English
Chinese
Spanish
Portuguese
Russian
Japanese
French
German
Italian
Hindi
Korean
Indonesian
Bengali
Albanian
Bosnian
Dutch
Malayalam
RomanianSettings
Surah The Poets [Ash-Shuara] in Czech
تِلْكَ ءَايَٰتُ ٱلْكِتَٰبِ ٱلْمُبِينِ ﴿2﴾
Toto jsou Písma zřetelného znamení.
Tato jsou znamení Knihy zjevné:
لَعَلَّكَ بَٰخِعٌۭ نَّفْسَكَ أَلَّا يَكُونُوا۟ مُؤْمِنِينَ ﴿3﴾
Možná že duše tvá se rmoutí proto, že uvěřit nechtějí,
ty snad soužíš se proto, že nechtějí uvěřiti.
إِن نَّشَأْ نُنَزِّلْ عَلَيْهِم مِّنَ ٱلسَّمَآءِ ءَايَةًۭ فَظَلَّتْ أَعْنَٰقُهُمْ لَهَا خَٰضِعِينَ ﴿4﴾
však kdybychom chtěli, seslali bychom jim z nebes znamení, před nímž jejich šíje by zůstaly zkrouceny v ponížení.
Kdybychom chtěli, seslali bychom jim s nebe znamení, před nímž sklonily by se šíje jejich v ponížení:
وَمَا يَأْتِيهِم مِّن ذِكْرٍۢ مِّنَ ٱلرَّحْمَٰنِ مُحْدَثٍ إِلَّا كَانُوا۟ عَنْهُ مُعْرِضِينَ ﴿5﴾
A kdykoliv se jim dostalo od Milosrdného nového připomenutí, vždy se jen od něho odvrátili
však není nového napomenutí, přišedšího jim od Milosrdného, aniž by se od něho neodvraceli.
فَقَدْ كَذَّبُوا۟ فَسَيَأْتِيهِمْ أَنۢبَٰٓؤُا۟ مَا كَانُوا۟ بِهِۦ يَسْتَهْزِءُونَ ﴿6﴾
a za lež je prohlásili; však dostane se jim zvěsti o tom, čemu se posmívali!
A lží nazvali je, však dojde je zpráva o tom, z čeho si byli žert tropili.
أَوَلَمْ يَرَوْا۟ إِلَى ٱلْأَرْضِ كَمْ أَنۢبَتْنَا فِيهَا مِن كُلِّ زَوْجٍۢ كَرِيمٍ ﴿7﴾
Což po zemi se nerozhlédli a neviděli, kolika druhům rostlin užitečných jsme na ní vyrůst dali?
Což nepohlédli na zemi — kolika na ní dali jsme vzrůsti druhům rostlin vzácných?
إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَةًۭ ۖ وَمَا كَانَ أَكْثَرُهُم مُّؤْمِنِينَ ﴿8﴾
Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
Zajisté v tom jest znamení: však většina jich nevěří.
وَإِنَّ رَبَّكَ لَهُوَ ٱلْعَزِيزُ ٱلرَّحِيمُ ﴿9﴾
A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
A dojista Pán tvůj mocný jest, slitovný.
وَإِذْ نَادَىٰ رَبُّكَ مُوسَىٰٓ أَنِ ٱئْتِ ٱلْقَوْمَ ٱلظَّٰلِمِينَ ﴿10﴾
A hle, Pán tvůj Mojžíše zavolal: \"Jdi k lidu, jenž křivdu činí,
(Pomni), když zavolal Pán tvůj Mojžíše: „Jdi k lidu nepravostnému:
قَوْمَ فِرْعَوْنَ ۚ أَلَا يَتَّقُونَ ﴿11﴾
k lidu Faraónovu; což nebudou bohabojní?\"
lidu Faraonovu, Což nebudou báti se mne?“
قَالَ رَبِّ إِنِّىٓ أَخَافُ أَن يُكَذِّبُونِ ﴿12﴾
I odpověděl: \"Pane, obávám se, že mne ze lži obviní
Řekl (Mojžíš): Pane můj, bojím se, že lhářem nazvou mne.
وَيَضِيقُ صَدْرِى وَلَا يَنطَلِقُ لِسَانِى فَأَرْسِلْ إِلَىٰ هَٰرُونَ ﴿13﴾
a že hruď má stísněna bude a jazyk můj se nerozváže. Pošli pro Áróna raději!
A stísněna jest hruď, má a není volný jazyk můj: pročež pošli pro Árona.
وَلَهُمْ عَلَىَّ ذَنۢبٌۭ فَأَخَافُ أَن يَقْتُلُونِ ﴿14﴾
A oni mají proti mně obvinění a bojím se, že mě zabijí.\"
Mají proti mně obvinění a bojím se, aby mne nezabili.“
قَالَ كَلَّا ۖ فَٱذْهَبَا بِـَٔايَٰتِنَآ ۖ إِنَّا مَعَكُم مُّسْتَمِعُونَ ﴿15﴾
I řekl Bůh: \"Nikoliv, půjdete oba s Našimi znameními a My, naslouchajíce, budeme s vámi.
Řekl (Bůh): „Nikoliv. Jděte oba se znameními našimi: my s vámi budeme, naslouchajíce.
فَأْتِيَا فِرْعَوْنَ فَقُولَآ إِنَّا رَسُولُ رَبِّ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿16﴾
K Faraónovi jděte a řekněte: My poslové jsme věru Pána lidstva veškerého,
A jděte k Faraonovi a rcete: „Myt zajisté posly jsme Pána veškerenstva:
أَنْ أَرْسِلْ مَعَنَا بَنِىٓ إِسْرَٰٓءِيلَ ﴿17﴾
odešli dítka Izraele s námi!\"
i vyšli s námi syny Israele.“
قَالَ أَلَمْ نُرَبِّكَ فِينَا وَلِيدًۭا وَلَبِثْتَ فِينَا مِنْ عُمُرِكَ سِنِينَ ﴿18﴾
I pravil Faraón: \"Což jsme tě jako dítě mezi sebou nevychovali a nezůstals u nás mnohá léta věku svého?
Řekl (Farao): „Což nevychovali jsme tě mezi námi za dětství a což nedlel jsi mezi námi po mnoho let věku svého?
وَفَعَلْتَ فَعْلَتَكَ ٱلَّتِى فَعَلْتَ وَأَنتَ مِنَ ٱلْكَٰفِرِينَ ﴿19﴾
A přesto jsi provedl skutek svůj, jejž jsi učinil; tys věru jeden z nevděčných!\"
A učinil's skutek, kterýs učinil: jsi nevděčníkem.“
قَالَ فَعَلْتُهَآ إِذًۭا وَأَنَا۠ مِنَ ٱلضَّآلِّينَ ﴿20﴾
Mojžíš odpověděl: \"Spáchal jsem jej v době, kdy byl jsem ještě jedním z bloudících,
Řekl (Mojžíš): Ano, učinil jsem jej tehdy a byl jsem pobloudilím:
فَفَرَرْتُ مِنكُمْ لَمَّا خِفْتُكُمْ فَوَهَبَ لِى رَبِّى حُكْمًۭا وَجَعَلَنِى مِنَ ٱلْمُرْسَلِينَ ﴿21﴾
a uprchl jsem před vámi, neb jsem se vás bál. Pán můj mi pak moudrost daroval a jedním ze svých poslů mě učinil.
a prchl jsem od vás, ježto bál jsem se vás: však dal mi Pán můj moudrost a učinil mne jedním z poslů.
