Main pages

Surah The Smoke [Ad-Dukhan] in Czech

Surah The Smoke [Ad-Dukhan] Ayah 59 Location Maccah Number 44

حمٓ ﴿١﴾

Há. Mím.

وَٱلْكِتَٰبِ ٱلْمُبِينِ ﴿٢﴾

Při knize zjevné!

إِنَّآ أَنزَلْنَٰهُ فِى لَيْلَةٍۢ مُّبَٰرَكَةٍ ۚ إِنَّا كُنَّا مُنذِرِينَ ﴿٣﴾

Zajisté seslali jsme ji, abychom varovali jí, v noci požehnané:

فِيهَا يُفْرَقُ كُلُّ أَمْرٍ حَكِيمٍ ﴿٤﴾

v noci té ustanoveno jest veškeré nakázání moudré,

أَمْرًۭا مِّنْ عِندِنَآ ۚ إِنَّا كُنَّا مُرْسِلِينَ ﴿٥﴾

rozkazem od nás. Myť zajisté vysíláme (posly),

رَحْمَةًۭ مِّن رَّبِّكَ ۚ إِنَّهُۥ هُوَ ٱلسَّمِيعُ ٱلْعَلِيمُ ﴿٦﴾

jako milosrdenství od Pána svého: onť zajisté všeslyšící jest, vševědoucí,

رَبِّ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ وَمَا بَيْنَهُمَآ ۖ إِن كُنتُم مُّوقِنِينَ ﴿٧﴾

Pán nebes i země a všeho, což mezi oběma jest, pevně-li věříte.

لَآ إِلَٰهَ إِلَّا هُوَ يُحْىِۦ وَيُمِيتُ ۖ رَبُّكُمْ وَرَبُّ ءَابَآئِكُمُ ٱلْأَوَّلِينَ ﴿٨﴾

Není Boha, kromě něho; obživuje i umrtvuje: Pán váš i Pán otců vašich předešlých.

بَلْ هُمْ فِى شَكٍّۢ يَلْعَبُونَ ﴿٩﴾

A přec ještě v pochybnosti zahrávají si.

فَٱرْتَقِبْ يَوْمَ تَأْتِى ٱلسَّمَآءُ بِدُخَانٍۢ مُّبِينٍۢ ﴿١٠﴾

Však pozoruj je v den, kdy vydají nebesa DÝM zjevný,

يَغْشَى ٱلنَّاسَ ۖ هَٰذَا عَذَابٌ أَلِيمٌۭ ﴿١١﴾

jenž zahalí lidstvo: to trest bude bolestný!

رَّبَّنَا ٱكْشِفْ عَنَّا ٱلْعَذَابَ إِنَّا مُؤْمِنُونَ ﴿١٢﴾

(Volati budou): „Pane náš, odejmi od nás trest, my již věříme!“

أَنَّىٰ لَهُمُ ٱلذِّكْرَىٰ وَقَدْ جَآءَهُمْ رَسُولٌۭ مُّبِينٌۭ ﴿١٣﴾

Jak mohlo by nyní býti jim dáno Napomenutí? Vždyť již byl přišel jim prorok zjevný,

ثُمَّ تَوَلَّوْا۟ عَنْهُ وَقَالُوا۟ مُعَلَّمٌۭ مَّجْنُونٌ ﴿١٤﴾

však odvrátili se od něho a řekli: „Posedlý, (jinými) naučený!“

إِنَّا كَاشِفُوا۟ ٱلْعَذَابِ قَلِيلًا ۚ إِنَّكُمْ عَآئِدُونَ ﴿١٥﴾

Kdybychom odejmuli od vás trest jen maličko, (k nevíře) vrátili byste se.

يَوْمَ نَبْطِشُ ٱلْبَطْشَةَ ٱلْكُبْرَىٰٓ إِنَّا مُنتَقِمُونَ ﴿١٦﴾

V den, kdy udeříme úderem velkým, tehdy pomstíme se!

۞ وَلَقَدْ فَتَنَّا قَبْلَهُمْ قَوْمَ فِرْعَوْنَ وَجَآءَهُمْ رَسُولٌۭ كَرِيمٌ ﴿١٧﴾

Však již před nimi na zkoušku postavili jsme lid Faraonův, a přišel jim posel vzácný,

أَنْ أَدُّوٓا۟ إِلَىَّ عِبَادَ ٱللَّهِ ۖ إِنِّى لَكُمْ رَسُولٌ أَمِينٌۭ ﴿١٨﴾

(řka): „Vraťte se mnou služebníky boží: jáť jsem vám poslem důvěryhodným;

وَأَن لَّا تَعْلُوا۟ عَلَى ٱللَّهِ ۖ إِنِّىٓ ءَاتِيكُم بِسُلْطَٰنٍۢ مُّبِينٍۢ ﴿١٩﴾

a nepovyšujte se nad Boha, neb přicházím k vám s mocí zjevnou;

وَإِنِّى عُذْتُ بِرَبِّى وَرَبِّكُمْ أَن تَرْجُمُونِ ﴿٢٠﴾

a útočiště béřu u Pána svého i Pána vašeho, abyste nekamenovali mne.

