English
Chinese
Spanish
Portuguese
Russian
Japanese
French
German
Italian
Hindi
Korean
Indonesian
Bengali
Albanian
Bosnian
Dutch
Malayalam
RomanianSetting
Surah Abraham [Ibrahim] in Czech
الٓر ۚ كِتَٰبٌ أَنزَلْنَٰهُ إِلَيْكَ لِتُخْرِجَ ٱلنَّاسَ مِنَ ٱلظُّلُمَٰتِ إِلَى ٱلنُّورِ بِإِذْنِ رَبِّهِمْ إِلَىٰ صِرَٰطِ ٱلْعَزِيزِ ٱلْحَمِيدِ ﴿١﴾
Alif. Lám. Rá. (Tato jest) Kniha, kterou seslali jsme ti, abys vyváděl lidi z temnot na světlo, z dovolení Pána jejich a vedl je ke stezce Mocného, Chvályhodného:
ٱللَّهِ ٱلَّذِى لَهُۥ مَا فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَمَا فِى ٱلْأَرْضِ ۗ وَوَيْلٌۭ لِّلْكَٰفِرِينَ مِنْ عَذَابٍۢ شَدِيدٍ ﴿٢﴾
Boha, jemuž přináleží vše, což na nebi jest a na zemi: a běda nevěřícím, pro trest přísný!
ٱلَّذِينَ يَسْتَحِبُّونَ ٱلْحَيَوٰةَ ٱلدُّنْيَا عَلَى ٱلْءَاخِرَةِ وَيَصُدُّونَ عَن سَبِيلِ ٱللَّهِ وَيَبْغُونَهَا عِوَجًا ۚ أُو۟لَٰٓئِكَ فِى ضَلَٰلٍۭ بَعِيدٍۢ ﴿٣﴾
Těm, jimž milejší jest život pozemský nad život budoucí a kteří odvracejí lid od stezky boží a přáli by si zkřiviti ji: tito zajisté v dalekém jsou bludu!
وَمَآ أَرْسَلْنَا مِن رَّسُولٍ إِلَّا بِلِسَانِ قَوْمِهِۦ لِيُبَيِّنَ لَهُمْ ۖ فَيُضِلُّ ٱللَّهُ مَن يَشَآءُ وَيَهْدِى مَن يَشَآءُ ۚ وَهُوَ ٱلْعَزِيزُ ٱلْحَكِيمُ ﴿٤﴾
A neposlali jsme proroka, vyjma v jazyku lidu jeho, aby jasně mohl vysvětlovati jim své poselství: a Bůh zavádí, koho chce a vede, koho chce, neboť on mocný jest a moudrý.
وَلَقَدْ أَرْسَلْنَا مُوسَىٰ بِـَٔايَٰتِنَآ أَنْ أَخْرِجْ قَوْمَكَ مِنَ ٱلظُّلُمَٰتِ إِلَى ٱلنُّورِ وَذَكِّرْهُم بِأَيَّىٰمِ ٱللَّهِ ۚ إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَٰتٍۢ لِّكُلِّ صَبَّارٍۢ شَكُورٍۢ ﴿٥﴾
Kdysi poslali jsme Mojžíše se znameními svými, řkouce: „Vyváděj lid svůj z temnot na světlo a připomínej jim dny Boha:“ V tomť zajisté znamení jsou pro každého, jenž trpělivě vyčkává a jest vděčný.
وَإِذْ قَالَ مُوسَىٰ لِقَوْمِهِ ٱذْكُرُوا۟ نِعْمَةَ ٱللَّهِ عَلَيْكُمْ إِذْ أَنجَىٰكُم مِّنْ ءَالِ فِرْعَوْنَ يَسُومُونَكُمْ سُوٓءَ ٱلْعَذَابِ وَيُذَبِّحُونَ أَبْنَآءَكُمْ وَيَسْتَحْيُونَ نِسَآءَكُمْ ۚ وَفِى ذَٰلِكُم بَلَآءٌۭ مِّن رَّبِّكُمْ عَظِيمٌۭ ﴿٦﴾
Tehdy pak řekl Mojžíš k lidu svému: „Pomněte milosti boží nad vámi, když zachránil vás z rukou lidu Faraonova, který utiskoval vás nejhoršími útrapami: a zabíjeli syny vaše a živili dcery vaše: v tom zajisté byla pro vás zkouška od Pána vašeho velká.