وَتِلْكَ نِعْمَةٌۭ تَمُنُّهَا عَلَىَّ أَنْ عَبَّدتَّ بَنِىٓ إِسْرَٰٓءِيلَ ﴿22﴾
A dobrodiní, jež mi předhazuješ, je v tom snad, žes dítka Izraele zotročil?\"
A jest to dobrodiní, jehož popřál's mi, že zotročil jsi syny Israele?“
قَالَ فِرْعَوْنُ وَمَا رَبُّ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿23﴾
I otázal se Faraón: \"A kdo je ten Pán lidstva?\"
Řekl Farao: „Kdo jest (ten) Pán veškerenstva?“
قَالَ رَبُّ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ وَمَا بَيْنَهُمَآ ۖ إِن كُنتُم مُّوقِنِينَ ﴿24﴾
Odvětil: \"Pán nebes i země a všeho, co mezi nimi je - uvěřit-li dovedete!\"
Řekl (Mojžíš): „On Pánem jest nebes i země a všeho, což mezi oběma jest — dovedete-li uvěřiti.“
قَالَ لِمَنْ حَوْلَهُۥٓ أَلَا تَسْتَمِعُونَ ﴿25﴾
I pravil Faraón k okolostojícím: \"Zdaž slyšíte?\"
Řekl (Farao) k těm, kteří byli kol něho: „Neslyšíte?“
قَالَ رَبُّكُمْ وَرَبُّ ءَابَآئِكُمُ ٱلْأَوَّلِينَ ﴿26﴾
Řekl Mojžíš: \"Pánem vaším je i vašich dávných předků.\"
Řekl (Mojžíš): „Jest Pánem vaším a Pánem otců vašich předešlých.“
قَالَ إِنَّ رَسُولَكُمُ ٱلَّذِىٓ أُرْسِلَ إِلَيْكُمْ لَمَجْنُونٌۭ ﴿27﴾
Pravil: \"Váš posel, jenž vyslán byl k vám, je bláznem vskutku!\"
Řekl (Farao): „Zajisté prorok váš, jenž poslán byl k vám, jest duchem posedlý.“
قَالَ رَبُّ ٱلْمَشْرِقِ وَٱلْمَغْرِبِ وَمَا بَيْنَهُمَآ ۖ إِن كُنتُمْ تَعْقِلُونَ ﴿28﴾
A Mojžíš pokračoval: \"Je Pánem východu i západu a toho, co mezi nimi je - můžete to pochopit?\"
Řekl (Mojžíš): „Jest Pánem východu a Pánem západu a všeho, což mezi nimi jest — dovedete-li to pochopiti.“
قَالَ لَئِنِ ٱتَّخَذْتَ إِلَٰهًا غَيْرِى لَأَجْعَلَنَّكَ مِنَ ٱلْمَسْجُونِينَ ﴿29﴾
I zvolal Faraón: \"Uznáš-li jiné božstvo než mne, do vězení tě dám věru hodit!\"
Řekl (Farao): „Vezmeš-li si za Boha někoho jiného kromě mne, učiním tě jedním z uvězněných.“
قَالَ أَوَلَوْ جِئْتُكَ بِشَىْءٍۢ مُّبِينٍۢ ﴿30﴾
I otázal se Mojžíš: \"A což když ti předvedu důkaz zřetelný?\"
Řekl (Mojžíš): „I když předvedu ti důkaz zjevný?“
قَالَ فَأْتِ بِهِۦٓ إِن كُنتَ مِنَ ٱلصَّٰدِقِينَ ﴿31﴾
Faraón odpověděl: \"Předveď jej tedy, jsi-li pravdomluvný!\"
Řekl (Farao): „Předveď jej, jsi-li pravdomluvný.“
فَأَلْقَىٰ عَصَاهُ فَإِذَا هِىَ ثُعْبَانٌۭ مُّبِينٌۭ ﴿32﴾
I hodil tedy hůl svou, a hle, hadem zjevným se stala
Tehdy vrhl (Mojžíš) hůl svou na zem, a hle, stala se hadem zjevným.
وَنَزَعَ يَدَهُۥ فَإِذَا هِىَ بَيْضَآءُ لِلنَّٰظِرِينَ ﴿33﴾
a vyňal ruku svou, a hle, bílou přihlížejícím se zdála!
Poté Pak vztáhl ruku svou, a hle, bílá byla (v zraku) hledících.
قَالَ لِلْمَلَإِ حَوْلَهُۥٓ إِنَّ هَٰذَا لَسَٰحِرٌ عَلِيمٌۭ ﴿34﴾
I řekl Faraón k velmožům svým, kol něho stojícím: \"Tohle věru je kouzelník obratný,
Řekl (Farao) k předákům svým, kolem sebe: „Totoť zajisté kouzelník jest učený.
يُرِيدُ أَن يُخْرِجَكُم مِّنْ أَرْضِكُم بِسِحْرِهِۦ فَمَاذَا تَأْمُرُونَ ﴿35﴾
jenž kouzly svými vás chce z vaší země vyhnat. Co rozhodnete?\"
Chce vyhnati vás ze země vaší kouzelnictvím svým: co nařizujete?“
قَالُوٓا۟ أَرْجِهْ وَأَخَاهُ وَٱبْعَثْ فِى ٱلْمَدَآئِنِ حَٰشِرِينَ ﴿36﴾
I pravili: \"Odkaž jej i bratra jeho na později a do všech měst shromažďovatele vyšli,
Řekli: „Poodlož (odpověď) jemu a bratru jeho: a pošli do všech měst shromažďovatele,
يَأْتُوكَ بِكُلِّ سَحَّارٍ عَلِيمٍۢ ﴿37﴾
by k tobě se všemi kouzelníky obratnými přišli!\"
kteří přivedou ti všechny kouzelníky učené.“
فَجُمِعَ ٱلسَّحَرَةُ لِمِيقَٰتِ يَوْمٍۢ مَّعْلُومٍۢ ﴿38﴾
A shromážděni byli kouzelníci v den pro schůzku stanovený
I shromážděni byli kouzelníci na schůzku v den určený:
وَقِيلَ لِلنَّاسِ هَلْ أَنتُم مُّجْتَمِعُونَ ﴿39﴾
a lidé byli dotázáni: \"Chcete se též účastnit shromáždění?
a bylo řečeno lidem: „Shromáždíte-li se všichni,
لَعَلَّنَا نَتَّبِعُ ٱلسَّحَرَةَ إِن كَانُوا۟ هُمُ ٱلْغَٰلِبِينَ ﴿40﴾
Snad i my kouzelníky, budou-li vítězní, následovat budeme.\"
abychom snad následovali kouzelníky, budou-li vítěznými?“
فَلَمَّا جَآءَ ٱلسَّحَرَةُ قَالُوا۟ لِفِرْعَوْنَ أَئِنَّ لَنَا لَأَجْرًا إِن كُنَّا نَحْنُ ٱلْغَٰلِبِينَ ﴿41﴾
Když kouzelníci se dostavili, řekli Faraónovi: \"A dostaneme odměnu, jestliže vítězství dosáhneme?\"
A když přišlo kouzelnictvo, řekli Faraonovi: „Dostaneme odměnu, budeme-li vítěznými?“
قَالَ نَعَمْ وَإِنَّكُمْ إِذًۭا لَّمِنَ ٱلْمُقَرَّبِينَ ﴿42﴾
A odpověděl Faraón: \"Zajisté, a tehdy se věru mými přiblíženci stanete.\"
Řekl: „Ano: a v tom případě též budete z těch, kdož mně jsou nejbližší.“
قَالَ لَهُم مُّوسَىٰٓ أَلْقُوا۟ مَآ أَنتُم مُّلْقُونَ ﴿43﴾
I pravil jim Mojžíš: \"Hoďte, co hodit chcete!\"
Řekl, jim Mojžíš: „Vrhněte na zem, co máte k vrhání.“
فَأَلْقَوْا۟ حِبَالَهُمْ وَعِصِيَّهُمْ وَقَالُوا۟ بِعِزَّةِ فِرْعَوْنَ إِنَّا لَنَحْنُ ٱلْغَٰلِبُونَ ﴿44﴾
A hodili provazy své a hole své, říkajíce: \"Při moci Faraónově, vítězství máme zaručené!\"
I vrhli na zem provazy své a hole své a řekli: „Při moci Faraonově, myť zajisté jsme vítěznými!“
فَأَلْقَىٰ مُوسَىٰ عَصَاهُ فَإِذَا هِىَ تَلْقَفُ مَا يَأْفِكُونَ ﴿45﴾
Pak hodil Mojžíš hůl svou, a hle, pozřela jejich kousky podvodné.
