English
Chinese
Spanish
Portuguese
Russian
Japanese
French
German
Italian
Hindi
Korean
Indonesian
Bengali
Albanian
Bosnian
Dutch
Malayalam
RomanianSettings
Surah Those who set the ranks [As-Saaffat] in Czech
رَّبُّ ٱلسَّمَـٰوَ ٰتِ وَٱلۡأَرۡضِ وَمَا بَیۡنَهُمَا وَرَبُّ ٱلۡمَشَـٰرِقِ ﴿5﴾
Pán nebes a země a toho, co mezi nimi je, Pán východů!
Pán nebes i země a všeho, což mezi nimi jest a Pán východů.
إِنَّا زَیَّنَّا ٱلسَّمَاۤءَ ٱلدُّنۡیَا بِزِینَةٍ ٱلۡكَوَاكِبِ ﴿6﴾
Vskutku jsme vyzdobili nejnižší nebe ozdobou hvězd
Zajisté pak ozdobili jsme nejspodnější nebe zdobou hvězd:
وَحِفۡظࣰا مِّن كُلِّ شَیۡطَـٰنࣲ مَّارِدࣲ ﴿7﴾
a také na ochranu proti každému satanu vzpurnému,
též na ochranu proti všem zlým duchům odbojným,
لَّا یَسَّمَّعُونَ إِلَى ٱلۡمَلَإِ ٱلۡأَعۡلَىٰ وَیُقۡذَفُونَ مِن كُلِّ جَانِبࣲ ﴿8﴾
takže nemohou u rady nejvyšší naslouchat a je po nich házeno ze všech stran,
(aby) nenaslouchali tomu, co děje se ve shromáždění nejvyšším, neb metáno jest na ně se všech stran,
دُحُورࣰاۖ وَلَهُمۡ عَذَابࣱ وَاصِبٌ ﴿9﴾
aby byli odehnáni; a pro ně trest trvalý je přichystán.
odháněni jsou a (schystán) jest jim trest trvalý:
إِلَّا مَنۡ خَطِفَ ٱلۡخَطۡفَةَ فَأَتۡبَعَهُۥ شِهَابࣱ ثَاقِبࣱ ﴿10﴾
Zaslechne něco pouze ten, kdo urve porady útržek, a ten plamenem pronikajícím je pronásledován.
a který z nich pochytí úryvek z porady, pronásledován jest šlehem plamenným.
فَٱسۡتَفۡتِهِمۡ أَهُمۡ أَشَدُّ خَلۡقًا أَم مَّنۡ خَلَقۡنَاۤۚ إِنَّا خَلَقۡنَـٰهُم مِّن طِینࣲ لَّازِبِۭ ﴿11﴾
Zeptej se jich, zda jsou tělesně silnější nebo ti, které jsme stvořili My? My stvořili jsme je z hlíny tvrdnoucí.
Vyptej se jich, kdo silnějšího jest stvoření; zda oni neb ti, jež stvořili jsme? Zajisté přec stvořili jsme je z hlíny tvárné!
بَلۡ عَجِبۡتَ وَیَسۡخَرُونَ ﴿12﴾
Ba věru, ty divíš se, zatímco oni se posmívají,
Ano, ty divíš se, a oni žert si tropí:
وَإِذَا ذُكِّرُوا۟ لَا یَذۡكُرُونَ ﴿13﴾
a když napomenutí je jim dáno, na ně nepamatují,
neb když napomínáni jsou, nejsou si toho pamětlivi:
وَإِذَا رَأَوۡا۟ ءَایَةࣰ یَسۡتَسۡخِرُونَ ﴿14﴾
a když znamení spatří, žerty si z něho dělají
a když vidí znamení, jen vysmívají se,
وَقَالُوۤا۟ إِنۡ هَـٰذَاۤ إِلَّا سِحۡرࣱ مُّبِینٌ ﴿15﴾
a říkají: \"Tohle není leč kouzlo zjevné!
řkouce: „Totoť jest pouze kouzlo zjevné:
أَءِذَا مِتۡنَا وَكُنَّا تُرَابࣰا وَعِظَـٰمًا أَءِنَّا لَمَبۡعُوثُونَ ﴿16﴾
Cožpak až zemřeme a prachem a kostmi se staneme, vskutku vzkříšeni budeme,
Zdaž, když zemřeme, v prach a kosti byvše obráceni, opět že budeme vzkříšeni?
قُلۡ نَعَمۡ وَأَنتُمۡ دَ ٰخِرُونَ ﴿18﴾
Odpověz: \"Zajisté, a budete poníženi!\"
Rci: „Ano, a poníženi budete!“
فَإِنَّمَا هِیَ زَجۡرَةࣱ وَ ٰحِدَةࣱ فَإِذَا هُمۡ یَنظُرُونَ ﴿19﴾
A ozve se jen jeden zvuk jediný, a hle, oni prohlédnou
Pouze jednou zazní vřesknutí (trouby) a hle, prohlédnou!
