English
Chinese
Spanish
Portuguese
Russian
Japanese
French
German
Italian
Hindi
Korean
Indonesian
Bengali
Albanian
Bosnian
Dutch
Malayalam
RomanianSetting
Surah The Star [An-Najm] in Czech
وَٱلنَّجْمِ إِذَا هَوَىٰ ﴿١﴾
Při HVĚZDĚ mizící!
مَا ضَلَّ صَاحِبُكُمْ وَمَا غَوَىٰ ﴿٢﴾
Není druh váš v bludu, aniž byl zváben:
وَمَا يَنطِقُ عَنِ ٱلْهَوَىٰٓ ﴿٣﴾
aniž mluví dle choutky své!
إِنْ هُوَ إِلَّا وَحْىٌۭ يُوحَىٰ ﴿٤﴾
(Korán) jest pouze vnuknutí mu vnuknuté,
عَلَّمَهُۥ شَدِيدُ ٱلْقُوَىٰ ﴿٥﴾
jemuž naučil jej silou přemocný,
ذُو مِرَّةٍۢ فَٱسْتَوَىٰ ﴿٦﴾
statnosti plný: onť v výši vznášel se,
وَهُوَ بِٱلْأُفُقِ ٱلْأَعْلَىٰ ﴿٧﴾
v obzoru nejvyšším:
ثُمَّ دَنَا فَتَدَلَّىٰ ﴿٨﴾
pak níže snesl se a přiblížil,
فَكَانَ قَابَ قَوْسَيْنِ أَوْ أَدْنَىٰ ﴿٩﴾
na dosah luků dvou, neb blíže snad:
فَأَوْحَىٰٓ إِلَىٰ عَبْدِهِۦ مَآ أَوْحَىٰ ﴿١٠﴾
a vnuknul služebníku Jeho, co vnuknul mu.
مَا كَذَبَ ٱلْفُؤَادُ مَا رَأَىٰٓ ﴿١١﴾
Mysl pak nelhala ohledně toho, co byl viděl.
أَفَتُمَٰرُونَهُۥ عَلَىٰ مَا يَرَىٰ ﴿١٢﴾
Zdaž pochybnosti vyjádříte ohledně toho, co byl viděl?
وَلَقَدْ رَءَاهُ نَزْلَةً أُخْرَىٰ ﴿١٣﴾
Vždyť viděl jej již při sestoupení jiném,
عِندَ سِدْرَةِ ٱلْمُنتَهَىٰ ﴿١٤﴾
u sidru, konec značícího,
عِندَهَا جَنَّةُ ٱلْمَأْوَىٰٓ ﴿١٥﴾
ráje příbytku (věčného).
إِذْ يَغْشَى ٱلسِّدْرَةَ مَا يَغْشَىٰ ﴿١٦﴾
Strom když pak krylo to, co krylo jej,
مَا زَاغَ ٱلْبَصَرُ وَمَا طَغَىٰ ﴿١٧﴾
nevzdálil se zrak, (od něho), aniž zbloudil:
لَقَدْ رَأَىٰ مِنْ ءَايَٰتِ رَبِّهِ ٱلْكُبْرَىٰٓ ﴿١٨﴾
a viděl tehdy ze znamení Pána svého to největší.
أَفَرَءَيْتُمُ ٱللَّٰتَ وَٱلْعُزَّىٰ ﴿١٩﴾
Co míníte o Allát a Al-'Uzzá
وَمَنَوٰةَ ٱلثَّالِثَةَ ٱلْأُخْرَىٰٓ ﴿٢٠﴾
a Manát, té třetí další?
أَلَكُمُ ٱلذَّكَرُ وَلَهُ ٱلْأُنثَىٰ ﴿٢١﴾
Vy že syny měli byste, On pak dcery?
تِلْكَ إِذًۭا قِسْمَةٌۭ ضِيزَىٰٓ ﴿٢٢﴾
Rozdělení také by bylo nesprávné!
إِنْ هِىَ إِلَّآ أَسْمَآءٌۭ سَمَّيْتُمُوهَآ أَنتُمْ وَءَابَآؤُكُم مَّآ أَنزَلَ ٱللَّهُ بِهَا مِن سُلْطَٰنٍ ۚ إِن يَتَّبِعُونَ إِلَّا ٱلظَّنَّ وَمَا تَهْوَى ٱلْأَنفُسُ ۖ وَلَقَدْ جَآءَهُم مِّن رَّبِّهِمُ ٱلْهُدَىٰٓ ﴿٢٣﴾
Ony jsou jména jen, jimiž nazvali jste (je) vy a otcové vaši: neseslal Bůh ohledně jich zmocnění! Následují pouze domněnky a vlastní choutky své, ač přišlo jim od Pána jejich (správné) Vedení.
أَمْ لِلْإِنسَٰنِ مَا تَمَنَّىٰ ﴿٢٤﴾
Či má člověk míti (vše), co přeje si?