وَإِذْ تَأَذَّنَ رَبُّكُمْ لَئِن شَكَرْتُمْ لَأَزِيدَنَّكُمْ ۖ وَلَئِن كَفَرْتُمْ إِنَّ عَذَابِى لَشَدِيدٌۭ ﴿٧﴾
A když vyvolati dal Pán váš: „Budete-li vděčni, jistotně rozmnožím milosrdenství své vám: však nebudete-li věřiti, zajisté trest můj jest přísný.“
وَقَالَ مُوسَىٰٓ إِن تَكْفُرُوٓا۟ أَنتُمْ وَمَن فِى ٱلْأَرْضِ جَمِيعًۭا فَإِنَّ ٱللَّهَ لَغَنِىٌّ حَمِيدٌ ﴿٨﴾
A řekl Mojžíš: „Kdybyste nevěřili i vy, i kdož na zemi jest vesměs, vězte, že Bůh jest nade vše bohatý a chvályhodný.“
أَلَمْ يَأْتِكُمْ نَبَؤُا۟ ٱلَّذِينَ مِن قَبْلِكُمْ قَوْمِ نُوحٍۢ وَعَادٍۢ وَثَمُودَ ۛ وَٱلَّذِينَ مِنۢ بَعْدِهِمْ ۛ لَا يَعْلَمُهُمْ إِلَّا ٱللَّهُ ۚ جَآءَتْهُمْ رُسُلُهُم بِٱلْبَيِّنَٰتِ فَرَدُّوٓا۟ أَيْدِيَهُمْ فِىٓ أَفْوَٰهِهِمْ وَقَالُوٓا۟ إِنَّا كَفَرْنَا بِمَآ أُرْسِلْتُم بِهِۦ وَإِنَّا لَفِى شَكٍّۢ مِّمَّا تَدْعُونَنَآ إِلَيْهِ مُرِيبٍۢ ﴿٩﴾
Zdaž nedošla vás zvěst o těch, kdož byli před vámi: lidu Noemova, o kmeni 'Ád a Tsemúd a těch, kdož byli po nich, jichž děje pouze Bůh zná. Přišli k nim proroci jejich s jasnými důkazy, však oni pokládali ruce své na ústa svá, řkouce: „Nevěříme v to, s čím posláni jste byli a zajisté jsme v pochybnosti ohledně toho, k čemu zvete nás, nemalé.“
۞ قَالَتْ رُسُلُهُمْ أَفِى ٱللَّهِ شَكٌّۭ فَاطِرِ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ ۖ يَدْعُوكُمْ لِيَغْفِرَ لَكُم مِّن ذُنُوبِكُمْ وَيُؤَخِّرَكُمْ إِلَىٰٓ أَجَلٍۢ مُّسَمًّۭى ۚ قَالُوٓا۟ إِنْ أَنتُمْ إِلَّا بَشَرٌۭ مِّثْلُنَا تُرِيدُونَ أَن تَصُدُّونَا عَمَّا كَانَ يَعْبُدُ ءَابَآؤُنَا فَأْتُونَا بِسُلْطَٰنٍۢ مُّبِينٍۢ ﴿١٠﴾
Řekli proroci jejich: „Zdaž pochybnosti jest o Bohu, Stvořiteli nebes i země, jenž zve vás, aby odpustil vám viny vaše a poshověl vám až do lhůty předurčené?“ Řekli: „Vždyť vy jste pouze lidé jako my: chcete odvrátiti nás od toho, co uctívali, otcové naši. Předveďte nám dříve důkaz moci zjevné.“
قَالَتْ لَهُمْ رُسُلُهُمْ إِن نَّحْنُ إِلَّا بَشَرٌۭ مِّثْلُكُمْ وَلَٰكِنَّ ٱللَّهَ يَمُنُّ عَلَىٰ مَن يَشَآءُ مِنْ عِبَادِهِۦ ۖ وَمَا كَانَ لَنَآ أَن نَّأْتِيَكُم بِسُلْطَٰنٍ إِلَّا بِإِذْنِ ٱللَّهِ ۚ وَعَلَى ٱللَّهِ فَلْيَتَوَكَّلِ ٱلْمُؤْمِنُونَ ﴿١١﴾
Řekli jim proroci jejich: „Ano, jsme pouze lidé jako vy, avšak Bůh popřává milosti své, komu chce ze služebníků svých a není dovoleno nám, abychom předvedli vám důkaz moci, vyjma s dovolením božím: a na Boha nechť spoléhají věřící.