I vrhl Mojžíš na zem hůl svou a požrala jich divy vylhané.
فَأُلْقِىَ ٱلسَّحَرَةُ سَٰجِدِينَ ﴿46﴾
Na zem kouzelníci klaníce se padli,
Tehdy padli kouzelníci úctou na tváře své
قَالُوٓا۟ ءَامَنَّا بِرَبِّ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿47﴾
volajíce: \"V Pána lidstva jsme uvěřili,
a řekli: „Uvěřili jsme v Pána veškerenstva,
قَالَ ءَامَنتُمْ لَهُۥ قَبْلَ أَنْ ءَاذَنَ لَكُمْ ۖ إِنَّهُۥ لَكَبِيرُكُمُ ٱلَّذِى عَلَّمَكُمُ ٱلسِّحْرَ فَلَسَوْفَ تَعْلَمُونَ ۚ لَأُقَطِّعَنَّ أَيْدِيَكُمْ وَأَرْجُلَكُم مِّنْ خِلَٰفٍۢ وَلَأُصَلِّبَنَّكُمْ أَجْمَعِينَ ﴿49﴾
Faraón vykřikl: \"Jak to, že jste v něj uvěřili, dříve než jsem vám dovolil? On věru vaším mistrem je, jenž kouzlům vás naučil. Však záhy dám vám poznat! Dám vaše pravé ruce a levé nohy usekat a všechny vás dám ukřižovat!\"
Řekl (Farao): „Zdaž uvěřili jste v něho dříve, než dovolil jsem vám? Tenť zajisté jest náčelníkem vaším, jenž naučil vás kouzlům — a dobře seznáte (moc moji): dojista pak dám uřezati vám ruce i nohy pokřižmo a dám ukřižovati všechny vás.“
قَالُوا۟ لَا ضَيْرَ ۖ إِنَّآ إِلَىٰ رَبِّنَا مُنقَلِبُونَ ﴿50﴾
Odpověděli: \"Nic nevadí, vždyť my se přece k Pánu svému navrátíme,
Řekli: „To neuškodí nám, neb v pravdě k Pánu svému navrátíme se.
إِنَّا نَطْمَعُ أَن يَغْفِرَ لَنَا رَبُّنَا خَطَٰيَٰنَآ أَن كُنَّآ أَوَّلَ ٱلْمُؤْمِنِينَ ﴿51﴾
a toužíme jedině, aby nám Pán náš odpustil viny naše, vždyť my k prvním věřícím patříme!\"
Zajisté přejeme si, aby odpustil nám Pán náš hříchy naše, neb my byli jsme prvními z věřících.“
۞ وَأَوْحَيْنَآ إِلَىٰ مُوسَىٰٓ أَنْ أَسْرِ بِعِبَادِىٓ إِنَّكُم مُّتَّبَعُونَ ﴿52﴾
A vnukli jsme Mojžíšovi: \"Odejdi v noci se služebníky Mými, neb věru budete pronásledováni.\"
I vnukli jsme Mojžíšovi: „Vyjdi za noci se služebníky mými: neb dojista pronásledováni budete.“
فَأَرْسَلَ فِرْعَوْنُ فِى ٱلْمَدَآئِنِ حَٰشِرِينَ ﴿53﴾
Faraón pak vyslal svolavatele v města svá,
A poslal Farao do měst shromažďovače,
إِنَّ هَٰٓؤُلَآءِ لَشِرْذِمَةٌۭ قَلِيلُونَ ﴿54﴾
aby řekli: \"Tamti jsou jen skupina nepočetná
řkoucí: „Onino (Israelští) jsou hrstka nepočetná
وَإِنَّهُمْ لَنَا لَغَآئِظُونَ ﴿55﴾
a na nás vskutku jsou rozhněváni,
a rozzuřeni jsou proti nám:
وَإِنَّا لَجَمِيعٌ حَٰذِرُونَ ﴿56﴾
však my množství jsme věru, jež má se na pozoru!\"
my pak četní jsme a obezřetní.“
فَأَخْرَجْنَٰهُم مِّن جَنَّٰتٍۢ وَعُيُونٍۢ ﴿57﴾
A odvedli jsme Faraóna a lid jeho ze zahrad a od pramenů,
Tak způsobili jsme, aby vyšli ze zahrad a od pramenů
وَكُنُوزٍۢ وَمَقَامٍۢ كَرِيمٍۢ ﴿58﴾
od pokladnic a ze vzácných příbytků;
a pokladů a bydlišť převzácných:
كَذَٰلِكَ وَأَوْرَثْنَٰهَا بَنِىٓ إِسْرَٰٓءِيلَ ﴿59﴾
a tak stalo se a učinili jsme dítka Izraele toho všeho dědici
tak (stalo se): a dali jsme vše to dědictvím synům Israele.
فَأَتْبَعُوهُم مُّشْرِقِينَ ﴿60﴾
a pronásledovalo je vojsko Faraóna, k východu pochodující.
Následovali je pak za jitra.
فَلَمَّا تَرَٰٓءَا ٱلْجَمْعَانِ قَالَ أَصْحَٰبُ مُوسَىٰٓ إِنَّا لَمُدْرَكُونَ ﴿61﴾
Když obě skupiny se spatřily, druhové Mojžíšovi zvolali: \"Teď vskutku dostiženi jsme!\"
A když shlédli se navzájem oba vojové, řekli soudruzi Mojžíšovi: „Zajisté jsme teď dohoněni.“
قَالَ كَلَّآ ۖ إِنَّ مَعِىَ رَبِّى سَيَهْدِينِ ﴿62﴾
I pravil Mojžíš: \"Však nikoliv, vždyť Pán můj je se mnou a On povede mne!\"
Řekl: „Nikoliv: zajisté Pán můj se mnou jest a (dobře) povede mne.“
فَأَوْحَيْنَآ إِلَىٰ مُوسَىٰٓ أَنِ ٱضْرِب بِّعَصَاكَ ٱلْبَحْرَ ۖ فَٱنفَلَقَ فَكَانَ كُلُّ فِرْقٍۢ كَٱلطَّوْدِ ٱلْعَظِيمِ ﴿63﴾
A vnukli jsme Mojžíšovi: \"Udeř holí svou do moře!\" A rozestoupilo se a část každá podobnou se stala obrovské hoře.
I vnukli jsme Mojžíšovi: „Udeř holí svou moře.“ I rozstouplo se a každá z obou částí zvedla se jak hora veliká.
وَأَزْلَفْنَا ثَمَّ ٱلْءَاخَرِينَ ﴿64﴾
A dali jsme jim postoupit a pak i těm druhým,
Poté pak dali jsme přiblížiti se oněm druhým.
وَأَنجَيْنَا مُوسَىٰ وَمَن مَّعَهُۥٓ أَجْمَعِينَ ﴿65﴾
a zachránili jsme Mojžíše a všechny, kdož byli s ním,
A zachránili jsme Mojžíše a kdož s ním byli, všechny:
ثُمَّ أَغْرَقْنَا ٱلْءَاخَرِينَ ﴿66﴾
a pak jsme zničili ty druhé utopením.
poté pak potopili jsme ony druhé.
إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَةًۭ ۖ وَمَا كَانَ أَكْثَرُهُم مُّؤْمِنِينَ ﴿67﴾
Věru je v tomto znamení; však většina z nich nevěří.
Zajisté v tomto jest znamení: však většina jich nevěří;
وَإِنَّ رَبَّكَ لَهُوَ ٱلْعَزِيزُ ٱلرَّحِيمُ ﴿68﴾
A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný.
