English
Chinese
Spanish
Portuguese
Russian
Japanese
French
German
Italian
Hindi
Korean
Indonesian
Bengali
Albanian
Bosnian
Dutch
Malayalam
RomanianSetting
Surah Originator [Fatir] in Czech
ٱلْحَمْدُ لِلَّهِ فَاطِرِ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ جَاعِلِ ٱلْمَلَٰٓئِكَةِ رُسُلًا أُو۟لِىٓ أَجْنِحَةٍۢ مَّثْنَىٰ وَثُلَٰثَ وَرُبَٰعَ ۚ يَزِيدُ فِى ٱلْخَلْقِ مَا يَشَآءُ ۚ إِنَّ ٱللَّهَ عَلَىٰ كُلِّ شَىْءٍۢ قَدِيرٌۭ ﴿١﴾
Chvála Bohu, STVOŘITELI nebes i země, jenž činí ANDĚLY posly svými: anděly, mající křídel dvé, neb tré, neb čtvero párů. Onť přidává stvoření svému, co chce: neboť Bůh zajisté nade všemi věcmi moc má.
مَّا يَفْتَحِ ٱللَّهُ لِلنَّاسِ مِن رَّحْمَةٍۢ فَلَا مُمْسِكَ لَهَا ۖ وَمَا يُمْسِكْ فَلَا مُرْسِلَ لَهُۥ مِنۢ بَعْدِهِۦ ۚ وَهُوَ ٱلْعَزِيزُ ٱلْحَكِيمُ ﴿٢﴾
Cokoliv Bůh popřeje lidem z milosrdenství svého, nikdo nemůže jim odebrati, a cokoliv Bůh odebéře z něho, nikdo nemůže poslati poté: a on mocný jest, moudrý.
يَٰٓأَيُّهَا ٱلنَّاسُ ٱذْكُرُوا۟ نِعْمَتَ ٱللَّهِ عَلَيْكُمْ ۚ هَلْ مِنْ خَٰلِقٍ غَيْرُ ٱللَّهِ يَرْزُقُكُم مِّنَ ٱلسَّمَآءِ وَٱلْأَرْضِ ۚ لَآ إِلَٰهَ إِلَّا هُوَ ۖ فَأَنَّىٰ تُؤْفَكُونَ ﴿٣﴾
Ó lidé, pomněte dobrodiní daných vám Bohem! Což jiného jest Stvořitele, vyjma Boha? On vyživuje vás s nebe a ze země: není Boha, kromě něho: jak tedy můžete (tak) lháti?
وَإِن يُكَذِّبُوكَ فَقَدْ كُذِّبَتْ رُسُلٌۭ مِّن قَبْلِكَ ۚ وَإِلَى ٱللَّهِ تُرْجَعُ ٱلْأُمُورُ ﴿٤﴾
A nazývají-li tě lhářem, věz, že lháři nazýváni byli proroci před tebou: a k Bohu navráceny budou (všechny) věci.
يَٰٓأَيُّهَا ٱلنَّاسُ إِنَّ وَعْدَ ٱللَّهِ حَقٌّۭ ۖ فَلَا تَغُرَّنَّكُمُ ٱلْحَيَوٰةُ ٱلدُّنْيَا ۖ وَلَا يَغُرَّنَّكُم بِٱللَّهِ ٱلْغَرُورُ ﴿٥﴾
Ó lidé, slib boží jest pravdivý, i nedejte oklamati se životem pozemským a nedejte oklamati se ohledně Boha klamatelem.
إِنَّ ٱلشَّيْطَٰنَ لَكُمْ عَدُوٌّۭ فَٱتَّخِذُوهُ عَدُوًّا ۚ إِنَّمَا يَدْعُوا۟ حِزْبَهُۥ لِيَكُونُوا۟ مِنْ أَصْحَٰبِ ٱلسَّعِيرِ ﴿٦﴾
Dojista Satan jest nepřítelem vám a proto považujte jej za nepřítele: on jen volá spojence své k sobě, aby stali se obyvateli ohně pekelného.
