English
Chinese
Spanish
Portuguese
Russian
Japanese
French
German
Italian
Hindi
Korean
Indonesian
Bengali
Albanian
Bosnian
Dutch
Malayalam
RomanianSetting
Surah The Romans [Ar-Room] in Czech
الٓمٓ ﴿١﴾
Alif. Lám. Mím.
غُلِبَتِ ٱلرُّومُ ﴿٢﴾
Poraženi byli Řekové,
فِىٓ أَدْنَى ٱلْأَرْضِ وَهُم مِّنۢ بَعْدِ غَلَبِهِمْ سَيَغْلِبُونَ ﴿٣﴾
v blízkosti naší země: však po porážce své budou zase vítězi,
فِى بِضْعِ سِنِينَ ۗ لِلَّهِ ٱلْأَمْرُ مِن قَبْلُ وَمِنۢ بَعْدُ ۚ وَيَوْمَئِذٍۢ يَفْرَحُ ٱلْمُؤْمِنُونَ ﴿٤﴾
za několik let. Bohu přináleží rozsouzení, před i po (každé události). A v den onen rozradují se věřící
بِنَصْرِ ٱللَّهِ ۚ يَنصُرُ مَن يَشَآءُ ۖ وَهُوَ ٱلْعَزِيزُ ٱلرَّحِيمُ ﴿٥﴾
nad (vítězstvím) z pomoci Boha: pomáháť Bůh, komu chce, neb on mocný jest, slitovný.
وَعْدَ ٱللَّهِ ۖ لَا يُخْلِفُ ٱللَّهُ وَعْدَهُۥ وَلَٰكِنَّ أَكْثَرَ ٱلنَّاسِ لَا يَعْلَمُونَ ﴿٦﴾
Toto jest slib Boha a Bůh nikdy nebéře zpět slibu svého, však většina lidí není si toho vědoma.
يَعْلَمُونَ ظَٰهِرًۭا مِّنَ ٱلْحَيَوٰةِ ٱلدُّنْيَا وَهُمْ عَنِ ٱلْءَاخِرَةِ هُمْ غَٰفِلُونَ ﴿٧﴾
Znají pouze po zevnějšku život pozemský a vůči životu budoucímu jsou lhostejní.
أَوَلَمْ يَتَفَكَّرُوا۟ فِىٓ أَنفُسِهِم ۗ مَّا خَلَقَ ٱللَّهُ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضَ وَمَا بَيْنَهُمَآ إِلَّا بِٱلْحَقِّ وَأَجَلٍۢ مُّسَمًّۭى ۗ وَإِنَّ كَثِيرًۭا مِّنَ ٱلنَّاسِ بِلِقَآئِ رَبِّهِمْ لَكَٰفِرُونَ ﴿٨﴾
Zdaž nerozvažovali sami v duchu, že Bůh nestvořil nebesa a zemi, a vše, což mezi oběma jest, leda v opravdovosti a pouze až do lhůty předurčené? Však zajisté mnoho lidí v setkání s Pánem svým nevěří.
أَوَلَمْ يَسِيرُوا۟ فِى ٱلْأَرْضِ فَيَنظُرُوا۟ كَيْفَ كَانَ عَٰقِبَةُ ٱلَّذِينَ مِن قَبْلِهِمْ ۚ كَانُوٓا۟ أَشَدَّ مِنْهُمْ قُوَّةًۭ وَأَثَارُوا۟ ٱلْأَرْضَ وَعَمَرُوهَآ أَكْثَرَ مِمَّا عَمَرُوهَا وَجَآءَتْهُمْ رُسُلُهُم بِٱلْبَيِّنَٰتِ ۖ فَمَا كَانَ ٱللَّهُ لِيَظْلِمَهُمْ وَلَٰكِن كَانُوٓا۟ أَنفُسَهُمْ يَظْلِمُونَ ﴿٩﴾
Zdaž necestovali v zemi a neviděli, jaký byl konec těch před nimi, kteří byli mocnější jich silou? Rozbrázdili zemi a zalidnili ji ve větším počtu, než jakým oni zalidňují ji: a přišli k nim poslové naši s jasnými důkazy. A nebyl to Bůh, jenž bezpráví jim učinil, nýbrž oni sobě samým bezpráví učinili.