وَقَالُوا۟ یَـٰوَیۡلَنَا هَـٰذَا یَوۡمُ ٱلدِّینِ ﴿20﴾
a řeknou: \"Běda nám, toto je den soudný!\"
A řeknou: „Běda nám, totoť den jest odplaty:
هَـٰذَا یَوۡمُ ٱلۡفَصۡلِ ٱلَّذِی كُنتُم بِهِۦ تُكَذِّبُونَ ﴿21﴾
Ano, toto je den rozhodnutí, jejž za výmysl jste pokládali!
totoť den jest rozsouzení, jejž vylhaným nazývali jste.“
۞ ٱحۡشُرُوا۟ ٱلَّذِینَ ظَلَمُوا۟ وَأَزۡوَ ٰجَهُمۡ وَمَا كَانُوا۟ یَعۡبُدُونَ ﴿22﴾
Shromážděte ty, kdož křivdili, manželky jejich i to, co uctívali
(Řekne Bůh): „Shromážděte nepravostné i ženy jejich a to, co uctívali
مِن دُونِ ٱللَّهِ فَٱهۡدُوهُمۡ إِلَىٰ صِرَ ٰطِ ٱلۡجَحِیمِ ﴿23﴾
vedle Boha, a doveďte je na stezku pekelnou,
vedle Boha: a uveďte je na stezku k peklu:
وَقِفُوهُمۡۖ إِنَّهُم مَّسۡـُٔولُونَ ﴿24﴾
pak zastavte je, neb vyslýcháni budou!
pak zastavte je, neb vyslýcháni budou.
یَقُولُ أَءِنَّكَ لَمِنَ ٱلۡمُصَدِّقِینَ ﴿52﴾
jenž říkával:, Patříš také mezi ty, kdo za pravdivé prohlašují varování,
jenž říkával mi: ‚Jsi jedním z těch, kdož věří v to?
أَءِذَا مِتۡنَا وَكُنَّا تُرَابࣰا وَعِظَـٰمًا أَءِنَّا لَمَدِینُونَ ﴿53﴾
že až zemřeme a staneme se prachem a kostmi, i před soud budeme postaveni?\"
Že až zemřeme, prach jsouce a kosti, budeme souzeni?‘“
قَالَ هَلۡ أَنتُم مُّطَّلِعُونَ ﴿54﴾
A řekne: \"Nechcete se tam vzhůru podívat?\"
Řekne pak: „Zdaž chcete (tamto) pohlédnout?“
فَٱطَّلَعَ فَرَءَاهُ فِی سَوَاۤءِ ٱلۡجَحِیمِ ﴿55﴾
A sám vzhůru pohlédne a spatří přítele svého uprostřed pekla stát,
I (sám) pohlédne a uprostřed pekla spatří jej.
قَالَ تَٱللَّهِ إِن كِدتَّ لَتُرۡدِینِ ﴿56﴾
i zavolá naň: \"Při Bohu, málem jsi mne zahubil,
Tehdy řekne mu: „Při Bohu, málem byl bys zničil mne:
وَلَوۡلَا نِعۡمَةُ رَبِّی لَكُنتُ مِنَ ٱلۡمُحۡضَرِینَ ﴿57﴾
a kdyby nebylo dobrodiní Pána mého, také bych mezi předvedenými byl!
a nebýti milosti Pána mého, byl bych jedním z jemu předvedených.
أَفَمَا نَحۡنُ بِمَیِّتِینَ ﴿58﴾
Což vskutku již nezemřeme,
Tedy (vskutku) již po druhé nezemřeme,
إِلَّا مَوۡتَتَنَا ٱلۡأُولَىٰ وَمَا نَحۡنُ بِمُعَذَّبِینَ ﴿59﴾
jen touto svou smrtí první, a potrestáni nebudeme?
vyjma zemření našeho prvého? A (vskutku tedy) nebudeme ztrestáni?
إِنَّ هَـٰذَا لَهُوَ ٱلۡفَوۡزُ ٱلۡعَظِیمُ ﴿60﴾
To věru je štěstí nesmírné!\"
Totoť zajisté velká jest blaženost!“
لِمِثۡلِ هَـٰذَا فَلۡیَعۡمَلِ ٱلۡعَـٰمِلُونَ ﴿61﴾
Nechť k něčemu podobnému se upíná úsilí!
Pro podobného cos nechť pracují pracující!
أَذَ ٰلِكَ خَیۡرࣱ نُّزُلًا أَمۡ شَجَرَةُ ٱلزَّقُّومِ ﴿62﴾
A co je lepší: toto, anebo strom Zaqqúm jako pohoštění?
Zdaž není toto lepším příbytkem, než strom Az-zaqqúm?