ٱلَّذِينَ كَفَرُوا۟ لَهُمْ عَذَابٌۭ شَدِيدٌۭ ۖ وَٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ وَعَمِلُوا۟ ٱلصَّٰلِحَٰتِ لَهُم مَّغْفِرَةٌۭ وَأَجْرٌۭ كَبِيرٌ ﴿٧﴾
Těm, kdož neuvěřili, dán bude trest přísný: však těm, kdož uvěřili a konali dobré skutky, dáno bude odpuštění a odměna hojná.
أَفَمَن زُيِّنَ لَهُۥ سُوٓءُ عَمَلِهِۦ فَرَءَاهُ حَسَنًۭا ۖ فَإِنَّ ٱللَّهَ يُضِلُّ مَن يَشَآءُ وَيَهْدِى مَن يَشَآءُ ۖ فَلَا تَذْهَبْ نَفْسُكَ عَلَيْهِمْ حَسَرَٰتٍ ۚ إِنَّ ٱللَّهَ عَلِيمٌۢ بِمَا يَصْنَعُونَ ﴿٨﴾
Zdaž ten, jemuž zkrášleno bylo zlo konání jeho, takže vidí je dobrým, (bude jako muž dobrý)? Ale Bůh zavádí v blud, koho chce, a vede (pravou) cestou koho chce; nenič tedy duše své pro ně nářkem, neboť Bůh zajisté dobře ví o tom, co konají.
وَٱللَّهُ ٱلَّذِىٓ أَرْسَلَ ٱلرِّيَٰحَ فَتُثِيرُ سَحَابًۭا فَسُقْنَٰهُ إِلَىٰ بَلَدٍۢ مَّيِّتٍۢ فَأَحْيَيْنَا بِهِ ٱلْأَرْضَ بَعْدَ مَوْتِهَا ۚ كَذَٰلِكَ ٱلنُّشُورُ ﴿٩﴾
Bůh jest to, jenž posílá větry, aby zdvihaly mračna: pak ženeme je ke zmrtvělé končině a křísíme vodou zemi zmrtvělou. Stejně tak bude vzkříšení (mrtvých).
مَن كَانَ يُرِيدُ ٱلْعِزَّةَ فَلِلَّهِ ٱلْعِزَّةُ جَمِيعًا ۚ إِلَيْهِ يَصْعَدُ ٱلْكَلِمُ ٱلطَّيِّبُ وَٱلْعَمَلُ ٱلصَّٰلِحُ يَرْفَعُهُۥ ۚ وَٱلَّذِينَ يَمْكُرُونَ ٱلسَّيِّـَٔاتِ لَهُمْ عَذَابٌۭ شَدِيدٌۭ ۖ وَمَكْرُ أُو۟لَٰٓئِكَ هُوَ يَبُورُ ﴿١٠﴾
Žádá-li si kdo moci, (věziž), že moc veškerá jest u Boha: k němu stoupá slovo dobré a činy dobré on k sobě pozdvihuje. Těm pak, kdož lstivě vymýšlejí zlé skutky, dán bude trest přísný: a lest těchto on uvede niveč.
وَٱللَّهُ خَلَقَكُم مِّن تُرَابٍۢ ثُمَّ مِن نُّطْفَةٍۢ ثُمَّ جَعَلَكُمْ أَزْوَٰجًۭا ۚ وَمَا تَحْمِلُ مِنْ أُنثَىٰ وَلَا تَضَعُ إِلَّا بِعِلْمِهِۦ ۚ وَمَا يُعَمَّرُ مِن مُّعَمَّرٍۢ وَلَا يُنقَصُ مِنْ عُمُرِهِۦٓ إِلَّا فِى كِتَٰبٍ ۚ إِنَّ ذَٰلِكَ عَلَى ٱللَّهِ يَسِيرٌۭ ﴿١١﴾
Bůh stvořil vás z prachu, poté z kapky (semene): pak učinil vás dvěma pohlavími: a nenosí, aniž porodí čeho samice bez vědomí jeho: a nestárne stařec, aniž co odejmuto jest ze stáří jeho, aby nebylo to v Knize: toto pak Bohu jest snadným.
