosrdenství Svého, koho chce, zatímco nespravedliví nebudou mít ochránce ani pomocníka.
Kdyby Bůh byl chtěl, byl by učinil je lidem jedním; však on, uvádí, koho chce, v milosrdenství své, a nepravostným nebude ochránce, ni pomocníka!
أَمِ ٱتَّخَذُوا۟ مِن دُونِهِۦٓ أَوْلِيَآءَ ۖ فَٱللَّهُ هُوَ ٱلْوَلِىُّ وَهُوَ يُحْىِ ٱلْمَوْتَىٰ وَهُوَ عَلَىٰ كُلِّ شَىْءٍۢ قَدِيرٌۭ ﴿٩﴾
Naopak, oni si vzali ochránce jiné vedle Něho, ačkoliv Bůh jediným je ochráncem. On mrtvé oživuje a všemocný je nad každou věcí.
Či vzali si vedle něho ochránce? Právě Bůh jest (oním) ochráncem; on křísí mrtvé; a on nade všemi věcmi moc má.
وَمَا ٱخْتَلَفْتُمْ فِيهِ مِن شَىْءٍۢ فَحُكْمُهُۥٓ إِلَى ٱللَّهِ ۚ ذَٰلِكُمُ ٱللَّهُ رَبِّى عَلَيْهِ تَوَكَّلْتُ وَإِلَيْهِ أُنِيبُ ﴿١٠﴾
A ať již na cokoliv máte různé názory, rozsouzení toho patří Bohu. \"Takový je Bůh, Pán můj, na Něho spoléhám a k Němu se kajícně obracím.
V čemkoli pak rozešli jste se v mínění, rozsouzení toho přináleží Bohu. Totoť jest Bůh, Pán můj; na něho spoléhám a k němu kajícně obracím se!
فَاطِرُ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ ۚ جَعَلَ لَكُم مِّنْ أَنفُسِكُمْ أَزْوَٰجًۭا وَمِنَ ٱلْأَنْعَٰمِ أَزْوَٰجًۭا ۖ يَذْرَؤُكُمْ فِيهِ ۚ لَيْسَ كَمِثْلِهِۦ شَىْءٌۭ ۖ وَهُوَ ٱلسَّمِيعُ ٱلْبَصِيرُ ﴿١١﴾
Stvořitel nebes a země, jenž učinil vám manželky vaše z vás samých a stvořil zvířata v párech, a tím vás rozmnožuje. A není nic, co by podobné Mu bylo a On slyšící je i jasnozřivý.
Stvořitel nebes i země: učinil vám z vás samých družky a dobytčata (stvořil) v párech; tím rozmnožuje vás. Není ničeho jemu podobného — a on všeslyšící jest, vševědoucí.
لَهُۥ مَقَالِيدُ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ ۖ يَبْسُطُ ٱلرِّزْقَ لِمَن يَشَآءُ وَيَقْدِرُ ۚ إِنَّهُۥ بِكُلِّ شَىْءٍ عَلِيمٌۭ ﴿١٢﴾
On klíče k nebesům i zemi má a On hojně uštědřuje obživu, komu chce, i odměřuje ji, komu chce - On o každé věci je vševědoucí.\"
Jemu patří klíče k nebi a zemi: hojně obdarovává výživou koho chce, aneb odměřuje (ji); neb zajisté on o všech věcech má vědomost.
۞ شَرَعَ لَكُم مِّنَ ٱلدِّينِ مَا وَصَّىٰ بِهِۦ نُوحًۭا وَٱلَّذِىٓ أَوْحَيْنَآ إِلَيْكَ وَمَا وَصَّيْنَا بِهِۦٓ إِبْرَٰهِيمَ وَمُوسَىٰ وَعِيسَىٰٓ ۖ أَنْ أَقِيمُوا۟ ٱلدِّينَ وَلَا تَتَفَرَّقُوا۟ فِيهِ ۚ كَبُرَ عَلَى ٱلْمُشْرِكِينَ مَا تَدْعُوهُمْ إِلَيْهِ ۚ ٱللَّهُ يَجْتَبِىٓ إِلَيْهِ مَن يَشَآءُ وَيَهْدِىٓ إِلَيْهِ مَن يُنِيبُ ﴿١٣﴾
On vám uzákonil jako náboženství to, co kdysi uložil Noemu - a to, co jsme vnukli tobě a co jsme uložili i Abrahamovi, Mojžíšovi a Ježíšovi: \"Dodržujte náboženské úkony a nerozštěpujte se ohledně jich!\" Jak nesnesitelné je pro modloslužebníky to, k čemu je vyzýváš! Bůh si k tomu vybírá, koho chce, a vede k tomu toho, kdo kajícně se k Němu obrací.