ثُمَّ كَانَ عَٰقِبَةَ ٱلَّذِينَ أَسَٰٓـُٔوا۟ ٱلسُّوٓأَىٰٓ أَن كَذَّبُوا۟ بِـَٔايَٰتِ ٱللَّهِ وَكَانُوا۟ بِهَا يَسْتَهْزِءُونَ ﴿١٠﴾
A konec těch, již páchali zlo, zlý byl: neboť zajisté vylhanými nazývali znamení naše a žert si z nich tropili.
ٱللَّهُ يَبْدَؤُا۟ ٱلْخَلْقَ ثُمَّ يُعِيدُهُۥ ثُمَّ إِلَيْهِ تُرْجَعُونَ ﴿١١﴾
Bůh vzbuzuje stvoření a pak dává mu navraceti se k němu: a pak všichni navráceni k němu budete.
وَيَوْمَ تَقُومُ ٱلسَّاعَةُ يُبْلِسُ ٱلْمُجْرِمُونَ ﴿١٢﴾
A v den, kdy nastane hodina (soudu), oněmí provinilci:
وَلَمْ يَكُن لَّهُم مِّن شُرَكَآئِهِمْ شُفَعَٰٓؤُا۟ وَكَانُوا۟ بِشُرَكَآئِهِمْ كَٰفِرِينَ ﴿١٣﴾
a nebude jim mezi těmi, jež spolčovali (s Bohem) přímluvců: oni pak budou tyto společníky své zapírati.
وَيَوْمَ تَقُومُ ٱلسَّاعَةُ يَوْمَئِذٍۢ يَتَفَرَّقُونَ ﴿١٤﴾
A v den, kdy nastane hodina (soudu), v den ten budou lidé od sebe rozděleni:
فَأَمَّا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ وَعَمِلُوا۟ ٱلصَّٰلِحَٰتِ فَهُمْ فِى رَوْضَةٍۢ يُحْبَرُونَ ﴿١٥﴾
a pokud se týče těch, kdož uvěřili a konali dobré skutky, ti v květnaté lučině radovati se budou:
وَأَمَّا ٱلَّذِينَ كَفَرُوا۟ وَكَذَّبُوا۟ بِـَٔايَٰتِنَا وَلِقَآئِ ٱلْءَاخِرَةِ فَأُو۟لَٰٓئِكَ فِى ٱلْعَذَابِ مُحْضَرُونَ ﴿١٦﴾
a pokud se týče těch, kdož neuvěřili a vylhanými nazývali znamení naše, jakož i setkání v životě budoucím, ti trestu svému odevzdáni budou.
فَسُبْحَٰنَ ٱللَّهِ حِينَ تُمْسُونَ وَحِينَ تُصْبِحُونَ ﴿١٧﴾
Chvála budiž tedy Bohu za chvil večerních i za chvil ranních:
وَلَهُ ٱلْحَمْدُ فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ وَعَشِيًّۭا وَحِينَ تُظْهِرُونَ ﴿١٨﴾
a jemu patří chvála na nebi i na zemi: když noc nadchází i za chvil poledních.
يُخْرِجُ ٱلْحَىَّ مِنَ ٱلْمَيِّتِ وَيُخْرِجُ ٱلْمَيِّتَ مِنَ ٱلْحَىِّ وَيُحْىِ ٱلْأَرْضَ بَعْدَ مَوْتِهَا ۚ وَكَذَٰلِكَ تُخْرَجُونَ ﴿١٩﴾
On vyvádí živé z mrtvých a vyvádí mrtvé z živých: a oživuje zemi zmrtvělou — a tak i vy z mrtvých vyvedeni budete.