وَمَا يَسْتَوِى ٱلْبَحْرَانِ هَٰذَا عَذْبٌۭ فُرَاتٌۭ سَآئِغٌۭ شَرَابُهُۥ وَهَٰذَا مِلْحٌ أُجَاجٌۭ ۖ وَمِن كُلٍّۢ تَأْكُلُونَ لَحْمًۭا طَرِيًّۭا وَتَسْتَخْرِجُونَ حِلْيَةًۭ تَلْبَسُونَهَا ۖ وَتَرَى ٱلْفُلْكَ فِيهِ مَوَاخِرَ لِتَبْتَغُوا۟ مِن فَضْلِهِۦ وَلَعَلَّكُمْ تَشْكُرُونَ ﴿١٢﴾
A nejsou si rovna obě moře: jedno jest sladké, čerstvé a snadné k pití; druhé jest solné, hořké — nicméně z obou požíváte masa (ryb) čerstvých a lovíte z nich předměty k ozdobě, jimiž se odíváte: a vidíš lodi, brázdící vlny jejich, aby hledali jste si podílu z milosti Boha a abyste mu za to byli vděčni.
يُولِجُ ٱلَّيْلَ فِى ٱلنَّهَارِ وَيُولِجُ ٱلنَّهَارَ فِى ٱلَّيْلِ وَسَخَّرَ ٱلشَّمْسَ وَٱلْقَمَرَ كُلٌّۭ يَجْرِى لِأَجَلٍۢ مُّسَمًّۭى ۚ ذَٰلِكُمُ ٱللَّهُ رَبُّكُمْ لَهُ ٱلْمُلْكُ ۚ وَٱلَّذِينَ تَدْعُونَ مِن دُونِهِۦ مَا يَمْلِكُونَ مِن قِطْمِيرٍ ﴿١٣﴾
Onť dává vcházeti noci do dne a dává vcházeti dnu do noci: a podmanil (řádu) slunce i měsíc, takže oba pohybují se dle lhůty předurčené; totoť jest Bůh, Pán váš: jemu přináleží moc veškerá a ti, jež vzýváte vedle něho, nemají v moci ani co obnáší slupka jádra datlového.
إِن تَدْعُوهُمْ لَا يَسْمَعُوا۟ دُعَآءَكُمْ وَلَوْ سَمِعُوا۟ مَا ٱسْتَجَابُوا۟ لَكُمْ ۖ وَيَوْمَ ٱلْقِيَٰمَةِ يَكْفُرُونَ بِشِرْكِكُمْ ۚ وَلَا يُنَبِّئُكَ مِثْلُ خَبِيرٍۢ ﴿١٤﴾
Budete-li volati k nim, nebudou slyšeti volání vašeho: a i kdyby slyšeli je, nemohli by vyslyšeti vás a v den zmrtvýchvstání zapřou vaše spolčování (jich s Bohem): a nikdo nemůže ti o tom pověděti jako Ten, jenž o všem zpraven jest.
۞ يَٰٓأَيُّهَا ٱلنَّاسُ أَنتُمُ ٱلْفُقَرَآءُ إِلَى ٱللَّهِ ۖ وَٱللَّهُ هُوَ ٱلْغَنِىُّ ٱلْحَمِيدُ ﴿١٥﴾
Ó lidé, chuďasové jste, (potřebující) Boha: však Bůh jest bohatý, chvályhodný.
إِن يَشَأْ يُذْهِبْكُمْ وَيَأْتِ بِخَلْقٍۢ جَدِيدٍۢ ﴿١٦﴾
Kdyby chtěl, mohl by vám dát zajíti a nahraditi vás stvořením novým:
وَمَا ذَٰلِكَ عَلَى ٱللَّهِ بِعَزِيزٍۢ ﴿١٧﴾
a toto nebylo by Bohu nesnadným.
