English
Chinese
Spanish
Portuguese
Russian
Japanese
French
German
Italian
Hindi
Korean
Indonesian
Bengali
Albanian
Bosnian
Dutch
Malayalam
RomanianSetting
Surah The winnowing winds [Adh-Dhariyat] in Czech
وَٱلذَّٰرِيَٰتِ ذَرْوًۭا ﴿١﴾
Při ROZPTYLUJICÍCH rozptylováním
فَٱلْحَٰمِلَٰتِ وِقْرًۭا ﴿٢﴾
a břímě nesoucích;
فَٱلْجَٰرِيَٰتِ يُسْرًۭا ﴿٣﴾
a lehce plynoucích
فَٱلْمُقَسِّمَٰتِ أَمْرًا ﴿٤﴾
a dle rozkazu rozdělujících,
إِنَّمَا تُوعَدُونَ لَصَادِقٌۭ ﴿٥﴾
(přisahám, že) co slibováno jest vám, zajisté jest pravdivo:
وَإِنَّ ٱلدِّينَ لَوَٰقِعٌۭ ﴿٦﴾
a že (den) súčtování přijde nezvratně.
وَٱلسَّمَآءِ ذَاتِ ٱلْحُبُكِ ﴿٧﴾
Při nebi plném (hvězdných) drah,
إِنَّكُمْ لَفِى قَوْلٍۢ مُّخْتَلِفٍۢ ﴿٨﴾
věru řeč vedete rozličnou:
يُؤْفَكُ عَنْهُ مَنْ أُفِكَ ﴿٩﴾
odvrácen od ní bude ten, jenž byl odvrácen.
قُتِلَ ٱلْخَرَّٰصُونَ ﴿١٠﴾
Nechť pobiti jsou lháři,
ٱلَّذِينَ هُمْ فِى غَمْرَةٍۢ سَاهُونَ ﴿١١﴾
kdož v hloubi (nevědomosti) své jsou lhostejni,
يَسْـَٔلُونَ أَيَّانَ يَوْمُ ٱلدِّينِ ﴿١٢﴾
a táží se: „Kdy přijde ten den súčtování?“
يَوْمَ هُمْ عَلَى ٱلنَّارِ يُفْتَنُونَ ﴿١٣﴾
V den ten na ohni budou zkoušeni:
ذُوقُوا۟ فِتْنَتَكُمْ هَٰذَا ٱلَّذِى كُنتُم بِهِۦ تَسْتَعْجِلُونَ ﴿١٤﴾
„Okuste této zkoušky své, již uspíšiti chtěli jste!“
إِنَّ ٱلْمُتَّقِينَ فِى جَنَّٰتٍۢ وَعُيُونٍ ﴿١٥﴾
Však bohabojní v zahradách budou a u pramenů.
ءَاخِذِينَ مَآ ءَاتَىٰهُمْ رَبُّهُمْ ۚ إِنَّهُمْ كَانُوا۟ قَبْلَ ذَٰلِكَ مُحْسِنِينَ ﴿١٦﴾
při-jímajíce to, co dal jim Pán jejich za to, že předtím dobře činili:
كَانُوا۟ قَلِيلًۭا مِّنَ ٱلَّيْلِ مَا يَهْجَعُونَ ﴿١٧﴾
jen málo v noci spávali:
وَبِٱلْأَسْحَارِ هُمْ يَسْتَغْفِرُونَ ﴿١٨﴾
z jitra za odpuštění prosili:
وَفِىٓ أَمْوَٰلِهِمْ حَقٌّۭ لِّلسَّآئِلِ وَٱلْمَحْرُومِ ﴿١٩﴾
ze statků svých patřičný podíl prosícím a odvrženým dávali.
وَفِى ٱلْأَرْضِ ءَايَٰتٌۭ لِّلْمُوقِنِينَ ﴿٢٠﴾
Na zemi znamení jsou pevně věřícím,
وَفِىٓ أَنفُسِكُمْ ۚ أَفَلَا تُبْصِرُونَ ﴿٢١﴾
i ve vás samých: což neprohlédnete?
وَفِى ٱلسَّمَآءِ رِزْقُكُمْ وَمَا تُوعَدُونَ ﴿٢٢﴾
A na nebi výživa jest vaše a to, co slíbeno jest vám;
فَوَرَبِّ ٱلسَّمَآءِ وَٱلْأَرْضِ إِنَّهُۥ لَحَقٌّۭ مِّثْلَ مَآ أَنَّكُمْ تَنطِقُونَ ﴿٢٣﴾
a při Pánu nebes a země přisahám: pravda jest to, jako že mluvíte!
