English
Chinese
Spanish
Portuguese
Russian
Japanese
French
German
Italian
Hindi
Korean
Indonesian
Bengali
Albanian
Bosnian
Dutch
Malayalam
RomanianSetting
Surah Crouching [Al-Jathiya] in Czech
حمٓ ﴿١﴾
Há. Mím.
تَنزِيلُ ٱلْكِتَٰبِ مِنَ ٱللَّهِ ٱلْعَزِيزِ ٱلْحَكِيمِ ﴿٢﴾
Seslání Knihy od Boha, Mocného, Moudrého!
إِنَّ فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ لَءَايَٰتٍۢ لِّلْمُؤْمِنِينَ ﴿٣﴾
Zajisté v nebi a v zemi znamení jsou věřícím;
وَفِى خَلْقِكُمْ وَمَا يَبُثُّ مِن دَآبَّةٍ ءَايَٰتٌۭ لِّقَوْمٍۢ يُوقِنُونَ ﴿٤﴾
jakož i ve stvoření vás a v živočiších rozptýlených po zemi, znamení jsou lidu víry pevné;
وَٱخْتِلَٰفِ ٱلَّيْلِ وَٱلنَّهَارِ وَمَآ أَنزَلَ ٱللَّهُ مِنَ ٱلسَّمَآءِ مِن رِّزْقٍۢ فَأَحْيَا بِهِ ٱلْأَرْضَ بَعْدَ مَوْتِهَا وَتَصْرِيفِ ٱلرِّيَٰحِ ءَايَٰتٌۭ لِّقَوْمٍۢ يَعْقِلُونَ ﴿٥﴾
a ve střídaní noci se dnem, a v tom, co Bůh seslal s nebe výživou, jíž oživuje zemi zmrtvělou; a v přeměně větrů, znamení jsou lidu chápavému.
تِلْكَ ءَايَٰتُ ٱللَّهِ نَتْلُوهَا عَلَيْكَ بِٱلْحَقِّ ۖ فَبِأَىِّ حَدِيثٍۭ بَعْدَ ٱللَّهِ وَءَايَٰتِهِۦ يُؤْمِنُونَ ﴿٦﴾
Tato jsou znamení boží, jež předčítáme ti v opravdovosti: a v jakou rozpravu uvěří (tito lidé) po (zamítnutí) Boha a znamení jeho?
وَيْلٌۭ لِّكُلِّ أَفَّاكٍ أَثِيمٍۢ ﴿٧﴾
Běda každému (velkému) lháři hříšnému,
يَسْمَعُ ءَايَٰتِ ٱللَّهِ تُتْلَىٰ عَلَيْهِ ثُمَّ يُصِرُّ مُسْتَكْبِرًۭا كَأَن لَّمْ يَسْمَعْهَا ۖ فَبَشِّرْهُ بِعَذَابٍ أَلِيمٍۢ ﴿٨﴾
jenž naslouchá znamením božím, ana předčítána jsou mu, a pak setrvává v pýše své, jako by jich neslyšel: tomuto věstiž trest bolestný!
وَإِذَا عَلِمَ مِنْ ءَايَٰتِنَا شَيْـًٔا ٱتَّخَذَهَا هُزُوًا ۚ أُو۟لَٰٓئِكَ لَهُمْ عَذَابٌۭ مُّهِينٌۭ ﴿٩﴾
A naučil-li se čemu ze znamení našich, tropí si z nich šprým: těmto všem (schystán) jest trest potupný!
مِّن وَرَآئِهِمْ جَهَنَّمُ ۖ وَلَا يُغْنِى عَنْهُم مَّا كَسَبُوا۟ شَيْـًۭٔا وَلَا مَا ٱتَّخَذُوا۟ مِن دُونِ ٱللَّهِ أَوْلِيَآءَ ۖ وَلَهُمْ عَذَابٌ عَظِيمٌ ﴿١٠﴾
S zadu jich bude peklo: a neprospěje jim pranic to, čeho si byli dobyli, aniž ti, jež brali si za ochránce vedle Boha; jim (schystán) jest trest velký!
هَٰذَا هُدًۭى ۖ وَٱلَّذِينَ كَفَرُوا۟ بِـَٔايَٰتِ رَبِّهِمْ لَهُمْ عَذَابٌۭ مِّن رِّجْزٍ أَلِيمٌ ﴿١١﴾
Toto jest (pravé) Vedení; a těm, kdož neuvěřili ve znamení Pána svého, (schystán) jest trest útrap bolestných.