إِنَّا جَعَلۡنَـٰهَا فِتۡنَةࣰ لِّلظَّـٰلِمِینَ ﴿63﴾
A učinili jsme jej pro nespravedlivé předmětem pokušení,
Učinili jsme jej předmětem rozkolů mezi nepravostnými:
إِنَّهَا شَجَرَةࣱ تَخۡرُجُ فِیۤ أَصۡلِ ٱلۡجَحِیمِ ﴿64﴾
a je to strom, jenž vyrůstá z pekla základů,
jest to strom, jenž vyrůstá ze dna pekla:
طَلۡعُهَا كَأَنَّهُۥ رُءُوسُ ٱلشَّیَـٰطِینِ ﴿65﴾
a jeho plody jsou jak hlavy satanů
plody jeho jsou jako hlavy duchů zlých:
فَإِنَّهُمۡ لَـَٔاكِلُونَ مِنۡهَا فَمَالِـُٔونَ مِنۡهَا ٱلۡبُطُونَ ﴿66﴾
a věru z nich budou jíst a břicha svá si jimi naplní
však oni pojídati budou z nich a plnit jimi břicha svá:
ثُمَّ إِنَّ لَهُمۡ عَلَیۡهَا لَشَوۡبࣰا مِّنۡ حَمِیمࣲ ﴿67﴾
a pak je směsí vody vroucí zapijí
poté pak píti na ně budou vodu vařící:
ثُمَّ إِنَّ مَرۡجِعَهُمۡ لَإِلَى ٱلۡجَحِیمِ ﴿68﴾
a posléze se věru do pekla navrátí.
a nato navrátí se v pekla hloub:
إِنَّهُمۡ أَلۡفَوۡا۟ ءَابَاۤءَهُمۡ ضَاۤلِّینَ ﴿69﴾
A předky své nalezli vskutku v bloudění,
Viděli své otce bloudící
فَهُمۡ عَلَىٰۤ ءَاثَـٰرِهِمۡ یُهۡرَعُونَ ﴿70﴾
a přece sami po jejich stopách spěchají.
a do šlépějí jejich vrhli se!
وَلَقَدۡ ضَلَّ قَبۡلَهُمۡ أَكۡثَرُ ٱلۡأَوَّلِینَ ﴿71﴾
Již před nimi zbloudila většina národů starých,
Před nimi již byla zbloudila většina (národů) předešlých,
وَلَقَدۡ أَرۡسَلۡنَا فِیهِم مُّنذِرِینَ ﴿72﴾
ačkoliv jsme k nim varovatele posílali.
ač poslali jsme k nim varovatele:
فَٱنظُرۡ كَیۡفَ كَانَ عَـٰقِبَةُ ٱلۡمُنذَرِینَ ﴿73﴾
Pohleď však, jaký byl konec varovaných
a pohleď, jak (zlý) byl konec varovaných,
إِلَّا عِبَادَ ٱللَّهِ ٱلۡمُخۡلَصِینَ ﴿74﴾
kromě služebníků Božích upřímných!
vyjma služebníků božích upřímných!
وَلَقَدۡ نَادَىٰنَا نُوحࣱ فَلَنِعۡمَ ٱلۡمُجِیبُونَ ﴿75﴾
O pomoc Nás kdys Noe zavolal a jak výtečně prosby splňujeme
Kdysi volal k nám Noe — a my nejlepší jsme z vyslyšujících —
وَنَجَّیۡنَـٰهُ وَأَهۡلَهُۥ مِنَ ٱلۡكَرۡبِ ٱلۡعَظِیمِ ﴿76﴾
a před pohromou nesmírnou jsme jej i s rodinou jeho zachránili;
i zachránili jsme jej a rodinu jeho z velké úzkosti:
وَجَعَلۡنَا ذُرِّیَّتَهُۥ هُمُ ٱلۡبَاقِینَ ﴿77﴾
a učinili jsme jeho potomky jedinými, kdož přežili,
a učinili jsme potomstvo jeho (jedinými) pozůstalými,
وَتَرَكۡنَا عَلَیۡهِ فِی ٱلۡـَٔاخِرِینَ ﴿78﴾
a u posledních jsme mu požehnali:
a zůstavili jsme proň v potomstvu
سَلَـٰمٌ عَلَىٰ نُوحࣲ فِی ٱلۡعَـٰلَمِینَ ﴿79﴾
\"Mír budiž s Noem mezi vším lidstvem!\"
pozdrav: „Pokoj budiž Noemovi ve světech veškerých!“
إِنَّا كَذَ ٰلِكَ نَجۡزِی ٱلۡمُحۡسِنِینَ ﴿80﴾
Takto odměňujeme dobro konající,
Takto zajisté odměňujeme (lid) dobřečinící;
إِنَّهُۥ مِنۡ عِبَادِنَا ٱلۡمُؤۡمِنِینَ ﴿81﴾
vždyť on byl služebník Náš věřící!
onť byl pak jedním ze služebníků našich věřících.
ثُمَّ أَغۡرَقۡنَا ٱلۡـَٔاخَرِینَ ﴿82﴾
A potom jsme všechny ostatní utopili.
Poté jsme utopili všechny ostatní.
۞ وَإِنَّ مِن شِیعَتِهِۦ لَإِبۡرَ ٰهِیمَ ﴿83﴾
K jeho přívržencům také Abraham náležel,
Zajisté pak jeho víry byl (též) Abraham,
إِذۡ جَاۤءَ رَبَّهُۥ بِقَلۡبࣲ سَلِیمٍ ﴿84﴾
když k Pánu svému se srdcem čistým přišel
když přinesl Pánu svému srdce celistvé,
إِذۡ قَالَ لِأَبِیهِ وَقَوۡمِهِۦ مَاذَا تَعۡبُدُونَ ﴿85﴾
a otci svému a lidu svému pravil: \"Co to uctíváte?
když, řekl otci a lidu svému: „Co vlastně uctíváte?