وَمَا لَنَآ أَلَّا نَتَوَكَّلَ عَلَى ٱللَّهِ وَقَدْ هَدَىٰنَا سُبُلَنَا ۚ وَلَنَصْبِرَنَّ عَلَىٰ مَآ ءَاذَيْتُمُونَا ۚ وَعَلَى ٱللَّهِ فَلْيَتَوَكَّلِ ٱلْمُتَوَكِّلُونَ ﴿١٢﴾
A proč neměli bychom spoléhati na Boha, když již vedl nás ve stezkách našich: a dojista s trpělivostí sneseme útrapy vámi nám způsobené: a na Boha nechť spoléhají ti, kdož naň spoléhají.“
وَقَالَ ٱلَّذِينَ كَفَرُوا۟ لِرُسُلِهِمْ لَنُخْرِجَنَّكُم مِّنْ أَرْضِنَآ أَوْ لَتَعُودُنَّ فِى مِلَّتِنَا ۖ فَأَوْحَىٰٓ إِلَيْهِمْ رَبُّهُمْ لَنُهْلِكَنَّ ٱلظَّٰلِمِينَ ﴿١٣﴾
A řekli ti, kdož neuvěřili, k prorokům svým: „Dojista vypudíme vás ze země své, anebo musíte vrátiti se k náboženství našemu.“ Tehdy vnukl jim Pán jejich: „My zajisté zahladíme nepravostné,
وَلَنُسْكِنَنَّكُمُ ٱلْأَرْضَ مِنۢ بَعْدِهِمْ ۚ ذَٰلِكَ لِمَنْ خَافَ مَقَامِى وَخَافَ وَعِيدِ ﴿١٤﴾
a dojista učiníme vás obyvateli země po nich: tak naložíme s těmi, kdož bojí se soudné stolice mé a slibů mých.“
وَٱسْتَفْتَحُوا۟ وَخَابَ كُلُّ جَبَّارٍ عَنِيدٍۢ ﴿١٥﴾
I žádali Boha o pomoc a zhynul veškerý tvrdohlavec odbojný.
مِّن وَرَآئِهِۦ جَهَنَّمُ وَيُسْقَىٰ مِن مَّآءٍۢ صَدِيدٍۢ ﴿١٦﴾
Peklo jest v zádi jeho a napájen jest hnisem tekutým,
يَتَجَرَّعُهُۥ وَلَا يَكَادُ يُسِيغُهُۥ وَيَأْتِيهِ ٱلْمَوْتُ مِن كُلِّ مَكَانٍۢ وَمَا هُوَ بِمَيِّتٍۢ ۖ وَمِن وَرَآئِهِۦ عَذَابٌ غَلِيظٌۭ ﴿١٧﴾
doušek po doušku: a nebude takřka s to spolknouti jej: a hroziti mu bude smrt se všech stran, však nebude moci zemříti: a v zádi jeho čekati naň bude trest přísný.