Zákonem učinil vám náboženství, jež byl doporučil Noemovi, a jež vnuknuli jsme i tobě; a jež doporučili jsme Abrahamovi, a Mojžíšovi, a Ježíšovi, (řkouce jim): „Zachovávejte (toto) náboženství a nerozštěpujte je!“ Jest protivno mnohobožcům to, k čemu zveš je: Bůh pak vybéře si, koho chtíti bude, pro (náboženství) toto, a Bůh povede k němu ty, kdož kajícně k němu obrátí se.
وَمَا تَفَرَّقُوٓا۟ إِلَّا مِنۢ بَعْدِ مَا جَآءَهُمُ ٱلْعِلْمُ بَغْيًۢا بَيْنَهُمْ ۚ وَلَوْلَا كَلِمَةٌۭ سَبَقَتْ مِن رَّبِّكَ إِلَىٰٓ أَجَلٍۢ مُّسَمًّۭى لَّقُضِىَ بَيْنَهُمْ ۚ وَإِنَّ ٱلَّذِينَ أُورِثُوا۟ ٱلْكِتَٰبَ مِنۢ بَعْدِهِمْ لَفِى شَكٍّۢ مِّنْهُ مُرِيبٍۢ ﴿١٤﴾
A rozštěpily se národy předchozí teprve poté, co dostalo se jim vědění, kvůli vzájemné nevraživosti. A kdyby nebylo slova, jež již dříve přišlo od Pána o lhůtě stanovené, bylo by mezi nimi již rozsouzeno. A věru ti, kdož po nich Písmo zdědili, v hlubokých pochybnostech o něm byli.
A rozštěpili se jen poté, když přišlo jim vědění, ze vzájemné svévole; a nebýti slova Pána tvého, jež předcházelo, stanovíc lhůtu předurčenou, bylo by již bývalo rozsouzeno mezi nimi. Zajisté pak ti, kdož zdědili Knihu po nich, jsou v pochybnosti o ní váhavé.
فَلِذَٰلِكَ فَٱدْعُ ۖ وَٱسْتَقِمْ كَمَآ أُمِرْتَ ۖ وَلَا تَتَّبِعْ أَهْوَآءَهُمْ ۖ وَقُلْ ءَامَنتُ بِمَآ أَنزَلَ ٱللَّهُ مِن كِتَٰبٍۢ ۖ وَأُمِرْتُ لِأَعْدِلَ بَيْنَكُمُ ۖ ٱللَّهُ رَبُّنَا وَرَبُّكُمْ ۖ لَنَآ أَعْمَٰلُنَا وَلَكُمْ أَعْمَٰلُكُمْ ۖ لَا حُجَّةَ بَيْنَنَا وَبَيْنَكُمُ ۖ ٱللَّهُ يَجْمَعُ بَيْنَنَا ۖ وَإِلَيْهِ ٱلْمَصِيرُ ﴿١٥﴾
Proto vyzývej k víře pravé a kráčej přímo, jak bylo ti poručeno! Nenásleduj scestná učení jejich, nýbrž rci: \"Uvěřil jsem v to, co Bůh z Písma seslal, a bylo mi poručeno, abych jednal spravedlivě mezi vámi. Bůh naším je i vaším Pánem, my skutky své máme i vy skutky své máte a není mezi námi důvodů ke sporu; Bůh shromáždí nás všechny a u Něho je cíl konečný.\"
Proto tedy zvi (je) a jdi přímým směrem, jakž nakázáno bylo ti, a nenásleduj choutek jejich, a rci: „Uvěřil jsem v Knihu, kterou seslal Bůh a nakázáno bylo mi, abych hlásal spravedlnost mezi vámi. Bůh jest Pánem naším i Pánem vaším: nám patří skutky naše a vám skutky vaše: není důvodu (k rozepři) mezi námi a vámi. Bůh shromáždí nás všechny a k němu vede (cesta) návratu.“
وَٱلَّذِينَ يُحَآجُّونَ فِى ٱللَّهِ مِنۢ بَعْدِ مَا ٱسْتُجِيبَ لَهُۥ حُجَّتُهُمْ دَاحِضَةٌ عِندَ رَبِّهِمْ وَعَلَيْهِمْ غَضَبٌۭ وَلَهُمْ عَذَابٌۭ شَدِيدٌ ﴿١٦﴾
Ti, kteří uvádějí důvody proti Bohu poté, co Mu bylo odpovězeno, těch důvody jsou u Pána jejich nicotné. Hněv Jeho se proti nim obrátí a je očekává trest přísný.
Pokud se týče těch, kteří přou se ohledně Boha poté, když byl vyslyšel (proroka), důvody jejich zavrženy budou Bohem, a nad nimi bude hněv jeho, a (schystán jest) jim trest přísný.