أَىِٕفۡكًا ءَالِهَةࣰ دُونَ ٱللَّهِ تُرِیدُونَ ﴿86﴾
Což falešná božstva místo Boha si žádáte?
Zdaž lživě božstva vedle Boha chcete mít?
فَمَا ظَنُّكُم بِرَبِّ ٱلۡعَـٰلَمِینَ ﴿87﴾
A co o Pánu lidstva soudíte?\"
A co mníte tedy o Pánu světů všech?“
فَنَظَرَ نَظۡرَةࣰ فِی ٱلنُّجُومِ ﴿88﴾
A pohled svůj ke hvězdám upřel
I vrhl pohled jeden ke hvězdám,
فَتَوَلَّوۡا۟ عَنۡهُ مُدۡبِرِینَ ﴿90﴾
I odvrátili se od něho, záda mu ukazujíce.
I odvrátili se od něho a odešli.
فَرَاغَ إِلَىٰۤ ءَالِهَتِهِمۡ فَقَالَ أَلَا تَأۡكُلُونَ ﴿91﴾
Abraham pak vnikl k božstvům jejich a řekl: \"Co že nejíte
Poodešel pak k božstvům jejich, řka: „Což nejíte?
فَرَاغَ عَلَیۡهِمۡ ضَرۡبَۢا بِٱلۡیَمِینِ ﴿93﴾
A vrhl se na ně, zasazuje jim úder pravicí,
Poodešel pak k nim a udeřil je pravicí.
فَأَقۡبَلُوۤا۟ إِلَیۡهِ یَزِفُّونَ ﴿94﴾
však přiblížili se k němu lidé běžící.
I přiběhli k němu úprkem.
قَالَ أَتَعۡبُدُونَ مَا تَنۡحِتُونَ ﴿95﴾
I otázal se: \"Chcete uctívat, co sami jste vytesali,
Řekl: „Zdaž uctívati budete, co sami tesáte?
وَٱللَّهُ خَلَقَكُمۡ وَمَا تَعۡمَلُونَ ﴿96﴾
zatímco je to Bůh, jenž stvořil vás i to, co jste udělali?\"
A přec Bůh vás stvořil, i to, co děláte!
قَالُوا۟ ٱبۡنُوا۟ لَهُۥ بُنۡیَـٰنࣰا فَأَلۡقُوهُ فِی ٱلۡجَحِیمِ ﴿97﴾
I zvolali: \"Postavte pro něj hranici a vhoďte jej v oheň hořící!\"
Řekli: „Postavte proň hranici a v plamen žhoucí vrzte jej.“
فَأَرَادُوا۟ بِهِۦ كَیۡدࣰا فَجَعَلۡنَـٰهُمُ ٱلۡأَسۡفَلِینَ ﴿98﴾
Takto mu chtěli úklad nastrojit, však poníženými jsme je učinili.
Tak léčku chtěli nastrojiti mu, však ponížili jsme je.
وَقَالَ إِنِّی ذَاهِبٌ إِلَىٰ رَبِّی سَیَهۡدِینِ ﴿99﴾
I pravil Abraham: \"K Pánu svému půjdu, aby mne správně řídil.\"
Řekl Abraham: „Já utíkám se k Pánu svému, jenž (správně) povede mne:
رَبِّ هَبۡ لِی مِنَ ٱلصَّـٰلِحِینَ ﴿100﴾
\"Pane, dejž mi syna, jenž patřit bude mezi bezúhonné!\"
Pane můj, dej mi (syna), jednoho ze spravedlivých.“
فَبَشَّرۡنَـٰهُ بِغُلَـٰمٍ حَلِیمࣲ ﴿101﴾
A oznámili jsme mu radostnou zvěst o chlapci povahy mírné.
I zvěstovali jsme mu mládence povahy laskavé:
فَلَمَّا بَلَغَ مَعَهُ ٱلسَّعۡیَ قَالَ یَـٰبُنَیَّ إِنِّیۤ أَرَىٰ فِی ٱلۡمَنَامِ أَنِّیۤ أَذۡبَحُكَ فَٱنظُرۡ مَاذَا تَرَىٰۚ قَالَ یَـٰۤأَبَتِ ٱفۡعَلۡ مَا تُؤۡمَرُۖ سَتَجِدُنِیۤ إِن شَاۤءَ ٱللَّهُ مِنَ ٱلصَّـٰبِرِینَ ﴿102﴾
A když dospěl do věku, kdy s otcem se mohl podílet na úsilí, řekl Abraham: \"Synáčku, viděl jsem ve snu, že tě mám obětovat; uvaž a řekni, jaké mínění máš?\" I odvětil: \"Otče můj, učiň, co ti bylo poručeno; a bude-li Bůh chtít, mne věru neochvějným shledáš.\"
a když dospěl věku, v němž pracovati mohl s ním, řekl: „Synáčku můj, zajisté viděl jsem ve snu, že mám tě obětovati: hle, co mníš?“ Řekl (syn): „Otče můj, učiň to, což nakázáno bylo ti: shledáš, bude-li chtíti Bůh, že jsem z trpělivých.“
فَلَمَّاۤ أَسۡلَمَا وَتَلَّهُۥ لِلۡجَبِینِ ﴿103﴾
A když se oba do vůle Boží odevzdali a on položil ho čelem k zemi,
A když oba odevzdali se do vůle boží, a položil jej čelem dolů,
وَنَـٰدَیۡنَـٰهُ أَن یَـٰۤإِبۡرَ ٰهِیمُ ﴿104﴾
zvolali jsme naň: \"Abrahame,
zavolali jsme naň: „Ó Abrahame!
