English
Chinese
Spanish
Portuguese
Russian
Japanese
French
German
Italian
Hindi
Korean
Indonesian
Bengali
Albanian
Bosnian
Dutch
Malayalam
RomanianSetting
Surah The Pen [Al-Qalam] in Czech
نٓ ۚ وَٱلْقَلَمِ وَمَا يَسْطُرُونَ ﴿١﴾
Nún. Při peru a při tom, co píší,
Nún. Při PÉRU a tom, co spisují!
مَآ أَنتَ بِنِعْمَةِ رَبِّكَ بِمَجْنُونٍۢ ﴿٢﴾
díky milosti Pána svého ty blázen žádný nejsi!
Nejsi, z milosti Pána svého posedlý:
وَإِنَّ لَكَ لَأَجْرًا غَيْرَ مَمْنُونٍۢ ﴿٣﴾
A věru tě očekává odměna neupomínaná,
a zajisté schystána jest ti odměna bezvýhradná.
وَإِنَّكَ لَعَلَىٰ خُلُقٍ عَظِيمٍۢ ﴿٤﴾
vždyť vskutku povaha tvá je vznešená.
Tyt zajisté‘s povahy vznešené:
إِنَّ رَبَّكَ هُوَ أَعْلَمُ بِمَن ضَلَّ عَن سَبِيلِهِۦ وَهُوَ أَعْلَمُ بِٱلْمُهْتَدِينَ ﴿٧﴾
Pán tvůj nejlépe zná, kdož z cesty jeho zbloudili, a dobře ví i o těch, kdož správně jsou vedeni.
Zajisté Pán tvůj ví nejlépe, kdo zbloudil se stezky jeho a ví nejlépe, kdož (dobře) jsou vedeni.
فَلَا تُطِعِ ٱلْمُكَذِّبِينَ ﴿٨﴾
Neposlouchej ty, kdo za lháře tě prohlásili!
Pročež nebuď poslušen těch, kdož lhářem zvou (tě).
وَدُّوا۟ لَوْ تُدْهِنُ فَيُدْهِنُونَ ﴿٩﴾
Rádi by, abys jim lichotil, a pak i oni by ti lichotili.
Rádi by, kdybys hladce jednal s nimi, aby i oni hladce s tebou jednali.
وَلَا تُطِعْ كُلَّ حَلَّافٍۢ مَّهِينٍ ﴿١٠﴾
Neposlouchej žádného křivopřísežníka hnusného,
A nebuď poslušen žádného z těch, kdož (slavnostně) zaklínají se, hanebných;
هَمَّازٍۢ مَّشَّآءٍۭ بِنَمِيمٍۢ ﴿١١﴾
klevetníka s pomluvami obcházejícího,
pomlouvačů, s klepy jen obcházejících;
مَّنَّاعٍۢ لِّلْخَيْرِ مُعْتَدٍ أَثِيمٍ ﴿١٢﴾
dobrému se na odpor stavějícího, nepřítele hříšného,
(velkých) zabraňovatelů dobra. přestupníků, zločinných:
عُتُلٍّۭ بَعْدَ ذَٰلِكَ زَنِيمٍ ﴿١٣﴾
násilníka, a k tomu původu pochybného
hrubých, mimo to rodem špatných,
أَن كَانَ ذَا مَالٍۢ وَبَنِينَ ﴿١٤﴾
- i když je majetný a syny obdařen!
i kdyby mnoho statků měl a potomstva:
إِذَا تُتْلَىٰ عَلَيْهِ ءَايَٰتُنَا قَالَ أَسَٰطِيرُ ٱلْأَوَّلِينَ ﴿١٥﴾
Když jsou před ním přednášeny naše verše, volá: \"Povídačky starých!\"
jenž, kdež čtena jsou mu znamení naše říká: „Báchorky jsou to starých.“
سَنَسِمُهُۥ عَلَى ٱلْخُرْطُومِ ﴿١٦﴾
Však bude námi na rypáku označen!
Poznamenáme jej na rypáku!
