English
Chinese
Spanish
Portuguese
Russian
Japanese
French
German
Italian
Hindi
Korean
Indonesian
Bengali
Albanian
Bosnian
Dutch
Malayalam
RomanianSettings
Surah The Star [An-Najm] in Czech
مَا ضَلَّ صَاحِبُكُمْ وَمَا غَوَىٰ ﴿٢﴾
Váš druh nebloudí, ani nebyl sveden,
Není druh váš v bludu, aniž byl zváben:
وَمَا يَنطِقُ عَنِ ٱلْهَوَىٰٓ ﴿٣﴾
ani nehovoří z vlastního popudu svého.
aniž mluví dle choutky své!
إِنْ هُوَ إِلَّا وَحْىٌۭ يُوحَىٰ ﴿٤﴾
Je to vnuknutí pouze, jež bylo mu vnuknuto,
(Korán) jest pouze vnuknutí mu vnuknuté,
ذُو مِرَّةٍۢ فَٱسْتَوَىٰ ﴿٦﴾
silou vládnoucí; a vzpřímeně se tyčil,
statnosti plný: onť v výši vznášel se,
ثُمَّ دَنَا فَتَدَلَّىٰ ﴿٨﴾
Potom se přiblížil a dolů se spustil,
pak níže snesl se a přiblížil,
فَكَانَ قَابَ قَوْسَيْنِ أَوْ أَدْنَىٰ ﴿٩﴾
až na vzdálenost dvou luků či ještě blíže byl,
na dosah luků dvou, neb blíže snad:
فَأَوْحَىٰٓ إِلَىٰ عَبْدِهِۦ مَآ أَوْحَىٰ ﴿١٠﴾
a vnukl svému služebníkovi to, co mu vnukl.
a vnuknul služebníku Jeho, co vnuknul mu.
مَا كَذَبَ ٱلْفُؤَادُ مَا رَأَىٰٓ ﴿١١﴾
A srdce jeho mu v tom, co viděl, nelhalo.
Mysl pak nelhala ohledně toho, co byl viděl.
أَفَتُمَٰرُونَهُۥ عَلَىٰ مَا يَرَىٰ ﴿١٢﴾
Chcete snad pochybnost vyslovit o tom, co zřel?
Zdaž pochybnosti vyjádříte ohledně toho, co byl viděl?
وَلَقَدْ رَءَاهُ نَزْلَةً أُخْرَىٰ ﴿١٣﴾
A věru jej viděl již u příležitosti sestoupení jiného
Vždyť viděl jej již při sestoupení jiném,
عِندَ سِدْرَةِ ٱلْمُنتَهَىٰ ﴿١٤﴾
poblíže lotosového stromu u okraje nejzazšího,
u sidru, konec značícího,
عِندَهَا جَنَّةُ ٱلْمَأْوَىٰٓ ﴿١٥﴾
u něhož je zahrada příbytku věčného.
ráje příbytku (věčného).
إِذْ يَغْشَى ٱلسِّدْرَةَ مَا يَغْشَىٰ ﴿١٦﴾
A když přikrylo lotosový strom to, co jej krylo,
Strom když pak krylo to, co krylo jej,
مَا زَاغَ ٱلْبَصَرُ وَمَا طَغَىٰ ﴿١٧﴾
oko se neodvrátilo ani nebloudilo,
nevzdálil se zrak, (od něho), aniž zbloudil:
لَقَدْ رَأَىٰ مِنْ ءَايَٰتِ رَبِّهِ ٱلْكُبْرَىٰٓ ﴿١٨﴾
a věru spatřil on největší ze znamení Pána svého!
a viděl tehdy ze znamení Pána svého to největší.
أَفَرَءَيْتُمُ ٱللَّٰتَ وَٱلْعُزَّىٰ ﴿١٩﴾
Uvažovali jste o al-Lát a al-´Uzzá
Co míníte o Allát a Al-'Uzzá
أَلَكُمُ ٱلذَّكَرُ وَلَهُ ٱلْأُنثَىٰ ﴿٢١﴾
Vy syny byste měli mít a On pouze dcery?
Vy že syny měli byste, On pak dcery?
تِلْكَ إِذًۭا قِسْمَةٌۭ ضِيزَىٰٓ ﴿٢٢﴾
To vskutku rozdělení by bylo nerovné!