قَدۡ صَدَّقۡتَ ٱلرُّءۡیَاۤۚ إِنَّا كَذَ ٰلِكَ نَجۡزِی ٱلۡمُحۡسِنِینَ ﴿105﴾
věru jsi již prokázal, že vidění jsi za pravdu měl - a takto ty, kdož dobré činí, odměňujeme -
Tys uvěřil svému vidění: zajisté takto odměňujeme (lid) dobře činící.
إِنَّ هَـٰذَا لَهُوَ ٱلۡبَلَـٰۤؤُا۟ ٱلۡمُبِینُ ﴿106﴾
vždyť byla to jen zjevná zkouška!\"
V pravdě byla to (jen) zkouška zjevná.“
وَفَدَیۡنَـٰهُ بِذِبۡحٍ عَظِیمࣲ ﴿107﴾
A velkou obětí jsme syna jeho vykoupili
I vykoupili jsme (syna jeho) obětí velkou,
وَتَرَكۡنَا عَلَیۡهِ فِی ٱلۡـَٔاخِرِینَ ﴿108﴾
a u posledních jsme mu požehnali:
a zůstavili jsme proň v potomstvu
سَلَـٰمٌ عَلَىٰۤ إِبۡرَ ٰهِیمَ ﴿109﴾
\"Mír budiž s Abrahamem!\"
(pozdrav): „Pokoj budiž Abrahamovi!“
كَذَ ٰلِكَ نَجۡزِی ٱلۡمُحۡسِنِینَ ﴿110﴾
Takto odměňujeme dobro konající,
Tak odměnujeme (lid) dobře činící,
إِنَّهُۥ مِنۡ عِبَادِنَا ٱلۡمُؤۡمِنِینَ ﴿111﴾
vždyť on byl služebník Náš věřící!
neb byltě ze služebníků našich věřících.
وَبَشَّرۡنَـٰهُ بِإِسۡحَـٰقَ نَبِیࣰّا مِّنَ ٱلصَّـٰلِحِینَ ﴿112﴾
A oznámili jsme mu radostnou zvěst o Izákovi, jenž prorok byl, k bezúhonným patřící.
I zvěstovali jsme mu Isáka, proroka ze spravedlivých.
وَبَـٰرَكۡنَا عَلَیۡهِ وَعَلَىٰۤ إِسۡحَـٰقَۚ وَمِن ذُرِّیَّتِهِمَا مُحۡسِنࣱ وَظَالِمࣱ لِّنَفۡسِهِۦ مُبِینࣱ ﴿113﴾
Pak požehnali jsme jemu i Izákovi; a mezi jejich potomky jsou někteří, kdož dobro konají, však jiní sami na sobě křivdu zjevnou páchají.
A požehnali jsme mu a Isákovi: mezi potomstvem jich pak někteří dobře činí, jiní zas zjevně prohřešují se proti sobě samým.
وَلَقَدۡ مَنَنَّا عَلَىٰ مُوسَىٰ وَهَـٰرُونَ ﴿114﴾
A dobrodiním jsme také Mojžíše a Áróna zahrnuli
A kdysi dobrodiním zahrnuli jsme Mojžíše a Árona,
وَنَجَّیۡنَـٰهُمَا وَقَوۡمَهُمَا مِنَ ٱلۡكَرۡبِ ٱلۡعَظِیمِ ﴿115﴾
a před pohromou nesmírnou jsme je oba i lid jejich zachránili
a zachránili jsme je oba i lid jejich z trýzně převelké:
وَنَصَرۡنَـٰهُمۡ فَكَانُوا۟ هُمُ ٱلۡغَـٰلِبِینَ ﴿116﴾
a pomoc jsme jim poskytli, takže vítěznými se stali,
a pomohli jsme jim i byli vítězni:
وَءَاتَیۡنَـٰهُمَا ٱلۡكِتَـٰبَ ٱلۡمُسۡتَبِینَ ﴿117﴾
a Písmo nanejvýš zřetelné jsme jim darovali
a dali jsme jim Písmo přejasné:
وَهَدَیۡنَـٰهُمَا ٱلصِّرَ ٰطَ ٱلۡمُسۡتَقِیمَ ﴿118﴾
a oba po stezce přímé jsme vedli
a vedli jsme je ke stezce přímé:
وَتَرَكۡنَا عَلَیۡهِمَا فِی ٱلۡـَٔاخِرِینَ ﴿119﴾
a u posledních jsme jim požehnali:
a zůstavili jsme jim v potomstvu
سَلَـٰمٌ عَلَىٰ مُوسَىٰ وَهَـٰرُونَ ﴿120﴾
\"Mír budiž s Mojžíšem a Árónem!\"
(pozdrav): „Pokoj budu Mojžíšovi a Áronovi!“
إِنَّا كَذَ ٰلِكَ نَجۡزِی ٱلۡمُحۡسِنِینَ ﴿121﴾
Takto odměňujeme dobro konající,
Takto pak odměnujeme (lid) dobře činící,
إِنَّهُمَا مِنۡ عِبَادِنَا ٱلۡمُؤۡمِنِینَ ﴿122﴾
vždyť oba patří mezi služebníky Naše věřící!