وَلَا تَزِرُ وَازِرَةٌۭ وِزْرَ أُخْرَىٰ ۚ وَإِن تَدْعُ مُثْقَلَةٌ إِلَىٰ حِمْلِهَا لَا يُحْمَلْ مِنْهُ شَىْءٌۭ وَلَوْ كَانَ ذَا قُرْبَىٰٓ ۗ إِنَّمَا تُنذِرُ ٱلَّذِينَ يَخْشَوْنَ رَبَّهُم بِٱلْغَيْبِ وَأَقَامُوا۟ ٱلصَّلَوٰةَ ۚ وَمَن تَزَكَّىٰ فَإِنَّمَا يَتَزَكَّىٰ لِنَفْسِهِۦ ۚ وَإِلَى ٱللَّهِ ٱلْمَصِيرُ ﴿١٨﴾
A neponese (duše) obtěžkaná břemene duše druhé: a když volati bude (duše) přetížená, aby neseno bylo břímě její, nebude uleveno jí v ničem, i kdyby to byl příbuzný. Varovati pak budeš jen ty, kdož bojí se Pána svého v skrytosti a zachovávají modlitbu: a kdokoliv snaží se býti čistým, činí tak ve prospěch své vlastní duše, neb k Bohu vede cesta (návratu).
وَمَا يَسْتَوِى ٱلْأَعْمَىٰ وَٱلْبَصِيرُ ﴿١٩﴾
Nejsou si rovni slepý a vidoucí,
وَلَا ٱلظُّلُمَٰتُ وَلَا ٱلنُّورُ ﴿٢٠﴾
aniž temnoty a světlo,
وَلَا ٱلظِّلُّ وَلَا ٱلْحَرُورُ ﴿٢١﴾
aniž stín a horko:
وَمَا يَسْتَوِى ٱلْأَحْيَآءُ وَلَا ٱلْأَمْوَٰتُ ۚ إِنَّ ٱللَّهَ يُسْمِعُ مَن يَشَآءُ ۖ وَمَآ أَنتَ بِمُسْمِعٍۢ مَّن فِى ٱلْقُبُورِ ﴿٢٢﴾
aniž rovni jsou si živí a mrtví: Bůh pak dá slyšeti, komukoliv bude chtíti a ty nedokážeš, aby slyšeli tě oni, kdož v hrobech jsou:
إِنْ أَنتَ إِلَّا نَذِيرٌ ﴿٢٣﴾
neb tys jen varovatelem.
إِنَّآ أَرْسَلْنَٰكَ بِٱلْحَقِّ بَشِيرًۭا وَنَذِيرًۭا ۚ وَإِن مِّنْ أُمَّةٍ إِلَّا خَلَا فِيهَا نَذِيرٌۭ ﴿٢٤﴾
Zajisté pak poslali jsme tě v pravdě, jako věštitele (dobré zvěsti) a jako varovatele: a není národa, k němuž by nebyl býval poslán varovatel.
وَإِن يُكَذِّبُوكَ فَقَدْ كَذَّبَ ٱلَّذِينَ مِن قَبْلِهِمْ جَآءَتْهُمْ رُسُلُهُم بِٱلْبَيِّنَٰتِ وَبِٱلزُّبُرِ وَبِٱلْكِتَٰبِ ٱلْمُنِيرِ ﴿٢٥﴾
A nazývají-li tě lhářem, však již ti, k nimž před nimi přišli proroci jejich s jasnými důkazy a písmy a Knihou zářnou, lháři je nazývali.
ثُمَّ أَخَذْتُ ٱلَّذِينَ كَفَرُوا۟ ۖ فَكَيْفَ كَانَ نَكِيرِ ﴿٢٦﴾
Poté pak (trestem) postihl jsem ty, kdož neuvěřili, a jak (zlý byl) trest můj!
أَلَمْ تَرَ أَنَّ ٱللَّهَ أَنزَلَ مِنَ ٱلسَّمَآءِ مَآءًۭ فَأَخْرَجْنَا بِهِۦ ثَمَرَٰتٍۢ مُّخْتَلِفًا أَلْوَٰنُهَا ۚ وَمِنَ ٱلْجِبَالِ جُدَدٌۢ بِيضٌۭ وَحُمْرٌۭ مُّخْتَلِفٌ أَلْوَٰنُهَا وَغَرَابِيبُ سُودٌۭ ﴿٢٧﴾
Zdaž nevidíš, jak Bůh seslal s nebe vodu, abychom dali vzrůsti jí plodům různých barev? A že na horách pruhy jsou bílé a červené, odstínů různých, a některé černé:
وَمِنَ ٱلنَّاسِ وَٱلدَّوَآبِّ وَٱلْأَنْعَٰمِ مُخْتَلِفٌ أَلْوَٰنُهُۥ كَذَٰلِكَ ۗ إِنَّمَا يَخْشَى ٱللَّهَ مِنْ عِبَادِهِ ٱلْعُلَمَٰٓؤُا۟ ۗ إِنَّ ٱللَّهَ عَزِيزٌ غَفُورٌ ﴿٢٨﴾
a mezi lidmi, živočichy a dobytčaty nalézají se barvy různé taktéž? Ale Boha bojí se jen služebníci jeho nejmoudřejší: Bůh pak zajisté mocný jest a velký v od-puštění.