وَٱتْلُ عَلَيْهِمْ نَبَأَ إِبْرَٰهِيمَ ﴿69﴾
Vyprávěj jim zvěst o Abrahamovi,
A předříkávej jim děje Abrahame,
إِذْ قَالَ لِأَبِيهِ وَقَوْمِهِۦ مَا تَعْبُدُونَ ﴿70﴾
když pravil otci svému a lidu svému: \"Co to uctíváte?\"
když řekl otci svému i lidu svému: „Co uctíváte?“
قَالُوا۟ نَعْبُدُ أَصْنَامًۭا فَنَظَلُّ لَهَا عَٰكِفِينَ ﴿71﴾
Odpověděli: \"Modly uctíváme a v oddanosti k nim setrváváme.\"
Řekli: „Uctíváme modly a jsme jim stále oddáni.“
قَالَ هَلْ يَسْمَعُونَكُمْ إِذْ تَدْعُونَ ﴿72﴾
I otázal se jich: \"A slyší vás, když je vzýváte?
Řekl: „Zdaž slyší vás, když k nim voláte?
أَوْ يَنفَعُونَكُمْ أَوْ يَضُرُّونَ ﴿73﴾
Anebo jsou vám k užitku či ke škodě?\"
Aneb prospěti vám mohou, či uškoditi?“
قَالُوا۟ بَلْ وَجَدْنَآ ءَابَآءَنَا كَذَٰلِكَ يَفْعَلُونَ ﴿74﴾
Odvětili: \"To nikoliv, však shledali jsme, že tak činili již otcové naši.\"
Řekli: „Nikoliv, však shledali jsme otce své již takto činící.“
قَالَ أَفَرَءَيْتُم مَّا كُنتُمْ تَعْبُدُونَ ﴿75﴾
A pravil Abraham: \"Uvažovali jste vůbec o tom, co uctíváte
Řekl: „Co míníte? To, co uctívali jste
أَنتُمْ وَءَابَآؤُكُمُ ٱلْأَقْدَمُونَ ﴿76﴾
vy i dávní předkové vaši?
a co uctívali otcové již vaši předešlí,
فَإِنَّهُمْ عَدُوٌّۭ لِّىٓ إِلَّا رَبَّ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿77﴾
To jsou nepřátelé moji a není Boha kromě Pána lidstva,
(modly ty) mne nepřáteli jsou: (není Boha), kromě Pána veškerenstva,
ٱلَّذِى خَلَقَنِى فَهُوَ يَهْدِينِ ﴿78﴾
jenž stvořil mne a na správnou cestu mne uvádí
jenž stvořil mne a jenž vede mne (pravou cestou),
وَإِذَا مَرِضْتُ فَهُوَ يَشْفِينِ ﴿80﴾
a když nemocen jsem, mne uzdraví
a když onemocním, uzdraví mne;
وَٱلَّذِى يُمِيتُنِى ثُمَّ يُحْيِينِ ﴿81﴾
a zemřít mi dá a pak mě oživí,
jenž mi dá zemřít a pak vzkřísí mne:
وَٱلَّذِىٓ أَطْمَعُ أَن يَغْفِرَ لِى خَطِيٓـَٔتِى يَوْمَ ٱلدِّينِ ﴿82﴾
a přeji si jen, aby mi viny mé odpustil v soudu den poslední.\"
a jenž přeji si, aby odpustil mi hříchy mé v den soudný.
رَبِّ هَبْ لِى حُكْمًۭا وَأَلْحِقْنِى بِٱلصَّٰلِحِينَ ﴿83﴾
Pane, daruj mi moudrost a připoj mě k bezúhonným
Pane můj, dej mi soudnost a připoj mne ke spravedlivým:
وَٱجْعَل لِّى لِسَانَ صِدْقٍۢ فِى ٱلْءَاخِرِينَ ﴿84﴾
a učiň mě pro pokolení budoucí jazykem pravdomluvným
a dej mi pověst pravdomluvnosti u pokolení příštích:
وَٱجْعَلْنِى مِن وَرَثَةِ جَنَّةِ ٱلنَّعِيمِ ﴿85﴾
a dej, ať jsem jedním z dědiců zahrady slastí,
a dej mi podíl na dědictví zahrady rozkoše:
وَٱغْفِرْ لِأَبِىٓ إِنَّهُۥ كَانَ مِنَ ٱلضَّآلِّينَ ﴿86﴾
a odpusť otci mému, že patřil mezi bloudící,
a odpusť otci mému, že byl jedním z bloudících:
وَلَا تُخْزِنِى يَوْمَ يُبْعَثُونَ ﴿87﴾
a nezahanbi mě v den, kdy vzkříšeni budou,
a nepotup mne v den kdy vzkříšeni budou:
يَوْمَ لَا يَنفَعُ مَالٌۭ وَلَا بَنُونَ ﴿88﴾
v den, kdy nikomu ani majetek, ani synové neprospějí -
v den, kdy neprospějí nikomu statky, aniž děti:
إِلَّا مَنْ أَتَى ٱللَّهَ بِقَلْبٍۢ سَلِيمٍۢ ﴿89﴾
kromě těch, kdož se srdcem upřímným k Bohu přijdou,
vyjma toho, kdož přijde k Bohu se srdcem zdravým:
وَأُزْلِفَتِ ٱلْجَنَّةُ لِلْمُتَّقِينَ ﴿90﴾
v den, kdy ráj se k bohabojným přiblíží
a kdy přiblížen bude ráj k bohabojným:
وَبُرِّزَتِ ٱلْجَحِيمُ لِلْغَاوِينَ ﴿91﴾
a peklo bude předvedeno těm, kdo sváděli,
a představeno bude peklo svedeným:
وَقِيلَ لَهُمْ أَيْنَ مَا كُنتُمْ تَعْبُدُونَ ﴿92﴾
a bude jim řečeno:, Kde je to, co jste uctívali
a řečeno jim bude: „Kde jest to, co uctívali jste
مِن دُونِ ٱللَّهِ هَلْ يَنصُرُونَكُمْ أَوْ يَنتَصِرُونَ ﴿93﴾
kromě Boha. Mohou vám anebo sami sobě pomoci??
vedle Boha? Zdaž mohou pomoci vám, aneb pomoci sobě samým?
فَكُبْكِبُوا۟ فِيهَا هُمْ وَٱلْغَاوُۥنَ ﴿94﴾
A budou do pekla svrženi oni i ti bloudící
A vmeteni budou v ně oni i (jimi) svedení,
قَالُوا۟ وَهُمْ فِيهَا يَخْتَصِمُونَ ﴿96﴾
A řeknou tam mezi sebou se hádajíce:
Řeknou, odporujíce si v pekle navzájem:
تَٱللَّهِ إِن كُنَّا لَفِى ضَلَٰلٍۢ مُّبِينٍ ﴿97﴾
, Při Bohu, věru jsme ve zjevném bludu byli,
„Při Bohu. zajisté byli jsme v bludu zjevném,
إِذْ نُسَوِّيكُم بِرَبِّ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿98﴾
když naroveň Pána lidstva jsme vás povýšili.
když stavěli jsme vás na roveň Pánu veškerenstva:
وَمَآ أَضَلَّنَآ إِلَّا ٱلْمُجْرِمُونَ ﴿99﴾
A svedli nás z cesty jedině hříšníci,
kdo jiný svedl nás, než provinilci?
فَلَوْ أَنَّ لَنَا كَرَّةًۭ فَنَكُونَ مِنَ ٱلْمُؤْمِنِينَ ﴿102﴾
kéž bychom se mohli vrátit, abychom byli věřící!`\"
a kdyby bylo nám návratu, tehdy jistě byli bychom z věřících!“
إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَةًۭ ۖ وَمَا كَانَ أَكْثَرُهُم مُّؤْمِنِينَ ﴿103﴾
Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
Zajisté, v tomto jsou znamení: však většina jich nevěří;
وَإِنَّ رَبَّكَ لَهُوَ ٱلْعَزِيزُ ٱلرَّحِيمُ ﴿104﴾
A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný.
كَذَّبَتْ قَوْمُ نُوحٍ ٱلْمُرْسَلِينَ ﴿105﴾
A také lid Noemův posly za lháře prohlásil,
Lid Noemův též nazval lháři posly své,
إِذْ قَالَ لَهُمْ أَخُوهُمْ نُوحٌ أَلَا تَتَّقُونَ ﴿106﴾
když bratr jejich Noe jim říkal: \"Což nebudete bohabojní?
když řekl jim bratr jejich Noe: „Což nebudete báti se Boha?