مَّثَلُ ٱلَّذِينَ كَفَرُوا۟ بِرَبِّهِمْ ۖ أَعْمَٰلُهُمْ كَرَمَادٍ ٱشْتَدَّتْ بِهِ ٱلرِّيحُ فِى يَوْمٍ عَاصِفٍۢ ۖ لَّا يَقْدِرُونَ مِمَّا كَسَبُوا۟ عَلَىٰ شَىْءٍۢ ۚ ذَٰلِكَ هُوَ ٱلضَّلَٰلُ ٱلْبَعِيدُ ﴿١٨﴾
Podobny jsou skutky těch, kdož neuvěřili v Pána svého, popeli zasaženému silným vanem vichru v den bouřný: nebudou míti moci nad výsledky práce své: toť zajisté zbloudění jest daleké!
أَلَمْ تَرَ أَنَّ ٱللَّهَ خَلَقَ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضَ بِٱلْحَقِّ ۚ إِن يَشَأْ يُذْهِبْكُمْ وَيَأْتِ بِخَلْقٍۢ جَدِيدٍۢ ﴿١٩﴾
Zdaž nevidíš, že Bůh stvořil nebe i zemi v pravdě? Kdyby chtěl, mohl by dát zajíti vám a vzbuditi stvoření nové:
وَمَا ذَٰلِكَ عَلَى ٱللَّهِ بِعَزِيزٍۢ ﴿٢٠﴾
a nebylo by to Bohu těžké.
وَبَرَزُوا۟ لِلَّهِ جَمِيعًۭا فَقَالَ ٱلضُّعَفَٰٓؤُا۟ لِلَّذِينَ ٱسْتَكْبَرُوٓا۟ إِنَّا كُنَّا لَكُمْ تَبَعًۭا فَهَلْ أَنتُم مُّغْنُونَ عَنَّا مِنْ عَذَابِ ٱللَّهِ مِن شَىْءٍۢ ۚ قَالُوا۟ لَوْ هَدَىٰنَا ٱللَّهُ لَهَدَيْنَٰكُمْ ۖ سَوَآءٌ عَلَيْنَآ أَجَزِعْنَآ أَمْ صَبَرْنَا مَا لَنَا مِن مَّحِيصٍۢ ﴿٢١﴾
A předstoupí před Boha lidstvo veškeré i řeknou slabí k těm, kdož mocí pyšnili se: „V pravdě byli jsme následovníky vašimi: zdaž tedy pomůžete nám od trestu božího nějak!“ Řeknou: „Kdyby Bůh byl nás vedl (cestou pravou), byli bychom (dobře) vedli vás: nyní jedno jest nám naříkáme-li si, anebo trpělivě snášíme: neníť útočiště nám.“
وَقَالَ ٱلشَّيْطَٰنُ لَمَّا قُضِىَ ٱلْأَمْرُ إِنَّ ٱللَّهَ وَعَدَكُمْ وَعْدَ ٱلْحَقِّ وَوَعَدتُّكُمْ فَأَخْلَفْتُكُمْ ۖ وَمَا كَانَ لِىَ عَلَيْكُم مِّن سُلْطَٰنٍ إِلَّآ أَن دَعَوْتُكُمْ فَٱسْتَجَبْتُمْ لِى ۖ فَلَا تَلُومُونِى وَلُومُوٓا۟ أَنفُسَكُم ۖ مَّآ أَنَا۠ بِمُصْرِخِكُمْ وَمَآ أَنتُم بِمُصْرِخِىَّ ۖ إِنِّى كَفَرْتُ بِمَآ أَشْرَكْتُمُونِ مِن قَبْلُ ۗ إِنَّ ٱلظَّٰلِمِينَ لَهُمْ عَذَابٌ أَلِيمٌۭ ﴿٢٢﴾