إِنَّ ٱلَّذِينَ يَتْلُونَ كِتَٰبَ ٱللَّهِ وَأَقَامُوا۟ ٱلصَّلَوٰةَ وَأَنفَقُوا۟ مِمَّا رَزَقْنَٰهُمْ سِرًّۭا وَعَلَانِيَةًۭ يَرْجُونَ تِجَٰرَةًۭ لَّن تَبُورَ ﴿٢٩﴾
Zajisté ti, kdož předčítají Knihu boží a zachovávají modlitbu a rozdávají z toho, čímž obdařili jsme je, v skrytosti i veřejně, nadějí se obchodu, jenž nezkazí se:
لِيُوَفِّيَهُمْ أُجُورَهُمْ وَيَزِيدَهُم مِّن فَضْلِهِۦٓ ۚ إِنَّهُۥ غَفُورٌۭ شَكُورٌۭ ﴿٣٠﴾
aby Bůh zaplatil jim mzdy jejich a přidal jim z milosti své: onť zajisté velký jest v odpouštění, nejvýš vděčný.
وَٱلَّذِىٓ أَوْحَيْنَآ إِلَيْكَ مِنَ ٱلْكِتَٰبِ هُوَ ٱلْحَقُّ مُصَدِّقًۭا لِّمَا بَيْنَ يَدَيْهِ ۗ إِنَّ ٱللَّهَ بِعِبَادِهِۦ لَخَبِيرٌۢ بَصِيرٌۭ ﴿٣١﴾
A to, co vnuknuli jsme ti z Knihy, jest pravdou, potvrzující to, co zjeveno bylo před tím: zajisté pak Bůh dobře zpraven jest o služebnících svých a obzírá je.
ثُمَّ أَوْرَثْنَا ٱلْكِتَٰبَ ٱلَّذِينَ ٱصْطَفَيْنَا مِنْ عِبَادِنَا ۖ فَمِنْهُمْ ظَالِمٌۭ لِّنَفْسِهِۦ وَمِنْهُم مُّقْتَصِدٌۭ وَمِنْهُمْ سَابِقٌۢ بِٱلْخَيْرَٰتِ بِإِذْنِ ٱللَّهِ ۚ ذَٰلِكَ هُوَ ٱلْفَضْلُ ٱلْكَبِيرُ ﴿٣٢﴾
Poté pak učinili jsme dědici Knihy ty, jež vyvolili jsme mezi služebníky svými: z nich pak některý prohřešuje se proti vlastní duši své: jiný kolísá (mezi dobrem a zlem): a některý předstihuje v dobrých skutcích (ostatní), z dovolení božího: totoť zajisté milost jest velká.
جَنَّٰتُ عَدْنٍۢ يَدْخُلُونَهَا يُحَلَّوْنَ فِيهَا مِنْ أَسَاوِرَ مِن ذَهَبٍۢ وَلُؤْلُؤًۭا ۖ وَلِبَاسُهُمْ فِيهَا حَرِيرٌۭ ﴿٣٣﴾
Do zahrad Edenu vstoupí: tam budou pro ně náramky zlaté a perly a oděv jich bude hedvábný
وَقَالُوا۟ ٱلْحَمْدُ لِلَّهِ ٱلَّذِىٓ أَذْهَبَ عَنَّا ٱلْحَزَنَ ۖ إِنَّ رَبَّنَا لَغَفُورٌۭ شَكُورٌ ﴿٣٤﴾
a řeknou: „Chvála Bohu, jenž odejmul od nás zármutek, zajisté Pán náš velký jest v odpouštění, nejvýš vděčný,
ٱلَّذِىٓ أَحَلَّنَا دَارَ ٱلْمُقَامَةِ مِن فَضْلِهِۦ لَا يَمَسُّنَا فِيهَا نَصَبٌۭ وَلَا يَمَسُّنَا فِيهَا لُغُوبٌۭ ﴿٣٥﴾
jenž ubytoval nás v příbytku věčném z milosti své, v němž nedotkne se nás námaha, aniž dotkne se nás únava.“
وَٱلَّذِينَ كَفَرُوا۟ لَهُمْ نَارُ جَهَنَّمَ لَا يُقْضَىٰ عَلَيْهِمْ فَيَمُوتُوا۟ وَلَا يُخَفَّفُ عَنْهُم مِّنْ عَذَابِهَا ۚ كَذَٰلِكَ نَجْزِى كُلَّ كَفُورٍۢ ﴿٣٦﴾
Však těm, kdož neuvěřili, schystán jest oheň pekelný: nebude usouzeno jim, aby zemřeli a nebude ulehčen jim trest v něm: tak odměňujeme všechny (zatvrzelé) nevěřící!