إِنِّى لَكُمْ رَسُولٌ أَمِينٌۭ ﴿107﴾
Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,
Jáť pak jsem vám poslem důvěryhodným:
فَٱتَّقُوا۟ ٱللَّهَ وَأَطِيعُونِ ﴿108﴾
Boha se bojte a mne poslouchejte!
pročež bojte se Boha a poslechněte mne.
وَمَآ أَسْـَٔلُكُمْ عَلَيْهِ مِنْ أَجْرٍ ۖ إِنْ أَجْرِىَ إِلَّا عَلَىٰ رَبِّ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿109﴾
Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.
Nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva;
فَٱتَّقُوا۟ ٱللَّهَ وَأَطِيعُونِ ﴿110﴾
Boha se bojte a mne poslouchejte!\"
pročež bojte se Boha a poslechněte mne.“
۞ قَالُوٓا۟ أَنُؤْمِنُ لَكَ وَٱتَّبَعَكَ ٱلْأَرْذَلُونَ ﴿111﴾
I řekli: \"Jak máme ti věřit, když následují tě jen ti nejnižší?\"
Řekli: „Zdaž věřit tobě budeme, když následují tě jen nejsprostší?“
قَالَ وَمَا عِلْمِى بِمَا كَانُوا۟ يَعْمَلُونَ ﴿112﴾
A Noe odvětil: \"Nemám o tom, co dělali, žádné vědění,
Řekl: „Co vím o tom, co oni dělali?
إِنْ حِسَابُهُمْ إِلَّا عَلَىٰ رَبِّى ۖ لَوْ تَشْعُرُونَ ﴿113﴾
a účtování s nimi jedině Pánu mému přísluší máte-li o tom tušení!
Súčtování s nimi jest na Pánu mém — kéž byste tomu rozuměli!
وَمَآ أَنَا۠ بِطَارِدِ ٱلْمُؤْمِنِينَ ﴿114﴾
Já nejsem z těch, kdo věřící odhání,
Já přece neodstrčím těch, kdož věří,
إِنْ أَنَا۠ إِلَّا نَذِيرٌۭ مُّبِينٌۭ ﴿115﴾
já jsem jen varovatel zjevný!\"
neb jsem jen varovatelem zjevným.“
قَالُوا۟ لَئِن لَّمْ تَنتَهِ يَٰنُوحُ لَتَكُونَنَّ مِنَ ٱلْمَرْجُومِينَ ﴿116﴾
A zvolali: \"Jestliže nepřestaneš, Noe, doopravdy ukamenován budeš!\"
Řekli: „Nepřestaneš-li, Noe, dojista budeš jedním z ukamenovaných.“
قَالَ رَبِّ إِنَّ قَوْمِى كَذَّبُونِ ﴿117﴾
Řekl: \"Pane, lidé moji mě za lháře prohlásili,
Řekl: „Pane můj, věru lid můj lhářem nazval mne.
فَٱفْتَحْ بَيْنِى وَبَيْنَهُمْ فَتْحًۭا وَنَجِّنِى وَمَن مَّعِىَ مِنَ ٱلْمُؤْمِنِينَ ﴿118﴾
rozhodni tedy mezi mnou a jimi rozhodnutím zřetelným a zachraň mne i ty, kdož se mnou uvěřili!\"
Rozhodni tedy mezi mnou a jimi jasným rozhodnutím a zachraň mne, jakož i ty, kdož se mnou jsou z věřících.“
فَأَنجَيْنَٰهُ وَمَن مَّعَهُۥ فِى ٱلْفُلْكِ ٱلْمَشْحُونِ ﴿119﴾
A zachránili jsme jej i ty, kdo byli s nim, v arše s nákladem plným
I zachránili jsme jej a kdož byli s ním, v arše přeplněné,
ثُمَّ أَغْرَقْنَا بَعْدُ ٱلْبَاقِينَ ﴿120﴾
a pak jsme utopili ty, kteří zbyli.
poté pak potopili jsme všechny zůstavší.
إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَةًۭ ۖ وَمَا كَانَ أَكْثَرُهُم مُّؤْمِنِينَ ﴿121﴾
Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
Zajisté v tomto jest znamení; však většina jich nevěří,
وَإِنَّ رَبَّكَ لَهُوَ ٱلْعَزِيزُ ٱلرَّحِيمُ ﴿122﴾
A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný.
كَذَّبَتْ عَادٌ ٱلْمُرْسَلِينَ ﴿123﴾
Rovněž ´Ádovci posly za lháře prohlásili,
Též (kmen) 'Ád lháři nazval posly své,
إِذْ قَالَ لَهُمْ أَخُوهُمْ هُودٌ أَلَا تَتَّقُونَ ﴿124﴾
když bratr jejich Húd jim říkal: \"Což nebudete bohabojní?
když řekl jim bratr jejich Húd: „Což nebudete báti se Boha?
إِنِّى لَكُمْ رَسُولٌ أَمِينٌۭ ﴿125﴾
Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,
Jáť pak jsem vám poslem důvěryhodným:
فَٱتَّقُوا۟ ٱللَّهَ وَأَطِيعُونِ ﴿126﴾
Boha se bojte a mne poslouchejte!
ať pročež bojte se Boha a poslechněte mne.
وَمَآ أَسْـَٔلُكُمْ عَلَيْهِ مِنْ أَجْرٍ ۖ إِنْ أَجْرِىَ إِلَّا عَلَىٰ رَبِّ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿127﴾
Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.
Nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva.
أَتَبْنُونَ بِكُلِّ رِيعٍ ءَايَةًۭ تَعْبَثُونَ ﴿128﴾
Chcete stále stavět na každé výšině znamení jen tak pro pobavení
Zdaž stavěti budete na všech pahrbcích znamení pro kratochvíli?
وَتَتَّخِذُونَ مَصَانِعَ لَعَلَّكُمْ تَخْلُدُونَ ﴿129﴾
a chcete stále zakládat stavby - hodláte snad být nesmrtelní?
A činiti si budete stavby jako by pro věčné obývání?
وَإِذَا بَطَشْتُم بَطَشْتُمْ جَبَّارِينَ ﴿130﴾
A když násilí činíte, jste jak tyrani násilní!
A když vládnete, vládnete jako utiskovatelé?
فَٱتَّقُوا۟ ٱللَّهَ وَأَطِيعُونِ ﴿131﴾
Boha se bojte a mne poslouchejte!
I bojte se Boha a poslechněte mne.
وَٱتَّقُوا۟ ٱلَّذِىٓ أَمَدَّكُم بِمَا تَعْلَمُونَ ﴿132﴾
A bojte se toho, jenž rozmnožil to, co znáte,
A bojte se toho, jenž rozhojnil vás v tom, co víte:
أَمَدَّكُم بِأَنْعَٰمٍۢ وَبَنِينَ ﴿133﴾
a vaše stáda vám rozhojnil a vaše syny
a rozhojnil vás v dobytčatech a dětech:
إِنِّىٓ أَخَافُ عَلَيْكُمْ عَذَابَ يَوْمٍ عَظِيمٍۢ ﴿135﴾
Já pro vás obávám se trestu dne nesmírného!\"
jáť bojím se pro vás trestu dne velkého.“
قَالُوا۟ سَوَآءٌ عَلَيْنَآ أَوَعَظْتَ أَمْ لَمْ تَكُن مِّنَ ٱلْوَٰعِظِينَ ﴿136﴾
Odpověděli: \"Je nám jedno, zda varuješ nás či zda nejsi varovatelem;
Řekli: „Nám jedno jest, varuješ-li nás, aneb nejsi-li varovatelem:
إِنْ هَٰذَآ إِلَّا خُلُقُ ٱلْأَوَّلِينَ ﴿137﴾
vždyť toto je způsob starých -nic jiného -
toto jsou pouze báchorky starých,
فَكَذَّبُوهُ فَأَهْلَكْنَٰهُمْ ۗ إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَةًۭ ۖ وَمَا كَانَ أَكْثَرُهُم مُّؤْمِنِينَ ﴿139﴾
A za lháře ho prohlásili a my jsme je zahubili. Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
A lhářem nazvali jej i zahladili jsme je: zajisté v tomto jest znamení; však většina jich nevěří;
وَإِنَّ رَبَّكَ لَهُوَ ٱلْعَزِيزُ ٱلرَّحِيمُ ﴿140﴾
A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný.