وَإِن لَّمْ تُؤْمِنُوا۟ لِى فَٱعْتَزِلُونِ ﴿٢١﴾

A jest-li neuvěřili jste jim, oddalte se ode mne.“

فَدَعَا رَبَّهُۥٓ أَنَّ هَٰٓؤُلَآءِ قَوْمٌۭ مُّجْرِمُونَ ﴿٢٢﴾

Vzýval pak Pána svého: „Titoť zajisté jsou lidem provinilým!“

فَأَسْرِ بِعِبَادِى لَيْلًا إِنَّكُم مُّتَّبَعُونَ ﴿٢٣﴾

„Vyjdi se služebníky mými za noci, neb pronásledováni budete.

وَٱتْرُكِ ٱلْبَحْرَ رَهْوًا ۖ إِنَّهُمْ جُندٌۭ مُّغْرَقُونَ ﴿٢٤﴾

A zanech za sebou moře zklidněné, neboť voje jejich potopeny budou.“

كَمْ تَرَكُوا۟ مِن جَنَّٰتٍۢ وَعُيُونٍۢ ﴿٢٥﴾

Kolik zahrad pak opustili a pramenů!

وَزُرُوعٍۢ وَمَقَامٍۢ كَرِيمٍۢ ﴿٢٦﴾

A polí obilných a přebývání vzácných!

وَنَعْمَةٍۢ كَانُوا۟ فِيهَا فَٰكِهِينَ ﴿٢٧﴾

A slastí, v nichž rozkoš mívali!

كَذَٰلِكَ ۖ وَأَوْرَثْنَٰهَا قَوْمًا ءَاخَرِينَ ﴿٢٨﴾

Tak (stalo se): a dědici jich lid jiný jsme učinili.

فَمَا بَكَتْ عَلَيْهِمُ ٱلسَّمَآءُ وَٱلْأَرْضُ وَمَا كَانُوا۟ مُنظَرِينَ ﴿٢٩﴾

A nelkalo nad nimi nebe, ni země, a nebylo jim poshověno.

وَلَقَدْ نَجَّيْنَا بَنِىٓ إِسْرَٰٓءِيلَ مِنَ ٱلْعَذَابِ ٱلْمُهِينِ ﴿٣٠﴾

I zachránili jsme syny Israele od muk potupných:

مِن فِرْعَوْنَ ۚ إِنَّهُۥ كَانَ عَالِيًۭا مِّنَ ٱلْمُسْرِفِينَ ﴿٣١﴾

od Faraona, jenž zajisté zpupným byl, a (jedním z výstředníků,

وَلَقَدِ ٱخْتَرْنَٰهُمْ عَلَىٰ عِلْمٍ عَلَى ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿٣٢﴾

a vyvolili jsme je, vědomě, nad lidstvo veškeré:

وَءَاتَيْنَٰهُم مِّنَ ٱلْءَايَٰتِ مَا فِيهِ بَلَٰٓؤٌۭا۟ مُّبِينٌ ﴿٣٣﴾

a předvedli jsme jim znamení, v nichž zkouška byla zjevná.

إِنَّ هَٰٓؤُلَآءِ لَيَقُولُونَ ﴿٣٤﴾

Nicméně tito zde říkají:

إِنْ هِىَ إِلَّا مَوْتَتُنَا ٱلْأُولَىٰ وَمَا نَحْنُ بِمُنشَرِينَ ﴿٣٥﴾

„Není jiné smrti nám, vyjma první, a nebudeme pak vzkříšeni:

فَأْتُوا۟ بِـَٔابَآئِنَآ إِن كُنتُمْ صَٰدِقِينَ ﴿٣٦﴾

i přiveďte nám sem otce naše, jste-li pravdomluvnými!“

أَهُمْ خَيْرٌ أَمْ قَوْمُ تُبَّعٍۢ وَٱلَّذِينَ مِن قَبْلِهِمْ ۚ أَهْلَكْنَٰهُمْ ۖ إِنَّهُمْ كَانُوا۟ مُجْرِمِينَ ﴿٣٧﴾

Zdaž lepšími jsou lidu Tubba' a těch, kdož před nimi byli? Zahladili jsme je, neb byli provinilými!