وَمِنْ ءَايَٰتِهِۦٓ أَنْ خَلَقَكُم مِّن تُرَابٍۢ ثُمَّ إِذَآ أَنتُم بَشَرٌۭ تَنتَشِرُونَ ﴿٢٠﴾
A ze znamení jeho jest, že stvořil vás z prachu: a pak, hle, jste lidmi rozptýlenými!
وَمِنْ ءَايَٰتِهِۦٓ أَنْ خَلَقَ لَكُم مِّنْ أَنفُسِكُمْ أَزْوَٰجًۭا لِّتَسْكُنُوٓا۟ إِلَيْهَا وَجَعَلَ بَيْنَكُم مَّوَدَّةًۭ وَرَحْمَةً ۚ إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَٰتٍۢ لِّقَوْمٍۢ يَتَفَكَّرُونَ ﴿٢١﴾
A ze znamení jeho jest, že stvořil vám z vás samých manželky, abyste obývali s nimi: a učinil mezi vámi lásku a soucitnost: v tomto zajisté znamení jest pro lid přemýšlivý.
وَمِنْ ءَايَٰتِهِۦ خَلْقُ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ وَٱخْتِلَٰفُ أَلْسِنَتِكُمْ وَأَلْوَٰنِكُمْ ۚ إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَٰتٍۢ لِّلْعَٰلِمِينَ ﴿٢٢﴾
A ze znamení jeho jest, že stvořil nebe a zemi a rozmanitost jazyků vašich i pletí vašich: v tomto zajisté znamení jsou veškerenstvu.
وَمِنْ ءَايَٰتِهِۦ مَنَامُكُم بِٱلَّيْلِ وَٱلنَّهَارِ وَٱبْتِغَآؤُكُم مِّن فَضْلِهِۦٓ ۚ إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَٰتٍۢ لِّقَوْمٍۢ يَسْمَعُونَ ﴿٢٣﴾
A ze znamení jeho jest spánek váš v noci a za dne snažení vaše po docílení (podílu) z milosti jeho: zajisté v tomto znamení jsou lidem slyšícím.
وَمِنْ ءَايَٰتِهِۦ يُرِيكُمُ ٱلْبَرْقَ خَوْفًۭا وَطَمَعًۭا وَيُنَزِّلُ مِنَ ٱلسَّمَآءِ مَآءًۭ فَيُحْىِۦ بِهِ ٱلْأَرْضَ بَعْدَ مَوْتِهَآ ۚ إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَٰتٍۢ لِّقَوْمٍۢ يَعْقِلُونَ ﴿٢٤﴾
A ze znamení jeho jest, že ukazuje vám blesk pro strach a naději: a sesílá s nebe vodu, jíž oživuje zemi zmrtvělou: zajisté v tomto znamení jsou pro lid chápavý.
وَمِنْ ءَايَٰتِهِۦٓ أَن تَقُومَ ٱلسَّمَآءُ وَٱلْأَرْضُ بِأَمْرِهِۦ ۚ ثُمَّ إِذَا دَعَاكُمْ دَعْوَةًۭ مِّنَ ٱلْأَرْضِ إِذَآ أَنتُمْ تَخْرُجُونَ ﴿٢٥﴾
A ze znamení jeho, jest, že udržují se v stálosti nebe i země z rozkazu jeho: a pak když vyzve vás výzvou k vystoupení ze země, hle, ven z ní vyjdete.
وَلَهُۥ مَن فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ ۖ كُلٌّۭ لَّهُۥ قَٰنِتُونَ ﴿٢٦﴾
Jemu přináleží, cožkoliv na nebi jest i na zemi: vše před ním poníženo jest.