إِنَّا بَلَوْنَٰهُمْ كَمَا بَلَوْنَآ أَصْحَٰبَ ٱلْجَنَّةِ إِذْ أَقْسَمُوا۟ لَيَصْرِمُنَّهَا مُصْبِحِينَ ﴿١٧﴾
A podrobujeme je zkoušce podobné té, jíž podrobili jsme majitele zahrady, kteří přísahali, že půjdou do ní zrána úrodu sklidit,
Postavili jsme je na zkoušku, jakož postavili jsme na zkoušku majitele zahrady. když přisáhli, že dojista sčesají datle její za jitra,
فَطَافَ عَلَيْهَا طَآئِفٌۭ مِّن رَّبِّكَ وَهُمْ نَآئِمُونَ ﴿١٩﴾
A zatímco spali, jedna z metel Pána tvého ji navštívila,
A obešlo ji zničení od Pána tvého mezitím, co spali:
فَأَصْبَحَتْ كَٱلصَّرِيمِ ﴿٢٠﴾
takže za jitra zahrada jak očesána byla.
a za jitra vypadala jak očesaná.
أَنِ ٱغْدُوا۟ عَلَىٰ حَرْثِكُمْ إِن كُنتُمْ صَٰرِمِينَ ﴿٢٢﴾
\"Pojďme časně na svá pole, abychom všechno sklidili!\"
„Vyjděte časně na pole své, česat chcete-li!“
فَٱنطَلَقُوا۟ وَهُمْ يَتَخَٰفَتُونَ ﴿٢٣﴾
A na cestu se vydali a vzájemně si šeptali:
A vpřed se brali, šeptajíce si navzájem:
أَن لَّا يَدْخُلَنَّهَا ٱلْيَوْمَ عَلَيْكُم مِّسْكِينٌۭ ﴿٢٤﴾
\"Jen aby nám sem dnes žádný nuzák nepřišel!\"
„Dojista dnes v zahradu nevejde k vám ani jeden nuzný.“
وَغَدَوْا۟ عَلَىٰ حَرْدٍۢ قَٰدِرِينَ ﴿٢٥﴾
A tak za jitra vyrazili, aby rozhodnutí své vyplnili,
Tak z jitra vyšli rozhodnuti.
فَلَمَّا رَأَوْهَا قَالُوٓا۟ إِنَّا لَضَآلُّونَ ﴿٢٦﴾
však vidouce zahradu, vykřikli: \"Věru jsme v bludu byli!
A když spatřili (zahradu), řekli: „Zajisté v bludu byli jsme:
بَلْ نَحْنُ مَحْرُومُونَ ﴿٢٧﴾
Ba co víc, vždyť nezbylo nám vůbec nic!\"
Naopak, (úrody její) jsme zbaveni.“
قَالَ أَوْسَطُهُمْ أَلَمْ أَقُل لَّكُمْ لَوْلَا تُسَبِّحُونَ ﴿٢٨﴾
I pravil nejobezřetnější z nich: \"Což neříkal jsem vám, že slávu Boží pronésti jsme měli?\"
A nejsprávnější řekl nich: „Což neděl jsem vám: Nebudete-li chvály pěti Bohu?“
قَالُوا۟ سُبْحَٰنَ رَبِّنَآ إِنَّا كُنَّا ظَٰلِمِينَ ﴿٢٩﴾
A zvolali: \"Sláva budiž Pánu našemu, vždyť vskutku jsme nespravedliví byli.\"
Řekli: ,,Chválen budiž Pán náš: myť zajisté nepravostni byli jsme.“
فَأَقْبَلَ بَعْضُهُمْ عَلَىٰ بَعْضٍۢ يَتَلَٰوَمُونَ ﴿٣٠﴾
A vzájemně si výčitky činili
A počali si klásti vinu navzájem,
قَالُوا۟ يَٰوَيْلَنَآ إِنَّا كُنَّا طَٰغِينَ ﴿٣١﴾
řkouce: \"Běda nám, vpravdě jsme vzpurní byli;
řkouce: ,,Běda nám, zajisté svévolni byli jsme.