A řekne Satan poté, když dán bude rozsudek: „Zajisté Bůh slíbil vám slib pravdivý, já též dal jsem vám slib, ale nedodržel jsem jej: a neměl jsem nijaké moci nad vámi, leda že volal jsem vás a vy odpověděli jste na volání mé: pročež neviňte mne, nýbrž viňte sebe samy. Nemohu přispěti vám, aniž vy můžete mně přispěti: odepřel jsem věřiti ve vaše spolčování mne (s Bohem) v dřívějšku: a zajisté nepravostným přichystán jest trest bolestný.“
وَأُدْخِلَ ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ وَعَمِلُوا۟ ٱلصَّٰلِحَٰتِ جَنَّٰتٍۢ تَجْرِى مِن تَحْتِهَا ٱلْأَنْهَٰرُ خَٰلِدِينَ فِيهَا بِإِذْنِ رَبِّهِمْ ۖ تَحِيَّتُهُمْ فِيهَا سَلَٰمٌ ﴿٢٣﴾
A uvedeni budou ti, kdož uvěřili a konali dobré skutky, v zahrady, pod nimiž řeky tekou: v nich přebývati budou věčně z dovolení Pána svého a přivítací pozdrav jich tam bude: „Pokoj!“
أَلَمْ تَرَ كَيْفَ ضَرَبَ ٱللَّهُ مَثَلًۭا كَلِمَةًۭ طَيِّبَةًۭ كَشَجَرَةٍۢ طَيِّبَةٍ أَصْلُهَا ثَابِتٌۭ وَفَرْعُهَا فِى ٱلسَّمَآءِ ﴿٢٤﴾
Zdaž nevidíš, jak činí Bůh podobenství slova dobrého ke stromu dobrému, jehož kořeny pevné jsou a větve jeho k nebi zdvihají se:
تُؤْتِىٓ أُكُلَهَا كُلَّ حِينٍۭ بِإِذْنِ رَبِّهَا ۗ وَيَضْرِبُ ٱللَّهُ ٱلْأَمْثَالَ لِلنَّاسِ لَعَلَّهُمْ يَتَذَكَّرُونَ ﴿٢٥﴾
dává plody své v každé době z dovolení Pána svého: a činí Bůh podobenství lidem, aby přemýšleli.
وَمَثَلُ كَلِمَةٍ خَبِيثَةٍۢ كَشَجَرَةٍ خَبِيثَةٍ ٱجْتُثَّتْ مِن فَوْقِ ٱلْأَرْضِ مَا لَهَا مِن قَرَارٍۢ ﴿٢٦﴾
A slovo špatné podobno jest stromu špatnému, sráženému s vrchu země, nemajícímu pevného stání.
يُثَبِّتُ ٱللَّهُ ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ بِٱلْقَوْلِ ٱلثَّابِتِ فِى ٱلْحَيَوٰةِ ٱلدُّنْيَا وَفِى ٱلْءَاخِرَةِ ۖ وَيُضِلُّ ٱللَّهُ ٱلظَّٰلِمِينَ ۚ وَيَفْعَلُ ٱللَّهُ مَا يَشَآءُ ﴿٢٧﴾
Utvrzuje Bůh ty, kdož uvěřili, slovem stálým v životě pozemském i budoucím a zavádí Bůh nepravostné v blud: a činí Bůh, cožkoliv chce.
۞ أَلَمْ تَرَ إِلَى ٱلَّذِينَ بَدَّلُوا۟ نِعْمَتَ ٱللَّهِ كُفْرًۭا وَأَحَلُّوا۟ قَوْمَهُمْ دَارَ ٱلْبَوَارِ ﴿٢٨﴾
Zdaž nevidíš těch, kdož zaměnili milost boží nevírou a uvrhli lid svůj v obydlí zatracení —
جَهَنَّمَ يَصْلَوْنَهَا ۖ وَبِئْسَ ٱلْقَرَارُ ﴿٢٩﴾
v peklo, kdež sžíháni budou? A špatné to bude obydlí!