وَهُوَ ٱلَّذِى يَبْدَؤُا۟ ٱلْخَلْقَ ثُمَّ يُعِيدُهُۥ وَهُوَ أَهْوَنُ عَلَيْهِ ۚ وَلَهُ ٱلْمَثَلُ ٱلْأَعْلَىٰ فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ ۚ وَهُوَ ٱلْعَزِيزُ ٱلْحَكِيمُ ﴿٢٧﴾
On to jest, jenž vzbuzuje stvoření a pak dává mu navrátiti se k němu: a to přesnadné jest mu. Jemu přináleží, aby přirovnáván byl ke všemu nejvyššímu na nebi i na zemi: a on mocný jest, moudrý.
ضَرَبَ لَكُم مَّثَلًۭا مِّنْ أَنفُسِكُمْ ۖ هَل لَّكُم مِّن مَّا مَلَكَتْ أَيْمَٰنُكُم مِّن شُرَكَآءَ فِى مَا رَزَقْنَٰكُمْ فَأَنتُمْ فِيهِ سَوَآءٌۭ تَخَافُونَهُمْ كَخِيفَتِكُمْ أَنفُسَكُمْ ۚ كَذَٰلِكَ نُفَصِّلُ ٱلْءَايَٰتِ لِقَوْمٍۢ يَعْقِلُونَ ﴿٢٨﴾
Činí vám podobenství vzatá z vás samých: zdaž máte z těch, jichž zmocnila se pravice vaše, společníky v tom, čímž obdařili jsme vás, rovným dílem? Zdaž stejné rozpaky cítíte vůči nim, jako mezi sebou? Takovýmto způsobem vysvětlujeme znamení svá lidu chápavému.
بَلِ ٱتَّبَعَ ٱلَّذِينَ ظَلَمُوٓا۟ أَهْوَآءَهُم بِغَيْرِ عِلْمٍۢ ۖ فَمَن يَهْدِى مَنْ أَضَلَّ ٱللَّهُ ۖ وَمَا لَهُم مِّن نَّٰصِرِينَ ﴿٢٩﴾
Jistě, že ne: však nepravostní následují choutky své, z nevědomosti: a kdo uvede na cestu pravou toho, jejž Bůh zavedl v blud? Jim nebude pomocníků.
فَأَقِمْ وَجْهَكَ لِلدِّينِ حَنِيفًۭا ۚ فِطْرَتَ ٱللَّهِ ٱلَّتِى فَطَرَ ٱلنَّاسَ عَلَيْهَا ۚ لَا تَبْدِيلَ لِخَلْقِ ٱللَّهِ ۚ ذَٰلِكَ ٱلدِّينُ ٱلْقَيِّمُ وَلَٰكِنَّ أَكْثَرَ ٱلنَّاسِ لَا يَعْلَمُونَ ﴿٣٠﴾
Pozdvihni tedy tvář svou věrně k víře, jež ústavou jest Boha, pro kterou byl ustavil lidi: není změny ve stvoření božím. Tato víra jest nepřeměnná, však většina lidí není si toho vědoma.
۞ مُنِيبِينَ إِلَيْهِ وَٱتَّقُوهُ وَأَقِيمُوا۟ ٱلصَّلَوٰةَ وَلَا تَكُونُوا۟ مِنَ ٱلْمُشْرِكِينَ ﴿٣١﴾
Obracejte se (tedy) k Bohu a bojte se ho: a zachovávejte modlitbu, a nepatřte k mnohobožcům:
مِنَ ٱلَّذِينَ فَرَّقُوا۟ دِينَهُمْ وَكَانُوا۟ شِيَعًۭا ۖ كُلُّ حِزْبٍۭ بِمَا لَدَيْهِمْ فَرِحُونَ ﴿٣٢﴾
k těm, kdož rozštěpili se v náboženství svém a rozdělili na strany: každá strana svým vlastním názorem se holedbajíc.