عَسَىٰ رَبُّنَآ أَن يُبْدِلَنَا خَيْرًۭا مِّنْهَآ إِنَّآ إِلَىٰ رَبِّنَا رَٰغِبُونَ ﴿٣٢﴾
ale snad Pán náš výměnou za ni nám lepší dá, vždyť my věru po Pánu svém touhu máme!\"
Snad Pán náš nahradí nám ji lepší (zahradou): tak Pána svého prosíme.“
كَذَٰلِكَ ٱلْعَذَابُ ۖ وَلَعَذَابُ ٱلْءَاخِرَةِ أَكْبَرُ ۚ لَوْ كَانُوا۟ يَعْلَمُونَ ﴿٣٣﴾
Takový bývá trest na tomto světě, však trest na onom světě ještě větší bude - kéž by si to uvědomili!
Takový byl trest náš: však trest života budoucího jistě větší bude. kdyby si toho jen byli vědomi!
إِنَّ لِلْمُتَّقِينَ عِندَ رَبِّهِمْ جَنَّٰتِ ٱلنَّعِيمِ ﴿٣٤﴾
Bohabojní pak u Pána svého v zahradách slastí žíti budou.
Bohabojným pak zajisté schystány jsou u Pána jejich zahrady rozkoše.
أَفَنَجْعَلُ ٱلْمُسْلِمِينَ كَٱلْمُجْرِمِينَ ﴿٣٥﴾
Což učiníme ty, kdož do vůle Boží se odevzdali, stejnými jako hříšníky?
Či učiníme stejnými ty, kdož do vůle boží jsou odevzdáni a provinilce?
أَمْ لَكُمْ كِتَٰبٌۭ فِيهِ تَدْرُسُونَ ﴿٣٧﴾
Máte snad Písmo, z něhož studujete,
Aneb Knihu máte, z níž se učíte,
إِنَّ لَكُمْ فِيهِ لَمَا تَخَيَّرُونَ ﴿٣٨﴾
a je v něm pro vás jen to, co si vyberete?
že dle ní dostanete cokoli si vybéřete?
أَمْ لَكُمْ أَيْمَٰنٌ عَلَيْنَا بَٰلِغَةٌ إِلَىٰ يَوْمِ ٱلْقِيَٰمَةِ ۙ إِنَّ لَكُمْ لَمَا تَحْكُمُونَ ﴿٣٩﴾
Či jste snad s Námi spojeni přísahami platnými do dne zmrtvýchvstání, že dostanete to, co sami rozhodnete?
Aneb dána vám, byla přísaha, pro nás závazná, sáhající až do dne zmrtvýchvstání, že dostanete, co sami usoudíte?
سَلْهُمْ أَيُّهُم بِذَٰلِكَ زَعِيمٌ ﴿٤٠﴾
Zeptej se jich, kteří z nich jsou toho ručiteli,
Taž se jich, kdo z nich jest toho ručitelem?
أَمْ لَهُمْ شُرَكَآءُ فَلْيَأْتُوا۟ بِشُرَكَآئِهِمْ إِن كَانُوا۟ صَٰدِقِينَ ﴿٤١﴾
či zda mají společníky? Ať tedy přivedou své společníky - pravdu hovoří-li -
Anebo společníky mají? Nechť tedy předvedou společníky své, jsou-li pravdomluvnými!
يَوْمَ يُكْشَفُ عَن سَاقٍۢ وَيُدْعَوْنَ إِلَى ٱلسُّجُودِ فَلَا يَسْتَطِيعُونَ ﴿٤٢﴾
v den, kdy lýtka budou obnažena a oni výzvu dostanou, aby na zem padli, a schopni toho nebudou.
V den, kdy obnaženy budou holeně a vyzváni budou k padnutí na tváře své - tu nebudou s to, (tak učiniti).
خَٰشِعَةً أَبْصَٰرُهُمْ تَرْهَقُهُمْ ذِلَّةٌۭ ۖ وَقَدْ كَانُوا۟ يُدْعَوْنَ إِلَى ٱلسُّجُودِ وَهُمْ سَٰلِمُونَ ﴿٤٣﴾
A hanba na ně padne a zraky ponížením sklopí: vždyť k padnutí na zem vyzváni byli, když ještě v bezpečí na zemi žili.