neb oba byli ze služebníků našich věřících.
وَإِنَّ إِلۡیَاسَ لَمِنَ ٱلۡمُرۡسَلِینَ ﴿123﴾
Také Eliáš byl z vyslanců Božích,
Též Eliáš byl jedním z našich poslaných,
إِذۡ قَالَ لِقَوۡمِهِۦۤ أَلَا تَتَّقُونَ ﴿124﴾
když k lidu svému pravil: \"Což bohabojní nebudete, a
když řekl lidu svému: „Což nebudete báti se?
أَتَدۡعُونَ بَعۡلࣰا وَتَذَرُونَ أَحۡسَنَ ٱلۡخَـٰلِقِینَ ﴿125﴾
Baala vzývat chcete a nejlepšího ze stvořitelů opustíte,
Zdaž uctívati budete Ba'la a zanecháte nejlepšího ze stvořitelů?
ٱللَّهَ رَبَّكُمۡ وَرَبَّ ءَابَاۤىِٕكُمُ ٱلۡأَوَّلِینَ ﴿126﴾
Boha, Pána svého i Pána vašich předků dávných?\"
Boha, Pána svého a Pána otců vašich předešlých?“
فَكَذَّبُوهُ فَإِنَّهُمۡ لَمُحۡضَرُونَ ﴿127﴾
Však za lháře ho prohlásili, a věru budou předvedeni
Však lhářem nazvali jej a (před nás) jistě předvedeni budou,
إِلَّا عِبَادَ ٱللَّهِ ٱلۡمُخۡلَصِینَ ﴿128﴾
kromě těch, kdož služebníky Božími upřímnými byli.
vyjma služebníků božích upřímných.
وَتَرَكۡنَا عَلَیۡهِ فِی ٱلۡـَٔاخِرِینَ ﴿129﴾
A u posledních jsme mu požehnali:
A zůstavili jsme proň v potomstvu
سَلَـٰمٌ عَلَىٰۤ إِلۡ یَاسِینَ ﴿130﴾
\"Mír budiž s Eliášem!\"
(pozdrav): „Pokoj budiž Eliášovi!“
إِنَّا كَذَ ٰلِكَ نَجۡزِی ٱلۡمُحۡسِنِینَ ﴿131﴾
Takto odměňujeme dobro konající,
Tak v pravdě odměňujeme (lid) dobře činící,
إِنَّهُۥ مِنۡ عِبَادِنَا ٱلۡمُؤۡمِنِینَ ﴿132﴾
vždyť on byl služebník Náš věřící!
neb on byl ze služebníků našich věřících.
وَإِنَّ لُوطࣰا لَّمِنَ ٱلۡمُرۡسَلِینَ ﴿133﴾
A také Lot byl vskutku mezi Božími vyslanci,
Též Lot byl jedním z našich poslaných,
إِذۡ نَجَّیۡنَـٰهُ وَأَهۡلَهُۥۤ أَجۡمَعِینَ ﴿134﴾
když jsme jej i rodinu jeho celou zachránili
když zachránili jsme jej a rodinu jeho veškerou,
إِلَّا عَجُوزࣰا فِی ٱلۡغَـٰبِرِینَ ﴿135﴾
kromě stařeny jedné, jež zůstala s opozdilci,
vyjma stařeny, jež omeškala se.
ثُمَّ دَمَّرۡنَا ٱلۡـَٔاخَرِینَ ﴿136﴾
a potom jsme všechny ostatní zahubili.
Pak zhubili jsme (všechny) ostatní.
وَإِنَّكُمۡ لَتَمُرُّونَ عَلَیۡهِم مُّصۡبِحِینَ ﴿137﴾
A věru kolem měst jejich za jitra procházíte
V pravdě kol obydlí jich za jitra chodíte
وَبِٱلَّیۡلِۚ أَفَلَا تَعۡقِلُونَ ﴿138﴾
i za noci; což to nepochopíte?
i za večera: což nepochopíte?