وَهُمْ يَصْطَرِخُونَ فِيهَا رَبَّنَآ أَخْرِجْنَا نَعْمَلْ صَٰلِحًا غَيْرَ ٱلَّذِى كُنَّا نَعْمَلُ ۚ أَوَلَمْ نُعَمِّرْكُم مَّا يَتَذَكَّرُ فِيهِ مَن تَذَكَّرَ وَجَآءَكُمُ ٱلنَّذِيرُ ۖ فَذُوقُوا۟ فَمَا لِلظَّٰلِمِينَ مِن نَّصِيرٍ ﴿٣٧﴾
Tam hlasitě volati budou: „Pane náš, vyveď nás odtud a budeme konati dobro, nikoliv to, co konali jsme dříve.“ „Což neprodloužili jsme vám věk váš, aby ten, kdo, rozvážiti si to chtěl, mohl si to rozvážiti? A (mimo to) přišel vám varovatel: pročež okuste nyní muk! Nepravostným není pomocníka.“
إِنَّ ٱللَّهَ عَٰلِمُ غَيْبِ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ ۚ إِنَّهُۥ عَلِيمٌۢ بِذَاتِ ٱلصُّدُورِ ﴿٣٨﴾
Bůh zajisté zná věci skryté nebes i země a on dobře ví, co skrývají nitra.
هُوَ ٱلَّذِى جَعَلَكُمْ خَلَٰٓئِفَ فِى ٱلْأَرْضِ ۚ فَمَن كَفَرَ فَعَلَيْهِ كُفْرُهُۥ ۖ وَلَا يَزِيدُ ٱلْكَٰفِرِينَ كُفْرُهُمْ عِندَ رَبِّهِمْ إِلَّا مَقْتًۭا ۖ وَلَا يَزِيدُ ٱلْكَٰفِرِينَ كُفْرُهُمْ إِلَّا خَسَارًۭا ﴿٣٩﴾
On jest to, jenž učinil vás náměstky svými na zemi: a kdo nevěří, na něho padá nevíra jeho: a nevíra jich rozmnoží pro nevěřící u Pána jejich jenom nenávist: a nevíra jich rozmnoží pro nevěřící pouze záhubu.
قُلْ أَرَءَيْتُمْ شُرَكَآءَكُمُ ٱلَّذِينَ تَدْعُونَ مِن دُونِ ٱللَّهِ أَرُونِى مَاذَا خَلَقُوا۟ مِنَ ٱلْأَرْضِ أَمْ لَهُمْ شِرْكٌۭ فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ أَمْ ءَاتَيْنَٰهُمْ كِتَٰبًۭا فَهُمْ عَلَىٰ بَيِّنَتٍۢ مِّنْهُ ۚ بَلْ إِن يَعِدُ ٱلظَّٰلِمُونَ بَعْضُهُم بَعْضًا إِلَّا غُرُورًا ﴿٤٠﴾
Rci: „Co míníte o společnících, jež vzýváte vedle Boha? Ukažte mi, co stvořili na zemi, aneb jaký mají podíl v nebesích, aneb dali-li jsme jim knihu, dle níž by měli nějaké jasné důkazy?“ Nikoliv, naopak: a nepravostní slibují si navzájem pouze klam.