Sklopeni budou zrakové jejich a potupa je pokryje, neb vyzváni byli k padnutí na tváře své, když byli bezpečni.
فَذَرْنِى وَمَن يُكَذِّبُ بِهَٰذَا ٱلْحَدِيثِ ۖ سَنَسْتَدْرِجُهُم مِّنْ حَيْثُ لَا يَعْلَمُونَ ﴿٤٤﴾
Nech mne s těmi, kdož toto vyprávění za lež prohlásili; postupně zkázu k nim přivedu, aniž místo, odkud přišla, tušit budou.
I ponech mne a ty, kdož vylhaným nazývají toto vyprávění: postupně přivedeme na ně (zkázu), zkad jí netuší.
وَأُمْلِى لَهُمْ ۚ إِنَّ كَيْدِى مَتِينٌ ﴿٤٥﴾
Já značný jim dávám odklad, však jistý je můj úklad!
A dlouho poshovím jim, neb lest má jest jistá.
أَمْ تَسْـَٔلُهُمْ أَجْرًۭا فَهُم مِّن مَّغْرَمٍۢ مُّثْقَلُونَ ﴿٤٦﴾
Či žádáš od nich odměnu a zatímco je dluhy tíží
Či žádáš od nich odměnu, když přece dluhy přetíženi jsou?
أَمْ عِندَهُمُ ٱلْغَيْبُ فَهُمْ يَكْتُبُونَ ﴿٤٧﴾
anebo znají nepoznatelné z něhož si píší?
Či znají věci skryté, jež (snad) spisují?
فَٱصْبِرْ لِحُكْمِ رَبِّكَ وَلَا تَكُن كَصَاحِبِ ٱلْحُوتِ إِذْ نَادَىٰ وَهُوَ مَكْظُومٌۭ ﴿٤٨﴾
Trpělivě tedy vyčkávej rozsudek Pána svého a nebuď jako onen s rybou, jenž o pomoc volal, když cítil úzkost tísnivou.
Pročež trpělivě vyčkávej rozsudek Pána svého a nebudiž jako onen v rybě, když volal k Bohu v tísni dusivé.
لَّوْلَآ أَن تَدَٰرَكَهُۥ نِعْمَةٌۭ مِّن رَّبِّهِۦ لَنُبِذَ بِٱلْعَرَآءِ وَهُوَ مَذْمُومٌۭ ﴿٤٩﴾
A kdyby ho nebylo dostihlo Pána jeho dobrodiní, na holou zemi býval by byl vyvržen pln zahanbení.
Nebýti toho, že dostihlo jej dobrodiní od Pána jeho, byl by býval vyvržen na (břeh) pustý, pohaněn.
فَٱجْتَبَٰهُ رَبُّهُۥ فَجَعَلَهُۥ مِنَ ٱلصَّٰلِحِينَ ﴿٥٠﴾
Však Pán jeho si jej vyvolil a jedním z bezúhonných jej učinil.
Ale vyvolil si jej Pán jeho a učinil jej jedním ze spravedlivých.
وَإِن يَكَادُ ٱلَّذِينَ كَفَرُوا۟ لَيُزْلِقُونَكَ بِأَبْصَٰرِهِمْ لَمَّا سَمِعُوا۟ ٱلذِّكْرَ وَيَقُولُونَ إِنَّهُۥ لَمَجْنُونٌۭ ﴿٥١﴾
A nevěřící, když připomenutí slyší, div že pohledy tě neproklínají a hovoří: \"On džiny je posedlý věru!\"
Málem pak srážejí tě k zemi ti, kdož neuvěřili, pohledy svými, když slyší Napomenutí - a říkají: „On věru jest Džinny posedlý.“
وَمَا هُوَ إِلَّا ذِكْرٌۭ لِّلْعَٰلَمِينَ ﴿٥٢﴾
Však není to než připomenutí lidstvu všemu!
Však jest to jen Napomenutí veškerenstvu.