Setting
Surah The Dawn [Al-Fajr] in Czech
وَٱلْفَجْرِ ﴿١﴾
Při JITŘENCE
وَلَيَالٍ عَشْرٍۢ ﴿٢﴾
a nocích deseti;
وَٱلشَّفْعِ وَٱلْوَتْرِ ﴿٣﴾
při dvojitém a jednoduchém;
وَٱلَّيْلِ إِذَا يَسْرِ ﴿٤﴾
a při noci, když ubíhá!
هَلْ فِى ذَٰلِكَ قَسَمٌۭ لِّذِى حِجْرٍ ﴿٥﴾
Zdaž není v tomto přísaha pro muže rozumného?
أَلَمْ تَرَ كَيْفَ فَعَلَ رَبُّكَ بِعَادٍ ﴿٦﴾
Což neviděl‘s, jak naložil Pán tvůj s (kmenem) ‘Ád;
إِرَمَ ذَاتِ ٱلْعِمَادِ ﴿٧﴾
v Iramu, plném sloupoví,
ٱلَّتِى لَمْ يُخْلَقْ مِثْلُهَا فِى ٱلْبِلَٰدِ ﴿٨﴾
jemuž rovného nebylo vytvořeno v (této) zemi?
وَثَمُودَ ٱلَّذِينَ جَابُوا۟ ٱلصَّخْرَ بِٱلْوَادِ ﴿٩﴾
A s (kmenem) Tsemúd, jenž tesal si (domy) ve skále v údolí?
وَفِرْعَوْنَ ذِى ٱلْأَوْتَادِ ﴿١٠﴾
A s Faraonem, jenž na kůl narážel?
ٱلَّذِينَ طَغَوْا۟ فِى ٱلْبِلَٰدِ ﴿١١﴾
Všichni svévoli v zemi páchali
فَأَكْثَرُوا۟ فِيهَا ٱلْفَسَادَ ﴿١٢﴾
a pohoršení (jen) v ní množili.
فَصَبَّ عَلَيْهِمْ رَبُّكَ سَوْطَ عَذَابٍ ﴿١٣﴾
I snesl na ně Pán tvůj trestu bič,
إِنَّ رَبَّكَ لَبِٱلْمِرْصَادِ ﴿١٤﴾
neb Pán tvůj stále na číhané jest.
فَأَمَّا ٱلْإِنسَٰنُ إِذَا مَا ٱبْتَلَىٰهُ رَبُّهُۥ فَأَكْرَمَهُۥ وَنَعَّمَهُۥ فَيَقُولُ رَبِّىٓ أَكْرَمَنِ ﴿١٥﴾
A pokud se týče člověka, kdykoli zkouší jej Pán jeho tím, že ctí zahrnuje jej a milostí, říká: „Poctil mne Pán můj.“
وَأَمَّآ إِذَا مَا ٱبْتَلَىٰهُ فَقَدَرَ عَلَيْهِ رِزْقَهُۥ فَيَقُولُ رَبِّىٓ أَهَٰنَنِ ﴿١٦﴾
A když zkouší jej tím, že odměřuje mu dary své, říká: „Pohanil mne Pán můj!“
كَلَّا ۖ بَل لَّا تُكْرِمُونَ ٱلْيَتِيمَ ﴿١٧﴾
Nikoliv! Ale vy nectíte sirotka,
وَلَا تَحَٰٓضُّونَ عَلَىٰ طَعَامِ ٱلْمِسْكِينِ ﴿١٨﴾
aniž vybízíte se navzájem k dávání krmě nuznému;
وَتَأْكُلُونَ ٱلتُّرَاثَ أَكْلًۭا لَّمًّۭا ﴿١٩﴾
a hltáte dědictví (slabých) dravým hltáním;
وَتُحِبُّونَ ٱلْمَالَ حُبًّۭا جَمًّۭا ﴿٢٠﴾
a milujete bohatství láskou přílišnou.
كَلَّآ إِذَا دُكَّتِ ٱلْأَرْضُ دَكًّۭا دَكًّۭا ﴿٢١﴾
Ale ne: když země roztlučena bude ranou za ranou:
وَجَآءَ رَبُّكَ وَٱلْمَلَكُ صَفًّۭا صَفًّۭا ﴿٢٢﴾
a přijde Pán tvůj i andělé, v šiku za šikem:
وَجِا۟ىٓءَ يَوْمَئِذٍۭ بِجَهَنَّمَ ۚ يَوْمَئِذٍۢ يَتَذَكَّرُ ٱلْإِنسَٰنُ وَأَنَّىٰ لَهُ ٱلذِّكْرَىٰ ﴿٢٣﴾
a předvedeno bude v den ten peklo: - v den ten rozvažovati bude člověk! Však co plátno bude mu pak rozvažování?
يَقُولُ يَٰلَيْتَنِى قَدَّمْتُ لِحَيَاتِى ﴿٢٤﴾
Řekne pak: „Kéž byl bych pro svůj (nynější) život (dobré skutky) předeslal!“
فَيَوْمَئِذٍۢ لَّا يُعَذِّبُ عَذَابَهُۥٓ أَحَدٌۭ ﴿٢٥﴾
V den onen pak nikdo takovým trestem neztresce,
وَلَا يُوثِقُ وَثَاقَهُۥٓ أَحَدٌۭ ﴿٢٦﴾
aniž kdo do takových spoutá pout!
يَٰٓأَيَّتُهَا ٱلنَّفْسُ ٱلْمُطْمَئِنَّةُ ﴿٢٧﴾
Ó duše uklidněná,
ٱرْجِعِىٓ إِلَىٰ رَبِّكِ رَاضِيَةًۭ مَّرْضِيَّةًۭ ﴿٢٨﴾
navratiž se k Pánu svému,uspokojená, uspokojující —
فَٱدْخُلِى فِى عِبَٰدِى ﴿٢٩﴾
vstupiž pak mezi služebníky mé,
وَٱدْخُلِى جَنَّتِى ﴿٣٠﴾
a vstup do (zahrad) ráje mého!