هَلْ أَتَىٰكَ حَدِيثُ ضَيْفِ إِبْرَٰهِيمَ ٱلْمُكْرَمِينَ ﴿٢٤﴾
Zdaž došla tě pověst o hostech Abrahama poctěných,
إِذْ دَخَلُوا۟ عَلَيْهِ فَقَالُوا۟ سَلَٰمًۭا ۖ قَالَ سَلَٰمٌۭ قَوْمٌۭ مُّنكَرُونَ ﴿٢٥﴾
když přišli k němu a řekli: „Pokoj tobě,“ a řekl: „Pokoj vám! — Jsou lidé to neznámí.“
فَرَاغَ إِلَىٰٓ أَهْلِهِۦ فَجَآءَ بِعِجْلٍۢ سَمِينٍۢ ﴿٢٦﴾
I poodešel k rodině své a přinesl tele krmené:
فَقَرَّبَهُۥٓ إِلَيْهِمْ قَالَ أَلَا تَأْكُلُونَ ﴿٢٧﴾
a předložil jim je, řka: „Zdaž nepojíte snad?“
فَأَوْجَسَ مِنْهُمْ خِيفَةًۭ ۖ قَالُوا۟ لَا تَخَفْ ۖ وَبَشَّرُوهُ بِغُلَٰمٍ عَلِيمٍۢ ﴿٢٨﴾
A zachvěl se před nimi bázní; oni pak řekli: „Neboj se“ a oznámili mu narození mládce moudrého.
فَأَقْبَلَتِ ٱمْرَأَتُهُۥ فِى صَرَّةٍۢ فَصَكَّتْ وَجْهَهَا وَقَالَتْ عَجُوزٌ عَقِيمٌۭ ﴿٢٩﴾
I přišla žena jeho; vzkřikla a udeřivši se v tvář svou, řekla: „Stařena (jsem již) neplodná.“
قَالُوا۟ كَذَٰلِكِ قَالَ رَبُّكِ ۖ إِنَّهُۥ هُوَ ٱلْحَكِيمُ ٱلْعَلِيمُ ﴿٣٠﴾
Řekli, „Tak řekl Pán tvůj; on zajisté vševědoucí jest a moudrý.“
۞ قَالَ فَمَا خَطْبُكُمْ أَيُّهَا ٱلْمُرْسَلُونَ ﴿٣١﴾
Řekl (Abraham): „A jaký jest cíl váš, ó poslové?“
قَالُوٓا۟ إِنَّآ أُرْسِلْنَآ إِلَىٰ قَوْمٍۢ مُّجْرِمِينَ ﴿٣٢﴾
Řekli: „Zajistéť posláni jsme k lidu provinilému,
لِنُرْسِلَ عَلَيْهِمْ حِجَارَةًۭ مِّن طِينٍۢ ﴿٣٣﴾
abychom seslali naň kamení z hlíny (pálené),
مُّسَوَّمَةً عِندَ رَبِّكَ لِلْمُسْرِفِينَ ﴿٣٤﴾
u Pána tvého jmény výstředníků znamenané.“
فَأَخْرَجْنَا مَن كَانَ فِيهَا مِنَ ٱلْمُؤْمِنِينَ ﴿٣٥﴾
A vyvedli jsme ven z města věřící:
فَمَا وَجَدْنَا فِيهَا غَيْرَ بَيْتٍۢ مِّنَ ٱلْمُسْلِمِينَ ﴿٣٦﴾
však nalezli jsme v něm jen jeden dům, kde (lidé) odevzdáni byli do vůle boží;
وَتَرَكْنَا فِيهَآ ءَايَةًۭ لِّلَّذِينَ يَخَافُونَ ٱلْعَذَابَ ٱلْأَلِيمَ ﴿٣٧﴾
a zanechali jsme v něm znamení pro ty, kdož bojí se trestu bolestného.
وَفِى مُوسَىٰٓ إِذْ أَرْسَلْنَٰهُ إِلَىٰ فِرْعَوْنَ بِسُلْطَٰنٍۢ مُّبِينٍۢ ﴿٣٨﴾
A (též) v Mojžíšovi, když poslali jsme jej k Faraonovi s mocí zjevnou:
فَتَوَلَّىٰ بِرُكْنِهِۦ وَقَالَ سَٰحِرٌ أَوْ مَجْنُونٌۭ ﴿٣٩﴾
však odvrátil se on i přední lidu jeho, řka: „Kouzelník to, neb (duchem) posedlý!“
فَأَخَذْنَٰهُ وَجُنُودَهُۥ فَنَبَذْنَٰهُمْ فِى ٱلْيَمِّ وَهُوَ مُلِيمٌۭ ﴿٤٠﴾
I zachvátili jsme jej i vojska jeho a vmetli jsme je v moře; neb byl hoden pohany.
وَفِى عَادٍ إِذْ أَرْسَلْنَا عَلَيْهِمُ ٱلرِّيحَ ٱلْعَقِيمَ ﴿٤١﴾
A též v (lidu) 'Ád, když poslali jsme naň vichr ničivý,
مَا تَذَرُ مِن شَىْءٍ أَتَتْ عَلَيْهِ إِلَّا جَعَلَتْهُ كَٱلرَّمِيمِ ﴿٤٢﴾
jenž neponechal ničeho v cestě své, aniž by nebyl v prach to obrátil.