ٱللَّهُ ٱلَّذِىٓ أَنزَلَ ٱلْكِتَٰبَ بِٱلْحَقِّ وَٱلْمِيزَانَ ۗ وَمَا يُدْرِيكَ لَعَلَّ ٱلسَّاعَةَ قَرِيبٌۭ ﴿١٧﴾
Bůh je ten, kdo seslal Písmo s pravdou i váhu; a víš ty vůbec, zda Hodina není snad již blízká?
Bůh to jest, jenž seslal Knihu v pravdě, jakož i váhu; a kdo může tě zpraviti? Dost možná, hodina (soudu) blízka jest.
يَسْتَعْجِلُ بِهَا ٱلَّذِينَ لَا يُؤْمِنُونَ بِهَا ۖ وَٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ مُشْفِقُونَ مِنْهَا وَيَعْلَمُونَ أَنَّهَا ٱلْحَقُّ ۗ أَلَآ إِنَّ ٱلَّذِينَ يُمَارُونَ فِى ٱلسَّاعَةِ لَفِى ضَلَٰلٍۭ بَعِيدٍ ﴿١٨﴾
Ti, kdož v ni nevěří, se ji snaží uspíšit, zatímco ti, kdož věří, se jí obávají a vědí, že ona je skutečností. Což nejsou ti, kdož o Hodině pochybují, v dalekém bloudění?
Uspíšiti chtějí ji ti, kdož nevěří v ni; však ti, kdož uvěřili, chvějí se bázní před ní, vědouce, že jest pravdiva. Ó zajisté ti, kdož pochybují o hodině (soudu), v bloudění jsou dalekém.
ٱللَّهُ لَطِيفٌۢ بِعِبَادِهِۦ يَرْزُقُ مَن يَشَآءُ ۖ وَهُوَ ٱلْقَوِىُّ ٱلْعَزِيزُ ﴿١٩﴾
Bůh ke služebníkům Svým je láskyplný, a uštědřuje, komu chce - On silný je i mocný.
Bůh dobrotivý jest vůči služebníkům svým: hojně obdarovává, koho chce, a on silní jest, mocný.
مَن كَانَ يُرِيدُ حَرْثَ ٱلْءَاخِرَةِ نَزِدْ لَهُۥ فِى حَرْثِهِۦ ۖ وَمَن كَانَ يُرِيدُ حَرْثَ ٱلدُّنْيَا نُؤْتِهِۦ مِنْهَا وَمَا لَهُۥ فِى ٱلْءَاخِرَةِ مِن نَّصِيبٍ ﴿٢٠﴾
Kdokoliv si přeje pěstovat pole života budoucího, tomu rozmnožíme pole jeho; a kdokoliv si přeje obdělávat pole života pozemského, tomu z něho dáme část, avšak nebude mít podílu žádného v životě budoucím.
Kdokoliv žádá si pěstění pole života budoucího, rozmnožíme mu pole jeho: a kdokoliv žádá si pěstění pole života pozemského, dáme mu je, však nebude mu v životě budoucím podílu.
أَمْ لَهُمْ شُرَكَٰٓؤُا۟ شَرَعُوا۟ لَهُم مِّنَ ٱلدِّينِ مَا لَمْ يَأْذَنۢ بِهِ ٱللَّهُ ۚ وَلَوْلَا كَلِمَةُ ٱلْفَصْلِ لَقُضِىَ بَيْنَهُمْ ۗ وَإِنَّ ٱلظَّٰلِمِينَ لَهُمْ عَذَابٌ أَلِيمٌۭ ﴿٢١﴾
Což mají nevěřící společníky, kteří jim jako náboženství uzákonili to, co Bůh nedovolil? Kdyby nebylo slova rozhodnutí, bylo by už mezi nimi rozsouzeno, však nespravedlivé trest bolestný očekává.
Či mají snad společníky, kteří zákonem stanovili jim náboženství, jež nebyl dovolil Bůh? Však nebýti slova rozhodnutí, bylo by již bývalo rozsouzeno mezi nimi! Zajisté pak nepravostným schystán jest trest bolestný.
تَرَى ٱلظَّٰلِمِينَ مُشْفِقِينَ مِمَّا كَسَبُوا۟ وَهُوَ وَاقِعٌۢ بِهِمْ ۗ وَٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ وَعَمِلُوا۟ ٱلصَّٰلِحَٰتِ فِى رَوْضَاتِ ٱلْجَنَّاتِ ۖ لَهُم مَّا يَشَآءُونَ عِندَ رَبِّهِمْ ۚ ذَٰلِكَ هُوَ ٱلْفَضْلُ ٱلْكَبِيرُ ﴿٢٢﴾
Pak uvidíš nespravedlivé třást se strachem z toho, co si vysloužili, až trest na ně bude dopadat. Ti však, kdož uvěřili a dobré skutky konali, na lučinách rajských budou dlít a vše, co přát si budou, u Pána svého budou mít - a to přízeň je nesmírná.