وَجَعَلُوا۟ لِلَّهِ أَندَادًۭا لِّيُضِلُّوا۟ عَن سَبِيلِهِۦ ۗ قُلْ تَمَتَّعُوا۟ فَإِنَّ مَصِيرَكُمْ إِلَى ٱلنَّارِ ﴿٣٠﴾
A učinili Bohu rovných, aby zavedli lidi od stezky jeho. Rci: „Užívejte si jen, však zajisté cíl cesty vaší bude oheň (pekelný).“
قُل لِّعِبَادِىَ ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ يُقِيمُوا۟ ٱلصَّلَوٰةَ وَيُنفِقُوا۟ مِمَّا رَزَقْنَٰهُمْ سِرًّۭا وَعَلَانِيَةًۭ مِّن قَبْلِ أَن يَأْتِىَ يَوْمٌۭ لَّا بَيْعٌۭ فِيهِ وَلَا خِلَٰلٌ ﴿٣١﴾
Rci služebníkům mým, kteří uvěřili, aby zachovávali modlitbu a rozdávali stědře z toho, čímž obdařili jsme je, potajmu i veřejně, dříve než přijde na ně den, kdy nebude ani výkupu, ani (přímluvy) přátel.
ٱللَّهُ ٱلَّذِى خَلَقَ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضَ وَأَنزَلَ مِنَ ٱلسَّمَآءِ مَآءًۭ فَأَخْرَجَ بِهِۦ مِنَ ٱلثَّمَرَٰتِ رِزْقًۭا لَّكُمْ ۖ وَسَخَّرَ لَكُمُ ٱلْفُلْكَ لِتَجْرِىَ فِى ٱلْبَحْرِ بِأَمْرِهِۦ ۖ وَسَخَّرَ لَكُمُ ٱلْأَنْهَٰرَ ﴿٣٢﴾
Bůh to jest, jenž stvořil nebe i zemi a seslal vodu s nebe, a vzrůstati dal jí plodům za potravu vám, onť podrobil vám loď, aby běžela po moři z rozkazu jeho a podrobil řeky vám:
وَسَخَّرَ لَكُمُ ٱلشَّمْسَ وَٱلْقَمَرَ دَآئِبَيْنِ ۖ وَسَخَّرَ لَكُمُ ٱلَّيْلَ وَٱلنَّهَارَ ﴿٣٣﴾
A podmanil vám slunce a měsíc v obíhání jejich a podmanil vám noc a den:
وَءَاتَىٰكُم مِّن كُلِّ مَا سَأَلْتُمُوهُ ۚ وَإِن تَعُدُّوا۟ نِعْمَتَ ٱللَّهِ لَا تُحْصُوهَآ ۗ إِنَّ ٱلْإِنسَٰنَ لَظَلُومٌۭ كَفَّارٌۭ ﴿٣٤﴾
a dal vám vše, oč žádali jste jej: a kdybyste spočísti chtěli milosti Boha, nespočetli byste jich! Zajisté člověk nespravedlivý jest a věrolomný.
وَإِذْ قَالَ إِبْرَٰهِيمُ رَبِّ ٱجْعَلْ هَٰذَا ٱلْبَلَدَ ءَامِنًۭا وَٱجْنُبْنِى وَبَنِىَّ أَن نَّعْبُدَ ٱلْأَصْنَامَ ﴿٣٥﴾
(Pomni), když řekl ABRAHAM: „Pane můj, učiň tuto krajinu bezpečnou a oddal mne a syny mé od uctívání model:
رَبِّ إِنَّهُنَّ أَضْلَلْنَ كَثِيرًۭا مِّنَ ٱلنَّاسِ ۖ فَمَن تَبِعَنِى فَإِنَّهُۥ مِنِّى ۖ وَمَنْ عَصَانِى فَإِنَّكَ غَفُورٌۭ رَّحِيمٌۭ ﴿٣٦﴾
Pane můj, ony již zavedly mnoho lidí v blud: a kdožkoli následovati mne bude, tenť bude jedním z mých a kdožkoli neposlušen mne bude — tyť zajisté velký jsi v odpouštění, slitovný!