فَلِلَّهِ ٱلْءَاخِرَةُ وَٱلْأُولَىٰ ﴿٢٥﴾
Bohu pak patří život budoucí i přítomný:
۞ وَكَم مِّن مَّلَكٍۢ فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ لَا تُغْنِى شَفَٰعَتُهُمْ شَيْـًٔا إِلَّا مِنۢ بَعْدِ أَن يَأْذَنَ ٱللَّهُ لِمَن يَشَآءُ وَيَرْضَىٰٓ ﴿٢٦﴾
a kolik andělů jest v nebesích, jichž neprospěje pranic přímluva, leda poté, když dovolil byl Bůh, komu byl chtěl, a zlíbilo se mu!
إِنَّ ٱلَّذِينَ لَا يُؤْمِنُونَ بِٱلْءَاخِرَةِ لَيُسَمُّونَ ٱلْمَلَٰٓئِكَةَ تَسْمِيَةَ ٱلْأُنثَىٰ ﴿٢٧﴾
Zajisté ti, kdož nevěří v život budoucí, jmenují anděly pojmenováními žen:
وَمَا لَهُم بِهِۦ مِنْ عِلْمٍ ۖ إِن يَتَّبِعُونَ إِلَّا ٱلظَّنَّ ۖ وَإِنَّ ٱلظَّنَّ لَا يُغْنِى مِنَ ٱلْحَقِّ شَيْـًۭٔا ﴿٢٨﴾
však nemají v tom nijakého vědění, nýbrž následují pouze domněnku: domněnka pak nemá vůči pravdě významu pražádného.
فَأَعْرِضْ عَن مَّن تَوَلَّىٰ عَن ذِكْرِنَا وَلَمْ يُرِدْ إِلَّا ٱلْحَيَوٰةَ ٱلدُّنْيَا ﴿٢٩﴾
Vzdal se tudíž toho, jenž odvrací se od vzpomínání na nás a žádá si pouze života pozemského.
ذَٰلِكَ مَبْلَغُهُم مِّنَ ٱلْعِلْمِ ۚ إِنَّ رَبَّكَ هُوَ أَعْلَمُ بِمَن ضَلَّ عَن سَبِيلِهِۦ وَهُوَ أَعْلَمُ بِمَنِ ٱهْتَدَىٰ ﴿٣٠﴾
Takový jest dosah jejich vědění; však zajisté Pán tvůj nejlépe ví o tom, kdo zbloudil s cesty Jeho a nejlépe, ví o tom, kdo veden jest (cestou pravou).
وَلِلَّهِ مَا فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَمَا فِى ٱلْأَرْضِ لِيَجْزِىَ ٱلَّذِينَ أَسَٰٓـُٔوا۟ بِمَا عَمِلُوا۟ وَيَجْزِىَ ٱلَّذِينَ أَحْسَنُوا۟ بِٱلْحُسْنَى ﴿٣١﴾
Bohu pak přináleží vše, což na nebi jest a na zemi, aby odměniti mohl ty, kdož konají špatnosti, dle skutků jejich, a odměnil ty, kdož dobro konali (odměnou) krásnou;
ٱلَّذِينَ يَجْتَنِبُونَ كَبَٰٓئِرَ ٱلْإِثْمِ وَٱلْفَوَٰحِشَ إِلَّا ٱللَّمَمَ ۚ إِنَّ رَبَّكَ وَٰسِعُ ٱلْمَغْفِرَةِ ۚ هُوَ أَعْلَمُ بِكُمْ إِذْ أَنشَأَكُم مِّنَ ٱلْأَرْضِ وَإِذْ أَنتُمْ أَجِنَّةٌۭ فِى بُطُونِ أُمَّهَٰتِكُمْ ۖ فَلَا تُزَكُّوٓا۟ أَنفُسَكُمْ ۖ هُوَ أَعْلَمُ بِمَنِ ٱتَّقَىٰٓ ﴿٣٢﴾
ty, kdož straní se velkých hříchů i smilstev a dopouštějí se jen lehkých přestupků: zajisté Bůh bude (vůči nim) nesmírným v odpouštění. On nejlépe zná vás, když vytvořil vás ze země a když byli jste zárodky v lůnech matek svých; počež nesnažte se, abyste očistili se před ním: onť nejlépe ví, kdo bojí se jej.
أَفَرَءَيْتَ ٱلَّذِى تَوَلَّىٰ ﴿٣٣﴾
Co míníš o tom, jenž odvrací se
وَأَعْطَىٰ قَلِيلًۭا وَأَكْدَىٰٓ ﴿٣٤﴾
a dává jen málo a skrblí?
أَعِندَهُۥ عِلْمُ ٱلْغَيْبِ فَهُوَ يَرَىٰٓ ﴿٣٥﴾
Zdaž (ten) má vědomost o věcech skrytých, takže vidí (je)?