وَإِنَّ یُونُسَ لَمِنَ ٱلۡمُرۡسَلِینَ ﴿139﴾
A rovněž Jonáš jedním z vyslanců Božích byl,
Též Jonáš byl jedním z našich poslaných,
إِذۡ أَبَقَ إِلَى ٱلۡفُلۡكِ ٱلۡمَشۡحُونِ ﴿140﴾
když na loď naloženou se uchýlil
když uchýlil se na loď přeplněnou
فَسَاهَمَ فَكَانَ مِنَ ٱلۡمُدۡحَضِینَ ﴿141﴾
a vrhal los a byl tím, jenž ztratil,
a vrhl los a byl jím odsouzen:
فَٱلۡتَقَمَهُ ٱلۡحُوتُ وَهُوَ مُلِیمࣱ ﴿142﴾
a pohltila jej ryba, zatímco pokárání zasloužil.
a ryba shltla jej, neb vinu měl.
فَلَوۡلَاۤ أَنَّهُۥ كَانَ مِنَ ٱلۡمُسَبِّحِینَ ﴿143﴾
A kdyby nebyl z těch, kdož Boha oslavují,
A kdyby nebyl býval z těch, kdož chvály pějí nám,
لَلَبِثَ فِی بَطۡنِهِۦۤ إِلَىٰ یَوۡمِ یُبۡعَثُونَ ﴿144﴾
byl by jistě v břiše jejím zůstal až do dne vzkříšení.
byl by dlel v břiše jejím až do dne vzkříšení.
۞ فَنَبَذۡنَـٰهُ بِٱلۡعَرَاۤءِ وَهُوَ سَقِیمࣱ ﴿145﴾
A vyvrhli jsme jej chorého na břeh pustý
Vyvrhli jsme jej pak na pustý břeh, chorého:
وَأَنۢبَتۡنَا عَلَیۡهِ شَجَرَةࣰ مِّن یَقۡطِینࣲ ﴿146﴾
a dali jsme nad ním vyrůst keři tykvovému.
a dali jsme vzrůsti nad ním keři tykvovému.
وَأَرۡسَلۡنَـٰهُ إِلَىٰ مِا۟ئَةِ أَلۡفٍ أَوۡ یَزِیدُونَ ﴿147﴾
Potom jsme jej ke sto tisícům či více nevěřícím poslali,
Pak poslali jsme jej ke stu tisícům, neb více snad:
فَـَٔامَنُوا۟ فَمَتَّعۡنَـٰهُمۡ إِلَىٰ حِینࣲ ﴿148﴾
a uvěřili a užívání života jsme jim na čas popřáli.
i uvěřili: a popřáli jsme (radosti života) jim dočasně.
فَٱسۡتَفۡتِهِمۡ أَلِرَبِّكَ ٱلۡبَنَاتُ وَلَهُمُ ٱلۡبَنُونَ ﴿149﴾
Dotaž se jich, proč Pán tvůj má dcery mít, když oni přece mají syny,
Vyptej se jich, zda má Pán tvůj dcery, neb zda syny má?
أَمۡ خَلَقۡنَا ٱلۡمَلَـٰۤىِٕكَةَ إِنَـٰثࣰا وَهُمۡ شَـٰهِدُونَ ﴿150﴾
či zda byli svědky toho, že stvořili jsme anděly jako ženy?
A stvořili-li jsme anděly ženami? A svědky toho byli-li?
أَلَاۤ إِنَّهُم مِّنۡ إِفۡكِهِمۡ لَیَقُولُونَ ﴿151﴾
Což není to jen výmysl jejich, když hovoří:
Což neříkají jen ze své lživosti,
وَلَدَ ٱللَّهُ وَإِنَّهُمۡ لَكَـٰذِبُونَ ﴿152﴾
\"Bůh zplodil\" - a věru jsou to lháři!
že Bůh děti zplodil? Zajisté lháři jsou!
أَصۡطَفَى ٱلۡبَنَاتِ عَلَى ٱلۡبَنِینَ ﴿153﴾
A že by si místo synů vyvolil dcery?
Byl by dal přednost dcerám před syny?
مَا لَكُمۡ كَیۡفَ تَحۡكُمُونَ ﴿154﴾
Co je s vámi, že máte takové názory?
Jak přijde to, že takto soudíte?
أَمۡ لَكُمۡ سُلۡطَـٰنࣱ مُّبِینࣱ ﴿156﴾
Anebo snad pravomoc zjevnou k tomu máte?
Neb máte k tomu zjevné zmocnění?
فَأۡتُوا۟ بِكِتَـٰبِكُمۡ إِن كُنتُمۡ صَـٰدِقِینَ ﴿157﴾
Předložte tedy Písmo své, jste-li pravdomluvní!
Přineste tedy Knihu svou, jste-li pravdomluvnými!
وَجَعَلُوا۟ بَیۡنَهُۥ وَبَیۡنَ ٱلۡجِنَّةِ نَسَبࣰاۚ وَلَقَدۡ عَلِمَتِ ٱلۡجِنَّةُ إِنَّهُمۡ لَمُحۡضَرُونَ ﴿158﴾
A učinili Boha s džiny příbuzným, však džinové dobře již vědí, že sami budou před Pána předvedeni.
A učinili Boha spříbuzněným s Džinny: nicméně dobře vědí Džinnové, že sami budou (Bohu) předvedeni.
