Settings
Surah The Dawn [Al-Fajr] in Czech
وَٱلۡفَجۡرِ ﴿1﴾
Při JITŘENCE
وَلَیَالٍ عَشۡرࣲ ﴿2﴾
a nocích deseti;
وَٱلشَّفۡعِ وَٱلۡوَتۡرِ ﴿3﴾
při dvojitém a jednoduchém;
وَٱلَّیۡلِ إِذَا یَسۡرِ ﴿4﴾
a při noci, když ubíhá!
هَلۡ فِی ذَ ٰلِكَ قَسَمࣱ لِّذِی حِجۡرٍ ﴿5﴾
Zdaž není v tomto přísaha pro muže rozumného?
أَلَمۡ تَرَ كَیۡفَ فَعَلَ رَبُّكَ بِعَادٍ ﴿6﴾
Což neviděl‘s, jak naložil Pán tvůj s (kmenem) ‘Ád;
إِرَمَ ذَاتِ ٱلۡعِمَادِ ﴿7﴾
v Iramu, plném sloupoví,
ٱلَّتِی لَمۡ یُخۡلَقۡ مِثۡلُهَا فِی ٱلۡبِلَـٰدِ ﴿8﴾
jemuž rovného nebylo vytvořeno v (této) zemi?
وَثَمُودَ ٱلَّذِینَ جَابُوا۟ ٱلصَّخۡرَ بِٱلۡوَادِ ﴿9﴾
A s (kmenem) Tsemúd, jenž tesal si (domy) ve skále v údolí?
وَفِرۡعَوۡنَ ذِی ٱلۡأَوۡتَادِ ﴿10﴾
A s Faraonem, jenž na kůl narážel?
ٱلَّذِینَ طَغَوۡا۟ فِی ٱلۡبِلَـٰدِ ﴿11﴾
Všichni svévoli v zemi páchali
فَأَكۡثَرُوا۟ فِیهَا ٱلۡفَسَادَ ﴿12﴾
a pohoršení (jen) v ní množili.
فَصَبَّ عَلَیۡهِمۡ رَبُّكَ سَوۡطَ عَذَابٍ ﴿13﴾
I snesl na ně Pán tvůj trestu bič,
إِنَّ رَبَّكَ لَبِٱلۡمِرۡصَادِ ﴿14﴾
neb Pán tvůj stále na číhané jest.
فَأَمَّا ٱلۡإِنسَـٰنُ إِذَا مَا ٱبۡتَلَىٰهُ رَبُّهُۥ فَأَكۡرَمَهُۥ وَنَعَّمَهُۥ فَیَقُولُ رَبِّیۤ أَكۡرَمَنِ ﴿15﴾
A pokud se týče člověka, kdykoli zkouší jej Pán jeho tím, že ctí zahrnuje jej a milostí, říká: „Poctil mne Pán můj.“
وَأَمَّاۤ إِذَا مَا ٱبۡتَلَىٰهُ فَقَدَرَ عَلَیۡهِ رِزۡقَهُۥ فَیَقُولُ رَبِّیۤ أَهَـٰنَنِ ﴿16﴾
A když zkouší jej tím, že odměřuje mu dary své, říká: „Pohanil mne Pán můj!“
كَلَّاۖ بَل لَّا تُكۡرِمُونَ ٱلۡیَتِیمَ ﴿17﴾
Nikoliv! Ale vy nectíte sirotka,
وَلَا تَحَـٰۤضُّونَ عَلَىٰ طَعَامِ ٱلۡمِسۡكِینِ ﴿18﴾
aniž vybízíte se navzájem k dávání krmě nuznému;
وَتَأۡكُلُونَ ٱلتُّرَاثَ أَكۡلࣰا لَّمࣰّا ﴿19﴾
a hltáte dědictví (slabých) dravým hltáním;
وَتُحِبُّونَ ٱلۡمَالَ حُبࣰّا جَمࣰّا ﴿20﴾
a milujete bohatství láskou přílišnou.
كَلَّاۤۖ إِذَا دُكَّتِ ٱلۡأَرۡضُ دَكࣰّا دَكࣰّا ﴿21﴾
Ale ne: když země roztlučena bude ranou za ranou:
وَجَاۤءَ رَبُّكَ وَٱلۡمَلَكُ صَفࣰّا صَفࣰّا ﴿22﴾
a přijde Pán tvůj i andělé, v šiku za šikem:
وَجِا۟یۤءَ یَوۡمَىِٕذِۭ بِجَهَنَّمَۚ یَوۡمَىِٕذࣲ یَتَذَكَّرُ ٱلۡإِنسَـٰنُ وَأَنَّىٰ لَهُ ٱلذِّكۡرَىٰ ﴿23﴾
a předvedeno bude v den ten peklo: - v den ten rozvažovati bude člověk! Však co plátno bude mu pak rozvažování?
یَقُولُ یَـٰلَیۡتَنِی قَدَّمۡتُ لِحَیَاتِی ﴿24﴾
Řekne pak: „Kéž byl bych pro svůj (nynější) život (dobré skutky) předeslal!“
فَیَوۡمَىِٕذࣲ لَّا یُعَذِّبُ عَذَابَهُۥۤ أَحَدࣱ ﴿25﴾
V den onen pak nikdo takovým trestem neztresce,
وَلَا یُوثِقُ وَثَاقَهُۥۤ أَحَدࣱ ﴿26﴾
aniž kdo do takových spoutá pout!
یَـٰۤأَیَّتُهَا ٱلنَّفۡسُ ٱلۡمُطۡمَىِٕنَّةُ ﴿27﴾
Ó duše uklidněná,
ٱرۡجِعِیۤ إِلَىٰ رَبِّكِ رَاضِیَةࣰ مَّرۡضِیَّةࣰ ﴿28﴾
navratiž se k Pánu svému,uspokojená, uspokojující —
فَٱدۡخُلِی فِی عِبَـٰدِی ﴿29﴾
vstupiž pak mezi služebníky mé,
وَٱدۡخُلِی جَنَّتِی ﴿30﴾
a vstup do (zahrad) ráje mého!