Settings
Surah Defrauding [Al-Mutaffifin] in Czech
ٱلَّذِينَ إِذَا ٱكْتَالُوا۟ عَلَى ٱلنَّاسِ يَسْتَوْفُونَ ﴿٢﴾
kteří když jim je měřeno plnou míru od lidí žádají,
kteří, když měřeno jest jim, na lidech míru plnou žádají,
وَإِذَا كَالُوهُمْ أَو وَّزَنُوهُمْ يُخْسِرُونَ ﴿٣﴾
však když pro druhé měří či váží, ztrátu jim působí!
však měří-li jim sami aneb váží, je poškozují!
أَلَا يَظُنُّ أُو۟لَٰٓئِكَ أَنَّهُم مَّبْعُوثُونَ ﴿٤﴾
Což si myslí, že nebudou vzkříšeni
Což onino, že vzkříšeni budou se nedomnívají,
يَوْمَ يَقُومُ ٱلنَّاسُ لِرَبِّ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿٦﴾
pro den, kdy lidé před Pána vesmíru předstoupí?
ke dni, kdy lidé stanou před Pánem světů veškerých?
كَلَّآ إِنَّ كِتَٰبَ ٱلْفُجَّارِ لَفِى سِجِّينٍۢ ﴿٧﴾
Však pozor, vždyť věru kniha hříšníků je v Sidždžínu!
Nikoliv; zajisté v Sidždžínu jest seznam (všech) zavilých!
وَمَآ أَدْرَىٰكَ مَا سِجِّينٌۭ ﴿٨﴾
Víš ty vůbec, co je to Sidždžín?
A kdo poví ti, co Sidždžín jest?
وَيْلٌۭ يَوْمَئِذٍۢ لِّلْمُكَذِّبِينَ ﴿١٠﴾
Běda v ten den těm, kdož za lež prohlašují
běda v den onen těm, kdož zvou to lží,
ٱلَّذِينَ يُكَذِّبُونَ بِيَوْمِ ٱلدِّينِ ﴿١١﴾
a za výmysl den soudný pokládají!
kdož zovou vylhaným den soudu (poslední)!
وَمَا يُكَذِّبُ بِهِۦٓ إِلَّا كُلُّ مُعْتَدٍ أَثِيمٍ ﴿١٢﴾
Nepokládá jej za výmysl nikdo kromě všech protivníků hříšných,
Nikdo vylhaným jej nezve, vyjma přestupníků, hříšných,
إِذَا تُتْلَىٰ عَلَيْهِ ءَايَٰتُنَا قَالَ أَسَٰطِيرُ ٱلْأَوَّلِينَ ﴿١٣﴾
kteří - když jsou jim přednášena Naše znamení - říkají: \"To jsou povídačky starých!\"
kteří dí: „Báchorky starých!“ když předčítána Jsou jim naše znamení.
كَلَّا ۖ بَلْ ۜ رَانَ عَلَىٰ قُلُوبِهِم مَّا كَانُوا۟ يَكْسِبُونَ ﴿١٤﴾
Však pozor! Naopak srdce jejich zrezivěla od toho, co si vysloužila.
Nikoliv: však srdce zastřela jim jejich konání!
كَلَّآ إِنَّهُمْ عَن رَّبِّهِمْ يَوْمَئِذٍۢ لَّمَحْجُوبُونَ ﴿١٥﴾
Však pozor! Věru že budou v ten den od svého Pána odděleni závěsem
Nikoliv: zajisté v den onen clonou skryti budou před Pána svého spatřením.
ثُمَّ إِنَّهُمْ لَصَالُوا۟ ٱلْجَحِيمِ ﴿١٦﴾
a potom budou hořet v ohni pekelném
Pak opékáni budou v pekla plameni.
ثُمَّ يُقَالُ هَٰذَا ٱلَّذِى كُنتُم بِهِۦ تُكَذِّبُونَ ﴿١٧﴾
a posléze jim bude řečeno: \"Hle, zde máte, co nazývali jste výmyslem!\"
Pak řečeno (jim) bude: „Toto jest, co zvali jste (kdys) vylhaným!“
كَلَّآ إِنَّ كِتَٰبَ ٱلْأَبْرَارِ لَفِى عِلِّيِّينَ ﴿١٨﴾
Však pozor! Vždyť věru kniha zbožných je v ´Illijún!