أَمْ لَمْ يُنَبَّأْ بِمَا فِى صُحُفِ مُوسَىٰ ﴿٣٦﴾
Či nebyl zpraven o tom, co na stránkách (knih) jest Mojžíše
وَإِبْرَٰهِيمَ ٱلَّذِى وَفَّىٰٓ ﴿٣٧﴾
i Abrahama, věrného (slovu svému)
أَلَّا تَزِرُ وَازِرَةٌۭ وِزْرَ أُخْرَىٰ ﴿٣٨﴾
Že nebude obtěžkána duše břemenem duše druhé;
وَأَن لَّيْسَ لِلْإِنسَٰنِ إِلَّا مَا سَعَىٰ ﴿٣٩﴾
a že nepřipadne člověku, leda (výsledek) práce (jeho):
وَأَنَّ سَعْيَهُۥ سَوْفَ يُرَىٰ ﴿٤٠﴾
a zajisté práce (jeho dobře) bude prohlédnuta;
ثُمَّ يُجْزَىٰهُ ٱلْجَزَآءَ ٱلْأَوْفَىٰ ﴿٤١﴾
pak odměněn bude odměnou nejvýš přesnou:
وَأَنَّ إِلَىٰ رَبِّكَ ٱلْمُنتَهَىٰ ﴿٤٢﴾
že u Pána tvého jest konec (věcí všechněch).
وَأَنَّهُۥ هُوَ أَضْحَكَ وَأَبْكَىٰ ﴿٤٣﴾
Onť zajisté dává lidem smáti se a plakati:
وَأَنَّهُۥ هُوَ أَمَاتَ وَأَحْيَا ﴿٤٤﴾
onť oživuje a umrtvuje:
وَأَنَّهُۥ خَلَقَ ٱلزَّوْجَيْنِ ٱلذَّكَرَ وَٱلْأُنثَىٰ ﴿٤٥﴾
onť zajisté stvořil dvé pohlaví, mužské a ženské,
مِن نُّطْفَةٍ إِذَا تُمْنَىٰ ﴿٤٦﴾
ze (semene) kapky vystříknuté;
وَأَنَّ عَلَيْهِ ٱلنَّشْأَةَ ٱلْأُخْرَىٰ ﴿٤٧﴾
a že zajisté na něm jest stvoření druhé:
وَأَنَّهُۥ هُوَ أَغْنَىٰ وَأَقْنَىٰ ﴿٤٨﴾
onť obohacuje a dává získati,
وَأَنَّهُۥ هُوَ رَبُّ ٱلشِّعْرَىٰ ﴿٤٩﴾
a zajisté jest Pánem Siria.
وَأَنَّهُۥٓ أَهْلَكَ عَادًا ٱلْأُولَىٰ ﴿٥٠﴾
Onť zahubil jest kmen 'Ád bývalý;
وَثَمُودَا۟ فَمَآ أَبْقَىٰ ﴿٥١﴾
a Tsemúd, nezanechav (žádného);
وَقَوْمَ نُوحٍۢ مِّن قَبْلُ ۖ إِنَّهُمْ كَانُوا۟ هُمْ أَظْلَمَ وَأَطْغَىٰ ﴿٥٢﴾
Noemův lid předtím, neb nejvýš nepravostným lidem byli, svévolným;
وَٱلْمُؤْتَفِكَةَ أَهْوَىٰ ﴿٥٣﴾
a (města) vyvrácená pobořil;
فَغَشَّىٰهَا مَا غَشَّىٰ ﴿٥٤﴾
a pokrylo je to, co pokrylo je.
فَبِأَىِّ ءَالَآءِ رَبِّكَ تَتَمَارَىٰ ﴿٥٥﴾
A o kterém dobrodiní Pána svého budeš pochybovati?
هَٰذَا نَذِيرٌۭ مِّنَ ٱلنُّذُرِ ٱلْأُولَىٰٓ ﴿٥٦﴾
Totoť varovatel jest, podobný varovatelům dřívějším!
أَزِفَتِ ٱلْءَازِفَةُ ﴿٥٧﴾
Přibližuje se (hodina), jež přibližuje se:
لَيْسَ لَهَا مِن دُونِ ٱللَّهِ كَاشِفَةٌ ﴿٥٨﴾
není nikoho, mimo Boha, jenž mohl by ji odvrátiti.
أَفَمِنْ هَٰذَا ٱلْحَدِيثِ تَعْجَبُونَ ﴿٥٩﴾
Zdaž tomuto rozhovoru divíte se?
وَتَضْحَكُونَ وَلَا تَبْكُونَ ﴿٦٠﴾
A smějete se (jen) a nepláčete?
وَأَنتُمْ سَٰمِدُونَ ﴿٦١﴾
A pouze bavíte se?
فَٱسْجُدُوا۟ لِلَّهِ وَٱعْبُدُوا۟ ۩ ﴿٦٢﴾
Na tvář svou spíš padněte před Bohem a (jej) uctívejte!