رَّبَّنَآ إِنِّىٓ أَسْكَنتُ مِن ذُرِّيَّتِى بِوَادٍ غَيْرِ ذِى زَرْعٍ عِندَ بَيْتِكَ ٱلْمُحَرَّمِ رَبَّنَا لِيُقِيمُوا۟ ٱلصَّلَوٰةَ فَٱجْعَلْ أَفْـِٔدَةًۭ مِّنَ ٱلنَّاسِ تَهْوِىٓ إِلَيْهِمْ وَٱرْزُقْهُم مِّنَ ٱلثَّمَرَٰتِ لَعَلَّهُمْ يَشْكُرُونَ ﴿٣٧﴾
Pane náš, ubytoval jsem část potomstva svého v údolí bez polností u domu tvého posvátného — Pane náš — aby zachovávali modlitbu: i učiň, aby srdce lidí láskou naklonila se jim a výživou popřej jim plodů, aby byli vděčni.
رَبَّنَآ إِنَّكَ تَعْلَمُ مَا نُخْفِى وَمَا نُعْلِنُ ۗ وَمَا يَخْفَىٰ عَلَى ٱللَّهِ مِن شَىْءٍۢ فِى ٱلْأَرْضِ وَلَا فِى ٱلسَّمَآءِ ﴿٣٨﴾
Pane náš, ty zajisté víš, co skrýváme a veřejně přiznáváme : a není skryto Bohu pranic na zemi i na nebi.
ٱلْحَمْدُ لِلَّهِ ٱلَّذِى وَهَبَ لِى عَلَى ٱلْكِبَرِ إِسْمَٰعِيلَ وَإِسْحَٰقَ ۚ إِنَّ رَبِّى لَسَمِيعُ ٱلدُّعَآءِ ﴿٣٩﴾
Chvála Bohu, jenž podaroval mne v stáří mém Ismaelem a Isákem: zajisté Pán můj dobře slyší volání.
رَبِّ ٱجْعَلْنِى مُقِيمَ ٱلصَّلَوٰةِ وَمِن ذُرِّيَّتِى ۚ رَبَّنَا وَتَقَبَّلْ دُعَآءِ ﴿٤٠﴾
Pane můj, učiň, abych věrně zachovával modlitbu a rovněž i potomstvo mé — Pane můj — a vyslyš volání mé: Pane náš, odpusť mně i rodičům mým i věřícím v den súčtování.“
رَبَّنَا ٱغْفِرْ لِى وَلِوَٰلِدَىَّ وَلِلْمُؤْمِنِينَ يَوْمَ يَقُومُ ٱلْحِسَابُ ﴿٤١﴾
A nijak nedomnívej se, že Bůh jest lhostejným k tomu co činí nepravostní: on pouze poshovuje jim do dne, kdy vytřeštěni budou zrakové;
وَلَا تَحْسَبَنَّ ٱللَّهَ غَٰفِلًا عَمَّا يَعْمَلُ ٱلظَّٰلِمُونَ ۚ إِنَّمَا يُؤَخِّرُهُمْ لِيَوْمٍۢ تَشْخَصُ فِيهِ ٱلْأَبْصَٰرُ ﴿٤٢﴾
spěšíce s hlavou vzhůru obrácenou, nebudou moci odvrátiti zraku svého a srdce jich prázdna budou.
مُهْطِعِينَ مُقْنِعِى رُءُوسِهِمْ لَا يَرْتَدُّ إِلَيْهِمْ طَرْفُهُمْ ۖ وَأَفْـِٔدَتُهُمْ هَوَآءٌۭ ﴿٤٣﴾
I varuj lid přede dnem, kdy přijde jim trest a kdy říkati budou nepravostní: „Pane náš, poshov nám do lhůty nedaleké:
وَأَنذِرِ ٱلنَّاسَ يَوْمَ يَأْتِيهِمُ ٱلْعَذَابُ فَيَقُولُ ٱلَّذِينَ ظَلَمُوا۟ رَبَّنَآ أَخِّرْنَآ إِلَىٰٓ أَجَلٍۢ قَرِيبٍۢ نُّجِبْ دَعْوَتَكَ وَنَتَّبِعِ ٱلرُّسُلَ ۗ أَوَلَمْ تَكُونُوٓا۟ أَقْسَمْتُم مِّن قَبْلُ مَا لَكُم مِّن زَوَالٍۢ ﴿٤٤﴾
odpovíme na volání tvé a následovati budeme proroky!“ — „Což nepřisahali jste, před tím, že nebudete zahlazeni?