كَذَّبَتْ ثَمُودُ ٱلْمُرْسَلِينَ ﴿141﴾
A také Thamúdovci posly za lháře prohlásili,
Též (kmen) Tsemúd lháři posly nazval,
إِذْ قَالَ لَهُمْ أَخُوهُمْ صَٰلِحٌ أَلَا تَتَّقُونَ ﴿142﴾
když bratr jejich Sálih jim říkal: \"Což nebudete bohabojní?
když řekl jim bratr jejich Sálih: „Což nebudete báti se Boha“
إِنِّى لَكُمْ رَسُولٌ أَمِينٌۭ ﴿143﴾
Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,
Jáť zajisté jsem vám poslem důvěryhodným:
فَٱتَّقُوا۟ ٱللَّهَ وَأَطِيعُونِ ﴿144﴾
Boha se bojte a mne poslouchejte!
pročež bojte se Boha a poslechněte mne.
وَمَآ أَسْـَٔلُكُمْ عَلَيْهِ مِنْ أَجْرٍ ۖ إِنْ أَجْرِىَ إِلَّا عَلَىٰ رَبِّ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿145﴾
Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.
A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva?
أَتُتْرَكُونَ فِى مَا هَٰهُنَآ ءَامِنِينَ ﴿146﴾
Myslíte, že ponecháni budete v tom, co zde máte, v bezpečí
Zdaž ponecháni budete v tom, co máte zde, v bezpečí?
وَزُرُوعٍۢ وَنَخْلٍۢ طَلْعُهَا هَضِيمٌۭ ﴿148﴾
polnostmi a s visícími trsy palmami
a polností a datlovníků, větví, štíhlých:
وَتَنْحِتُونَ مِنَ ٱلْجِبَالِ بُيُوتًۭا فَٰرِهِينَ ﴿149﴾
a že nadále budete vytesávat obydlí v horách domýšlivě?
a vytesávati budete si v horách domy dovedně?
فَٱتَّقُوا۟ ٱللَّهَ وَأَطِيعُونِ ﴿150﴾
Boha se bojte a mne poslouchejte!
I bojte se Boha a poslechněte mne;
وَلَا تُطِيعُوٓا۟ أَمْرَ ٱلْمُسْرِفِينَ ﴿151﴾
Neposlouchejte přestupníků nařízení,
a neposlouchejte nařízení výstředníků,
ٱلَّذِينَ يُفْسِدُونَ فِى ٱلْأَرْضِ وَلَا يُصْلِحُونَ ﴿152﴾
kteří na zemi šíří pohoršení a o nápravu se nestarají!\"
kteří pohoršují zemi a nepolepšují ji.“
قَالُوٓا۟ إِنَّمَآ أَنتَ مِنَ ٱلْمُسَحَّرِينَ ﴿153﴾
Odpověděli: \"Ty věru jsi jen jeden z očarovaných
Řekli: „Tys pouze jedním z očarovaných:
مَآ أَنتَ إِلَّا بَشَرٌۭ مِّثْلُنَا فَأْتِ بِـَٔايَةٍ إِن كُنتَ مِنَ ٱلصَّٰدِقِينَ ﴿154﴾
a nejsi leč smrtelník nám podobný. Předveď nám nějaké znamení, jsi-li z pravdomluvných!\"
jsi pouze člověk, jako my: pročež předveď nám znamení, jsi-li z pravdomluvných.“
قَالَ هَٰذِهِۦ نَاقَةٌۭ لَّهَا شِرْبٌۭ وَلَكُمْ شِرْبُ يَوْمٍۢ مَّعْلُومٍۢ ﴿155﴾
I řekl: \"Hle, zde je velbloudice, má právo pít v jednom dni a vy máte právo také pít v den určený.
Řekl: „Tato velbloudice (bude jím): jí patřiti bude napití a vám patřiti bude napití ob den určený.
وَلَا تَمَسُّوهَا بِسُوٓءٍۢ فَيَأْخُذَكُمْ عَذَابُ يَوْمٍ عَظِيمٍۢ ﴿156﴾
Nečiňte jí však nic zlého, ať nestihne vás trest dne nesmírného!\"
Však nepřičiňte jí zlého, jinak zachvátí vás trest dne velkého.“
فَعَقَرُوهَا فَأَصْبَحُوا۟ نَٰدِمِينَ ﴿157﴾
Přesto však žíly jí přeřezali a již nazítří toho věru litovali,
Nicméně přeřezali žíly jí a litovali toho zrána,
فَأَخَذَهُمُ ٱلْعَذَابُ ۗ إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَةًۭ ۖ وَمَا كَانَ أَكْثَرُهُم مُّؤْمِنِينَ ﴿158﴾
neb zachvátil je trest. Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
neboť zachvátil je trest. Zajisté v tomto jest znamení: však většina jich nevěří;
وَإِنَّ رَبَّكَ لَهُوَ ٱلْعَزِيزُ ٱلرَّحِيمُ ﴿159﴾
A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
ale Pán tvůj mocný jest a slitovný.
كَذَّبَتْ قَوْمُ لُوطٍ ٱلْمُرْسَلِينَ ﴿160﴾
Též lid Lotův posly za lháře prohlásil,
Lháři nazval lid Lotův posly své,
إِذْ قَالَ لَهُمْ أَخُوهُمْ لُوطٌ أَلَا تَتَّقُونَ ﴿161﴾
když bratr jejich Lot jim říkal: \"Což nebudete bohabojní?
když řekl jim bratr jejich Lot: „Což nebudete báti se Boha?
إِنِّى لَكُمْ رَسُولٌ أَمِينٌۭ ﴿162﴾
Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný.
Jáť jsem vám poslem důvěryhodným:
فَٱتَّقُوا۟ ٱللَّهَ وَأَطِيعُونِ ﴿163﴾
Boha se bojte a mne poslouchejte!
pročež bojte se Boha a poslechněte mne.
وَمَآ أَسْـَٔلُكُمْ عَلَيْهِ مِنْ أَجْرٍ ۖ إِنْ أَجْرِىَ إِلَّا عَلَىٰ رَبِّ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿164﴾
Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.
A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva.
أَتَأْتُونَ ٱلذُّكْرَانَ مِنَ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿165﴾
Což se chcete jen k mužům z lidstva všeho přibližovat
Zdaž vcházeti budete k mužům, z tvorstva veškerého?
وَتَذَرُونَ مَا خَلَقَ لَكُمْ رَبُّكُم مِّنْ أَزْوَٰجِكُم ۚ بَلْ أَنتُمْ قَوْمٌ عَادُونَ ﴿166﴾
a manželky své, jež pro vás Pán váš stvořil, zanedbávat? Ba, vy věru jste lid přestupníků!\"
A zanecháte, co Bůh stvořil vám za manželky? Opravdu jste lidem chybujícím!“
قَالُوا۟ لَئِن لَّمْ تَنتَهِ يَٰلُوطُ لَتَكُونَنَّ مِنَ ٱلْمُخْرَجِينَ ﴿167﴾
A zvolali: \"Jestliže nepřestaneš, Lote, vyhnán budeš vskutku!\"
Řekli: „Nezanecháš-li této řeči, Lote, zajisté budeš jedním z vyhnanců.“
قَالَ إِنِّى لِعَمَلِكُم مِّنَ ٱلْقَالِينَ ﴿168﴾
I řekl: \"Mně se opravdu hnusí vaše počínání.