سُبۡحَـٰنَ ٱللَّهِ عَمَّا یَصِفُونَ ﴿159﴾
Oč slavnější je Bůh než to, co lživě Mu připisují,
Chválen budiž Bůh (daleko) nad to, co o něm vykládají,
إِلَّا عِبَادَ ٱللَّهِ ٱلۡمُخۡلَصِینَ ﴿160﴾
kromě služebníků Božích upřímných.
kromě služebníků božích upřímných.
فَإِنَّكُمۡ وَمَا تَعۡبُدُونَ ﴿161﴾
A ani vy, ani to, co uctíváte,
Však zajisté vy a to, co uctíváte,
مَاۤ أَنتُمۡ عَلَیۡهِ بِفَـٰتِنِینَ ﴿162﴾
nikoho proti Bohu vzbouřit nemůžete
nebudete s to, abyste se proti němu vzbouřili,
إِلَّا مَنۡ هُوَ صَالِ ٱلۡجَحِیمِ ﴿163﴾
kromě toho, jenž hořet bude v pekle.
vyjma toho, jenž hřát bude se v žárném plameni.
وَمَا مِنَّاۤ إِلَّا لَهُۥ مَقَامࣱ مَّعۡلُومࣱ ﴿164﴾
Není mezi námi nikoho, kdo by neměl místo určené,
Není nikoho mezi námi, jenž neměl by místo určené;
وَإِنَّا لَنَحۡنُ ٱلصَّاۤفُّونَ ﴿165﴾
my věru pak jsme ti, kdo v řadách stojí,
zajisté my pak SEŘAZUJEM' SE;
وَإِنَّا لَنَحۡنُ ٱلۡمُسَبِّحُونَ ﴿166﴾
a také ti, kdož Pána svého oslavují!
zajisté my pak chvály pějeme.“
لَوۡ أَنَّ عِندَنَا ذِكۡرࣰا مِّنَ ٱلۡأَوَّلِینَ ﴿168﴾
\"Kdybychom měli nějaké připomenutí od předků svých dávných,
„Kdybychom byli měli Napomenutí od předků svých,
لَكُنَّا عِبَادَ ٱللَّهِ ٱلۡمُخۡلَصِینَ ﴿169﴾
věru bychom byli také ze služebníků Božích upřímných!\"
byli bychom služebníky Boha upřímnými.“
فَكَفَرُوا۟ بِهِۦۖ فَسَوۡفَ یَعۡلَمُونَ ﴿170﴾
Však přesto v ně nevěří a záhy poznají!
A přece v ně nevěří! Však (dobře) zvědí!
وَلَقَدۡ سَبَقَتۡ كَلِمَتُنَا لِعِبَادِنَا ٱلۡمُرۡسَلِینَ ﴿171﴾
Slovo Naše již dříve bylo dáno služebníkům Našim poslaným,
Již dříve dali jsme slovo své služebníkům námi poslaným,
وَإِنَّ جُندَنَا لَهُمُ ٱلۡغَـٰلِبُونَ ﴿173﴾
a že vojska Naše pro ně vítězství přinesou.
a že voje naše pro ně zvítězí.
فَتَوَلَّ عَنۡهُمۡ حَتَّىٰ حِینࣲ ﴿174﴾
Odvrať se od nich na dobu krátkou
Odvrať se tedy od nich dočasně
وَأَبۡصِرۡهُمۡ فَسَوۡفَ یُبۡصِرُونَ ﴿175﴾
a pozoruj je; však oni také záhy zpozorují!
a pozoruj je: též oni spozorují!
أَفَبِعَذَابِنَا یَسۡتَعۡجِلُونَ ﴿176﴾
Cožpak doopravdy uspíšení trestu Našeho požadují?
Chtějí snad uspíšiti (na se) trest náš?
فَإِذَا نَزَلَ بِسَاحَتِهِمۡ فَسَاۤءَ صَبَاحُ ٱلۡمُنذَرِینَ ﴿177﴾
Až pak trest na jejich nádvoří sestoupí, špatné to bude jitro pro ty, kdož byli varováni marně.
Když spadne na ně v jejich ohradách, špatné to bude jitro pro varované!
وَتَوَلَّ عَنۡهُمۡ حَتَّىٰ حِینࣲ ﴿178﴾
Odvrať se tedy od nich dočasně
Odvrať se tedy od nich dočasně,
وَأَبۡصِرۡ فَسَوۡفَ یُبۡصِرُونَ ﴿179﴾
a pozoruj je, však oni také záhy zpozorují!
a pozoruj: též oni spozorují!
سُبۡحَـٰنَ رَبِّكَ رَبِّ ٱلۡعِزَّةِ عَمَّا یَصِفُونَ ﴿180﴾
Oč slavnější je Pán tvůj, Pán moci veškeré, než to, co mu lživě připisují!
Chválen budiž Pán tvůj, Pán moci (vší), nade vše, co o něm vykládají,
وَسَلَـٰمٌ عَلَى ٱلۡمُرۡسَلِینَ ﴿181﴾
Mír budiž všem vyslancům Božím
a pokoj budiž jeho poslaným:
وَٱلۡحَمۡدُ لِلَّهِ رَبِّ ٱلۡعَـٰلَمِینَ ﴿182﴾
a chvála Bohu, Pánu lidstva!
a chvála Bohu, Pánu světů veškerých!