وَمَا خَلَقْنَا ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضَ وَمَا بَيْنَهُمَا لَٰعِبِينَ ﴿٣٨﴾

A nestvořili jsme nebe a zemi a což mezi oběma jest z kratochvíle;

مَا خَلَقْنَٰهُمَآ إِلَّا بِٱلْحَقِّ وَلَٰكِنَّ أَكْثَرَهُمْ لَا يَعْلَمُونَ ﴿٣٩﴾

nýbrž stvořili jsme je jen v opravdovosti! Však většina jich není si toho - vědoma.

إِنَّ يَوْمَ ٱلْفَصْلِ مِيقَٰتُهُمْ أَجْمَعِينَ ﴿٤٠﴾

Zajisté pak den rozdělení bude místem schůzky pro všechny:

يَوْمَ لَا يُغْنِى مَوْلًى عَن مَّوْلًۭى شَيْـًۭٔا وَلَا هُمْ يُنصَرُونَ ﴿٤١﴾

den, kdy neprospěje pán sluhovi svému pranic, aniž bude jim pomoženo,

إِلَّا مَن رَّحِمَ ٱللَّهُ ۚ إِنَّهُۥ هُوَ ٱلْعَزِيزُ ٱلرَّحِيمُ ﴿٤٢﴾

vyjma těch, nad nimiž slituje se Bůh: neb on zajisté mocný jest, moudrý!

إِنَّ شَجَرَتَ ٱلزَّقُّومِ ﴿٤٣﴾

Zajisté pak strom Az-Zaqqúm

طَعَامُ ٱلْأَثِيمِ ﴿٤٤﴾

pokrmem bude hříšného:

كَٱلْمُهْلِ يَغْلِى فِى ٱلْبُطُونِ ﴿٤٥﴾

jak olej rozhřátý vříti bude v břiších,

كَغَلْىِ ٱلْحَمِيمِ ﴿٤٦﴾

vřením vody vroucí.

خُذُوهُ فَٱعْتِلُوهُ إِلَىٰ سَوَآءِ ٱلْجَحِيمِ ﴿٤٧﴾

„Chopte se ho i dovlečte jej doprostřed plamenů;

ثُمَّ صُبُّوا۟ فَوْقَ رَأْسِهِۦ مِنْ عَذَابِ ٱلْحَمِيمِ ﴿٤٨﴾

pak na hlavu jeho lijte muka vody vroucí.

ذُقْ إِنَّكَ أَنتَ ٱلْعَزِيزُ ٱلْكَرِيمُ ﴿٤٩﴾

Okus tohoto, neb tys zajisté mocný, vzácný.

إِنَّ هَٰذَا مَا كُنتُم بِهِۦ تَمْتَرُونَ ﴿٥٠﴾

Totoť jest, o čem pochybovali jste!“

إِنَّ ٱلْمُتَّقِينَ فِى مَقَامٍ أَمِينٍۢ ﴿٥١﴾

Zajisté pak bohabojní budou v přebývání bezpečném,

فِى جَنَّٰتٍۢ وَعُيُونٍۢ ﴿٥٢﴾

v zahradách a u pramenů:

يَلْبَسُونَ مِن سُندُسٍۢ وَإِسْتَبْرَقٍۢ مُّتَقَٰبِلِينَ ﴿٥٣﴾

oděni hávy z hedvábí a kmentu, proti sobě sedíce.

كَذَٰلِكَ وَزَوَّجْنَٰهُم بِحُورٍ عِينٍۢ ﴿٥٤﴾

Tak (tomu bude): za manželky pak dáme jim děvy černooké, velkooké;

يَدْعُونَ فِيهَا بِكُلِّ فَٰكِهَةٍ ءَامِنِينَ ﴿٥٥﴾

tam objednávati budou si všeho (druhu) ovoce v bezpečí:

لَا يَذُوقُونَ فِيهَا ٱلْمَوْتَ إِلَّا ٱلْمَوْتَةَ ٱلْأُولَىٰ ۖ وَوَقَىٰهُمْ عَذَابَ ٱلْجَحِيمِ ﴿٥٦﴾

neokusí tam jiné smrti, vyjma prvního zemření; a ochrání je Bůh před mukami plamene.

فَضْلًۭا مِّن رَّبِّكَ ۚ ذَٰلِكَ هُوَ ٱلْفَوْزُ ٱلْعَظِيمُ ﴿٥٧﴾

Milostí to bude od Pána a blaženost bude to velká.

فَإِنَّمَا يَسَّرْنَٰهُ بِلِسَانِكَ لَعَلَّهُمْ يَتَذَكَّرُونَ ﴿٥٨﴾

Snadným pak učinili jsme (tento Korán) v jazyku tvém, aby snad byli toho pamětlivi.

فَٱرْتَقِبْ إِنَّهُم مُّرْتَقِبُونَ ﴿٥٩﴾

I dávej pozor: neb oni též pozor dávají.