۞ ٱللَّهُ ٱلَّذِى سَخَّرَ لَكُمُ ٱلْبَحْرَ لِتَجْرِىَ ٱلْفُلْكُ فِيهِ بِأَمْرِهِۦ وَلِتَبْتَغُوا۟ مِن فَضْلِهِۦ وَلَعَلَّكُمْ تَشْكُرُونَ ﴿١٢﴾
Bůh to byl, jenž podrobil vám moře, aby lodi pluly po něm dle rozkazu jeho, a abyste snažili se dosíci (tak) podílu z milosti, jeho: a abyste snad byli vděčni.
وَسَخَّرَ لَكُم مَّا فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَمَا فِى ٱلْأَرْضِ جَمِيعًۭا مِّنْهُ ۚ إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَٰتٍۢ لِّقَوْمٍۢ يَتَفَكَّرُونَ ﴿١٣﴾
A podrobil vám, což na nebi jest i na zemi: vše to jest od něho. Zajisté pak v tomto (všem) znamení jsou lidu přemýšlivému.
قُل لِّلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ يَغْفِرُوا۟ لِلَّذِينَ لَا يَرْجُونَ أَيَّامَ ٱللَّهِ لِيَجْزِىَ قَوْمًۢا بِمَا كَانُوا۟ يَكْسِبُونَ ﴿١٤﴾
Rci těm, kdož uvěřili, aby odpustili těm, kteří nedoufají ve dny boží, jež stanovil, aby odměnil lid dle konání jejich.
مَنْ عَمِلَ صَٰلِحًۭا فَلِنَفْسِهِۦ ۖ وَمَنْ أَسَآءَ فَعَلَيْهَا ۖ ثُمَّ إِلَىٰ رَبِّكُمْ تُرْجَعُونَ ﴿١٥﴾
Kdožkoli pak koná dobro, koná je ve svůj vlastní prospěch; a kdožkoli koná zlo, koná je proti sobě samému. Pak k Pánu svému navráceni budete.
وَلَقَدْ ءَاتَيْنَا بَنِىٓ إِسْرَٰٓءِيلَ ٱلْكِتَٰبَ وَٱلْحُكْمَ وَٱلنُّبُوَّةَ وَرَزَقْنَٰهُم مِّنَ ٱلطَّيِّبَٰتِ وَفَضَّلْنَٰهُمْ عَلَى ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿١٦﴾
Kdysi již dali jsme synům Israele Knihu a soudnost, a proroctví: a výživou dali jsme jim věci dobré, a vyznamenali je nad lidstvo veškeré.
وَءَاتَيْنَٰهُم بَيِّنَٰتٍۢ مِّنَ ٱلْأَمْرِ ۖ فَمَا ٱخْتَلَفُوٓا۟ إِلَّا مِنۢ بَعْدِ مَا جَآءَهُمُ ٱلْعِلْمُ بَغْيًۢا بَيْنَهُمْ ۚ إِنَّ رَبَّكَ يَقْضِى بَيْنَهُمْ يَوْمَ ٱلْقِيَٰمَةِ فِيمَا كَانُوا۟ فِيهِ يَخْتَلِفُونَ ﴿١٧﴾
A dali jsme jim jasné důkazy pro (naše) nařízení: a rozešli se (v mínění o nich) pouze poté, když přišlo jim vědění, ze vzájemné svévole. Zajisté pak Pán tvůj rozsoudí mezi nimi v den zmrtvýchvstání ohledně toho, v čem rozcházeli se.
ثُمَّ جَعَلْنَٰكَ عَلَىٰ شَرِيعَةٍۢ مِّنَ ٱلْأَمْرِ فَٱتَّبِعْهَا وَلَا تَتَّبِعْ أَهْوَآءَ ٱلَّذِينَ لَا يَعْلَمُونَ ﴿١٨﴾
Poté pak ustanovili jsme tebe nad zákonem ohledně nařízení našich: i následuj jej a nenásleduj choutek těch, kdož nevědí.
إِنَّهُمْ لَن يُغْنُوا۟ عَنكَ مِنَ ٱللَّهِ شَيْـًۭٔا ۚ وَإِنَّ ٱلظَّٰلِمِينَ بَعْضُهُمْ أَوْلِيَآءُ بَعْضٍۢ ۖ وَٱللَّهُ وَلِىُّ ٱلْمُتَّقِينَ ﴿١٩﴾
Neb oni zajisté neprospějí ti pranic proti Bohu: zajisté nepravostní jsou navzájem si ochránci, však Bůh ochráncem jest bohabojných.
هَٰذَا بَصَٰٓئِرُ لِلنَّاسِ وَهُدًۭى وَرَحْمَةٌۭ لِّقَوْمٍۢ يُوقِنُونَ ﴿٢٠﴾
Tato (Kniha) jest prohlédnutím lidstvu a (pravým) vedením a milosrdenstvím lidu pevně věřícímu.