۞ إِنَّ ٱللَّهَ يُمْسِكُ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضَ أَن تَزُولَا ۚ وَلَئِن زَالَتَآ إِنْ أَمْسَكَهُمَا مِنْ أَحَدٍۢ مِّنۢ بَعْدِهِۦٓ ۚ إِنَّهُۥ كَانَ حَلِيمًا غَفُورًۭا ﴿٤١﴾
Bůh zajisté pevně drží nebe i zemi, aby nepominuly a kdyby pomíjely, kdo jiní dovedl by je udržeti, kromě něho Však on laskavý jest a velký v odpouštění.
وَأَقْسَمُوا۟ بِٱللَّهِ جَهْدَ أَيْمَٰنِهِمْ لَئِن جَآءَهُمْ نَذِيرٌۭ لَّيَكُونُنَّ أَهْدَىٰ مِنْ إِحْدَى ٱلْأُمَمِ ۖ فَلَمَّا جَآءَهُمْ نَذِيرٌۭ مَّا زَادَهُمْ إِلَّا نُفُورًا ﴿٤٢﴾
A přisahali při Bohu nejpevnější přísahou, že kdyby přišel jim varovatel, byli by dojista lépe vedeni, než kterýkoli národ jiný: však když přišel jim varovatel, rozhojnil je pouze v prchání,
ٱسْتِكْبَارًۭا فِى ٱلْأَرْضِ وَمَكْرَ ٱلسَّيِّئِ ۚ وَلَا يَحِيقُ ٱلْمَكْرُ ٱلسَّيِّئُ إِلَّا بِأَهْلِهِۦ ۚ فَهَلْ يَنظُرُونَ إِلَّا سُنَّتَ ٱلْأَوَّلِينَ ۚ فَلَن تَجِدَ لِسُنَّتِ ٱللَّهِ تَبْدِيلًۭا ۖ وَلَن تَجِدَ لِسُنَّتِ ٱللَّهِ تَحْوِيلًا ﴿٤٣﴾
pýše na zemi, a lstivém kutí zla: však ono lstivé kutí zla zaplete v osidla ty, kdož je kují. Očekávají snad jinou zvyklost se strany Boha, než s jakou vystoupil vůči těm, kdož předešli je? Zajisté, že nenajdeš změny ve zvyklostech božích, aniž nalezneš ve zvyklostech božích odchylky!
أَوَلَمْ يَسِيرُوا۟ فِى ٱلْأَرْضِ فَيَنظُرُوا۟ كَيْفَ كَانَ عَٰقِبَةُ ٱلَّذِينَ مِن قَبْلِهِمْ وَكَانُوٓا۟ أَشَدَّ مِنْهُمْ قُوَّةًۭ ۚ وَمَا كَانَ ٱللَّهُ لِيُعْجِزَهُۥ مِن شَىْءٍۢ فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَلَا فِى ٱلْأَرْضِ ۚ إِنَّهُۥ كَانَ عَلِيمًۭا قَدِيرًۭا ﴿٤٤﴾
Což necestovali v zemi a neviděli, jak byl konec těch před nimi, již mocnější byli jich mocí? Není ničeho, co znemožniti mohlo by rozkaz Boha na nebi, či na zemi; onť zajisté vševědoucí jest a mocný.
وَلَوْ يُؤَاخِذُ ٱللَّهُ ٱلنَّاسَ بِمَا كَسَبُوا۟ مَا تَرَكَ عَلَىٰ ظَهْرِهَا مِن دَآبَّةٍۢ وَلَٰكِن يُؤَخِّرُهُمْ إِلَىٰٓ أَجَلٍۢ مُّسَمًّۭى ۖ فَإِذَا جَآءَ أَجَلُهُمْ فَإِنَّ ٱللَّهَ كَانَ بِعِبَادِهِۦ بَصِيرًۢا ﴿٤٥﴾
Kdyby ztrestati chtěl Bůh lidi za to, co zasloužili si, nenechal by na povrchu (země) ni jednoho živočicha! Však on odkládá s nimi až do lhůty předurčené: a když přijde lhůta jejich, zajisté že Bůh dobře obzírá služebníky své.