وَفِى ثَمُودَ إِذْ قِيلَ لَهُمْ تَمَتَّعُوا۟ حَتَّىٰ حِينٍۢ ﴿٤٣﴾
A v (lidu) Tsemúd, když řečeno mu bylo: „Těšte se z požitků svých dočasně!“
فَعَتَوْا۟ عَنْ أَمْرِ رَبِّهِمْ فَأَخَذَتْهُمُ ٱلصَّٰعِقَةُ وَهُمْ يَنظُرُونَ ﴿٤٤﴾
Však protivili se rozkazu Pána svého a zachvátil je vichr bouřný, ani naň hleděli.
فَمَا ٱسْتَطَٰعُوا۟ مِن قِيَامٍۢ وَمَا كَانُوا۟ مُنتَصِرِينَ ﴿٤٥﴾
A nebyli s to, udržeti se v stoje, aniž si pomoci.
وَقَوْمَ نُوحٍۢ مِّن قَبْلُ ۖ إِنَّهُمْ كَانُوا۟ قَوْمًۭا فَٰسِقِينَ ﴿٤٦﴾
A v (lidu) Noemově, před nimi, neb lidem byl prostopášným.
وَٱلسَّمَآءَ بَنَيْنَٰهَا بِأَيْي۟دٍۢ وَإِنَّا لَمُوسِعُونَ ﴿٤٧﴾
A nebesa zbudovali jsme vlastnoručně a dali velký rozsah (jim):
وَٱلْأَرْضَ فَرَشْنَٰهَا فَنِعْمَ ٱلْمَٰهِدُونَ ﴿٤٨﴾
a zemi (jak koberec) jsme rozprostřeli: jak krásně byla námi rozložena!
وَمِن كُلِّ شَىْءٍ خَلَقْنَا زَوْجَيْنِ لَعَلَّكُمْ تَذَكَّرُونَ ﴿٤٩﴾
A všechny věci stvořili jsme v párech, abyste si toho byli pamětlivi.
فَفِرُّوٓا۟ إِلَى ٱللَّهِ ۖ إِنِّى لَكُم مِّنْهُ نَذِيرٌۭ مُّبِينٌۭ ﴿٥٠﴾
Utíkejte se tedy k Bohu: jáť pak zajisté jsem vám od něho varovatelem zjevným!
وَلَا تَجْعَلُوا۟ مَعَ ٱللَّهِ إِلَٰهًا ءَاخَرَ ۖ إِنِّى لَكُم مِّنْهُ نَذِيرٌۭ مُّبِينٌۭ ﴿٥١﴾
A nečiňte (si) s Bohem bohů jiných: jáť zajisté jsem vám od něho varovatelem zjevným!
كَذَٰلِكَ مَآ أَتَى ٱلَّذِينَ مِن قَبْلِهِم مِّن رَّسُولٍ إِلَّا قَالُوا۟ سَاحِرٌ أَوْ مَجْنُونٌ ﴿٥٢﴾
Stejně tak, kdykoli přišel k těm, již před nimi byli, prorok, řekli jen: „Kouzelník to, neb (duchem) posedlý.“
أَتَوَاصَوْا۟ بِهِۦ ۚ بَلْ هُمْ قَوْمٌۭ طَاغُونَ ﴿٥٣﴾
Dávají si to navzájem dědictvím? Ano, lid jest to svévolný.
فَتَوَلَّ عَنْهُمْ فَمَآ أَنتَ بِمَلُومٍۢ ﴿٥٤﴾
I odvrať se od nich, nebude ti to zazlíváno:
وَذَكِّرْ فَإِنَّ ٱلذِّكْرَىٰ تَنفَعُ ٱلْمُؤْمِنِينَ ﴿٥٥﴾
však napomínej, neb zajisté napomenutí prospěje věřícím.
وَمَا خَلَقْتُ ٱلْجِنَّ وَٱلْإِنسَ إِلَّا لِيَعْبُدُونِ ﴿٥٦﴾
A stvořil jsem Džinny a lidi jen proto, aby mne uctívali.
مَآ أُرِيدُ مِنْهُم مِّن رِّزْقٍۢ وَمَآ أُرِيدُ أَن يُطْعِمُونِ ﴿٥٧﴾
Nežádám si od nich výživy, aniž žádám si, aby mně jídlo dávali.
إِنَّ ٱللَّهَ هُوَ ٱلرَّزَّاقُ ذُو ٱلْقُوَّةِ ٱلْمَتِينُ ﴿٥٨﴾
Zajisté Bůh jest Živitel silný, pevný!
فَإِنَّ لِلَّذِينَ ظَلَمُوا۟ ذَنُوبًۭا مِّثْلَ ذَنُوبِ أَصْحَٰبِهِمْ فَلَا يَسْتَعْجِلُونِ ﴿٥٩﴾
Nepravostným pak zajisté připadne stejný úděl, jaký připadl rovným jim předtím: nechť tedy na mne nepospíchají!
فَوَيْلٌۭ لِّلَّذِينَ كَفَرُوا۟ مِن يَوْمِهِمُ ٱلَّذِى يُوعَدُونَ ﴿٦٠﴾
A běda těm, kdož neuvěřili, přede dnem soudu jejich, jenž slíben jest jim!