Rozdělení také by bylo nesprávné!
إِنْ هِىَ إِلَّآ أَسْمَآءٌۭ سَمَّيْتُمُوهَآ أَنتُمْ وَءَابَآؤُكُم مَّآ أَنزَلَ ٱللَّهُ بِهَا مِن سُلْطَٰنٍ ۚ إِن يَتَّبِعُونَ إِلَّا ٱلظَّنَّ وَمَا تَهْوَى ٱلْأَنفُسُ ۖ وَلَقَدْ جَآءَهُم مِّن رَّبِّهِمُ ٱلْهُدَىٰٓ ﴿٢٣﴾
Ony nejsou nic než jména, kterými jste je vy a vaši otcové nazvali a o nichž neseslal Bůh žádné zplnomocnění. A oni pouze své dohady a to, k čemu srdce jejich tíhnou, následují, ačkoliv se jim již od Pána jejich dostalo správného vedení.
Ony jsou jména jen, jimiž nazvali jste (je) vy a otcové vaši: neseslal Bůh ohledně jich zmocnění! Následují pouze domněnky a vlastní choutky své, ač přišlo jim od Pána jejich (správné) Vedení.
أَمْ لِلْإِنسَٰنِ مَا تَمَنَّىٰ ﴿٢٤﴾
Což člověk má mít vše, po čem touží?
Či má člověk míti (vše), co přeje si?
فَلِلَّهِ ٱلْءَاخِرَةُ وَٱلْأُولَىٰ ﴿٢٥﴾
Však Bohu poslední i první život patří.
Bohu pak patří život budoucí i přítomný:
۞ وَكَم مِّن مَّلَكٍۢ فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ لَا تُغْنِى شَفَٰعَتُهُمْ شَيْـًٔا إِلَّا مِنۢ بَعْدِ أَن يَأْذَنَ ٱللَّهُ لِمَن يَشَآءُ وَيَرْضَىٰٓ ﴿٢٦﴾
A vůbec nic nepomůže přímluva andělů, ať sebevíc jich je na nebi, leda tehdy, když k tomu Bůh svolí, a pro toho, koho chtít bude a jehož si oblíbí.
a kolik andělů jest v nebesích, jichž neprospěje pranic přímluva, leda poté, když dovolil byl Bůh, komu byl chtěl, a zlíbilo se mu!
إِنَّ ٱلَّذِينَ لَا يُؤْمِنُونَ بِٱلْءَاخِرَةِ لَيُسَمُّونَ ٱلْمَلَٰٓئِكَةَ تَسْمِيَةَ ٱلْأُنثَىٰ ﴿٢٧﴾
A vskutku ti, kdož nevěří v život budoucí, anděly ženskými jmény nazývají,
Zajisté ti, kdož nevěří v život budoucí, jmenují anděly pojmenováními žen:
وَمَا لَهُم بِهِۦ مِنْ عِلْمٍ ۖ إِن يَتَّبِعُونَ إِلَّا ٱلظَّنَّ ۖ وَإِنَّ ٱلظَّنَّ لَا يُغْنِى مِنَ ٱلْحَقِّ شَيْـًۭٔا ﴿٢٨﴾
byť o tom žádné vědění nemají a jen dohady své následují. Však dohady nic proti skutečnosti nezmohou!
však nemají v tom nijakého vědění, nýbrž následují pouze domněnku: domněnka pak nemá vůči pravdě významu pražádného.
فَأَعْرِضْ عَن مَّن تَوَلَّىٰ عَن ذِكْرِنَا وَلَمْ يُرِدْ إِلَّا ٱلْحَيَوٰةَ ٱلدُّنْيَا ﴿٢٩﴾
Odvrať se tedy od těch, kdo zády k Našemu připomenutí se obracejí a pouze k tomuto pozemskému životu tíhnou.
Vzdal se tudíž toho, jenž odvrací se od vzpomínání na nás a žádá si pouze života pozemského.
ذَٰلِكَ مَبْلَغُهُم مِّنَ ٱلْعِلْمِ ۚ إِنَّ رَبَّكَ هُوَ أَعْلَمُ بِمَن ضَلَّ عَن سَبِيلِهِۦ وَهُوَ أَعْلَمُ بِمَنِ ٱهْتَدَىٰ ﴿٣٠﴾
Takový je rozsah jejich vědění! A Pán tvůj ví dobře o tom, kdo z cesty Jeho zbloudil, a zná nejlépe i toho, kdo po ní kráčí.