أَمْ حَسِبَ ٱلَّذِينَ ٱجْتَرَحُوا۟ ٱلسَّيِّـَٔاتِ أَن نَّجْعَلَهُمْ كَٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ وَعَمِلُوا۟ ٱلصَّٰلِحَٰتِ سَوَآءًۭ مَّحْيَاهُمْ وَمَمَاتُهُمْ ۚ سَآءَ مَا يَحْكُمُونَ ﴿٢١﴾
Či domnívají se ti, kdož pášou špatnosti, že učiníme je rovnými těm, kteří uvěřili a konají dobré skutky, takže stejné bude jich žití a jich umírání? Jak špatně usuzují!
وَخَلَقَ ٱللَّهُ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضَ بِٱلْحَقِّ وَلِتُجْزَىٰ كُلُّ نَفْسٍۭ بِمَا كَسَبَتْ وَهُمْ لَا يُظْلَمُونَ ﴿٢٢﴾
Stvořilť pak Bůh nebesa i zemi v pravdě; aby odměniti mohl každou duši po zásluze její: a nebude jim ukřivděno.
أَفَرَءَيْتَ مَنِ ٱتَّخَذَ إِلَٰهَهُۥ هَوَىٰهُ وَأَضَلَّهُ ٱللَّهُ عَلَىٰ عِلْمٍۢ وَخَتَمَ عَلَىٰ سَمْعِهِۦ وَقَلْبِهِۦ وَجَعَلَ عَلَىٰ بَصَرِهِۦ غِشَٰوَةًۭ فَمَن يَهْدِيهِ مِنۢ بَعْدِ ٱللَّهِ ۚ أَفَلَا تَذَكَّرُونَ ﴿٢٣﴾
Co míníš? Ten, kdo vzal si za Boha choutku svou, a jejž Bůh zavedl vědomě, a pečeť vložil na sluch jeho a srdce jeho, a zastřel zrak jeho clonou — kdo uvede jej (na cestu pravou) poté, když Bůh (byl zavedl jej)? Což nebudete toho pamětlivi?
وَقَالُوا۟ مَا هِىَ إِلَّا حَيَاتُنَا ٱلدُّنْيَا نَمُوتُ وَنَحْيَا وَمَا يُهْلِكُنَآ إِلَّا ٱلدَّهْرُ ۚ وَمَا لَهُم بِذَٰلِكَ مِنْ عِلْمٍ ۖ إِنْ هُمْ إِلَّا يَظُنُّونَ ﴿٢٤﴾
A říkají: „Není nám jiného života, vyjma života našeho pozemského; umíráme a žijeme a pouze čas hubí nás.“ Však nemají o tom nijakého vědění: pouze tak domnívají se.
وَإِذَا تُتْلَىٰ عَلَيْهِمْ ءَايَٰتُنَا بَيِّنَٰتٍۢ مَّا كَانَ حُجَّتَهُمْ إِلَّآ أَن قَالُوا۟ ٱئْتُوا۟ بِـَٔابَآئِنَآ إِن كُنتُمْ صَٰدِقِينَ ﴿٢٥﴾
A když předčítána jsou jim znamení naše jasná, jediný důvod jejich (proti nim) jest, že říkají: „Přiveďte nám sem tedy (zemřelé) předky naše, jste-li pravdomluvnými!“
قُلِ ٱللَّهُ يُحْيِيكُمْ ثُمَّ يُمِيتُكُمْ ثُمَّ يَجْمَعُكُمْ إِلَىٰ يَوْمِ ٱلْقِيَٰمَةِ لَا رَيْبَ فِيهِ وَلَٰكِنَّ أَكْثَرَ ٱلنَّاسِ لَا يَعْلَمُونَ ﴿٢٦﴾
Rci: „Bůh vzbouzí vás k životu, pak dá vám zemříti: a pak shromáždí vás ke dni zmrtvýchvstání, o němž není pochybnosti; však většina lidí není si toho vědoma.
وَلِلَّهِ مُلْكُ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ ۚ وَيَوْمَ تَقُومُ ٱلسَّاعَةُ يَوْمَئِذٍۢ يَخْسَرُ ٱلْمُبْطِلُونَ ﴿٢٧﴾
Bohu přináleží panství nebes a země: a v den, kdy nadejde hodina (soudu), v den onen záhubě propadnou ti, kdož (pravdu) popírají.“
وَتَرَىٰ كُلَّ أُمَّةٍۢ جَاثِيَةًۭ ۚ كُلُّ أُمَّةٍۢ تُدْعَىٰٓ إِلَىٰ كِتَٰبِهَا ٱلْيَوْمَ تُجْزَوْنَ مَا كُنتُمْ تَعْمَلُونَ ﴿٢٨﴾
A spatříš všechny národy KLEČÍCÍ; každý národ zavolán bude ke Knize své: v den ten odměněni budete dle skutků svých.