Nikoliv: zajisté pak seznam ctnostných jest v 'Illijjúnu.
وَمَآ أَدْرَىٰكَ مَا عِلِّيُّونَ ﴿١٩﴾
Víš ty vůbec, co je to ´Illijún?
A kdo poví ti, co jest 'Illijjún?
يَشْهَدُهُ ٱلْمُقَرَّبُونَ ﴿٢١﴾
na vlastní oči ji spatří ten, kdo k Pánu bude přiblížen.
svědky psaní v ní jsou (andělé) nejbližší.
إِنَّ ٱلْأَبْرَارَ لَفِى نَعِيمٍ ﴿٢٢﴾
A zbožní vskutku budou ve slastech,
Ctnostní zajisté budou v rozkoši,
عَلَى ٱلْأَرَآئِكِ يَنظُرُونَ ﴿٢٣﴾
na pohovkách ležíce se budou rozhlížet.
na pohovkách sedíce rozhlížeti budou se:
تَعْرِفُ فِى وُجُوهِهِمْ نَضْرَةَ ٱلنَّعِيمِ ﴿٢٤﴾
Na jejich tvářích uzříš svěžest slastí,
seznáš na tvářích jejich svěží zář rozkoše.
يُسْقَوْنَ مِن رَّحِيقٍۢ مَّخْتُومٍ ﴿٢٥﴾
napájeni budou vínem silným, zapečetěným
Píti budou víno vzácné, zapečetěné
خِتَٰمُهُۥ مِسْكٌۭ ۚ وَفِى ذَٰلِكَ فَلْيَتَنَافَسِ ٱلْمُتَنَٰفِسُونَ ﴿٢٦﴾
z pižma pečetí - o to nechť soutěží ti, kdož soutěží -
pečetí pižmovou: o toto nechť soutěží ti, kdož soutěží!
عَيْنًۭا يَشْرَبُ بِهَا ٱلْمُقَرَّبُونَ ﴿٢٨﴾
pramene, z něhož pijí jen přiblížení.
pramene, z nějž pijí (andělé) nejbližší.
إِنَّ ٱلَّذِينَ أَجْرَمُوا۟ كَانُوا۟ مِنَ ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ يَضْحَكُونَ ﴿٢٩﴾
Věru že se hříšníci posmívali těm, kdož uvěřili,
Zajisté provinilci těm, kdož uvěřili, se vysmívali;
وَإِذَا مَرُّوا۟ بِهِمْ يَتَغَامَزُونَ ﴿٣٠﴾
a když je míjeli; vzájemně na sebe pomrkávali,
když mimo nich šli, na sebe mrkali;
وَإِذَا ٱنقَلَبُوٓا۟ إِلَىٰٓ أَهْلِهِمُ ٱنقَلَبُوا۟ فَكِهِينَ ﴿٣١﴾
a když se ke svým rodinám vrátili, smích si tropili,
když vraceli se k lidu svému, s výsměchem se vraceli;
وَإِذَا رَأَوْهُمْ قَالُوٓا۟ إِنَّ هَٰٓؤُلَآءِ لَضَآلُّونَ ﴿٣٢﴾
a když je viděli, volali: \"Věru jsou to zbloudilí!\",
když viděli je, říkali: „Oninoť zajisté jsou pobloudilci.“
وَمَآ أُرْسِلُوا۟ عَلَيْهِمْ حَٰفِظِينَ ﴿٣٣﴾
A přec nebyli posláni k věřícím, aby je střežili.
A přece, aby střehli je, posláni nebyli.
فَٱلْيَوْمَ ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ مِنَ ٱلْكُفَّارِ يَضْحَكُونَ ﴿٣٤﴾
Dnes však se nevěřícím posmívají ti, kdož věřili,
Však nevěrcům vysmějí se ti, kdož uvěřili,
عَلَى ٱلْأَرَآئِكِ يَنظُرُونَ ﴿٣٥﴾
a na pohovkách ležíce se rozhlížejí.
(když) na pohovkách sedíce, rozhlížeti budou se:
هَلْ ثُوِّبَ ٱلْكُفَّارُ مَا كَانُوا۟ يَفْعَلُونَ ﴿٣٦﴾
Dostalo se nevěřícím odměny za to, co činili?
„Zdaž nevěrci odměněni byli dle toho, co konali?“