وَإِذَا مَسَّ ٱلنَّاسَ ضُرٌّۭ دَعَوْا۟ رَبَّهُم مُّنِيبِينَ إِلَيْهِ ثُمَّ إِذَآ أَذَاقَهُم مِّنْهُ رَحْمَةً إِذَا فَرِيقٌۭ مِّنْهُم بِرَبِّهِمْ يُشْرِكُونَ ﴿٣٣﴾
Když dotkne se lidí protivenství, volají k Pánu svému, obráceni k němu: pak, když dal okusiti jim milosrdenství svého, hle, část jich s Pánem svým (jiná božstva) spolčují:
لِيَكْفُرُوا۟ بِمَآ ءَاتَيْنَٰهُمْ ۚ فَتَمَتَّعُوا۟ فَسَوْفَ تَعْلَمُونَ ﴿٣٤﴾
zapírajíce tak to, co dali jsme jim. Jen radujte se z požitků vezdejších — však zvíte!
أَمْ أَنزَلْنَا عَلَيْهِمْ سُلْطَٰنًۭا فَهُوَ يَتَكَلَّمُ بِمَا كَانُوا۟ بِهِۦ يُشْرِكُونَ ﴿٣٥﴾
Zdaž seslali jsme jim nějaké zmocnění, jež mluvilo by o tom, co spolčují (s Bohem)?
وَإِذَآ أَذَقْنَا ٱلنَّاسَ رَحْمَةًۭ فَرِحُوا۟ بِهَا ۖ وَإِن تُصِبْهُمْ سَيِّئَةٌۢ بِمَا قَدَّمَتْ أَيْدِيهِمْ إِذَا هُمْ يَقْنَطُونَ ﴿٣٦﴾
A když dáme okusiti lidem milosrdenství svého, radují se z něho: však když postihne je něco zlého za to, co byli před tím činili, hle, beznadějní jsou.
أَوَلَمْ يَرَوْا۟ أَنَّ ٱللَّهَ يَبْسُطُ ٱلرِّزْقَ لِمَن يَشَآءُ وَيَقْدِرُ ۚ إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَٰتٍۢ لِّقَوْمٍۢ يُؤْمِنُونَ ﴿٣٧﴾
Což neviděli, že Bůh v hojnosti skýtá darů svých, komu chce, aneb odměňuje je? Zajisté v tomto znamení jsou pro lid věřící.
فَـَٔاتِ ذَا ٱلْقُرْبَىٰ حَقَّهُۥ وَٱلْمِسْكِينَ وَٱبْنَ ٱلسَّبِيلِ ۚ ذَٰلِكَ خَيْرٌۭ لِّلَّذِينَ يُرِيدُونَ وَجْهَ ٱللَّهِ ۖ وَأُو۟لَٰٓئِكَ هُمُ ٱلْمُفْلِحُونَ ﴿٣٨﴾
I dávej příbuzným svým, což patří jim: a taktéž nuzným a počestným: toť lepším jest pro ty, kdož žádají si tváře boží a tito jsou, jimž dobře povede se.
وَمَآ ءَاتَيْتُم مِّن رِّبًۭا لِّيَرْبُوَا۟ فِىٓ أَمْوَٰلِ ٱلنَّاسِ فَلَا يَرْبُوا۟ عِندَ ٱللَّهِ ۖ وَمَآ ءَاتَيْتُم مِّن زَكَوٰةٍۢ تُرِيدُونَ وَجْهَ ٱللَّهِ فَأُو۟لَٰٓئِكَ هُمُ ٱلْمُضْعِفُونَ ﴿٣٩﴾
Cokoliv dáte na lichvu, aby tím lichvařeno bylo se jměním lidí, nebude lichvou rozmnoženo u Boha: však cokoliv dáte na (povinnou) almužnu, žádajíce si tváře boží — tito jsou ti, jimž zdvojnásobeno bude.