(Tehdy) spatříš nepravostné chvějící se bázní před tím, co si vydobyli, an (trest) nezvratně padati bude na ně: však ti, kdož uvěřili a konali dobré skutky, budou v květnatých luzích zahrady (ráje); tam míti budou, cokoliv si přáti budou, u Pána svého — totoť milost bude velká!
ذَٰلِكَ ٱلَّذِى يُبَشِّرُ ٱللَّهُ عِبَادَهُ ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ وَعَمِلُوا۟ ٱلصَّٰلِحَٰتِ ۗ قُل لَّآ أَسْـَٔلُكُمْ عَلَيْهِ أَجْرًا إِلَّا ٱلْمَوَدَّةَ فِى ٱلْقُرْبَىٰ ۗ وَمَن يَقْتَرِفْ حَسَنَةًۭ نَّزِدْ لَهُۥ فِيهَا حُسْنًا ۚ إِنَّ ٱللَّهَ غَفُورٌۭ شَكُورٌ ﴿٢٣﴾
A toto je to, co Bůh oznamuje jako zvěst radostnou služebníkům Svým, kteří uvěřili a zbožné skutky konali. Rci: \"Nežádám od vás odměnu žádnou leč lásku k bližním!\" Kdokoliv uskuteční něco dobrého, tomu rovněž rozmnožíme dobré, vždyť Bůh věru je odpouštějící a za vděčnost uznalý.
Toto jest, co zvěstuje Bůh služebníkům svým, kteří uvěřili a konali dobré skutky. Rci: „Nežádám si od vás za to odměny, vyjma lásky k příbuzným. A kdokoli dobude si (zásluhy) dobrým skutkem, rozmnožíme mu jím dobro; neb zajisté Bůh jest velkým v odpouštění, vděčným.“
أَمْ يَقُولُونَ ٱفْتَرَىٰ عَلَى ٱللَّهِ كَذِبًۭا ۖ فَإِن يَشَإِ ٱللَّهُ يَخْتِمْ عَلَىٰ قَلْبِكَ ۗ وَيَمْحُ ٱللَّهُ ٱلْبَٰطِلَ وَيُحِقُّ ٱلْحَقَّ بِكَلِمَٰتِهِۦٓ ۚ إِنَّهُۥ عَلِيمٌۢ بِذَاتِ ٱلصُّدُورِ ﴿٢٤﴾
Což neříkají: \"On vymyslil si o Bohu lež!\" Kdyby Bůh chtěl, zapečetil by srdce tvé. Bůh však zahladí to, co je falešné, a uskuteční pravdu slovem Svým, vždyť On o všem, co v hrudích je skryto, dobře ví.
Či říkají: „On vymyslil si lež o Bohu?“ Však kdyby Bůh chtěl, dojista mohl by zapečetiti srdce tvé! Ale Bůh zahladí marnost a utvrdí pravdu slovy svými, neb zajisté dobře ví o tom, co skrývají nitra.
وَهُوَ ٱلَّذِى يَقْبَلُ ٱلتَّوْبَةَ عَنْ عِبَادِهِۦ وَيَعْفُوا۟ عَنِ ٱلسَّيِّـَٔاتِ وَيَعْلَمُ مَا تَفْعَلُونَ ﴿٢٥﴾
On je ten, jenž od služebníků Svých pokání přijímá a špatné skutky jim odpouští a dobře ví, co konáte.
Onť to jest, jenž přijímá pokání od služebníků svých a promíjí jim hříchy a ví, co činíte.
وَيَسْتَجِيبُ ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ وَعَمِلُوا۟ ٱلصَّٰلِحَٰتِ وَيَزِيدُهُم مِّن فَضْلِهِۦ ۚ وَٱلْكَٰفِرُونَ لَهُمْ عَذَابٌۭ شَدِيدٌۭ ﴿٢٦﴾
On vyslyší ty, kdož uvěřili a dobré skutky konali, a rozmnoží jim ze Své přízně; pro nevěřící pak určil trest přísný.
A vyslyší ty, kdož uvěřili a konali dobré skutky a rozmnoží nad nimi milost svou: však pro nevěřící (schystán jest) trest přísný.