هَٰذَا كِتَٰبُنَا يَنطِقُ عَلَيْكُم بِٱلْحَقِّ ۚ إِنَّا كُنَّا نَسْتَنسِخُ مَا كُنتُمْ تَعْمَلُونَ ﴿٢٩﴾
Tato Kniha naše vyjadřuje se o vás dle pravdy, neb my zanášeli jsme v ní vše, což konali jste.
فَأَمَّا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ وَعَمِلُوا۟ ٱلصَّٰلِحَٰتِ فَيُدْخِلُهُمْ رَبُّهُمْ فِى رَحْمَتِهِۦ ۚ ذَٰلِكَ هُوَ ٱلْفَوْزُ ٱلْمُبِينُ ﴿٣٠﴾
A pokud se týče těch, kdož uvěřili a konali dobré skutky, uvede je Pán jejich v milosrdenství své: toť blaženost bude zjevná.
وَأَمَّا ٱلَّذِينَ كَفَرُوٓا۟ أَفَلَمْ تَكُنْ ءَايَٰتِى تُتْلَىٰ عَلَيْكُمْ فَٱسْتَكْبَرْتُمْ وَكُنتُمْ قَوْمًۭا مُّجْرِمِينَ ﴿٣١﴾
A pokud se týče těch, kdož neuvěřili, (řekne se jim): „Což nebyla vám předčítána znamení naše? Však pyšně chovali jste se a byli jste lidem Provinilým!
وَإِذَا قِيلَ إِنَّ وَعْدَ ٱللَّهِ حَقٌّۭ وَٱلسَّاعَةُ لَا رَيْبَ فِيهَا قُلْتُم مَّا نَدْرِى مَا ٱلسَّاعَةُ إِن نَّظُنُّ إِلَّا ظَنًّۭا وَمَا نَحْنُ بِمُسْتَيْقِنِينَ ﴿٣٢﴾
A když řeklo se (vám): ‚Slib boží pravdivý jest: a není pochybnosti o hodině (soudu),‘ říkali jste: ‚Nevíme co hodina (soudu) jest: máme ji za pouhou domněnku a nejsme o ní nijak ujištěni.‘“
وَبَدَا لَهُمْ سَيِّـَٔاتُ مَا عَمِلُوا۟ وَحَاقَ بِهِم مَّا كَانُوا۟ بِهِۦ يَسْتَهْزِءُونَ ﴿٣٣﴾
Tehdy zjeví se jim špatnost skutků jejich a obklopí je to, čemu se byli posmívali.
وَقِيلَ ٱلْيَوْمَ نَنسَىٰكُمْ كَمَا نَسِيتُمْ لِقَآءَ يَوْمِكُمْ هَٰذَا وَمَأْوَىٰكُمُ ٱلنَّارُ وَمَا لَكُم مِّن نَّٰصِرِينَ ﴿٣٤﴾
A bude řečeno (jim), „Dnes zapomeneme na vás, jakož i vy zapomněli jste na setkání se (s námi) v den tento: a obydlím vašim bude oheň a nebude vám pomocníků.
ذَٰلِكُم بِأَنَّكُمُ ٱتَّخَذْتُمْ ءَايَٰتِ ٱللَّهِ هُزُوًۭا وَغَرَّتْكُمُ ٱلْحَيَوٰةُ ٱلدُّنْيَا ۚ فَٱلْيَوْمَ لَا يُخْرَجُونَ مِنْهَا وَلَا هُمْ يُسْتَعْتَبُونَ ﴿٣٥﴾
To za to, že za žert měli jste znamení boží a že zmámil vás život pozemský.“ Pročež v den ten nebudou již vyvedeni z ohně a nebude popřáno jim prominutí.
فَلِلَّهِ ٱلْحَمْدُ رَبِّ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَرَبِّ ٱلْأَرْضِ رَبِّ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿٣٦﴾
Bohu tedy budiž chvála, Pánu nebes a Pánu země, Pánu veškerenstva!
وَلَهُ ٱلْكِبْرِيَآءُ فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ ۖ وَهُوَ ٱلْعَزِيزُ ٱلْحَكِيمُ ﴿٣٧﴾
Jemuť přináleží velikost na nebi a na zemi a on mocný jest, moudrý.