ٱللَّهُ ٱلَّذِى خَلَقَكُمْ ثُمَّ رَزَقَكُمْ ثُمَّ يُمِيتُكُمْ ثُمَّ يُحْيِيكُمْ ۖ هَلْ مِن شُرَكَآئِكُم مَّن يَفْعَلُ مِن ذَٰلِكُم مِّن شَىْءٍۢ ۚ سُبْحَٰنَهُۥ وَتَعَٰلَىٰ عَمَّا يُشْرِكُونَ ﴿٤٠﴾
Bůh jest to, jenž stvořil vás, pak živil vás, pak dá vám zemříti, pak vzkřísí vás. Zdaž který ze společníků vašich jest s to, aby učinil s vámi v nejmenším cos podobného? Chválen budiž (Bůh) a daleko povýšen nad to, co spolčují s ním!
ظَهَرَ ٱلْفَسَادُ فِى ٱلْبَرِّ وَٱلْبَحْرِ بِمَا كَسَبَتْ أَيْدِى ٱلنَّاسِ لِيُذِيقَهُم بَعْضَ ٱلَّذِى عَمِلُوا۟ لَعَلَّهُمْ يَرْجِعُونَ ﴿٤١﴾
Objevila se spoušť na souši i na moři za to, co vykonaly ruce lidí, aby dala jim okusiti část výsledků činů jejich, aby tak snad (k Bohu) se obrátili.
قُلْ سِيرُوا۟ فِى ٱلْأَرْضِ فَٱنظُرُوا۟ كَيْفَ كَانَ عَٰقِبَةُ ٱلَّذِينَ مِن قَبْلُ ۚ كَانَ أَكْثَرُهُم مُّشْرِكِينَ ﴿٤٢﴾
Rci: „Procházejte zemí a vizte jaký byl konec těch před vámi, z nichž většina byla mnohobožná.“
فَأَقِمْ وَجْهَكَ لِلدِّينِ ٱلْقَيِّمِ مِن قَبْلِ أَن يَأْتِىَ يَوْمٌۭ لَّا مَرَدَّ لَهُۥ مِنَ ٱللَّهِ ۖ يَوْمَئِذٍۢ يَصَّدَّعُونَ ﴿٤٣﴾
I pozdvihni tvář svou k víře bezezměnné, dříve než přijde den od Boha, jejž nelze odvrátiti: v den ten na dva tábory rozděleni budou:
مَن كَفَرَ فَعَلَيْهِ كُفْرُهُۥ ۖ وَمَنْ عَمِلَ صَٰلِحًۭا فَلِأَنفُسِهِمْ يَمْهَدُونَ ﴿٤٤﴾
ten, kdož neuvěřil, nesoucí břímě nevíry své: a ten, kdož konal dobro, chystající si místo pohovení,
لِيَجْزِىَ ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ وَعَمِلُوا۟ ٱلصَّٰلِحَٰتِ مِن فَضْلِهِۦٓ ۚ إِنَّهُۥ لَا يُحِبُّ ٱلْكَٰفِرِينَ ﴿٤٥﴾
aby tak Bůh mohl odměniti ty, kteří uvěřili a konali dobré skutky, z milosti své, neboť on nemiluje nevěřících.
وَمِنْ ءَايَٰتِهِۦٓ أَن يُرْسِلَ ٱلرِّيَاحَ مُبَشِّرَٰتٍۢ وَلِيُذِيقَكُم مِّن رَّحْمَتِهِۦ وَلِتَجْرِىَ ٱلْفُلْكُ بِأَمْرِهِۦ وَلِتَبْتَغُوا۟ مِن فَضْلِهِۦ وَلَعَلَّكُمْ تَشْكُرُونَ ﴿٤٦﴾
A ze znamení jeho jest, že posílá větry s radostnou zvěstí, aby okusiti dal vám milosrdenství svého, aby lodi mohly býti hnány z rozkazu jeho, abyste mohli dobývati si (podílu) z milosti jeho, a abyste možná mu byli vděčni.