۞ وَلَوْ بَسَطَ ٱللَّهُ ٱلرِّزْقَ لِعِبَادِهِۦ لَبَغَوْا۟ فِى ٱلْأَرْضِ وَلَٰكِن يُنَزِّلُ بِقَدَرٍۢ مَّا يَشَآءُ ۚ إِنَّهُۥ بِعِبَادِهِۦ خَبِيرٌۢ بَصِيرٌۭ ﴿٢٧﴾
Kdyby Bůh dal služebníkům Svým obživu v hojnosti, věru by se stali nestoudnými na zemi, avšak On sesílá s mírou to, co chce. On věru je o služebnících Svých dobře zpraven a dobře je vidí.
Kdyby Bůh v hojnosti rozdělával dary své služebníkům svým, svévoli tropili by v zemi; však on sesílá dle míry, cokoliv chce, neboť on (dobře) zpraven jest o služebnících svých a (dobře) je obzírá.
وَهُوَ ٱلَّذِى يُنَزِّلُ ٱلْغَيْثَ مِنۢ بَعْدِ مَا قَنَطُوا۟ وَيَنشُرُ رَحْمَتَهُۥ ۚ وَهُوَ ٱلْوَلِىُّ ٱلْحَمِيدُ ﴿٢٨﴾
On je ten, kdo déšť hojný sesílá poté, co lidé již naději ztratili, a milosrdenství Své rozšiřuje. On ochránce je a chvályhodný.
Onť to jest, jenž sesílá déšť hojný poté, když lidé byli ztratili naději, a šíří tak milosrdenství své: onť Ochránce jest, Chvályhodný!
وَمِنْ ءَايَٰتِهِۦ خَلْقُ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ وَمَا بَثَّ فِيهِمَا مِن دَآبَّةٍۢ ۚ وَهُوَ عَلَىٰ جَمْعِهِمْ إِذَا يَشَآءُ قَدِيرٌۭ ﴿٢٩﴾
A k znamením Jeho patří stvoření nebes a země i živočichů, jež na ní rozmnožil; a kdyby chtěl, mohl by je všechny shromáždit.
Ze znamení jeho pak jest stvoření nebes i země a cokoliv rozptýlil po ní ze živočichů: a on ke shromáždění (všech) jich, kdykoli zachce, moc má.
وَمَآ أَصَٰبَكُم مِّن مُّصِيبَةٍۢ فَبِمَا كَسَبَتْ أَيْدِيكُمْ وَيَعْفُوا۟ عَن كَثِيرٍۢ ﴿٣٠﴾
A nepostihne vás neštěstí žádné, leda za to, co ruce vaše si vysloužily, však On mnohé odpouští.
Nepostihne vás nijaké neštěstí, jež nebylo by výsledkem skutků rukou vašich: a on promíjí (tak) mnohé!
وَمَآ أَنتُم بِمُعْجِزِينَ فِى ٱلْأَرْضِ ۖ وَمَا لَكُم مِّن دُونِ ٱللَّهِ مِن وَلِىٍّۢ وَلَا نَصِيرٍۢ ﴿٣١﴾
Vy nejste s to uniknout zásahu Jeho na zemi a nemáte vedle Boha ochránce ani pomocníka žádného.
Vám pak nelze znemožniti (jeho vůli) na zemi, a vedle něho nemáte ochránce, ni pomocníka.
وَمِنْ ءَايَٰتِهِ ٱلْجَوَارِ فِى ٱلْبَحْرِ كَٱلْأَعْلَٰمِ ﴿٣٢﴾
A ke znamením Jeho patří i lodi moře brázdící, jež jako kopce jsou;
A ze znamení jeho jsou též moře brázdící lodi, podobné horám:
إِن يَشَأْ يُسْكِنِ ٱلرِّيحَ فَيَظْلَلْنَ رَوَاكِدَ عَلَىٰ ظَهْرِهِۦٓ ۚ إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَٰتٍۢ لِّكُلِّ صَبَّارٍۢ شَكُورٍ ﴿٣٣﴾
a když se mu zlíbí, utišuje vítr a tehdy lodi zůstanou nehybné na hladině moře. A v tom je věru znamení pro každého trpělivého a vděčného.
kdyby chtěl, dal by ztichnouti větrům a zůstaly by nehybné na hřbetech (vln): zajisté v tomto znamení jsou všem trpělivě vyčkávajícím, vděčným.
أَوْ يُوبِقْهُنَّ بِمَا كَسَبُوا۟ وَيَعْفُ عَن كَثِيرٍۢ ﴿٣٤﴾
Anebo jim dá ztroskotat za to, co si vysloužili, avšak On také mnohé promíjí.
Anebo dal by jim ztroskotati (za trest) za skutky jejich: však on promíjí (tak) mnohé!
وَيَعْلَمَ ٱلَّذِينَ يُجَٰدِلُونَ فِىٓ ءَايَٰتِنَا مَا لَهُم مِّن مَّحِيصٍۢ ﴿٣٥﴾
A poznají ti, kdož ohledně znamení Našich se hádají, že pro ně úniku není.