Řekl: „Jáť činů vašich hrozím se:
رَبِّ نَجِّنِى وَأَهْلِى مِمَّا يَعْمَلُونَ ﴿169﴾
Pane, zachraň mne i mou rodinu před následky toho, co činí!\"
Pane můj, spas mne a rodinu mou od toho, co činí tito:“
فَنَجَّيْنَٰهُ وَأَهْلَهُۥٓ أَجْمَعِينَ ﴿170﴾
A jeho i rodinu jeho celou jsme zachránili
I zachránili jsme jej a rodinu jeho veškerou,
إِلَّا عَجُوزًۭا فِى ٱلْغَٰبِرِينَ ﴿171﴾
kromě stařeny jedné, jež byla mezi opozdilými,
vyjma stařeny, jež omeškala se,
ثُمَّ دَمَّرْنَا ٱلْءَاخَرِينَ ﴿172﴾
a potom všechny ostatní jsme zničili
a pak zahubili jsme všechny ostatní.
وَأَمْطَرْنَا عَلَيْهِم مَّطَرًۭا ۖ فَسَآءَ مَطَرُ ٱلْمُنذَرِينَ ﴿173﴾
a déšť jsme na ně spustili. Jak hnusný to byl déšť pro ty, jež marně jsme varovali!
A dštili jsme na ně deštěm, a špatný to byl déšť pro ty, jež varovali jsme!
إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَةًۭ ۖ وَمَا كَانَ أَكْثَرُهُم مُّؤْمِنِينَ ﴿174﴾
A věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
Zajisté znamení jest v tomto: však většina jich nevěří;
وَإِنَّ رَبَّكَ لَهُوَ ٱلْعَزِيزُ ٱلرَّحِيمُ ﴿175﴾
A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný.
كَذَّبَ أَصْحَٰبُ لْـَٔيْكَةِ ٱلْمُرْسَلِينَ ﴿176﴾
A také lidé Houštin posly za lháře prohlásili,
Též obyvatelé hvozdu (Madianského) lháři nazvali posly své,
إِذْ قَالَ لَهُمْ شُعَيْبٌ أَلَا تَتَّقُونَ ﴿177﴾
když jim Šu´ajb říkal: \"Což nebudete bohabojní?
když řekl jim Šu'ejb: „Což nebudete báti se Boha?
إِنِّى لَكُمْ رَسُولٌ أَمِينٌۭ ﴿178﴾
Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,
Jáť jsem vám poslem důvěryhodným:
فَٱتَّقُوا۟ ٱللَّهَ وَأَطِيعُونِ ﴿179﴾
Boha se bojte a mne poslouchejte!
pročež bojte se Boha a poslechněte mne.
وَمَآ أَسْـَٔلُكُمْ عَلَيْهِ مِنْ أَجْرٍ ۖ إِنْ أَجْرِىَ إِلَّا عَلَىٰ رَبِّ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿180﴾
Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.
A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva.
۞ أَوْفُوا۟ ٱلْكَيْلَ وَلَا تَكُونُوا۟ مِنَ ٱلْمُخْسِرِينَ ﴿181﴾
Dávejte míry spravedlivé a nebuďte mezi podvádějícími
Dodržujte správnou míru a nebuďte z těch, kdož na ní utrhují:
وَزِنُوا۟ بِٱلْقِسْطَاسِ ٱلْمُسْتَقِيمِ ﴿182﴾
a važte vahami vyrovnanými
važte dle spravedlnosti přímé:
وَلَا تَبْخَسُوا۟ ٱلنَّاسَ أَشْيَآءَهُمْ وَلَا تَعْثَوْا۟ فِى ٱلْأَرْضِ مُفْسِدِينَ ﴿183﴾
a neubírejte lidem z majetku jejich a nebuďte těmi, kdož na zemi pohoršení rozšiřují!
a neokrádejte lidi o věci jejich, aniž prostopášnostmi pohoršujte zemi:
وَٱتَّقُوا۟ ٱلَّذِى خَلَقَكُمْ وَٱلْجِبِلَّةَ ٱلْأَوَّلِينَ ﴿184﴾
Bojte se toho, kdo stvořil vás i pokolení dřívější!\"
a bojte se toho, jenž stvořil vás i pokolení předešlá.“
قَالُوٓا۟ إِنَّمَآ أَنتَ مِنَ ٱلْمُسَحَّرِينَ ﴿185﴾
Odpověděli: \"Tys věru jen očarovaný
Řekli: „Ty zajisté's jen jedním z očarovaných.
وَمَآ أَنتَ إِلَّا بَشَرٌۭ مِّثْلُنَا وَإِن نَّظُنُّكَ لَمِنَ ٱلْكَٰذِبِينَ ﴿186﴾
a nejsi leč smrtelník nám podobný, a soudíme věru, žes prolhaný.
A tys jen člověk, jako my; a my považujeme tě za jednoho z prolhaných:
فَأَسْقِطْ عَلَيْنَا كِسَفًۭا مِّنَ ٱلسَّمَآءِ إِن كُنتَ مِنَ ٱلصَّٰدِقِينَ ﴿187﴾
Nech tedy na nás spadnout nebe kus, jsi-li pravdomluvný!\"
dej spadnouti na nás kus nebe, jsi-li pravdomluvným.“
قَالَ رَبِّىٓ أَعْلَمُ بِمَا تَعْمَلُونَ ﴿188﴾
I řekl: \"Pán můj o tom, co děláte, dobře ví.\"
Řekl: „Pán můj nejlépe ví o tom, co činíte.“
فَكَذَّبُوهُ فَأَخَذَهُمْ عَذَابُ يَوْمِ ٱلظُّلَّةِ ۚ إِنَّهُۥ كَانَ عَذَابَ يَوْمٍ عَظِيمٍ ﴿189﴾
Avšak oni za lháře jej prohlásili a uchvátil je trest dne zamračeného a byl to trest dne nesmírného.
Tak lhářem nazvali jej: i zachvátil je trest dne mračného: zajistéť byl to trest dne velkého!
إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَءَايَةًۭ ۖ وَمَا كَانَ أَكْثَرُهُم مُّؤْمِنِينَ ﴿190﴾
A věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
Zajisté znamení jest v tomto, však většina jich nevěří,
وَإِنَّ رَبَّكَ لَهُوَ ٱلْعَزِيزُ ٱلرَّحِيمُ ﴿191﴾
A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný.
وَإِنَّهُۥ لَتَنزِيلُ رَبِّ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿192﴾
... A toto je vskutku Pána lidstva seslání,
A tento (Korán) zajisté jest sesláním od Pána veškerenstva:
نَزَلَ بِهِ ٱلرُّوحُ ٱلْأَمِينُ ﴿193﴾
a sestoupil duch spolehlivý s ním
sestoupil s ním dolů duch věrný
عَلَىٰ قَلْبِكَ لِتَكُونَ مِنَ ٱلْمُنذِرِينَ ﴿194﴾
na srdce tvé, bys varovatelem byl jedním.
na srdce tvé, abys byl jedním z varovatelů,
بِلِسَانٍ عَرَبِىٍّۢ مُّبِينٍۢ ﴿195﴾
A je ve zřetelném jazyce arabském sesláno
v jazyku jasném arabském.
وَإِنَّهُۥ لَفِى زُبُرِ ٱلْأَوَّلِينَ ﴿196﴾
a je věru v Písmech starých obsaženo.
Onť zajisté předpověděn jest v Písmech předešlých:
أَوَلَمْ يَكُن لَّهُمْ ءَايَةً أَن يَعْلَمَهُۥ عُلَمَٰٓؤُا۟ بَنِىٓ إِسْرَٰٓءِيلَ ﴿197﴾
Což není pro ně znamením, že znají je dítek Izraele učenci?
což není to znamením pro ně, že věděli o něm již učení ze synů Israele?
وَلَوْ نَزَّلْنَٰهُ عَلَىٰ بَعْضِ ٱلْأَعْجَمِينَ ﴿198﴾
A i kdybychom je byli seslali některému cizinci
A kdybychom byli seslali jej na některého z cizinců,
فَقَرَأَهُۥ عَلَيْهِم مَّا كَانُوا۟ بِهِۦ مُؤْمِنِينَ ﴿199﴾
a byl by jim je přednášel, ani tehdy by nebyli věřící.
a byl by četl jim jej, nebyli by bývali v něj věřili.