وَسَكَنتُمْ فِى مَسَٰكِنِ ٱلَّذِينَ ظَلَمُوٓا۟ أَنفُسَهُمْ وَتَبَيَّنَ لَكُمْ كَيْفَ فَعَلْنَا بِهِمْ وَضَرَبْنَا لَكُمُ ٱلْأَمْثَالَ ﴿٤٥﴾
A bydlili jste dokonce v místech, kdys obydlených těmi, kdož prohřesili se na sobě samých: a jasně vysvětleno vám bylo, jak naložili jsme s nimi, a podobenství činili jsme vám.
وَقَدْ مَكَرُوا۟ مَكْرَهُمْ وَعِندَ ٱللَّهِ مَكْرُهُمْ وَإِن كَانَ مَكْرُهُمْ لِتَزُولَ مِنْهُ ٱلْجِبَالُ ﴿٤٦﴾
Úklady své strojili, však Bůh zmůže úklady jejich, i kdyby úklady jejich byly s to, aby hnuly horstvem.
فَلَا تَحْسَبَنَّ ٱللَّهَ مُخْلِفَ وَعْدِهِۦ رُسُلَهُۥٓ ۗ إِنَّ ٱللَّهَ عَزِيزٌۭ ذُو ٱنتِقَامٍۢ ﴿٤٧﴾
A nijak nedomnívej se, že Bůh nedodrží slibu svého, učiněného prorokům svým: Bůh zajisté mocný jest, pán pomsty.
يَوْمَ تُبَدَّلُ ٱلْأَرْضُ غَيْرَ ٱلْأَرْضِ وَٱلسَّمَٰوَٰتُ ۖ وَبَرَزُوا۟ لِلَّهِ ٱلْوَٰحِدِ ٱلْقَهَّارِ ﴿٤٨﴾
V den, kdy zaměněna bude země jinou zemí, a nebe rovněž, a všichni předstoupí před Boha Jediného, Vítězného:
وَتَرَى ٱلْمُجْرِمِينَ يَوْمَئِذٍۢ مُّقَرَّنِينَ فِى ٱلْأَصْفَادِ ﴿٤٩﴾
a spatříš provinilé v den onen seřazené k sobě v okovech:
سَرَابِيلُهُم مِّن قَطِرَانٍۢ وَتَغْشَىٰ وُجُوهَهُمُ ٱلنَّارُ ﴿٥٠﴾
oděv jich smolný a tváře jejich ohněm pokryté:
لِيَجْزِىَ ٱللَّهُ كُلَّ نَفْسٍۢ مَّا كَسَبَتْ ۚ إِنَّ ٱللَّهَ سَرِيعُ ٱلْحِسَابِ ﴿٥١﴾
aby odměnil Bůh každou duši dle zásluh jejích: Bůh zajisté rychlý jest v účtování.
هَٰذَا بَلَٰغٌۭ لِّلنَّاسِ وَلِيُنذَرُوا۟ بِهِۦ وَلِيَعْلَمُوٓا۟ أَنَّمَا هُوَ إِلَٰهٌۭ وَٰحِدٌۭ وَلِيَذَّكَّرَ أُو۟لُوا۟ ٱلْأَلْبَٰبِ ﴿٥٢﴾
Toto jest ohlášení lidem, aby varováni jím byli, a aby věděli, že On jest zajisté Bůh Jediný a aby přemítali o tom lidé přemýšliví.