Seznají pak ti, kdož hádají se ohledně znamení našich, že nebude jim útočiště.
فَمَآ أُوتِيتُم مِّن شَىْءٍۢ فَمَتَٰعُ ٱلْحَيَوٰةِ ٱلدُّنْيَا ۖ وَمَا عِندَ ٱللَّهِ خَيْرٌۭ وَأَبْقَىٰ لِلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ وَعَلَىٰ رَبِّهِمْ يَتَوَكَّلُونَ ﴿٣٦﴾
Co bylo vám z věcí dáno, je jen užívání krátké života pozemského, však co u Boha je, je lepší i trvalejší pro ty, kdož věří a na Pána svého spoléhají,
Cožkoliv dáno bylo vám, jest pouze (dočasný) požitek života pozemského: a co u Boha jest, bude lepším a trvalejším pro ty kdož uvěřili a spoléhají na Pána svého;
وَٱلَّذِينَ يَجْتَنِبُونَ كَبَٰٓئِرَ ٱلْإِثْمِ وَٱلْفَوَٰحِشَ وَإِذَا مَا غَضِبُوا۟ هُمْ يَغْفِرُونَ ﴿٣٧﴾
a pro ty, kdož velkým hříchům a neřestem se vyhýbají, a když rozhněváni jsou, odpouštějí,
a ty, kdož vzdalují se velkých hříchů a smilstev, a kdykoliv rozzlobeni jsou, odpouštějí;
وَٱلَّذِينَ ٱسْتَجَابُوا۟ لِرَبِّهِمْ وَأَقَامُوا۟ ٱلصَّلَوٰةَ وَأَمْرُهُمْ شُورَىٰ بَيْنَهُمْ وَمِمَّا رَزَقْنَٰهُمْ يُنفِقُونَ ﴿٣٨﴾
a pro ty, kdož Pánu svému odpovídají a modlitby své dodržují a záležitosti své na základě porady mezi sebou vyřizují a z toho, co jsme jim uštědřili, rozdávají,
a ty, kdož odpovídají na volání Pána svého, a zachovávají modlitbu, a jichž věci (řízeny) jsou PORADOU vzájemnou, a kteří z toho, čím obdařili jsme je, štědře (almužnu) rozdávají;
وَٱلَّذِينَ إِذَآ أَصَابَهُمُ ٱلْبَغْىُ هُمْ يَنتَصِرُونَ ﴿٣٩﴾
a pro ty, kteří si vzájemně pomáhají, když postihne je bezpráví.
a ty, kdož postiženi byvše bezprávím, sami sobě pomáhají;
وَجَزَٰٓؤُا۟ سَيِّئَةٍۢ سَيِّئَةٌۭ مِّثْلُهَا ۖ فَمَنْ عَفَا وَأَصْلَحَ فَأَجْرُهُۥ عَلَى ٱللَّهِ ۚ إِنَّهُۥ لَا يُحِبُّ ٱلظَّٰلِمِينَ ﴿٤٠﴾
A odměnou za špatné je jen špatnost podobná. Ten, kdo odpouští a o nápravu se snaží, toho odměna je u Boha, jenž věru nespravedlivé nemiluje.
odplata pak špatnosti budiž špatnost jí stejná; — vsak kdo promíjí (bezpráví) a smiřuje se, odplata jeho (záleží) od Boha: neb Bůh nemiluje těch, kdož utiskují.
وَلَمَنِ ٱنتَصَرَ بَعْدَ ظُلْمِهِۦ فَأُو۟لَٰٓئِكَ مَا عَلَيْهِم مِّن سَبِيلٍ ﴿٤١﴾
Proti těm pak, kdož vzájemně si pomáhají poté, co bylo jim ukřivděno, není věru důvodu k zakročení;
A proti tomu, jenž sám sobě pomohl si poté, když učiněno bylo mu bezpráví, nebude příčiny (k trestu):
إِنَّمَا ٱلسَّبِيلُ عَلَى ٱلَّذِينَ يَظْلِمُونَ ٱلنَّاسَ وَيَبْغُونَ فِى ٱلْأَرْضِ بِغَيْرِ ٱلْحَقِّ ۚ أُو۟لَٰٓئِكَ لَهُمْ عَذَابٌ أَلِيمٌۭ ﴿٤٢﴾
však důvod k zakročení je pouze proti těm, kdož na lidech křivdu a na zemi svévoli neprávem páchali. Pro takové pak určen je trest bolestný.
však bude příčina (taková) vůči těm, kdož utiskují lid a svévoli páší beze všeho oprávnění: pro tyto (připraven) jest trest bolestný.