Takový jest dosah jejich vědění; však zajisté Pán tvůj nejlépe ví o tom, kdo zbloudil s cesty Jeho a nejlépe, ví o tom, kdo veden jest (cestou pravou).
وَلِلَّهِ مَا فِى ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَمَا فِى ٱلْأَرْضِ لِيَجْزِىَ ٱلَّذِينَ أَسَٰٓـُٔوا۟ بِمَا عَمِلُوا۟ وَيَجْزِىَ ٱلَّذِينَ أَحْسَنُوا۟ بِٱلْحُسْنَى ﴿٣١﴾
Bohu náleží vše na nebesích a na zemi, aby mohl odměnit ty, kdož špatné páchali, a aby odměnil ty, kdož dobré konali, odměnou nejkrásnější,
Bohu pak přináleží vše, což na nebi jest a na zemi, aby odměniti mohl ty, kdož konají špatnosti, dle skutků jejich, a odměnil ty, kdož dobro konali (odměnou) krásnou;
ٱلَّذِينَ يَجْتَنِبُونَ كَبَٰٓئِرَ ٱلْإِثْمِ وَٱلْفَوَٰحِشَ إِلَّا ٱللَّمَمَ ۚ إِنَّ رَبَّكَ وَٰسِعُ ٱلْمَغْفِرَةِ ۚ هُوَ أَعْلَمُ بِكُمْ إِذْ أَنشَأَكُم مِّنَ ٱلْأَرْضِ وَإِذْ أَنتُمْ أَجِنَّةٌۭ فِى بُطُونِ أُمَّهَٰتِكُمْ ۖ فَلَا تُزَكُّوٓا۟ أَنفُسَكُمْ ۖ هُوَ أَعْلَمُ بِمَنِ ٱتَّقَىٰٓ ﴿٣٢﴾
ty, kdož těžkých hříchů a nepravostí se varovali a jen drobných prohřešků se dopouštěli. A Pán tvůj věru rozsáhlým odpuštěním vládne a znal vás dobře už tehdy, když vytvořil vás ze země a když jste byli zárodky v lůnech matek svých. Nepovažujte tedy sebe za očištěné! A On nejlépe zná ty, kdo jsou bohabojní.
ty, kdož straní se velkých hříchů i smilstev a dopouštějí se jen lehkých přestupků: zajisté Bůh bude (vůči nim) nesmírným v odpouštění. On nejlépe zná vás, když vytvořil vás ze země a když byli jste zárodky v lůnech matek svých; počež nesnažte se, abyste očistili se před ním: onť nejlépe ví, kdo bojí se jej.
أَفَرَءَيْتَ ٱلَّذِى تَوَلَّىٰ ﴿٣٣﴾
Co soudíš o tom, jenž zády se obrací
Co míníš o tom, jenž odvrací se
أَعِندَهُۥ عِلْمُ ٱلْغَيْبِ فَهُوَ يَرَىٰٓ ﴿٣٥﴾
Má snad vědomost o nepoznatelném, takže je vidí?
Zdaž (ten) má vědomost o věcech skrytých, takže vidí (je)?
أَمْ لَمْ يُنَبَّأْ بِمَا فِى صُحُفِ مُوسَىٰ ﴿٣٦﴾
Či nebylo mu sděleno, co obsahují svitky Mojžíše
Či nebyl zpraven o tom, co na stránkách (knih) jest Mojžíše
وَإِبْرَٰهِيمَ ٱلَّذِى وَفَّىٰٓ ﴿٣٧﴾
a Abrahama, jenž byl věrný?
