Settings
Surah The tidings [An-Naba] in Czech
ثُمَّ كَلَّا سَيَعْلَمُونَ ﴿٥﴾
a znovu: však pozor, záhy poznají!
Pak opět: vskutku však zvědí!
أَلَمْ نَجْعَلِ ٱلْأَرْضَ مِهَٰدًۭا ﴿٦﴾
Což zemi jsme jak lože nerozprostřeli
Což neučinili jsme zemi pohovkou
وَجَعَلْنَا نَوْمَكُمْ سُبَاتًۭا ﴿٩﴾
a spánek váš učinili přestávkou
a spánek učinili jsme vám odpočinkem;
وَجَعَلْنَا ٱلنَّهَارَ مَعَاشًۭا ﴿١١﴾
a den pro získání obživy jsme vám stanovili
a den učinili jsme vám pro (hledání) živobytí;
وَبَنَيْنَا فَوْقَكُمْ سَبْعًۭا شِدَادًۭا ﴿١٢﴾
a nad vámi sedm pevných postavili
a nad vámi postavili jsme sedmero (nebes) mohutných;
وَجَعَلْنَا سِرَاجًۭا وَهَّاجًۭا ﴿١٣﴾
a lampu oslňující tam umístili.
a postavili tam svítilnu planoucí;
وَأَنزَلْنَا مِنَ ٱلْمُعْصِرَٰتِ مَآءًۭ ثَجَّاجًۭا ﴿١٤﴾
A z mračen déšť vytlačujících jsme vodu v hojnosti seslali vám,
a s mračen seslali jsme vodu v hojnosti,
لِّنُخْرِجَ بِهِۦ حَبًّۭا وَنَبَاتًۭا ﴿١٥﴾
abychom z ní dali vyrůst obilí a rostlinám
abychom dali ní vzrůsti obilí a bylinám
إِنَّ يَوْمَ ٱلْفَصْلِ كَانَ مِيقَٰتًۭا ﴿١٧﴾
Den rozhodnutí věru přijde v čase určeném;
Zajisté den rozhodnutí má čas svůj určený:
يَوْمَ يُنفَخُ فِى ٱلصُّورِ فَتَأْتُونَ أَفْوَاجًۭا ﴿١٨﴾
v ten den na pozoun bude zatroubeno a v zástupech dostavíte se
den, kdy zatroubeno bude v roh a přijdete v zástupech;
وَفُتِحَتِ ٱلسَّمَآءُ فَكَانَتْ أَبْوَٰبًۭا ﴿١٩﴾
a nebe se otevře a branami stane se
a otevřeno bude nebe branami četnými;
وَسُيِّرَتِ ٱلْجِبَالُ فَكَانَتْ سَرَابًا ﴿٢٠﴾
a hory se do pohybu dají a budou přeludem.
a rozhýbány budou hory, přeludům pouště podobné;
إِنَّ جَهَنَّمَ كَانَتْ مِرْصَادًۭا ﴿٢١﴾
A peklo bude věru na číhané,
peklo pak bude (lstivě) číhati,
لَّا يَذُوقُونَ فِيهَا بَرْدًۭا وَلَا شَرَابًا ﴿٢٤﴾
a chládku tam neokusí ani nápoje
chládku v něm neokusí, aniž nápoje,
إِنَّهُمْ كَانُوا۟ لَا يَرْجُونَ حِسَابًۭا ﴿٢٧﴾
Vždyť oni v zúčtování nedoufali
Neb nedoufali v den účtů skládání
وَكَذَّبُوا۟ بِـَٔايَٰتِنَا كِذَّابًۭا ﴿٢٨﴾
a za výmysl Naše znamení lživě prohlašovali,
a odmítali znamení naše, lží zvouce je.
وَكُلَّ شَىْءٍ أَحْصَيْنَٰهُ كِتَٰبًۭا ﴿٢٩﴾
však spočítali jsme věc každou a pořídili záznam.
Však vše to spočetli jsme, sepsali:
فَذُوقُوا۟ فَلَن نَّزِيدَكُمْ إِلَّا عَذَابًا ﴿٣٠﴾
\"Ochutnejte! Nic než trest dnes nepřidáme vám!\"
„Okuste trestu nyní, rozmnožíme vám jen muky (vaše)!“
إِنَّ لِلْمُتَّقِينَ مَفَازًا ﴿٣١﴾
Pro bohabojné však je místo blažené,
Však bohabojným dán jest byt blažený:
وَكَوَاعِبَ أَتْرَابًۭا ﴿٣٣﴾
dívky s plnými ňadry, věkem s nimi stejné,
a (děvy) prsou okrouhlých; jim rovné věkem;
لَّا يَسْمَعُونَ فِيهَا لَغْوًۭا وَلَا كِذَّٰبًۭا ﴿٣٥﴾
Neuslyší tam plané tlachání ani žádné lhaní,
tam nebudou slyšet řečí pustých, aniž lží:
جَزَآءًۭ مِّن رَّبِّكَ عَطَآءً حِسَابًۭا ﴿٣٦﴾
odměnou od Pána tvého dar to dobře rozpočtený!
odměnou od Pána tvého — dar to stačící!
رَّبِّ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ وَمَا بَيْنَهُمَا ٱلرَّحْمَٰنِ ۖ لَا يَمْلِكُونَ مِنْهُ خِطَابًۭا ﴿٣٧﴾
Od Pána nebes a země a všeho, co mezi nimi je, Milosrdného, svolené k promluvě nedostanou
Od Pána nebes a země a všeho, což mezi nimi jest, Milosrdného: však slova od něho nedostanou.
يَوْمَ يَقُومُ ٱلرُّوحُ وَٱلْمَلَٰٓئِكَةُ صَفًّۭا ۖ لَّا يَتَكَلَّمُونَ إِلَّا مَنْ أَذِنَ لَهُ ٱلرَّحْمَٰنُ وَقَالَ صَوَابًۭا ﴿٣٨﴾
V den, kdy duch a andělé stát v řadě budou, nehovoříce - kromě těch, jimž Milosrdný to povolí a kteří jen pravdu pronesou.
V den, kdy postaví se duch i andělé šikem, nebudou mluviti, vyjma toho, jemuž dovolí Milosrdný, a jenž mluviti bude jen co správno jest.
ذَٰلِكَ ٱلْيَوْمُ ٱلْحَقُّ ۖ فَمَن شَآءَ ٱتَّخَذَ إِلَىٰ رَبِّهِۦ مَـَٔابًا ﴿٣٩﴾
Tento den skutečností je a kdo chce, nechť připraví si k Pánu svému cestu;
Tentoť jest den pravdivý: pročež kdo chce, nechť k Pánu svému cestu nastoupí.
إِنَّآ أَنذَرْنَٰكُمْ عَذَابًۭا قَرِيبًۭا يَوْمَ يَنظُرُ ٱلْمَرْءُ مَا قَدَّمَتْ يَدَاهُ وَيَقُولُ ٱلْكَافِرُ يَٰلَيْتَنِى كُنتُ تُرَٰبًۢا ﴿٤٠﴾
a věru varování jsme vám již dali o blízkém trestu v den, kdy člověk spatří, co rukama svýma předtím učinil, a kdy nevěřící zvolá: \"Ach, kéž bych jen prachem byl!\"
Myť zajisté varovali jsme vás před trestem blízkým: v den, kdy pohlížeti bude člověk na skutky, kupředu poslané rukama jeho a kdy řekne nevěřící: „Kéž byl bych prachem (jen)!“