وَلَمَن صَبَرَ وَغَفَرَ إِنَّ ذَٰلِكَ لَمِنْ عَزْمِ ٱلْأُمُورِ ﴿٤٣﴾
A věru ten, kdo trpělivý je a odpouští... a vskutku to patří k podstatě věci.
Však kdo trpělivě snáší a odpouští — toť zajisté věcí jest povinnou.
وَمَن يُضْلِلِ ٱللَّهُ فَمَا لَهُۥ مِن وَلِىٍّۢ مِّنۢ بَعْدِهِۦ ۗ وَتَرَى ٱلظَّٰلِمِينَ لَمَّا رَأَوُا۟ ٱلْعَذَابَ يَقُولُونَ هَلْ إِلَىٰ مَرَدٍّۢ مِّن سَبِيلٍۢ ﴿٤٤﴾
Komu Bůh dal zbloudit, ten nebude mít po Něm ochránce žádného; a uzříš nespravedlivé volat, až spatří trest svůj: \"Je způsob nějaký, jak jej odvrátit?\"
Tomu, jejž zavádí Bůh v blud, nebude poté ochránce: a spatříš nepravostné, když shlédnou trest svůj, řkoucí: „Jest možnosti nějaké k návratu?“
وَتَرَىٰهُمْ يُعْرَضُونَ عَلَيْهَا خَٰشِعِينَ مِنَ ٱلذُّلِّ يَنظُرُونَ مِن طَرْفٍ خَفِىٍّۢ ۗ وَقَالَ ٱلَّذِينَ ءَامَنُوٓا۟ إِنَّ ٱلْخَٰسِرِينَ ٱلَّذِينَ خَسِرُوٓا۟ أَنفُسَهُمْ وَأَهْلِيهِمْ يَوْمَ ٱلْقِيَٰمَةِ ۗ أَلَآ إِنَّ ٱلظَّٰلِمِينَ فِى عَذَابٍۢ مُّقِيمٍۢ ﴿٤٥﴾
A uvidíš je, až budou předvedeni před peklo, ponížené a zahanbené hledět zrakem vylekaným; a ti, kdož uvěřili, řeknou: \"Ztraceni jsou ti, kdož ztrátu způsobili sami sobě i rodinám svým, v den zmrtvýchvstání.\" A vskutku budou nespravedliví uvrženi do trestu trvalého.
A spatříš je, když předvedeni budou před trest, ponížené hanbou, vrhati naň pokradmé pohledy. I řeknou ti, kdož uveřili: „Zajisté záhubě propadli ti, kdož v záhubu přivedli sebe samy a rodiny své v den zmrtvýchvstání! Ó zajisté, nepravostní vrženi budou v trest trvalý!“
وَمَا كَانَ لَهُم مِّنْ أَوْلِيَآءَ يَنصُرُونَهُم مِّن دُونِ ٱللَّهِ ۗ وَمَن يُضْلِلِ ٱللَّهُ فَمَا لَهُۥ مِن سَبِيلٍ ﴿٤٦﴾
A nebudou mít kromě Boha ochránce žádného, který by mohl jim pomoci. Však ten, komu Bůh dal zbloudit, pro toho není cesta žádná.
A nebudou míti ochránců, již pomohli by jim vedle Boha; a tomu, jejž Bůh v blud zavádí, není cesty (pravé).
ٱسْتَجِيبُوا۟ لِرَبِّكُم مِّن قَبْلِ أَن يَأْتِىَ يَوْمٌۭ لَّا مَرَدَّ لَهُۥ مِنَ ٱللَّهِ ۚ مَا لَكُم مِّن مَّلْجَإٍۢ يَوْمَئِذٍۢ وَمَا لَكُم مِّن نَّكِيرٍۢ ﴿٤٧﴾
Odpovězte tedy Pánu svému, dříve než dostaví se od Boha den, jejž nelze zadržet; v ten den nebude pro vás útulku ani zapírání nijakého.
Odpovězte tedy (na volání) Pána svého před tím, než přijde den, jehož příchodu nikdo nezabrání Bohu, (aby nenařídil): nebude vám útulku v den onen, aniž bude možno vám zapírati!
فَإِنْ أَعْرَضُوا۟ فَمَآ أَرْسَلْنَٰكَ عَلَيْهِمْ حَفِيظًا ۖ إِنْ عَلَيْكَ إِلَّا ٱلْبَلَٰغُ ۗ وَإِنَّآ إِذَآ أَذَقْنَا ٱلْإِنسَٰنَ مِنَّا رَحْمَةًۭ فَرِحَ بِهَا ۖ وَإِن تُصِبْهُمْ سَيِّئَةٌۢ بِمَا قَدَّمَتْ أَيْدِيهِمْ فَإِنَّ ٱلْإِنسَٰنَ كَفُورٌۭ ﴿٤٨﴾
Jestliže se však i nyní odvrátí, vždyť jsme tě k nim neposlali jako dozorce; tobě přísluší jedině předat sdělení. Když dáme okusit člověku milosrdenství Svého, raduje se z něho, avšak když postihneme jej něčím zlým za to, co ruce jeho spáchaly... vždyť člověk je vskutku nevděčný.