وَلَقَدْ أَرْسَلْنَا مِن قَبْلِكَ رُسُلًا إِلَىٰ قَوْمِهِمْ فَجَآءُوهُم بِٱلْبَيِّنَٰتِ فَٱنتَقَمْنَا مِنَ ٱلَّذِينَ أَجْرَمُوا۟ ۖ وَكَانَ حَقًّا عَلَيْنَا نَصْرُ ٱلْمُؤْمِنِينَ ﴿٤٧﴾
A již před tebou poslali jsme proroky k lidu jejich i přinesli jim jasné důkazy a pomstu vykonali jsme na provinilcích; příslušelo nám pak, abychom pomohli věřícím.
ٱللَّهُ ٱلَّذِى يُرْسِلُ ٱلرِّيَٰحَ فَتُثِيرُ سَحَابًۭا فَيَبْسُطُهُۥ فِى ٱلسَّمَآءِ كَيْفَ يَشَآءُ وَيَجْعَلُهُۥ كِسَفًۭا فَتَرَى ٱلْوَدْقَ يَخْرُجُ مِنْ خِلَٰلِهِۦ ۖ فَإِذَآ أَصَابَ بِهِۦ مَن يَشَآءُ مِنْ عِبَادِهِۦٓ إِذَا هُمْ يَسْتَبْشِرُونَ ﴿٤٨﴾
Bůh jest to, jenž posílá větry, které dují v mračno: a rozděluje Bůh toto po obloze, jak chce, a trhá je v kusy: a pak vidíš déšť, an vychází ze středu jeho: a když dá padnouti mu na které chce ze služebníků svých, ajhle, tu radují se,
وَإِن كَانُوا۟ مِن قَبْلِ أَن يُنَزَّلَ عَلَيْهِم مِّن قَبْلِهِۦ لَمُبْلِسِينَ ﴿٤٩﴾
třebaže před tím, než byl seslán na ně, trvali v beznaději.
فَٱنظُرْ إِلَىٰٓ ءَاثَٰرِ رَحْمَتِ ٱللَّهِ كَيْفَ يُحْىِ ٱلْأَرْضَ بَعْدَ مَوْتِهَآ ۚ إِنَّ ذَٰلِكَ لَمُحْىِ ٱلْمَوْتَىٰ ۖ وَهُوَ عَلَىٰ كُلِّ شَىْءٍۢ قَدِيرٌۭ ﴿٥٠﴾
I viz tedy stopy milosrdenství božího: jak obživuje zemi zmrtvělou! Takto i Křisitelem jest mrtvých, neb on nade všemi věcmi moc má.
وَلَئِنْ أَرْسَلْنَا رِيحًۭا فَرَأَوْهُ مُصْفَرًّۭا لَّظَلُّوا۟ مِنۢ بَعْدِهِۦ يَكْفُرُونَ ﴿٥١﴾
Však kdybychom poslali vichr a oni shlédli (obilí své) sežloutlé jím, tu setrvávali by poté v zatvrzelosti své.
فَإِنَّكَ لَا تُسْمِعُ ٱلْمَوْتَىٰ وَلَا تُسْمِعُ ٱلصُّمَّ ٱلدُّعَآءَ إِذَا وَلَّوْا۟ مُدْبِرِينَ ﴿٥٢﴾
Ty pak zajisté nedokážeš, aby slyšeli mrtví, aniž aby slyšeli hluší volání, když odvracejí se zády svými odcházejíce.
وَمَآ أَنتَ بِهَٰدِ ٱلْعُمْىِ عَن ضَلَٰلَتِهِمْ ۖ إِن تُسْمِعُ إِلَّا مَن يُؤْمِنُ بِـَٔايَٰتِنَا فَهُم مُّسْلِمُونَ ﴿٥٣﴾
Aniž dokážeš vésti slepé od bloudění jejich: zmůžeš jen, aby slyšeli ti, kdož věří ve znamení naše a odevzdáni jsou do vůle boží.