كَذَٰلِكَ سَلَكْنَٰهُ فِى قُلُوبِ ٱلْمُجْرِمِينَ ﴿200﴾
A takto jím pronikáme do srdcí hříšníků,
A takovýmto způsobem uvedli jsme jej do srdcí provinilců:
لَا يُؤْمِنُونَ بِهِۦ حَتَّىٰ يَرَوُا۟ ٱلْعَذَابَ ٱلْأَلِيمَ ﴿201﴾
však oni v toto zjevení neuvěří, pokud trest bolestný neuzří,
že neuvěří v něj, dokud neshlédnou trest svůj bolestný;
فَيَأْتِيَهُم بَغْتَةًۭ وَهُمْ لَا يَشْعُرُونَ ﴿202﴾
jenž přijde k nim, aniž co tušit budou, znenadání.
a přijde na ně znenadání, aniž by tušili.
فَيَقُولُوا۟ هَلْ نَحْنُ مُنظَرُونَ ﴿203﴾
A tehdy zvolají: \"Což nebude nám dán odklad žádný?\"
Tehdy řeknou: „Může nám býti poshověno?“
أَفَبِعَذَابِنَا يَسْتَعْجِلُونَ ﴿204﴾
Budou si pak ještě přát trestu Našeho uspíšení?
Zdaž tedy budou chtíti (nyní), aby uspíšen byl trest náš?
أَفَرَءَيْتَ إِن مَّتَّعْنَٰهُمْ سِنِينَ ﴿205﴾
Což nevidíš, že dáváme-li jim ještě několik let tohoto světa užívání,
Co míníš? Popřejeme-li jim radostí světa po léta
ثُمَّ جَآءَهُم مَّا كَانُوا۟ يُوعَدُونَ ﴿206﴾
že potom dostaví se to, co jim jsme slibovali,
a pak přijde na ně, co bylo jim slíbeno,
مَآ أَغْنَىٰ عَنْهُم مَّا كَانُوا۟ يُمَتَّعُونَ ﴿207﴾
a že nebude jim platno nic z toho, co si užívali?
co prospěje jim to, z čeho se byli radovali?
وَمَآ أَهْلَكْنَا مِن قَرْيَةٍ إِلَّا لَهَا مُنذِرُونَ ﴿208﴾
Žádné město jsme nezahubili, aniž jsme mu varovatele dali
Ale nezahladili jsme města, aniž by bylo mělo své varovatele
ذِكْرَىٰ وَمَا كُنَّا ظَٰلِمِينَ ﴿209﴾
jako připomenutí, a věru jsme žádnou křivdu nespáchali.
k napomenutí: myť zajisté nebyli jsme křivditeli.
وَمَا تَنَزَّلَتْ بِهِ ٱلشَّيَٰطِينُ ﴿210﴾
A nesestoupili s Koránem žádní satani,
Nesestoupili pak (s Koránem) zlí duchové;
وَمَا يَنۢبَغِى لَهُمْ وَمَا يَسْتَطِيعُونَ ﴿211﴾
neb jim to nepřísluší a nejsou toho schopni ani,
a nepříslušelo jim to, aniž byli s to tak učiniti,
إِنَّهُمْ عَنِ ٱلسَّمْعِ لَمَعْزُولُونَ ﴿212﴾
vždyť zabráněno jim bylo u nebeského trůnu v naslouchání.
neb oni od slyšení jeho jsou vzdáleni.
فَلَا تَدْعُ مَعَ ٱللَّهِ إِلَٰهًا ءَاخَرَ فَتَكُونَ مِنَ ٱلْمُعَذَّبِينَ ﴿213﴾
A spolu s Bohem žádné jiné božstvo nevzývej, abys nebyl z potrestaných,
I nevzývej spolu s Bohem boha jiného, abys nebyl jedním z trestaných,
وَأَنذِرْ عَشِيرَتَكَ ٱلْأَقْرَبِينَ ﴿214﴾
a varuj nejbližší své z příbuzných
a varuj příbuzné své nejbližší,
وَٱخْفِضْ جَنَاحَكَ لِمَنِ ٱتَّبَعَكَ مِنَ ٱلْمُؤْمِنِينَ ﴿215﴾
a rozprostři křídla svá nad těmi, kdož následují tě z věřících.
a stři křídlo své ochrany nad těmi, již následují tě z věřících.
فَإِنْ عَصَوْكَ فَقُلْ إِنِّى بَرِىٓءٌۭ مِّمَّا تَعْمَلُونَ ﴿216﴾
A jestliže tě neuposlechnou, tedy rci: \", Já nejsem za to, co činíte, odpovědný.\"
A když neposlechnou tě, rci: „Jáť zajisté prost jsem viny na tom, co činíte,“
وَتَوَكَّلْ عَلَى ٱلْعَزِيزِ ٱلرَّحِيمِ ﴿217﴾
A na mocného a slitovného se spolehni,
spoléhej na Mocného, Slitovného,
ٱلَّذِى يَرَىٰكَ حِينَ تَقُومُ ﴿218﴾
který tě vidí, když k modlitbě se zvedáš
jenž vidí tě, když vstáváš k modlitbě,
وَتَقَلُّبَكَ فِى ٱلسَّٰجِدِينَ ﴿219﴾
a jak mezi klanícími se chováš,
jakož i chování tvé mezi těmi, kdož uctívají jej,
إِنَّهُۥ هُوَ ٱلسَّمِيعُ ٱلْعَلِيمُ ﴿220﴾
vždyť On slyšící je i vševědoucí.
neboť on všeslyšící a vševědoucí jest.
هَلْ أُنَبِّئُكُمْ عَلَىٰ مَن تَنَزَّلُ ٱلشَّيَٰطِينُ ﴿221﴾
Mám vám oznámit, na koho sestupují satani?
Oznámím vám, na koho sestupují zlí duchové?
تَنَزَّلُ عَلَىٰ كُلِّ أَفَّاكٍ أَثِيمٍۢ ﴿222﴾
Sestupují na všechny pomlouvače hříšné
Sestupují na všechny prolhance hříšné,
يُلْقُونَ ٱلسَّمْعَ وَأَكْثَرُهُمْ كَٰذِبُونَ ﴿223﴾
a sdělují jim slyšené, však lháři jsou to ve většině.
kteří házejí (do vzduchu věci) z doslechu a vět šina jich lháři jsou;
وَٱلشُّعَرَآءُ يَتَّبِعُهُمُ ٱلْغَاوُۥنَ ﴿224﴾
A také básníci jsou bloudícími následováni.
a BÁSNÍCI, jež následují (jimi) zvábení:
أَلَمْ تَرَ أَنَّهُمْ فِى كُلِّ وَادٍۢ يَهِيمُونَ ﴿225﴾
Což nevidíš, jak v každém údolí zmámeně pobíhají
zdaž nevidíš, že bloudí po všech údolích?
وَأَنَّهُمْ يَقُولُونَ مَا لَا يَفْعَلُونَ ﴿226﴾
a říkají to, co vůbec nekonají?
A že říkají, co nečiní?
إِلَّا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ وَعَمِلُوا۟ ٱلصَّٰلِحَٰتِ وَذَكَرُوا۟ ٱللَّهَ كَثِيرًۭا وَٱنتَصَرُوا۟ مِنۢ بَعْدِ مَا ظُلِمُوا۟ ۗ وَسَيَعْلَمُ ٱلَّذِينَ ظَلَمُوٓا۟ أَىَّ مُنقَلَبٍۢ يَنقَلِبُونَ ﴿227﴾
Kromě těch, kdo uvěřili a zbožné skutky konali a jména Božího hojně vzpomínali a jimž pomoci se dostalo poté, co jim ukřivděno bylo. A záhy se dozví ti, kdož křivdili, k jakému obratu osudu se obrátí!
Vyjma těch, kteří uvěřili a konají dobré skutky a vzpomínají často Boha a hájí se poté, když bylo jim ukřivděno: a seznají křivditelé, jakým zvrácením budou zvráceni.