A odvracejí-li se, věz, že neposlali jsme tě jako strážce nad nimi: tvým úkolem jest pouze hlásání. Zajisté, když dáme okusiti člověku milosrdenství svého, raduje se z něho; však když postihne jej cos špatného za předešlé činy rukou jeho, zajisté člověk jest zatvrzelcem.
لِّلَّهِ مُلْكُ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ ۚ يَخْلُقُ مَا يَشَآءُ ۚ يَهَبُ لِمَن يَشَآءُ إِنَٰثًۭا وَيَهَبُ لِمَن يَشَآءُ ٱلذُّكُورَ ﴿٤٩﴾
Bohu náleží království na nebesích a na zemi; On tvoří, co chce, a podle libosti dává dcery jednomu a syny druhému
Bohu přináleží panství nebes i země; tvoří, cokoliv chce: dává, komu chce, dcery; a dává, komu chce, syny.
أَوْ يُزَوِّجُهُمْ ذُكْرَانًۭا وَإِنَٰثًۭا ۖ وَيَجْعَلُ مَن يَشَآءُ عَقِيمًا ۚ إِنَّهُۥ عَلِيمٌۭ قَدِيرٌۭ ﴿٥٠﴾
anebo z nich činí páry, syny i dcery, anebo činí neplodným, koho chce, neb On vševědoucí je i všemocný.
Anebo dává je v párech, syny i dcery: a činí, koho chce, bezdětným: neboť on vševědoucí jest a všemocný!
۞ وَمَا كَانَ لِبَشَرٍ أَن يُكَلِّمَهُ ٱللَّهُ إِلَّا وَحْيًا أَوْ مِن وَرَآئِ حِجَابٍ أَوْ يُرْسِلَ رَسُولًۭا فَيُوحِىَ بِإِذْنِهِۦ مَا يَشَآءُ ۚ إِنَّهُۥ عَلِىٌّ حَكِيمٌۭ ﴿٥١﴾
A není dáno smrtelníku žádnému, aby s ním Bůh rozmlouval, leda prostřednictvím vnuknutí či zpoza clony anebo tak, že vyšle posla, jenž vnuká lidem z dovolení Jeho to, co On chce a On vznešený je a moudrý.
A není dáno člověku, aby mluvil s ním Bůh, vyjma vnuknutím, nebo zpoza clony: aneb když posílá posla, aby vnuknul (lidem), z dopuštění jeho, cokoliv on chce: onť zajisté nejvyšší jest a moudrý.
وَكَذَٰلِكَ أَوْحَيْنَآ إِلَيْكَ رُوحًۭا مِّنْ أَمْرِنَا ۚ مَا كُنتَ تَدْرِى مَا ٱلْكِتَٰبُ وَلَا ٱلْإِيمَٰنُ وَلَٰكِن جَعَلْنَٰهُ نُورًۭا نَّهْدِى بِهِۦ مَن نَّشَآءُ مِنْ عِبَادِنَا ۚ وَإِنَّكَ لَتَهْدِىٓ إِلَىٰ صِرَٰطٍۢ مُّسْتَقِيمٍۢ ﴿٥٢﴾
A takto jsme ti vnukli ducha ze zjevení Svého; předtím jsi neznal, co je to Písmo a co je to víra, avšak učinili jsme to světlem, jímž vedeme, koho chceme ze služebníků Svých. A ty věru také vedeš lidi po stezce přímé,
A takovýmto způsobem poslali jsme ti s vnuknutím ducha z rozkazu svého: ty nevěděl's, co jest Kniha, aniž co jest víra — však my učinili jsme ji světlem, jímž vedeme, koho chceme ze služebníků svých. Ty pak zajisté vedeš ke stezce přímé,
صِرَٰطِ ٱللَّهِ ٱلَّذِى لَهُۥ مَا فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَمَا فِى ٱلْأَرْضِ ۗ أَلَآ إِلَى ٱللَّهِ تَصِيرُ ٱلْأُمُورُ ﴿٥٣﴾
po stezce Boha, jemuž náleží vše, co na nebesích je i na zemi. Což k Bohu se nevracejí věci všechny?
ke stezce Boha, jemuž přináleží, cožkoliv jest na nebi a na zemi. Ó zajisté, k Bohu navracejí se věci všechny!