i Abrahama, věrného (slovu svému)
أَلَّا تَزِرُ وَازِرَةٌۭ وِزْرَ أُخْرَىٰ ﴿٣٨﴾
Že totiž žádná duše obtížená břímě jiné duše neponese,
Že nebude obtěžkána duše břemenem duše druhé;
وَأَن لَّيْسَ لِلْإِنسَٰنِ إِلَّا مَا سَعَىٰ ﴿٣٩﴾
že člověku se jen toho, oč usiloval, dostane,
a že nepřipadne člověku, leda (výsledek) práce (jeho):
وَأَنَّ سَعْيَهُۥ سَوْفَ يُرَىٰ ﴿٤٠﴾
že výsledek jeho úsilí bude viděn
a zajisté práce (jeho dobře) bude prohlédnuta;
ثُمَّ يُجْزَىٰهُ ٱلْجَزَآءَ ٱلْأَوْفَىٰ ﴿٤١﴾
a potom plnou odměnou bude odměněn,
pak odměněn bude odměnou nejvýš přesnou:
وَأَنَّ إِلَىٰ رَبِّكَ ٱلْمُنتَهَىٰ ﴿٤٢﴾
že u Pána tvého je konečný cíl jen,
že u Pána tvého jest konec (věcí všechněch).
وَأَنَّهُۥ هُوَ أَضْحَكَ وَأَبْكَىٰ ﴿٤٣﴾
že On rozesmává i rozplakává,
Onť zajisté dává lidem smáti se a plakati:
وَأَنَّهُۥ خَلَقَ ٱلزَّوْجَيْنِ ٱلذَّكَرَ وَٱلْأُنثَىٰ ﴿٤٥﴾
že On stvořil pohlaví mužské a ženské
onť zajisté stvořil dvé pohlaví, mužské a ženské,
وَأَنَّ عَلَيْهِ ٱلنَّشْأَةَ ٱلْأُخْرَىٰ ﴿٤٧﴾
že Jemu přísluší stvoření druhé,
a že zajisté na něm jest stvoření druhé:
وَأَنَّهُۥ هُوَ أَغْنَىٰ وَأَقْنَىٰ ﴿٤٨﴾
že On obohacuje a uspokojuje,
onť obohacuje a dává získati,
وَأَنَّهُۥ هُوَ رَبُّ ٱلشِّعْرَىٰ ﴿٤٩﴾
že On je ten, kdo Siria pánem je,
a zajisté jest Pánem Siria.
وَأَنَّهُۥٓ أَهْلَكَ عَادًا ٱلْأُولَىٰ ﴿٥٠﴾
že On dávným ´Ádovcům zahynout dal
Onť zahubil jest kmen 'Ád bývalý;
وَثَمُودَا۟ فَمَآ أَبْقَىٰ ﴿٥١﴾
i Thamúdovcům, a žádného nenechal,
a Tsemúd, nezanechav (žádného);
وَقَوْمَ نُوحٍۢ مِّن قَبْلُ ۖ إِنَّهُمْ كَانُوا۟ هُمْ أَظْلَمَ وَأَطْغَىٰ ﴿٥٢﴾
a před nimi lidu Noemovu, neb to lid velmi nespravedlivý a vzpurný byl,
Noemův lid předtím, neb nejvýš nepravostným lidem byli, svévolným;
فَبِأَىِّ ءَالَآءِ رَبِّكَ تَتَمَارَىٰ ﴿٥٥﴾
A které z dobrodiní Pána svého chceš popírat?
A o kterém dobrodiní Pána svého budeš pochybovati?
هَٰذَا نَذِيرٌۭ مِّنَ ٱلنُّذُرِ ٱلْأُولَىٰٓ ﴿٥٦﴾
A toto je varování podobné varováním dřívějších.
Totoť varovatel jest, podobný varovatelům dřívějším!
لَيْسَ لَهَا مِن دُونِ ٱللَّهِ كَاشِفَةٌ ﴿٥٨﴾
a není kromě Boha nikoho, kdo by ji vyjevil.
není nikoho, mimo Boha, jenž mohl by ji odvrátiti.
أَفَمِنْ هَٰذَا ٱلْحَدِيثِ تَعْجَبُونَ ﴿٥٩﴾
Tento příběh vás snad údivem naplnil,
Zdaž tomuto rozhovoru divíte se?
وَتَضْحَكُونَ وَلَا تَبْكُونَ ﴿٦٠﴾
že místo abyste plakali, se smějete
A smějete se (jen) a nepláčete?
فَٱسْجُدُوا۟ لِلَّهِ وَٱعْبُدُوا۟ ۩ ﴿٦٢﴾
Před Bohem na zem padejte a Jeho uctívejte!
Na tvář svou spíš padněte před Bohem a (jej) uctívejte!