۞ ٱللَّهُ ٱلَّذِى خَلَقَكُم مِّن ضَعْفٍۢ ثُمَّ جَعَلَ مِنۢ بَعْدِ ضَعْفٍۢ قُوَّةًۭ ثُمَّ جَعَلَ مِنۢ بَعْدِ قُوَّةٍۢ ضَعْفًۭا وَشَيْبَةًۭ ۚ يَخْلُقُ مَا يَشَآءُ ۖ وَهُوَ ٱلْعَلِيمُ ٱلْقَدِيرُ ﴿٥٤﴾
Bůh to jest, jenž stvořil vás slabé, po slabosti pak dal vám sílu, a po síle pak opět učiní vás slabými a šedovlasými. Bůh tvoří, co chce, a on vševědoucí jest, mocný.
وَيَوْمَ تَقُومُ ٱلسَّاعَةُ يُقْسِمُ ٱلْمُجْرِمُونَ مَا لَبِثُوا۟ غَيْرَ سَاعَةٍۢ ۚ كَذَٰلِكَ كَانُوا۟ يُؤْفَكُونَ ﴿٥٥﴾
A v den, kdy nastane hodina (soudu), přisahati budou provinilci, že dleli pouze hodinu v zemi, tak kdysi lhali (za živa).
وَقَالَ ٱلَّذِينَ أُوتُوا۟ ٱلْعِلْمَ وَٱلْإِيمَٰنَ لَقَدْ لَبِثْتُمْ فِى كِتَٰبِ ٱللَّهِ إِلَىٰ يَوْمِ ٱلْبَعْثِ ۖ فَهَٰذَا يَوْمُ ٱلْبَعْثِ وَلَٰكِنَّكُمْ كُنتُمْ لَا تَعْلَمُونَ ﴿٥٦﴾
A řeknou ti, jimž dáno bylo vědění a víra: „Dleli jste tam, jak psáno jest v Knize boží, do dne zmrtvýchvstání: a tento jest den zmrtvýchvstání; však vy nebyli jste si toho vědomi.“
فَيَوْمَئِذٍۢ لَّا يَنفَعُ ٱلَّذِينَ ظَلَمُوا۟ مَعْذِرَتُهُمْ وَلَا هُمْ يُسْتَعْتَبُونَ ﴿٥٧﴾
U den onen neprospěje nepravostným omluva jejich, aniž o smíření s Bohem žádáni budou.
وَلَقَدْ ضَرَبْنَا لِلنَّاسِ فِى هَٰذَا ٱلْقُرْءَانِ مِن كُلِّ مَثَلٍۢ ۚ وَلَئِن جِئْتَهُم بِـَٔايَةٍۢ لَّيَقُولَنَّ ٱلَّذِينَ كَفَرُوٓا۟ إِنْ أَنتُمْ إِلَّا مُبْطِلُونَ ﴿٥٨﴾
A nyní učinili jsme lidem v tomto Koránu všeho druhu podobenství: a kdyby předvedeno bylo jim znamení dojista řekli by ti, kdož neuvěřili: „Vyť pouze jste šejdíři.“
كَذَٰلِكَ يَطْبَعُ ٱللَّهُ عَلَىٰ قُلُوبِ ٱلَّذِينَ لَا يَعْلَمُونَ ﴿٥٩﴾
Takovýmto způsobem zapečeťuje Bůh srdce těch, kdož nevědí.
فَٱصْبِرْ إِنَّ وَعْدَ ٱللَّهِ حَقٌّۭ ۖ وَلَا يَسْتَخِفَّنَّكَ ٱلَّذِينَ لَا يُوقِنُونَ ﴿٦٠﴾
I vytrvej v trpělivosti, neboť slib Boha pravdivý jest: a nechť nezviklají tě obavou ti, již (ve víře) nejisti jsou.